Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

RADIOAKTIVITA 20. dubna 2012VY_32_INOVACE_170313_Radioativita_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "RADIOAKTIVITA 20. dubna 2012VY_32_INOVACE_170313_Radioativita_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová."— Transkript prezentace:

1 RADIOAKTIVITA 20. dubna 2012VY_32_INOVACE_170313_Radioativita_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/

2 1. Radioaktivita 2. Záření α 4. Záření γ 3. Záření β 5. Využití radioaktivity

3 je schopnost některých atomových jader vysílat záření dochází i k přeměně struktury jader z nestabilního jádra postupně vzniká stabilní jádro jiného prvku název pochází z latiny: radius – lze přeložit jako paprsek aktivitas – znamená činnost Radioaktivita dále Becquerel na Wikipedii Radioaktivitu objevil francouzský fyzik A. H. Becquerel v roce 1896 u soli uranu. K jejímu objasnění přispěli fyzikové Pierre Curie a Maria Curie Sklodowska. Obr.1

4 Becquerel v laboratoři Radioaktivita dále Pierre Curie na Wikipedii Maria Curie-Sklodowska na Wikipedii Obr.2

5 Přirozená radioaktivita je důsledkem samovolného rozpadu jádra přirozeně radioaktivních látek je mnoho, např. tkáně některých organismů těmto látkám říkáme radionuklidy Umělá radioaktivita radionuklidy jsou vyrobeny uměle Záření, které vzniká při rozpadu jader, dělíme na: záření α, záření β, záření γ. Jednotlivé druhy záření je možno rozlišit v magnetickém poli a následně je detekovat fotografickou deskou nebo Geiger-Müllerovým počítačem. V magnetickém poli zakřivuje magnetická síla dráhu záření α i β. Na záření γ magnetická síla nepůsobí, protože je tvořeno částicemi bez náboje. Radioaktivita dále

6 Radioaktivita další kapitolazpět na obsah Obr.4Obr.3

7 je tvořeno kladně nabitými jádry hélia (2 protony a 2 neutrony) má velkou kinetickou energii 2-8 MeV je to nejslabší druh záření má malou pronikavost, na vzduchu je pohlceno na dráze 40cm pohybuje se „poměrně pomalu“ rychlostmi nižšími, než je rychlost světla má silné ionizační účinky Záření α (alfa) dále

8 Při srážce částice α s elektronem mohou nastat dva případy: částice α vytrhne elektron z atomu a atom se ionizuje, částice je schopna ionizovat na své trajektorii 10 5 atomů, než ztratí energii částice nepředá elektronu dostatečnou energii, takže dojde pouze k jeho excitaci, tedy k přeskoku na vyšší energetickou hladinu Přeměnu atomu lze vyjádřit: A – nukleové číslo Z – protonové číslo Záření α (alfa) dále

9 Z původního prvku se stává prvek s protonovým číslem o dvě jednotky nižším. Záření α (alfa) další kapitolazpět na obsah Obr.5 Obr.6

10 rozlišujeme záření β + a β - Záření β – je tvořeno rychle letícími elektrony rozpadem neutronů vznikají protony, elektrony a antineutrina Pozn.: antineutrino je antičástice k neutrinu záření β + je tvořeno kladně nabitými pozitrony (kladně nabité elektrony) rozpadem protonu vznikají neutrony, pozitrony a neutrina Záření β dále

11 Neutrino se podařilo detekovat experimentálně americkým fyzikům roce Záření β je pohlcováno např. hliníkovým plechem a na suchém vzduchu je pohlceno na dráze 2,5m. Částice β jsou vychylovány v magnetickém poli. Mají klidovou hmotnost 8000x menší než částice α. Schéma rozpadu: Záření β dále

12 Záření β další kapitolazpět na obsah Obr.7

13 je tvořeno fotony, které mají energii 10eV a vlnovou délku kratší než 124 pm ze všech záření je nejpronikavější vzniká při radioaktivním rozpadu jader a často se zářením α a β zdrojem může být například šíří se látkami a rozptyluje se látku ionizuje a uvolňuje z ní nabité částice je možné toto záření zeslabit na 50% vrstvou (např. olova) tlustou 1cm je pro živé organismy velmi nebezpečné, způsobuje popáleniny, rakovinu a genové mutace Záření γ (gama) dále

14 Záření γ (gama) další kapitolazpět na obsah Obr.8 Obr.9

15 Využití v průmyslu průmyslová defektoskopie (výrobek se prozáří paprsky γ a zjistí se případné vady materiálu) hlásiče kouře a požáru (čidlo obsahuje zářiče α, které v čistém stavu udržují slabý proud mezi elektrodami; kouř způsobí změnu proudu, spustí se alarm) měření tloušťky materiálu (záření β prochází materiálem a je pohlcováno v závislosti na jeho tloušťce; lze využít např. ve válcovnách plechu a při výrobě plastů) radiační polymerace (ozářením dojde k polymeraci materiálů sloužící k výrobě obuvi, čalounění,….) stopovací metody (vhodný izotop ukáže úniky netěsnosti v potrubí, opotřebení součástek,….) Využití radioaktivity dále

16 Využití radioaktivity dále Obr.10

17 Využití ve zdravotnictví diagnostika (do organismu se zavedou radioizotopy a měří se stupeň absorbování tkáněmi a orgány) radioterapie (ozařování rakovinných nádorů) radiochirurgie (při operacích se používá tzv. Leksellův gama nůž) balneologie (používání radioaktivních koupelí na léčení pohybových ústrojí) sterilizace materiálů zářením Využití radioaktivity dále

18 Využití radioaktivity dále Obr.11

19 Využití ve zemědělství šlechtitelství (vytváření vhodných plodin s novými vlastnostmi) ochrana při skladování potravin (záření ničí mikroorganismy) Využití v archeologii metoda zjišťování stáří předmětů z organických materiálů měřením aktivity radioizotopu C 14 Využití radioaktivity Radiokarbonová metoda na Wikipedii koneczpět na obsah

20 POUŽITÁ LITERATURA ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, ISBN

21 CITACE ZDROJŮ Obr. 1 MATERIALSCIENTIST. File:Pierre and Marie Curie.jpg: Wikimedia Commons [online]. 27 July 2012 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 2 MATERIALSCIENTIST. File:Becquerel in the lab.jpg: Wikimedia Commons [online]. 22 April 2012 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 3 CARY BASS. Soubor:Radioactive.svg: Wikimedia Commons [online]. 19 January 2006 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 4 HISTORICAIR. Soubor:Logo iso radiation.svg: Wikimedia Commons [online]. 25 February 2007 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 5 BURKHARD HF. Soubor:Alphadecay.jpg: Wikimedia Commons [online]. 4 April 2007 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 6 USER:STANNERED. File:Alphaparticlemagnetic.svg: Wikimedia Commons [online]. 25 February 2007 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z:

22 CITACE ZDROJŮ Obr. 7 BURKHARD HF. Soubor:Betadecay.jpg: Wikimedia Commons [online]. 4 April 2007 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 8 BURKHARD HF. Soubor:Gammadecay-1.jpg: Wikimedia Commons [online]. 4 April 2007 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 9 CHANGLC. Soubor:Lead shielding.jpg: Wikimedia Commons [online]. 25 February 2006 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 10 FNAG22. Soubor:Kouřový hlásič.JPG: Wikimedia Commons [online]. 13 June 2012 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: 8D.JPG 8D.JPG Obr. 11 BRENDAICM. Soubor:Gamma camera.jpg: Wikimedia Commons [online]. 17 August 2009 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.

23 Děkuji za pozornost. Miroslava Víchová


Stáhnout ppt "RADIOAKTIVITA 20. dubna 2012VY_32_INOVACE_170313_Radioativita_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová."

Podobné prezentace


Reklamy Google