Věda jako veřejná hodnota: k potřebě dvousměrné komunikace vědy Marcela Linková Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologický ústav AV ČR.

Prezentace na téma: "Věda jako veřejná hodnota: k potřebě dvousměrné komunikace vědy Marcela Linková Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologický ústav AV ČR."— Transkript prezentace:

1 Věda jako veřejná hodnota: k potřebě dvousměrné komunikace vědy Marcela Linková Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologický ústav AV ČR

2 2 Akademická komunita a veřejná vykazatelnost  „Myslím, že je velice důležité diskutovat se studenty na středních školách a univerzitách, protože kvalita výuky chemie a biologie v Čechách není dobrá. … A je důležité vysvětlovat, snažit se věci vysvětlovat dětem, přitáhnout je k chemii. Ukázat jim, že chemie není jen o formulkách a výpočtech...  …V poslední době cítím jako svoji osobní odpovědnost ukazovat normálním lidem, co věda může dělat, protože jsme koneckonců placeni z daní a lidé platí dně, a pokud chtějí, musíme být schopni jim vysvětlit na úrovni, které rozumějí, co děláme…  Úplně souhlasím, ty už jsi to říkala, musíme jít ven a komunikovat… jiná věc by ale byla, kdyby lidi přišli … říkali nám…  …Přesně, jestli bychom měli poslouchat lidi v tom, co chtěj, abychom dělali ....no poslechnout si je můžem..“ [obecný smích] Zdroj: výzkumný skupinový rozhovor, projekt 6. RP KNOWING

3 3 Proměny vědy I.  uzavřenost vědy  důraz na disciplinaritu  důraz na objektivní znalost validovanou prostřednictvím Metody  hodnocení v rámci peer review  nová znalost a výzkumníci odděleni od využití znalosti  otevřenost novým aktérům (průmysl, vlády, občanská společnost)  důraz na inter/trans-disciplinaritu  důraz na vykazatelnost výzkumu  důraz na Novou veřejnou správu (New Public Management)  důraz na komercionalizaci a ekonomickou hodnotu výzkumu  Tradiční a nové  kooexistence  mobilizace v různých kontextech za různým účelem  nové nároky na výzkumníky a výzkumné instituce, včetně komunikace a popularizace vědy

4 4 Proměny vědy II. Akademický kapitalismus (Slaughter and Leslie 2001; Shore and Wright 2000; Shore 2008) Společnost auditu (Power 2003) Post-akademická věda (Ziman 2000) Věda modu 1 a modu 2 (Gibbons et al 1994, Nowotny et al 2001) Trojitá šroubovice (Leydesdorff a Etzkowitz 2001) Od vědy veřejné k vědě soukromé –Komodifikace, marketizace, privatizace (Zanetti a Adams 2000) –„Intelektuální vlastnictví začalo indikovat produktivitu výzkumu.“ (Guston 2000: 6) Pro některé autory nejdůležitější aspekt vývoje v oblasti vědy a výzkumu za poslední půl století (Dunn 2003: 60)

5 5 Situace v ČR 1992-2010: od „vědeckého výzkumu a technologického vývoje“ k „výzkumu a vývoji“ až k „výzkumu, experimentálnímu vývoji a inovacím“ Důraz na spolupráci se soukromým sektorem Důraz na komercionalizované výsledky bádání –Metodika hodnocení výzkumu a vývoje Občanská společnost, občanská diskuse a zapojení občanů vylučovány

6 6 Věda v českých médiích Čada a Červinková 2006 –Deficitní model komunikace Nezájem až protest proti vědě je důsledkem nevědomosti a neinformovanosti –Pokud poskytneme informace, postoje k vědě se zlepší –Eurobarometry tento přístup ukazují jako mylný Humanistická tradice – vyšší kvalita občanství (Michael 2002) –Oddechová, zábavní funkce –Zprostředkovává informace o výsledcích výzkumů Přiměřená zjednodušenost –Objektivita a hodnotová neutrálnost –Vyhýbaní se kontroverzím –Vylučování občanských organizací (jako hodnotově zaujatých) –Média nepěstují kritickou veřejnou diskusi Tenglerová 2010 –MF DNES, LN, HN, Právo: vědci v roli expertů komentujících události jsou mainstreamovaní do celého obsahu novin –Rubriky věda apod. na konci novin –Prezentace výsledků, ne procesu či důsledků bádání

7 7 Aspirace EU a veřejná vykazatelnost Ve veřejnosti nepanuje obecný strach z vědy, ale existují „kapsy“ nedůvěry v určitých oborech výzkumu Privatizace a komercionalizace výzkumu jsou součástí problému Důraz na občanské znalostní schopnosti (civic knowledge-abilities) –Nutnost věnovat pozornost opomíjeným nebo neznámým, tudíž nepředvídatelným dopadům na společnost –Od output orientace k input orientaci (sociální účely, potřeby a výhody) –Renesance veřejné akce a aktivity – občanská aktivita a přijetí jsou potřeba pro dosažení cílů vytýčených pro evropský výzkum –Master-narativy: dnes - růst, rychlost, ekonomický úspěch, ochrana znalosti a obchodní tajemství Zdroj: Taking European Knowledge Society Seriously 2007

8 8 Veřejná hodnota Hodnota vytvořená vládou skrze služby, zákony, regulace a další akce Nabízí nový jazyk pro diskusi reforem veřejného sektoru Představuje hrubé měřítko pro hodnocení výkonu politik a veřejných institucí [a] rozhodnutí o alokaci zdrojů Propojuje měřítka úspěchu s vyjádřenými preferencemi uživatelů V srdci veřejné hodnoty je veřejný zájem Oceňuje pozitivní dopady výzkumu, ale také bere v potaz nejistoty, negativní a nepředvídatelné dopady Zdůrazňuje, jak může veřejnost a veřejné hodnoty přispět k rozvoji vědeckého poznání

9 9 Berme znalostní společnost vážně K čemu je znalost? Jaké je její poslání a budoucnost? Je jedinou veřejnou hodnotou ekonomické bohatství? Nutno řešit na globální i národní úrovni –Přístup ke znalosti Privatizace publikačních kanálů Utajování negativních výsledků výzkumu (farmaceutický, tabákový, medicínský atd. výzkum) – žaloby na vědce a vědkyně Odpírání možností výzkumu (např. Mexický záliv po havárii BP) –Přístup k technologiím Jaké technologie jsou vyváženy a kam Generika a farmaceutický výzkum –Klinické testy a nedostatečná ochrana občanů a občanek –Technologický rozvoj a ochrana životního prostředí –Genderový dopad vědy a technologií (55. zasedání Komise OSN pro postavení žen – 22.2.-4.3.2011)

10 10 Popularizace jako výchova k odpovědnému občanství Popularizace by neměla být pojímána jen instrumentálně Potřeba zvýšit „vlastnictví“, kontrolu a vliv občanů a občanek nad znalostí a technologiemi (tzv. upstream engagement) Podporovat to „občanské“ a „veřejné“ uvnitř, v srdcích vědců – aby reflektovali sociální a etické dimenze své práce Popularizace jako zdroj rozvoje občanského zapojení –Pozitivní dopady: Růst identifikace s vědou Pozitivní kariérní volba pro děti a mladé lidi Rozvoj odpovědného přístupu ke světu Konkrétní dopady na společnost: zdraví, ochrana životního prostředí, jídlo a stravovací návyky, vztah k třetímu světu, světové chudobě atd.

11 11 Reference Čada, Karel, Alice Červinková. 2006. „Zaostřeno na vědu – komunikace věd v médiích.“ Pp. 35-47 in Čada, Karel, Alice Červinková, Marcela Linková, Dana Řeháčková, Tereza Stöckelová. Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média. Sociologické studie. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dunn, Delmer D. 2003. „Accountability, Democratic Theory, and Higher Education.“ Educational Policy 17 (1): 60-79. Gibbons, M., C. Limoges, Helga Nowotny, S. Schwartzman, P. Scott, M. Trow. 1994. The new production of knowledge: The dynamics of science and research in contemporary societies. London: Sage. Guston, David. 2000. „Retiring the Social Contract for Science.“ Issues in science and technology online Summer 2000: 1-7. [online]. [cit. 24.4.2009] Dostupné na http://www.cspo.org/outreach/courses/paf547/Skim%20Readings/4/retiring%20the%2 0social%20contract.pdf. http://www.cspo.org/outreach/courses/paf547/Skim%20Readings/4/retiring%20the%2 0social%20contract.pdf Leydesdorff, Loet, Henry Etzkowitz. 2001. The transformation of university-industry- government relations. Electronic Journal of Sociology. Nowotny, Helga, M. Gibbons, P. Scott. 2001. Re-thinking science: Knowledge and the public in the age of uncertainty. Oxford, UK: Polity Press. Power, Michael. 2003. “Evaluating the Audit Explosion”. Law & Policy 25 (3): 185- 202. Rada pro výzkum a vývoj. 2008. Návrh reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice [online]. [cit. 8. 8. 2008]. Dostupné na http://www.vyzkum.cz.http://www.vyzkum.cz

12 12 Reference Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. 2008. [online] [cit. 7. 7. 2008]. Dostupné na http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495405.http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495405 Shore, Cris. 2008. “Audit Culture and Illiberal Governance: Universities and the Politics of accountability.” Anthropological Theory 8 (3): 278-298. Slaughter, Sheila, Larry L. Leslie. 2001. „Expanding and Elaborating the Concept of Academic Capitalism.“ Organization 8(2): 154-161. Taking European Knowledge Society Seriously. 2007. Brusel: Evropská komise. [online] Dostupné na http://ec.europa.eu/research/science- society/document_library/pdf_06/european-knowledge-society_en.pdf.http://ec.europa.eu/research/science- society/document_library/pdf_06/european-knowledge-society_en.pdf Tenglerová, Hana. 2010. Postavení žen v české vědě a aktivity na jejich podporu. Monitorovací zpráva za rok 2009. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [online] Dostupné na http://www.cec-wys.org/docs/monitor2010_final.pdf.http://www.cec-wys.org/docs/monitor2010_final.pdf Wilsdon, James, Brian Wynne, Jack Stilgoe. 2005. The Public Value of Science, Or How to Ensure that Science Really Matters. Demos open access. [online] Dostupné na http://www.demos.co.uk/files/publicvalueofscience.pdf.http://www.demos.co.uk/files/publicvalueofscience.pdf Zanetti, Lisa, Guy Adams. 2000. „In service of the Leviathan: Democracy, Ethics and the Potential for Administrative Evil in the New Public Management. Administrative Theory and Praxis 22(3): 534-554. Ziman, John. 2000. Real Science: What it Is and What it Means. Cambridge University Press.

13 Děkuji za pozornost marcela.linkova@soc.cas.cz www.zenyaveda.cz www.soc.cas.cz