Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Strategie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Strategie."— Transkript prezentace:

1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, Praha 6 Strategie EU v oblasti úspor energií Jana Frková

2 Priorita EU: „ do roku 2020” Název pro legislativní balíček EU (přijatý v r. 2008) zaměřený na boj proti klimatickým změnám a na zlepšení bezpečnosti a konkurenceschopnosti v oblasti dodávek energie. Stanoveny závazné cíle v této oblasti - do roku 2020 : 1.snížit emise skleníkových plynů o 20 %, 2.zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií na celkové spotřebě v EU na 20 % (pro ČR cíl 13,5 % podílu energie z OZE), 3.zvýšit energetickou účinnost v Evropě a dosáhnout tak úspor ve spotřebě primární energie o 20 %. oproti roku Jednotlivé sektory (např. doprava) poté ještě disponují specifickými cíly (otázka dekarbonizace paliv) za účelem snižování emisí uhlíku. Pozn.: Energetická účinnost je podíl využité energie k vložené energii V jazyce EU: Energetická účinnost = energetické úspory

3 Jak se daří cíle naplnit – emise Emise – do roku 2012 se Evropě podařilo snížit emise o 18 % ve srovnání s referenčním rokem Cíl se padaří naplnit (odhad je že bude 21ˇ%) Zpráva EEA: Belgie, Finsko, Irsko, Lucembursko, Rakousko a Španělsko budou ještě muset vynaložit úsilí na splnění emisního cíle, ukazuje studie. Očekává se, že právě tyto země budou mít se stanovených snížením emisí do roku 2020 problém.

4 Splnění cíle OZE V r Evropa splnila cíl z 13 %. Odhad je, že cíle 20 % bude dosaženo. V případě cíle pro obnovitelné zdroje energie se šesti zemím nepodařilo splnit průběžné cíle v letech 2011 až Byly to Belgie, Francie, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko a Velká Británie.

5 Splnění cíle – úspory energie Proces úspor je pomalý a tímto tempem cíle nebude dosaženo. Four EU Member States (Bulgaria, Denmark, France and Germany) are making good progress in reducing energy consumption. Díky „pozornosti“ (směrnice o energetické účinnosti budov) spotřeby energií v budovách tento sektor jako jediný svoji roli úspor splní. For most EU Member States, however, the current policies are not sufficiently developed or implemented across the relevant sectors. This is due to insufficient enforcement as well as impacts arising from the economic crisis.

6 EU zatím nenaplňuje dosažení cíle uspořit 20 % energie do r. 2020

7 Proto je zde nová směrnice směrnice o energetické účinnosti (SEÚ) 2012/27/EU, která je přísnější Tato směrnice má zajistit, že členské země splní tento cíl pro rok 2020

8 Aplikace směrnice 2012/27/EU Usnesení vlády ČR ze dne 4. prosince 2013 č. 923” Vláda schválila návrh na implemantaci článků 5 a 7 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti „Politická opatření“ – Celkový cíl úspor v letech 2014 – 2020 stanovila na 47,84 PJ To představuje úspory energie ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie

9

10

11

12 Ve směrnici jsou definovány následující klíčové opatření : (nová směrnice přichází s opatřeními, která mají přimět členské státy k tomu, aby se ve větší míře snažily účinněji využívat energii ve všech fázích energetického řetězce – od přeměny energie až po její distribuci konečným spotřebitelům)

13 Podíl veřejných budov na všech budovách je 12 % (jejich renovace může přinést až 60 % úspory energií) Veřejný sektor při rekonstrukcích či pořizování nových budov, výrobků a služeb musí dodržet vysokou úroveň energetické účinnosti. Musí být každoročně renovovány 3 % celkové podlahové plochy budov s cílem splnit požadavky na minim. energetickou náročnost budov. Povinnost se týká budov, které vlastní ústřední orgány státu, a které zároveň tyto úřady využívají. Jde o sídla ministerstev a některých institucí jako například Energetického regulačního úřadu. Musí sestavit místní plány energetických úspor a zavést systém řízení hospodaření s energií 1. Týká se veřejného sektoru, který by měl jít příkladem 13

14 2. Maximalizace úspor energie pro samotné spotřebitele Spotřebiteli by měly být přizpůsobeny energetické služby: „Spotřebitel má nárok na přehlednější informace na elektroměrech a účtech.“ Státy zajistí, aby konečným uživatelům elektřiny, zemního plynu, dálkového tepla atd. byly poskytnuty bezplatně individuální měřiče, které přesně změří v reálném čase jejich skutečnou spotřebu energie, tak aby spotřebitelé měli možnost svou spotřebu lépe regulovat. Musí zajistit přesné a pravidelné účtování založené na skutečné spotřebě. Účet musí obsahovat informace poskytující komplexní přehled stávajících nákladů na energii. Vnitrostátní regulační orgány by měly energetickou účinnost zohlednit při rozhodování o způsobu a sazbách distribuce energie konečným spotřebitelům. Technologický vývoj již dnes tyto možnosti reálně odráží.

15 Smart Grids Inteligentní rozvodné sítě Jejím principem je interaktivní obousměrná komunikace mezi výrobními zdroji a spotřebiteli o aktuálních možno- stech výroby a spotřeby energie. Její podstatou je vybavení zákazníků digitálními měřidly s obousměrným tokem informací v reálném čase, která umožňuje tvorbu cenových tarifů podle aktuální situace v síti (tzv. "chytré/inteligentní elektroměry"). Umožňuje zákazníkům efektivně řídit spotřebu, např. ohřev vody, praní prádla či dobíjení baterií v době s volnou výrobní kapacitou. 15

16 Inteligentní rozvodné sítě 16

17 3. Výrobci a distributoři: Zlepšování energetické účinnosti při přeměně a distribuci energie Zavedení povinného využití odpadního tepla u nových a stáva- jících elektráren a průmyslových zařízení. Tzn. prosazuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla (využití tepla z výroby elektřiny, které by jinak přišlo vniveč). Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) spotřebovává o 30 % méně paliva na stejné množství tepla a elektřiny. 10-leté národní plány vytápění a chlazení: transparentnost, předví- datelnost a sladění investic. 17

18 4. Povinné energetické audity podniků Průmysl se podílí na celkové spotřebě energie 28 %. Průmysl se podílí na celkové spotřebě energie 28 %. Povinné audity u velkých podniků, pobídky pro zavedení systémů řízení hospodaření s energií. Povinné audity u velkých podniků, pobídky pro zavedení systémů řízení hospodaření s energií. Pobídky, aby malé a střední podniky podstoupily dobrovolně energetické audity. Pobídky, aby malé a střední podniky podstoupily dobrovolně energetické audity.

19 Směrnice č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov Směrnice implementována do zákona 406/2000 o hospodaření energií orgány a vyhlášky 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Členské státy zajistí, aby: a) Od r všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a b) Od r nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

20 SMĚRNICE EP A RADY 2010/31/EU o energetické náročnosti budov „Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně té vyráběné v místě či v jejím okolí.“ Energetická náročnost by měla být stanovena za podmínky nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy Skokový přechod na téměř nulové novostavby by znamenal obrovský šok pro celý stavební trh, a proto se v ČR připravuje takové řešení, které bude v několika postupných menších krocích na téměř nulové budovy stavebníky připravovat.

21

22 Nízkouhlíková strategie EU do roku 2050 Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o % (věda požaduje, aby se celosvětové emise do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 snížily o 50 %). Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o % (věda požaduje, aby se celosvětové emise do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 snížily o 50 %). Bude pokračovat současná strategie energetických úspor. Bude pokračovat současná strategie energetických úspor. Evropu se chystá rozsáhlé investice do oblasti energetických technologií, které umožní zvýšit energetickou účinnost a také naplnit cíl snižování emisí skleníkových plynů. Evropu se chystá rozsáhlé investice do oblasti energetických technologií, které umožní zvýšit energetickou účinnost a také naplnit cíl snižování emisí skleníkových plynů. Finanční prostředky získá EU úsporou nákladů z dovozů ropy. Finanční prostředky získá EU úsporou nákladů z dovozů ropy.

23 Ceny energie 2014 průměrné domácnosti o spotřebě od 2500 and 5000 kWh

24 Evropská komise, Generální ředitelství pro energii: Market observatory for Energy, June 2013 EU je pouze ze 48 % své energetické spotřeby soběstačná. 52 % energetické spotřeby dováží, přičemž je závislá pouze na několika dodavatelích nafty a plynu. Například co se týká dovozu nafty: 35 % dodávek pochází ze zemí OPEC, 33 % z Ruska, 15 % z Norska a následují ostatní země jako Kazachstán (5 %) a jiné. V energetickém mixu spotřeby EU v r představovaly fosilní zdroje celé ¾ Tyto varovné statistiky vedou EU k novým strategickým prioritám: snížení závislosti a diverzifikace cest a zdrojů energie.

25 NEJ zdroje: OZE, jádro, plyn, uhlí Země s nejvýznamnějšími obnovitelnými energetickými zdroji: V Rakousku 68% vyrobené elektrické energie pochází z vodních zdrojů, zatímco v r to v ostatních zemích EU bylo 18 %. V r členských zemí vyrábělo elektřinu z jádra, např. Francie 76%. Lucembursko, Holandsko, Irsko a Itálie produkují více než 50 % energie z plynu. Polsko a Estonsko mají největší podíl výroby energie z uhlí.

26 Globální CO2 emise podle sektorů

27 Výroba energie z obnovitelných zdrojů – strategie do 2020

28 Scénář EU do roku 2050 pro snížení emisí Energet.sektor Průmysl Bydlení a služby Doprava Zemědělství

29 Změna klimatu ohrožuje hospodářský růst Zdroj: zpráva EEA č. 12/2012.

30

31

32 Klíčovými podporovanými aktivitami budou např.: Podpora různých forem nízkouhlíkových zdrojů energie, jejich podpůrné systémy a infrastruktura, včetně inteligentních sítí (Smart Grids), Podpora různých forem nízkouhlíkových zdrojů energie, jejich podpůrné systémy a infrastruktura, včetně inteligentních sítí (Smart Grids), budovy s téměř nulovou spotřebou energie, budovy s téměř nulovou spotřebou energie, zachycování a ukládání CO2, zachycování a ukládání CO2, vyspělé průmyslové postupy, vyspělé průmyslové postupy, elektrifikace dopravy (včetně technologií pro skladování energie). elektrifikace dopravy (včetně technologií pro skladování energie).

33 Zachycování a ukládání CO 2 33 Technologie CCS (carbon capture and storage) umožňuje separovat CO 2 od dalších (v průmyslových provozech sekundárně produkovaných) plynů a ukládat jej pod zemský povrch. CO 2 lze tudíž považovat za „neemitovaný". V kontextu boje proti fenoménu globálního oteplování, jak je definován v rámci EU, by pak měla technologie CCS začít postupem času nahrazovat známý (a již zavedený) systém obchodování s emisními povolenkami.

34 2. ČR a OZE v evropském srovnání Podíl obnovitelných zdrojů energie na finální spotřebě energie Zdroj: Eurostat

35 ČR a energet. náročnost v evropském srovnání (spotřeba energie/1000 EUR HDP) Ekonomika ČR je stále energeticky velmi náročná Zdroj: https://datamarket.com/data/set/1agh/energy-intensity-of-the- economy#!ds=1agh!yjx=5.b.d.15.n.c.x.8.2.h&display=bar

36

37 ČR: uhlí, nukleární energie

38 Rakousko: Hydro, plyn Zdroj:

39 Švédsko: nukleární, hydro


Stáhnout ppt "České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Strategie."

Podobné prezentace


Reklamy Google