Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Strategie.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Strategie."— Transkript prezentace:

1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, Praha 6 Strategie EU v oblasti úspor energií a změny klimatu Jana Frková

2 Priorita EU: „ do roku 2020” daná směrnící o energetické náročnosti budov (1) Směrnice je zaměřená na boj proti klimatickým změnám a na zlepšení bezpečnosti a konkurenceschopnosti v oblasti dodávek energie. Stanoveny závazné cíle v této oblasti - do roku 2020 : 1.snížit emise skleníkových plynů o 20 %, 2.zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií na celkové spotřebě v EU na 20 % (pro ČR cíl 13,5 % podílu energie z OZE), 3.zvýšit energetickou účinnost v Evropě a dosáhnout tak úspor ve spotřebě primární energie o 20 %. oproti roku Pozn.: (1)Směrnice 2010/31/ES, v Česku má podobu zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií v aktuálním znění a vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov

3 Na cíle „ “ v oblasti klimatu a energetiky navazují nové cíle do r snížení emisí skleníkových plynů o 40 %, 2.dosáhnout podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 27 %, cíle 3.v oblasti energetické účinnosti/úspor energií, budou konkrétní cíle stanoveny až po přezkumu směrnice o energetické účinnosti, který má být proveden v tomto roce, to vše k výchozímu roku 1990.

4 EU zatím nenaplňuje dosažení cíle uspořit 20 % energie do r. 2020

5 Ceny energií neustále rostou Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/energy/data/database

6

7 Evropská komise, Generální ředitelství pro energii: Market observatory for Energy, June 2011 EU je pouze ze 48 % své energetické spotřeby soběstačná. 52 % energetické spotřeby dováží, přičemž je závislá pouze na několika dodavatelích nafty a plynu. Například co se týká dovozu nafty: 35 % dodávek pochází ze zemí OPEC, 33 % z Ruska, 15 % z Norska a následují ostatní země jako Kazachstán (5 %) a jiné. V energetickém mixu spotřeby EU v r představovaly fosilní zdroje celé ¾ Tyto varovné statistiky vedou EU k novým strategickým prioritám: snížení závislosti a diverzifikace cest a zdrojů energie.

8 Suma konečné spotřeby energie v průmyslu, dopravě, v domácnostech, službách, zemědělství, kdy doprava a průmysl představuje více než polovinu finální spotřeby energie, bydlení pak čtvrtinu.

9 Z jakých zdrojů pochází vyrobená energie v jednotlivých státech EU v r. 2009

10 NEJ OZE, jádro, plyn, uhlí Země s nejvýznamnějšími obnovitelnými energetickými zdroji: V Rakousku 68% vyrobené elektrické energie pochází z vodních zdrojů, zatímco v r to v ostatních zemích EU bylo 18 %. V r členských zemí vyrábělo elektřinu z jádra, např. Francie 76%. Lucembursko, Holandsko, Irsko a Itálie produkují více než 50 % energie z plynu. Polsko a Estonsko mají největší podíl výroby energie z uhlí.

11 EU dosud ušetřilo 9% energií, což je nedostačující Ve směrnici jsou definovány následující klíčové opatření : - viz následující snímky

12 Spotřeba veřejného sektoru představuje téměř 20 % HDP Podíl veřejných budov na všech budovách je 12 % (jejich renovace může přinést až 60 % úspory energií) Veřejný sektor při rekonstrukcích či pořizování nových budov, výrobků a služeb musí dodržet vysokou úroveň energetické účinnosti. Musí být každoročně renovovány 3 % celkové podlahové plochy budov (nad 250 m2) v jejich vlastnictví, s cílem splnit požadavky na minim. energetickou náročnost budov. Musí sestavit místní plány energetických úspor a zavést systém řízení hospodaření s energií 1. Týká se veřejného sektoru, který by měl jít příkladem 12

13 2. Spotřebiteli by měly být přizpůsobeny energetické služby: „ Spotřebitel má nárok na přehlednější informace na elektroměrech a účtech.“ Státy zajistí, aby konečným uživatelům elektřiny, zemního plynu, dálkového tepla atd. byly poskytnuty bezplatně individuální měřiče, které přesně změří v reálném čase jejich skutečnou spotřebu energie, tak aby spotřebitelé měli možnost svou spotřebu lépe regulovat. Musí zajistit přesné a pravidelné účtování založené na skutečné spotřebě. Účet musí obsahovat informace poskytující komplexní přehled stávajících nákladů na energii. Vnitrostátní regulační orgány by měly energetickou účinnost zohlednit při rozhodování o způsobu a sazbách distribuce energie konečným spotřebitelům. Technologický vývoj již dnes tyto možnosti reálně odráží.

14 Smart Grids Inteligentní rozvodné sítě Jejím principem je interaktivní obousměrná komunikace mezi výrobními zdroji a spotřebiteli o aktuálních možno- stech výroby a spotřeby energie. Její podstatou je vybavení zákazníků digitálními měřidly s obousměrným tokem informací v reálném čase, která umožňuje tvorbu cenových tarifů podle aktuální situace v síti (tzv. "chytré/inteligentní elektroměry"). Umožňuje zákazníkům efektivně řídit spotřebu, např. ohřev vody, praní prádla či dobíjení baterií v době s volnou výrobní kapacitou. 14

15 Inteligentní rozvodné sítě 15

16 3. Výrobci a distributoři: Zlepšování energetické účinnosti při přeměně a distribuci energie Zavedení povinného využití odpadního tepla u nových a stáva- jících elektráren a průmyslových zařízení. Tzn. prosazuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla (využití tepla z výroby elektřiny, které by jinak přišlo vniveč). Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) spotřebovává o 30 % méně paliva na stejné množství tepla a elektřiny. 10-leté národní plány vytápění a chlazení: transparentnost, předví- datelnost a sladění investic. 16

17 4. Povinné energetické audity podniků Průmysl se podílí na celkové spotřebě energie 28 %. Průmysl se podílí na celkové spotřebě energie 28 %. Povinné audity u velkých podniků, pobídky pro zavedení systémů řízení hospodaření s energií. Povinné audity u velkých podniků, pobídky pro zavedení systémů řízení hospodaření s energií. Pobídky, aby malé a střední podniky podstoupily dobrovolně energetické audity. Pobídky, aby malé a střední podniky podstoupily dobrovolně energetické audity.

18 Stavebnictví (1) Podíl budov na celkové spotřebě energie v Unii činí 40 %. Tento sektor se rozrůstá, což bude mít za následek zvýšení spotřeby energie. Od roku 2012 by měly všechny členské státy zahrnout požadavky na energetickou náročnost budov do zadávání veřejných zakázek na příslušné veřejné budovy a služby.

19 Dopad měrnice do Stavebnictví být příkladem Budovy užívané orgány veřejné správa a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto jsou tyto budovy předmětem pravidelné energetické certifikace. Platí povinnost vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě. Členské státy musí zajistit: a) Od r všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a b) Od r nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

20 SMĚRNICE o energetické náročnosti budov definuje: „Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně té vyráběné v místě či v jejím okolí.“ Energetická náročnost by měla být stanovena za podmínky nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy

21

22 Nízkouhlíková strategie EU do roku 2050 Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o % (věda požaduje, aby se celosvětové emise do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 snížily o 50 %). Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o % (věda požaduje, aby se celosvětové emise do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 snížily o 50 %). Bude pokračovat současná strategie energetických úspor. Bude pokračovat současná strategie energetických úspor. Evropu se chystá rozsáhlé investice do oblasti energetických technologií, které umožní zvýšit energetickou účinnost a také naplnit cíl snižování emisí skleníkových plynů. Evropu se chystá rozsáhlé investice do oblasti energetických technologií, které umožní zvýšit energetickou účinnost a také naplnit cíl snižování emisí skleníkových plynů. Finanční prostředky získá EU úsporou nákladů z dovozů ropy. Finanční prostředky získá EU úsporou nákladů z dovozů ropy.

23 Globální CO2 emise podle sektorů

24 Výroba energie z obnovitelných zdrojů – strategie do 2020

25 Investice do OZE z globálního pohledu Source: International Energy Agency

26 Scénář EU do roku 2050 pro snížení emisí Energet.sektor Průmysl Bydlení a služby Doprava Zemědělství

27 Tuny CO 2 – oblasti znečištění 27

28 Změna klimatu ohrožuje hospodářský růst Zdroj: World Meteorological Organization

29 stavebnictví (z rozboru EK vyplývá, že emise v této oblasti mohou být do roku 2050 sníženy o zhruba 90 %), dopravy. Opět se chystá i efektivnější systém označování výrobků z hlediska ener- getické účinnosti. Strategie EU soustřeďuje pozornost na úspory energie zejména v oblastech: 29

30 Emise skleníkových plynů EU 27 Zdroj: EEA Report No. 4/2009, Greenhouse gas emission trends and projections In Europe 2009

31 Klíčovými podporovanými aktivitami budou např.: Podpora různých forem nízkouhlíkových zdrojů energie, jejich podpůrné systémy a infrastruktura, včetně inteligentních sítí (Smart Grids), Podpora různých forem nízkouhlíkových zdrojů energie, jejich podpůrné systémy a infrastruktura, včetně inteligentních sítí (Smart Grids), budovy s téměř nulovou spotřebou energie, budovy s téměř nulovou spotřebou energie, zachycování a ukládání CO2, zachycování a ukládání CO2, vyspělé průmyslové postupy, vyspělé průmyslové postupy, elektrifikace dopravy (včetně technologií pro skladování energie). elektrifikace dopravy (včetně technologií pro skladování energie).

32 Zachycování a ukládání CO 2 32 Technologie CCS (carbon capture and storage) umožňuje separovat CO 2 od dalších (v průmyslových provozech sekundárně produkovaných) plynů a ukládat jej pod zemský povrch. CO 2 lze tudíž považovat za „neemitovaný". V kontextu boje proti fenoménu globálního oteplování, jak je definován v rámci EU, by pak měla technologie CCS začít postupem času nahrazovat známý (a již zavedený) systém obchodování s emisními povolenkami.

33 2. ČR a OZE v evropském srovnání Podíl obnovitelných zdrojů energie na finální spotřebě energie a cíle 2020 Zdroj: Eurostat

34 ČR a energet. náročnost v evropském srovnání (spotřeba energie/HDP) Ekonomika ČR je stále energeticky velmi náročná Způsobeno nízkým HDP Není přepočteno do PPS Zdroj: server.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/ r_2011

35 ČR: uhlí, nukleární energie

36 Rakousko: Hydro, plyn Zdroj:

37 Švédsko: nukleární, hydro

38 Děkuji za pozornost České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, Praha 6 Kontakt: Telefon: Mikrozdroje vodní energie jako součást energetické soběstačnosti obce (2012)


Stáhnout ppt "České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Strategie."

Podobné prezentace


Reklamy Google