Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mluvené korpusy: přednosti a limity Lucie Benešová Ústav Českého národního korpusu 31. 10. 2012.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mluvené korpusy: přednosti a limity Lucie Benešová Ústav Českého národního korpusu 31. 10. 2012."— Transkript prezentace:

1 Mluvené korpusy: přednosti a limity Lucie Benešová Ústav Českého národního korpusu

2 osnova – dosavadní zveřejněné korpusy mluveného jazyka v rámci ÚČNK (PMK, BMK, ORAL2006, ORAL2008) – způsob sběru a zpracování dat pro nový chystaný mluvený korpus řady ORAL (×ORAL2006, ORAL2008) – co je možné v mluvených korpusech najít (doklady) – nový stávající sběr dat – vyhledávání v mluvených korpusech

3 Pražský mluvený korpus (PMK) – první korpus mluvené češtiny – zachycuje mluvenou češtinu z oblasti Prahy a jejího okolí – 304 magnetofonových nahrávek z let 1988–1996, velikost slov – zachycuje ve vyvážených proporcích čtyři sociolingvistické proměnné všechny pro jednoduchost dělené pouze binárně (na dvě hodnoty):  pohlaví – M/Z – muži/ženy  věk – I/V – mladší/starší (spodní hranicí je 20 let, předělem 35 let)  vzdělání – A/B – nižší (ZŠ, SŠ)/vyšší (VŠ) vzdělání  typ promluvy – F/N – formální/neformální formální promluva – monolog odpovědí na otázky kladené nahrávajícím (pro zamezení ovlivnění odpovědí, ať už kódem spisovným či nespisovným, měly smíšenou povahu nespisovně-spisovnou), týkaly se širokých témat jako škola, mládež, zaměstnání atp., přepisovány ani nahrávány nebyly neformální promluva – spontánní dialog dvou mluvčích

4 Brněnský mluvený korpus (BMK) – v rámci ČNK první korpus mluvené češtiny z oblasti Moravy – zachycuje autentickou mluvu města Brna – autory jsou pedagogové z FF MU v Brně – 250 magnetofonových nahrávek z let 1994–1999, velikost slov – byl pořizován v souladu se zásadami PMK (stejné sociolingvistické proměnné) – formální otázky byly kladeny ve spisovném kódu (×PMK) – pravidla přepisu odpovídají v základních rysech pravidlům užívaným v PMK × pauzová interpunkce, zachycení simultánnosti dialogických promluv – např. uvedena skutečná výslovnost pod atributem pron, např. česko-moravský rozdíl ve znělosti sme-zme

5 korpus mluveného jazyka ORAL2006 – zachycuje spontánní mluvený jazyk ve výhradně neformálních komunikačních situacích, pouze na území Čech – přepis 221 nahrávek z let 2002–2006, velikost 1 milion slov – charakteristika mluvčích je stejná jako v koncepci PMK, BMK (× informace, v které oblasti mluvčí prožil většinu dětství, cca do 15 let) – nahrávky jsou přepsány tzv. folkloristickou transkripcí – tradiční interpunkce – nezachycuje se suprasegmentální rovina, tj. např. intonace ani další fonetické jevy (např. koncová ztráta znělosti atp.) – přepis se co nejvíc drží běžného standardního zápisu, ale systémové věci se zachycují: – např. sem (=jsem ), pudu, já si to vemu (=vezmu), kerej atp. + nářeční jevy typu muskej, zrouna) – k přepisu není zveřejněn zvuk (nezbývá než „trust the text“) – není lemmatizovaný ani morfologicky označkovaný

6 korpus mluveného jazyka ORAL2008 – zachycuje opět spontánní mluvený jazyk ve výhradně neformálních komunikačních situacích, pouze na území Čech – 1. mluvený korpus v rámci ÚČNK, který je plně vyvážený v jednotlivých základních sociolingvistických charakteristikách mluvčích – přepis 297 nahrávek z let 2002–2007, velikost 1 milion slov – koncepčně korpus ORAL2008 navazuje na ORAL2006 (tj. např. stejný způsob a pravidla transkripce, stejné dělení na oblasti podle tradičního nářečního členění J. Běliče atp.) – k přepisu rovněž není zveřejněn zvuk – není lemmatizovaný ani morfologicky označkovaný

7 spontánní mluvený jazyk -v návaznosti na práci J. Millera a R. Weinert(ové): Spontaneous spoken language (1998) spontánní mluvená produkce I.vzniká v reálném čase, bezprostředně, bez možnosti do výsledného produktu zpětně zasahovat II.mluvčím nepřipravená III.je limitovaná kapacitou krátkodobé paměti mluvčího i posluchače IV.prototypicky vzniká při bezprostřední interakci s komunikačním partnerem ( face-to- face ) a v konkrétním situačním kontextu V.je neoddělitelná od vlastností, jako je přízvuk, rytmus, intonace a další zvukové charakteristiky VI.doprovázena gestikou, mimikou, očním kontaktem, proxémikou a dalšími nonverbálními kódy

8 z působ sběru a zpracování dat pro nový chystaný mluvený korpus ORAL2013 Na jaký typ jazykového materiálu se zaměřujeme: spontánní mluvený jazyk v neformálních komunikačních situacích (tj. ne poloformální, ne formální)  nepřipravenost, nepromyšlenost projevu (tj. zcela přirozená běžná spontánní improvizovaná konverzace)  dialogičnost (tj. rozhovor dvou a více osob)  blízký vzájemný vztah mluvčích – přátelskost/známost  bezprostřední kontakt (tj. fyzická přítomnost jednotlivých mluvčích, ne telefonní hovory, hovory přes skype atp.)  k charakteristice mluvčích – pouze dospělí (věková hranice min 18 let, tj. žádné děti, ani mládež) – pouze rodilí mluvčí (tj. žádní cizinci)  nahráváme mluvčí z celé České republiky (tj. i Moravu, i Slezsko x ORAL2006, ORAL2008)

9 organizace a způsob sběru dat  hlavní koordinační centrum a hlavní sběrná oblast pro Prahu – mluvená sekce ÚČNK FF UK v Praze  spolupráce s řadou jiných univerzit, kde máme tzv. oblastní koordinátory (Univerzita Hradec Králové, Masarykova univerzita v Brně, Západočeská univerzita v Plzni, nově spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci a Slezskou univerzitou v Opavě)  nahrávající/přepisující = editor koordinátor (vybírá a zaučuje studenty, kontroluje přepisy, příp. vrací, příp. opraví a odevzdá, posílá smlouvy, nese odpovědnost za data z dané sběrné oblasti) koordinátor ÚČNK = superadmin (znovu kontrola, pokud je v pořádku, vyplatíme odměnu, pokud ne, vracíme zpět koordinátorovi)

10 maximální možná míra spontaneity - nejlépe metodou skrytého nahrávání (tzv. clandestine microphone recordings ) - aby skutečnost nahrávání neovlivňovala jednotlivé mluvčí (ve výběru jazykových prostředků, ve volbě témat atp.) - mluvčí nejsou PŘEDEM o nahrávání informováni, jsou ale informováni ZPĚTNĚ - tj. tato skutečnost jim musí být sdělena bezprostředně po skončení nahrávání - nutný souhlas mluvčích s použitím pro účely ÚČNK

11 databáze sond mluveného jazyka (Mluvka) – interní databáze (není veřejně přístupná!) – používá se sice už od r. 2004, ale v nedávné době prošla řadou inovačních procesů – původně byla navržena pro ukládání klíčových informací o komunikační situaci, o jednotlivých mluvčích, pro vkládání nahrávek a přepisů, teď ale poskytuje spoustu užitečných údajů a funkcí navíc – student, který nahraje a následně přepíše rozhovor, zanáší do databáze všechny potřebné údaje o nahrávání a o mluvčích

12

13

14 informace k jednotlivým mluvčím – číselné označení (číslo sondy + číslo mluvčího, 0 vždy označuje nahrávajícího, 1, 2 atd. další mluvčí) – kód mluvčího (automaticky přiřazuje databáze na základě jednotlivých údajů) – pohlaví – věk – vzdělání – místo narození, oblast narození, pobyt v dětství, současný pobyt – zaměstnání (skupiny podle českého statistického úřadu)

15 shodní mluvčí a jejich proznačování – problém opakování mluvčích, proto jsme omezili max. počet slov na jednoho mluvčího napříč sondami na slov – abychom zabránili chybám a „podvádění“, vyznačujeme je pouze my, a to na základě shody údajů o mluvčím – skript, který vyhledá potenciální shody a navrhne, které mluvčí spojit, pak nutné projít ručně (kontrola poslechem) a vyhodnotit, co je skutečná shoda (přesto někdy velmi obtížné) – bude tedy možné sledovat jazykové jevy v rámci idiolektu jednoho mluvčí

16 různé fáze rozpracovanosti jednotlivých sond

17 vyhledávácí formulář

18 hlídání vyváženosti jazykového materiálu (na základě sociolingvistických charakteristik mluvčích) – při vyhledání skupiny sond (podle oblasti, podle roku atp.) databáze zobrazí celkový počet sond, celkový počet slov ve všech vyhledaných sondách, počty slov napříč jednotlivými sociolingvistickými charakteristikami (poměr muži/ženy, mladí/starší, poměr vzdělání nižší/vyšší), věk rozepíše detailněji po dekádách, zastoupení jednotlivých oblastí – to nám umožňuje vyvažovat materiál a ovlivňovat jednotlivé požadavky sbíraného materiálu

19 Transcriber  speciální přepisovací program, který používáme od r  umožňuje propojit pořízený zápis se zvukovou stopou  četné výhody (opakovaný poslech segmentu, snadná orientace ve zvuku i v přepise, ovládání pomocí klávesových zkratek)  částečně řeší i problém, kdy mluvčí mluví přes sebe (umožňuje zachytit dva navzájem se překrývající mluvčí)  přepisovací pravidla (největší změny x ORAL2006 a ORAL2008: pauzová interpunkce, zachycení simultánnosti dialogických promluv) pauzová interpunkce v naší koncepci: – krátká pauza je v přepise signalizována jednou tečkou – delší pauza (jako je např. zaváhání, hledání vhodného výrazu, přemýšlení, změna tématu apod.) je v přepise signalizována dvěma tečkami – dlouhá pauza je signalizována poznámkou v závorkách (odmlčení) – pojetí sice velmi subjektivní, ale nelze brát podle absolutní délky v sekundách, resp. zlomcích sekund – každý mluvčí má své individuální mluvní tempo a střední pauza je střední jen vzhledem k rychlosti jeho řeči

20 data pro korpus ORAL2013 -sběr probíhal v letech celkem textových slov -940 nahrávek představující 324 hodin ještě mnoho práce: -všechny přepisy se musí spolu se zvukem znovu manuálně projít a opravit -ačkoli je materiál „základně“ vyvážený, musí projít náročnějším vyvažovacím procesem

21 co je možné v mluvených korpusech hledat a najít – všechny dostupné korpusy mluveného jazyka v rámci ÚČNK nejsou morfologicky označkované ani lemmatizované – tj. hledá se v „čistých textech“ – základním výstupem je proto především zadaná konkordance s hledaným tvarem nebo kombinací tvarů slova, omezené použití regulárních výrazů – přesto lze najít v mluvených korpusech spoustu zajímavých jazykových jevů – přepisy korpusů ORAL2006, ORAL2008 velmi dobře reflektují především specifika spontánního autentického mluveného jazyka (ve srovnání s jazykem psaným)

22 specifika spontánního mluveného jazyka – neuspořádanost, menší míra organizovanosti, fragmentárnost, myšlenková a formulační roztříštěnost – kontextualizace (silná vazba ke komunikační situaci a kontextu) – konkrétnost, subjektivnost, emocionalita (souvisí s bezprostředním situačním kontextem mluvčích) – implicitnost, vyšší míra neurčitosti

23 fragmentárnost, implicitnost, neurčitost – mluvčí nemůže najít vhodný výraz, užívá spoustu vágních (prázdných) výrazů, pomáhá si deiktickými prostředky (poukazy k situaci, kontextu) – nadměrné používání ukazovacích zájmen (spíše než jako prostředek určitosti, názornosti je výrazem nejistoty a formulačních potíží mluvčího, např. no víš takovej ten... ) – významově neurčité výrazy typu ňák, ňákej, takovej, jako – prostřednictvím výrazů a tak, nebo tak, tak ňák vyznívají formulace často do ztracena – častá frekvence neplnovýznamových výrazů (různé částice, citoslovce, konektory, významově vyprázdněné a v kontextu nadbytečné a, no, jo, že jo, no jo no, tak, taky ) – vycpávková slova, které jsou typické pro konkrétní idiolekt: prostě, jaksi, vlastně, jako, teda, takže, třeba – opakování výrazů i rozsáhlejších textových úseků, různé opravy, rektifikace, mluvčí se pokouší o jinou a výstižnější formulaci, neustálé doplňování informací

24 vybrané doklady DEIXE: – je to takový n* tady to mám třeba uplně holý jo že to nemám takový vole tady takle takle mi to čouhá – já nejsem ňákej takovej. eee. prtože hele divej se já sem.. takovej už jako.. v tomdletom konzervativec já už nechcu úlet. nebo úlety nějaký jo. i když prostě ně* obrovská škála deiktických výrazů: takovýdlenc, takovejdle, tenhlecten, tadydlecten, tadydlencten, támhlencten atp. SILNÁ NEKOHERENTNOST, ROZTŘÍŠTĚNOST – a takže prostě no.. prostě a to. jo? to je takový.. taková.. pocta OPAKOVÁNÍ VÝRAZŮ – a chtěj. chtěj si hrát. chtěj si hrát a.. – jo normálně na tebe.. to bylo to bylo krásný to bylo.. – bylo to. bylo to prostě.. bylo to špatný no

25 lexikum: frazémy, přirovnání atp. – to si nepamatuje asi vona byla nadrbaná jak sysel – no hotovo já sem přijel domů eště nakulenej jak sysel.. – no a. takže já sem přijel eště semka v nedělu vole z vopicou na zádech jako kráva.. – my si dáme jednu štyryadvacítku vole a máme kocovinu eště d* vole. krkáme havrany eště třetí tejden vole jo.. – sme šli v sedum ráno spat vole. budíček vole v devět hodin.. já sem nevodevřel málem hubu vole já sem měl v hubě jak v brašně na zmije to bylo šílený – no ale zmatlali sme se tam jak carský důstojníci

26 – akorát teda ty Řekyně mě na nich mrzí to že mají jako chlupatý ruce jak řidič autobusu vole – ale přestaňte honit machry protože prdíte v kině vole.. ve třetí řadě zleva já vám to říkám. hoši poďte na štamprdlu vole. – pak si jich nikdo nevšimne oni si myslí že sou zajímaví vole.. a sou přitom trapní vole jak žížala v oceánu vole.. – v tom plavání ne mě srala ta čepica měl sem to prostě já sem v tom vypadal jak žalud – to když sem slyšel poprvý. to je hochu to je jak když chčiješ na plech – chodíš chcát jak koroptev – mrdlý až na půdu / sou připosraní až na půdu / ta NP mě tam sere uplně až na půdu strašně – má svoje zpětný račí chody – toho mám v paži vole – nechci valit klíny jo ale určitě to tak prostě bude – já už melu hovna

27 obecná čeština a nářeční jazykové jevy – obecná čeština (např. kerej, vodvážný, takovýdle voči, chtěj, von řek atp.) – řada nářečních jazykových jevů (ORALy reflektují jen Čechy!) morfonologická rovina: – např. muskej, zrouna, k pánoj, ulicej, perkýnko, vo našom, tátovo boty – v chystaném ORALu bude zahrnuta i Morava morfonologická rovina: – např. zešit, žaba, kúsek chleba, čepica, větr, chcu, záda z toho bolijou, jen se ztrapňujú lexikální rovina: – např. rožnout, stolař, květina (x kytka ), kokino, bobino, poklúzat, deska (x prkno ), sdělat (x sundat ), vlézt se (x vejít se ), zavazet (x překážet ) syntaktická rovina: – např. jít tam to nešel, vidět to jsem viděla, má 17 ( x je mu 17)

28 stávající sběr dat mluveného jazyka – zahájen v červenci 2012 (zatím tzv. zkušební sběr) – přepisuje se v jiném přepisovacím programu – ELAN – přepisuje se dvě roviny: ortografická a fonologická – nová přesnější a detailnější přepisovací pravidla – speciální stopy pro metatextové komentáře – špatně srozumitelný úsek – nesrozumitelný úsek – přerušení repliky – anonymizace výhledy: – zachycení suprasegmentálních rysů (intonace, prozodie atp.) – lemmatizace a morfologické značkování

29

30 vyhledávání – konkrétní tvar slova – pomocí regulárních výrazů protetické v – vo.* × o.* (zajímavé příklady typu vochcávka, voser atp.) deminutiva –.*ičk.* „sprostá slova“– prd.* debl.* mrd.* jeb.* šuk.* kurev.* posr.* zasr.*....*ojc děsn.* strašn.* hrozn.* takov.*.*zej.* (negativní filtr zejtra) vocaď, votud, odtaď, odtud, votaď, vodsaď


Stáhnout ppt "Mluvené korpusy: přednosti a limity Lucie Benešová Ústav Českého národního korpusu 31. 10. 2012."

Podobné prezentace


Reklamy Google