Božena Němcová 8. ročník.

Prezentace na téma: "Božena Němcová 8. ročník."— Transkript prezentace:

1 Božena Němcová 8. ročník

2 Božena Němcová Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová
Použitá literatura: A. Bauer: Čeština na dlani – přehled světové a české literatury/ český jazyk, nakladatelství Rubico, 2005. J. Soukal: Literární výchova pro II. stupeň základní školy a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, SPN Praha, 1998. J. Košťák: Literatura 1. díl, Fortuna Praha, 1994. T. Polášková a kol.: LITERATURA pro 2. ROČNÍK STŘEDNÍCH škol, Didaktis, 2009. M. Sochrová: KOMPLETNÍ PŘEHLED české a světové LITERATURY, Fragment, 2007.

3 Božena Němcová česká spisovatelka zakladatelka novodobé prózy

4 Původ spisovatelky Zahalen tajemstvím 
nemanželskou dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské nebo její sestry Dorethey Nejistota i okolo roku narození: 4. února 1820 ve Vídni rozená Barbora Novotná (po sňatku její matky Terezie r za Johanna Pankla = Panklová)

5 prameny nocí z vlasů tryskaly, a ty oči uhrančivé,
„Byla krásná, až to k víře není, prameny nocí z vlasů tryskaly, a ty oči uhrančivé, ach, ty oči uhrančivé, zeleň moří a dva křišťály.“ Básník František Halas oslavil Boženu Němcovou verši

6 Dětství 1821 se Panklovi přestěhovali do Ratibořic
sem za nimi i babička – Magdaléna Novotná (velmi Barunku ovlivnila, v dospělosti si ji BN zidealizovala)

7 Staré bělidlo sem B. Němcová umístila děj Panklovi zde nikdy nebydleli
knihy Babička Panklovi zde nikdy nebydleli dětství prožila na panském bělidle poblíž starého zámeckého skleníku bigbloger.lidovky.cz/.../190-st-belidlo-1.jpg - r zde strávila prázdniny se svými dětmi Staré bělidlo bylo po r vybaveno lidovým nábytkem podle spisovatelčina vyprávění

8 Barunčina škola Od roku 1826 do roku 1833 navštěvovala
školu v České Skalici.

9 Manželství 12. září 1837 si Barunka vzala Josefa Němce, komisaře
finanční stráže, o 15 let starší. Jeho nadřízeným se nelíbila jeho vlastenecká činnost, stále ho pracovně překládali a rodina se musela neustále stěhovat. „Vdala jsem se jednak z vlastního nerozumu, jednak z dobře míněného přemlouvání matčina a Němcova. Adélo, v osmi dnech svého manželství plakala jsem první své slzy, hořké to slzy! Jak krásným, jak nádherným představovala jsem si žití po boku milovaného muže, leč ten život mně určen nebyl.“ (z dopisu setře Adéle)

10 Následovalo dítě za dítětem, smutek za smutkem,
zklamání za zklamáním…… vyčerpaný organismus, gynekologické potíže, chudokrevnost sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/fotografie/foto1014.jpg

11 Stěhování Manželé žili v Červeném Kostelci, Josefově, Litomyšli, Polné, Praze = okamžitě středem pozornosti v pražských vlasteneckých kruzích. Během pražského pobytu vydala Národní báchorky a pověsti.

12 Chodsko – formou dopisů sepsala zážitky z Chodska
Obrazy z okolí domažlického Povídky: Baruška Dobrý člověk Pan učitel Divá Bára – odvážné děvče, které se jen obtížně včleňuje do venkovského prostředí ovládaného pověrami a předsudky V zámku a podzámčí – kontrastně vylíčen svět panstva a vesnické chudiny oslavuje dobré lidské srdce

13 Na Chodsku je zastihl revoluční rok 1848.
Za aktivní účast následovalo pronásledování, překládání na další místa.

14 50. léta manžel přeložen do Uher ona zůstává v Praze
zhoršující se zdravotní stav hmotné strádání za manželem podnikla čtyři velké cesty na Slovensko  Slovenské pohádky a báchorky Pohorská vesnice Chyže pod horami

15

16 Dovršení neštěstí nejstarší syn Hynek onemocněl plicní tuberkulózou
 ve 14 letech zemřel Dokladem duševního utrpení – zachovalá korespondence přátelům „Byl to pilný hoch, já svoji naději v něm skládala. Přeškoda toho mladého života.“ Stejně jako Hynka milovala Němcová své další tři děti. Pro ně doslova hladověla, jen aby se ony aspoň trochu najedly. V době těžké duševní bolesti, smutku a zhoršujícího se zdravotního stavu začala psát Babičku, v níž ale skoro všechno bylo jinak než ve skutečnosti - zato všechno v ní bylo tak, jak si to vysnila.

17 V červnu 1855 píše Božena Němcová MUDr
V červnu 1855 píše Božena Němcová MUDr. Janu Helceletovi o vzniku své nejvýznamnější knihy „Babičky“: „Po Hynkově smrti, když na mne všechny těžkosti, choroba, zármutek, bída, klam v lidech, jež jsem za přátele držela – vše to když na mne doráželo a mysl moji tížilo, našla jsem ve spisech svých lístek, na němž poznamenán byl plán k „babičce“ již od tří let. Čtu, s větším a větším zalíbením, a jako nějaká fata morgána začne tu přede mnou vystupovat luzný obraz malého údolíčka, do nejmenších podrobností, a v něm tichá domácnost Proškovic rodiny, v níž je babička hlavní osobou. Nemohu to ani povědít, jak mne tenkráte vzpomínka ta, unášejíc mne z trudu života do utěšených dob mládí, umírnila, potěšila.“

18 Babička Vzpomíná v něm na dětství strávené
na Starém bělidle, na babičku, kterou milovala, popisuje život venkovských lidí i panstva z nedalekého zámku. Své vyprávění záměrně ladí tak, aby čtenáře nezarmoutilo – zmírňuje rozpory, vyrovnává protiklady. Babička byla přeložena do řady jazyků.

19 „Co se tak mluvilo, Barunka, sedící vedle babičky, strkala jí něco do kapsáře a šeptala: „Schovejte to, babičko, to jsou peníze, slečna mi je dala pro Kudrnovic děti a já bych je třebas mohla ztratit.“ Paní kněžna ale zaslechla, co Barunka šeptala, oko její s nevýslovnou radostí utkvělo na sličné tváři komtesy. – Babička nemohla radost svoji přenést přes srdce, pohnutým hlasem pravila: „Pánbůh vám to, milostslečno, zaplať.“ Slečna se zarděla a pohrozila Barunce prstem, která se zase nad tím zarděla. „To bude radosti!“ pravila babička, „teď se to bude moci ošatit!“ „A přidáme něco k tomu, aby si i jinak pomohli,“ mínila kněžna. „Udělali byste dobrý skutek, milostivá paní, když byste těm lidem pomohli, ne ale almužnou,“ řekla babička. „A jak tedy?“ „Tak, aby měl Kudrna po čas svého dobrého chování jistou práci, a to myslím, že by bylo u něho stálé, neboť je člověk poctivý a přičinlivý. Zaplať pánbůh za všecko, ale almužna milostivá paní, takovým lidem pomůže jen na čas. Koupí se to a to, někdy i nepotřebná věc, když jsou peníze v rukou, a když se to sní a roztrhá, sedí zase na holičkách, po druhé přijít si netroufá. Ale když má denně své jisté, tu mu je spomožíno a milostivé paní též, když získá pracovitého dělníka aneb věrného služebníka, a ještě k tomu udělá milostivá paní dobrý skutek.“ (B. Němcová, Babička)

20 Finále Jedenáct let před svou smrtí pronesla Němcová tato slova:
„Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znova asi za dvě stě let anebo ještě později. Neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší ……..“

21 Smrt Zemřela 21. ledna 1862 v šest hodin ráno.
Hrob Boženy Němcové stoji u východní zdi vyšehradského hřbitova na cestě směrem ke Slavinu. Reliéf na náhrobku je dílem sochařů Tomáše Seidana Josefa Václava Myslbeka. archiv.radio.cz/hrbitov/hbozena.html

22 Pomník babičky s dětmi v Babiččině údolí od Otto Gutfreunda

23 ŽENÁM ČESKÝM Ženy české, matky české! Slib si dejme a v něm stůjme:
pro blaho své drahé vlasti všecky síly obětujme! Nejen muž buď hrdý na to, že dá všecko pro svou vlast; vzhůru, ženy, my též chceme na oltář svou oběť klást. Muž, ach, ten má meč svůj ostrý, rámě, sílu — muž má všecko; ale outlá, slabá žena jen své srdce a — své děcko. Dítě! — toto jméno sladké ženě nebem daný dar, matky, nejdražší co máme, dejme vlasti v její zdar. Prvním slovem lichotivým, prvním sladkým celováním český zvuk jim v duši vlejme s vřelým vlasti milováním. Jmenujte jim slavné otce, vylitou pro právo krev, řekněte jim, jak se znovu hrdě zvedá český lev. Ať z nich vzrostou reci statní, jako lípy, jako doubce; ať z nich máme Břetislavy, práva hájce, zloby zhoubce. Jediná nám budiž slast vychovati naše děti pro tu slavnou, drahou vlast. [ Květy 10, 1843, č.27, 5/4, str. 105 ]                                                      saisanky.misto.cz/_MAIL_/BN/BasneBN.htm

24 Téma: Božena Němcová – 8. ročník
Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional SMART Notebook Zoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra Sýkorová ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (