Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Systémově významné finanční instituce – jak je identifikovat? Jan Frait.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Systémově významné finanční instituce – jak je identifikovat? Jan Frait."— Transkript prezentace:

1 Systémově významné finanční instituce – jak je identifikovat? Jan Frait

2 2 2 I. The G-SIB and D-SIB debate thus far...

3 3 3 Chronology of the G-SIB and G-SIFI debate 2009: April G20 meeting endorses plan to strengthen resilience of globally operating banks (G-SIB) In October IMF, BIS, FSB issue “Guidance to assess the systemic importance of financial institutions, markets and instruments” 2010: October G20 meeting approves FSB document “Reducing the moral hazard posed by systemically important financial institutions” 2011: June G20 meeting confirms intention to increase capital requirements for G-SIBs In November BCBS issues “Global systemically important banks: Assessment methodology and the additional loss absorbency requirement”: SIB surcharge 1–2.5% CET1 November G20 meeting endorses FSB’s policy framework on systemically important financial institutions (G-SIFIs); initial list of 29 G-SIBs published

4 4 4 From G-SIB to D-SIB 2011: At November G20 meeting FSB is asked to work, in consultation with BCBS, on definition of modalities to extend expeditiously G-SIB framework to domestically important banks (D-SIBs) 2012: At April meeting of FSB Regional Consultative Group we were informed that conclusion will be available in autumn 2012 only However, some countries are at advanced stage of their own D-SIB framework preparations (SE, NL, CH) with intention to implement them as soon as possible (in some cases from 2013 onwards) CH – SIFIs will have 10% CET1 plus 9% contingent capital SE – SIFI surcharge up to 5% CET1 NL – SIFI surcharge 1–3% CET1

5 5 5 FSB principles for the D-SIB framework General approach: Framework has to be based on assessment by local authorities, who are best placed to identify which banks are systemic within their borders G-SIB framework is overly prescriptive and application largely mechanical; D-SIB framework should be more principle-based and include appropriate degree of national discretion Necessary to avoid “double counting” of capital for D-SIBs that are part of G-SIBs or D-SIB subsidiaries that are part of D-SIB parent groups Key issues for FSB debate: Can parts of a G-SIB be a D-SIB? Does G-SIB regime provide cap or floor for additional loss absorbency of D-SIB? What should be role of home and host regulators?

6 6 6 II. D-SIB proposal from the CRD IV trialogue

7 7 7 End of May – new articles 132a and 132b SIB surcharge as part of “Compound Systemic Risk Buffer” Competent authorities will identify SIBs within their jurisdiction and allocate them to one of five categories according to increasing systemic relevance In case of banking groups or individual subsidiaries of banking group this designation will be based on joint decision taken by consolidating supervisor and competent authorities of subsidiaries concerned EBA will develop draft regulatory technical standards to specify criteria and process of identification of SIBs (suggested criteria draw upon G-SIB framework); powers to adopt regulatory technical standards delegated to Commission SIB surcharge setting: As of 1 January 2016, all SIBs will be required to maintain supplementary CET1 buffer of 1.0% Member States may increase buffer by 0.5% for each subsequent category according to increasing systemic relevance Member States may also decide to apply this Article earlier than 1 January 2016

8 8 8 End of May – new articles 132a and 132b SIB surcharge for EU banking groups: Buffer rate for systemic institutions of banking groups which are identified as systemically important on global or European level will be maintained at consolidated or sub-consolidated level within Single Market, even if subsidiaries of that group have been identified as systemically relevant on domestic level in one or more Member States Buffer rate for systemic institutions which are identified as systemically relevant in only one Member State will be maintained on single entity or sub-consolidated level within that Member State Buffer rate for systemic institutions may also be maintained on single entity or sub-consolidated level within Member State if competent authority demonstrates to EBA that in crisis situation there would be substantive barriers to free flow of capital within group

9 9 9 The CNB’s position Proposal in 132a and 132b is premature Should wait for FSB/BCBS work Mechanically based on G-SIB framework Does not address “double counting” issue Some sections of the proposal are ambiguous (like crucial issue of location of extra capital) Our view: Member States should have option, not obligation, to apply SIB surcharges and announce names of SIBs identified In any case, surcharges should be kept in place where SIB contributes to systemic risk, i.e. on single-entity level for subsidiaries identified as systemically important Without proper co-ordination of SIB framework on global, EU and national level proposals like this may further increase uncertainty and fragility of EU banking sectors

10 10 III. Přístup k identifikaci SIFI

11 11 SIB a SIFI v ZFS ČNB 2011/2012 ČNB – Zpráva o finanční stabilitě 2011/2012 tématický článek Komárková, Z., Hausenblas, V., Frait, J.: Systémově významné instituce – jak je identifikovat? cílem je ukázat, jak by dopadla identifikace systémově významných bank v českém bankovním sektoru při uplatnění metodiky určené pro G-SIFI, výstupem je rozdělení bank do tříd podle toho, jakou měrou přispívají k tvorbě systémového rizika či spuštění systémové události. Velikost nemůže být jediným faktorem k systémovému riziku může významně přispět i menší finanční instituce, je-li např. příliš finančně provázána uvnitř sektoru nebo má pro celý sektor specifický význam.

12 12 Definice a přístup k SIFI SIFI je takový prvek systému, jenž významně přispívá k akumulaci systémového rizika a jehož selhání by uvalilo vysoké náklady na okolí tohoto prvku a ohrozilo hladké fungování systému jako celku s následným negativním dopadem do reálné ekonomiky. V praxi SIFI znamená pozitivní externality (výnosy z rozsahu, mezinárodní alokace finančních zdrojů…) negativní externality (SIFI vytváří systémové riziko, které nemusí být schopna řídit a za které nemusí být dostatečně penalizována) morální hazard (SIFI se těší statutu „too-important-to-fail“)

13 13 Metody identifikace SIFI Dynamické modely simulováno celé spektrum systémových šoků (pádů jednotlivých bank či skupiny bank) na jednotlivé banky, pro každou banku sestaveno rozdělení škod, které její pád způsobil celému finanční systému, spíše teoretický přístup obtížně aplikovatelný v regulatorní praxi (důraz na teorii efektivních trhů). Metoda kvantitativních a kvalitativních indikátorů založena na datech z bankovního dohledu a platebního systému (bilanční položky, síť vzájemných expozic a transakcí), není to jednoduché cvičení - vyžaduje značnou míru úsudku, proměnlivost indikátorů vytváří potřebu pravidelného vyhodnocování.

14 14 Indikátory systémové významnosti Metoda BCBS (2011) využitá pro identifikaci SIFI v ČR odvozuje příspěvek k systémové významnosti z ukazatelů spadajících do pěti kategorií: velikost a rozsah aktivit přeshraniční aktivita provázanost nenahraditelnost složitost Tři varianty výsledků, přičemž jednotlivé indikátory počítány pro každou banku zvlášť základní varianta - rovnocennost vah kategorií a ukazatelů, alternativa zohledňující charakter českého bankovního sektoru (zdůrazněna nenahraditelnost a velikost), alternativa budoucí desintermediace (zdůrazněna provázanost, složitost a přeshraniční aktivita).

15 15 Velikost a přeshraniční aktivita Velikost instituce a její aktivita indikátory: objem aktiv, úvěrová expozice, obrat, výnosy. Přeshraniční aktivita představuje potenciální kanál přímé nákazy ze zahraničí obsahuje např. expozice vůči svrchovanému riziku a vazby na mateřské společnosti indikátory: pohledávky a závazky vůči zahraničním subjektům.

16 16 Vzájemná provázanost institucí Provázanost potíže vysoce propojených institucí přímo ohrožují zbytek systému skrze vzájemné expozice pád investiční banky znamená vysoké ztráty nejen pro protistrany na mezibankovním trhu – i jejich protistrany čelí zvýšenému kreditnímu riziku domino efekt zvyšuje systémový stress, nastává kontrakce mezibankovního trhu, roste kreditní i likviditní riziko indikátory: centralita v síťové analýze mezibankovního trhu, závazky a pohledávky vůči úvěrovým institucím.

17 17 Síť českého mezibankovního trhu Síťová analýza: pozice v síti (význam jednotlivých uzlů) je dána počtem jejich spojů a rozsahem expozic či výkonů, stabilita sítě závislá na několika hlavních uzlech, faktor provázanosti vyhodnocen jako významný pro 5 bank.

18 18 Nenahraditelnost a složitost Nenahraditelná instituce subjekt, jehož místo nemůže v krátkém čase zaujmout jiný a trh je do značné míry závislý na jeho službách a produktech může to být též instituce malá v absolutním měřítku, ale s dominantním postavení na specifickém trhu (CCP, burza, pojišťovna…) indikátory: závazky z hodnot přijatých do úschovy, objem upsaných cenných papírů na dluhopisovém a akciovém trhu, centralita v platebním systému. Složitost vytváří rizika nedostatečného dohledu, regulatorní arbitráže a nákladného krizového řešení. indikátory: hodnota cenných papírů realizovatelných a k obchodovaní, jmenovitá hodnota OTC derivátů.

19 19 Výsledky analýzy systémové významnosti Všechny kategorie mají podobné rozdělení: malý počet bank s vysokým podílem (vysoká významnost) a velký počet bank se zanedbatelným podílem (normální významnost). Systémová významnost je tak ve všech kategoriích v českém bankovním systému značně koncentrovaná. velký počet bank s nízkými hodnotami indikátorů vysoké hodnoty indikátorů u malého počtu bank

20 20 Výsledky analýzy systémové významnosti Banky s hodnotou indikátorů nad průměrem vykazují jejich poměrně vysoký rozptyl, banky s podprůměrnou hodnotou tvoří spíše shluk. U čtyř bank převýšil kompozitní indikátor průměrnou hodnotu indikátorů za celý systém, a to v případě všech tří variant (kumulativní součet jejich hodnot 70 % celého systému). Velikost není pro učení systémové významnosti faktorem rozhodujícím, avšak hraje zásadní roli.

21 21 III. Závěr – další směr metodických prací

22 22 Závěr Použitá metodika pomohla seřadit analyzované banky podle systémové významnosti dle metodiky BCBS a ukázala na skupinu banky s vysokou odchylkou od průměrné významnosti. Metodika neumožňuje určit, které z bank jsou SIFI pro svou schopnost absorbovat vysoký stupeň rizika a které pro schopnost toto riziko rychle přenášet uvnitř systému či na reálný sektor – nebyla by tak příliš nápomocná při určování výše dodatečného kapitálového požadavku pro konkrétní instituci. Pro konečné kvantitativní určení SIFI, které by potenciálně mohly podléhat nové obezřetnostní regulaci, je nutné stávající metodu kvantitativních indikátorů zdokonalit (zejména v kategorii složitosti a nenahraditelnosti) a navíc provést další dodatečné analýzy (zejména analýzu korelace bilancí napříč bankami a sektory). Kvantitativní indikátory bude vždy třeba doplnit expertním úsudkem dohlížející autority.

23 Děkuji za pozornost Prof. Dr. Ing. Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Kontakt na samostatný odbor finanční stability ČNB:


Stáhnout ppt "Systémově významné finanční instituce – jak je identifikovat? Jan Frait."

Podobné prezentace


Reklamy Google