Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Inflace. Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Inflace. Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m."— Transkript prezentace:

1 Inflace

2 Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s =  +   = m s -   = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální) peněžní zásoby,  = tempo růstu reálné poptávky po penězích Míra inflace vyplývá z rozdílu mezi tempem růstu nominální peněžní zásoby a tempem růstu reálné poptávky po penězích.

3 Reálná poptávka po penězích závisí na reálném důchodu a (reálné) úrokové míře Protože se (reálná) úroková míra v dlouhém období příliš nemění, růst reálné poptávky po penězích se vyvíjí obdobně jako růst reálného domácího produktu. Míra inflace v dlouhém období přibližně odpovídá rozdílu mezi růstem peněžní zásoby a růstem reálného domácího produktu. To je v souladu s kvantitativní teorií peněz. V krátkém období ovšem může reálná poptávka po penězích kolísat, v důsledku například změn nominální úrokové sazby.

4 Formy inflace - poptávková Jednotlivé subjekty mají více peněz, než kolik je v ekonomice vyprodukováno statků. Potom cena všech statků (tj. cenová hladina) poroste. Množství peněz však musí někdo emitovat – tím „někdo“ je centrální banka. Ilustrativně: v dlouhém období platí: vzroste-li množství peněz v oběhu na n-násobek (např. dvojnásobek) a nic se nezmění z hlediska reálných faktorů (množství VF, jejich produktivita apod.), cenová hladina by měla vzrůst n-násobně. Poptávková inflace: už 16. století – objevení Ameriky a zlata (určité zmínky už dříve, kdykoliv když zásoba zlata najednou vzrostla).

5 Formy inflace - nabídková Rostou ceny VF (např. ropy) Tento růst se odráží v růstu cen všech statků – roste tedy cenová hladina. Pokud rostou ceny všech statků a neklesá jejich poptávané množství, musí mít subjekty k dispozici více peněz – někdo je musí emitovat, tím „někdo“ je centrální banka. Normálně by při růstu cen subjekty některých statků začaly poptávat méně, což by mělo vést k zastavení růstu cen u těchto některých statků – potom ale neroste cenová hladina. Nabídková inflace – významný problém v 70. letech 20. století (v té době rostly ceny ropy).

6 Formy inflace - očekávaná Cenová hladina v minulosti rostla o n %. Všichni s tím počítají a v aktuálním období rovněž zvýší ceny o n %. Pokud se ale nic nemění z hlediska reálných faktorů (množství VF, jejich produktivita apod.), musí být růst cen způsoben růstem množství peněz v oběhu – jinak všechny ceny (tj. cenová hladina) nemůže vzrůst o n %. Někdo musí peníze emitovat, tím „někdo“ je centrální banka. Bez růstu M platí: růst cen jednoho statku, kterého si spotřebitelé kupují stále stejně, vede ke snížení poptávaného množství po jiném statku a poklesu cen u tohoto statku. Cenová hladina potom tedy neroste. Inflace je vždy peněžní jev!!

7 Měření inflace Deflátor HDP - HDP v běžných cenách/HDP ve stálých cenách Je nutno zjistit ceny všech (většiny) vyprodukovaných statků – to je časově a jinak náročné. Index spotřebitelských cen (CPI = consumer price index) - Porovnávají se ceny vybraných (některých) spotřebních statků v běžném a základním období. - jednotlivé statky mají své váhy, které odpovídají zhruba % výdajů, kolik domácnosti na tyto statky dávají ve svých rozpočtech. - statky, jejichž ceny se sledují, tvoří koš statků Index výrobních cen (PPI = producer price index) - stejný princip jako PPI, koš ale tvoří ceny vstupů V praxi se nejčastěji používá CPI

8 Problémy s CPI Pevné stanovení koše: statky, jejichž ceny se sledují, jsou pevně stanoveny – koš se mění pouze jednou za čas. Mění-li se ceny statků, které nejsou v koši, nepozná se to. Váhy: pokud se mění ceny, ovlivňuje to % výdajů, kolik na daný statek domácnosti vynakládají – v případě růstu P hledají domácnosti substituty a dané procento by mělo klesat, v případě poklesu opačně. Váhy jsou ale pevné. Nezahrnuje růst kvality statků. Jaké ceny? Např. hypermarkety, malé obchody? V koši jsou i statky produkované v zahraničí – např. ropa. Pokud jejich cena roste, může se inflace zvyšovat, ačkoliv ostatní ceny statků nerostou. Nemáme nic lepšího. CPI nesignalizoval včas bublinu na trhu nemovitostí!

9 Důsledky inflace Platí pro vyšší inflace, inflace do 3 % p.a. je v zásadě OK – nutí lidi peníze investovat. Peníze přestávají plnit roli prostředku směny – za inflace se lidé peněz zbavují Zvýhodnění dlužníka, znevýhodnění věřitele – dlužníci nejsou ochotni půjčovat, klesá potom množství investic, což má negativní dopad na růst HDP. Přerozdělení bohatství – ti, kdo ho mají v penězích jsou na tom hůře. Peníze nedávají cenové signály – subjekty nevědí, jak jsou statky a VF vzácné, mohou učinit chybná rozhodnutí. To vede k neochotě podnikat a opět negativní dopad na HDP. Obecně pokles důvěry – a bez důvěry se podnikat (ani žít) nedá.

10 Nominální a reálná úroková sazba Reálná úroková sazba (r) je zjednodušeně rovna nominální úroková sazba (i) mínus míra inflace (π = symbol pí) r = i – π Správně (1+r) = (1+i)*(1- π) r = i – π – i* π člen i* π je při nízkých hodnotách i a π malý, tudíž se zanedbává

11 Deflace Pokles cenové hladiny – klesají všechny ceny Relativně výjimečný jev – za Velké Deprese, japonská ekonomika na přelomu 20. a 21. století. Deflace (teoreticky) hrozí nyní. Opět negativa: - znevýhodnění dlužníků - půjčují si za původní P, vrací za nové (nižší) P, reálně tak vrací více. Dlužníci si bojí půjčovat! - při deflaci (záporné inflaci) jsou reálné úrokové míry vysoké, lidé si bojí půjčovat. - lidé mohou odkládat spotřebu Při deflaci tedy klesá C a I.

12 M a HDP Pokud roste HDP a M ve stejném poměru, je vše OK, nemělo by docházet k inflaci. Problémy: - HDP v z různých příčin čase kolísá, M může růst rychleji či pomaleji než HDP a vést tak k inflaci (deflaci) - rychlost obratu peněz - poptávka po penězích závisí i na dalších faktorech než růst HDP. Inflace může být (krátkodobě) nezamýšlená.

13 Rychlost obratu peněz a inflace Rychlost obratu peněz (V): jak často je daná peněžní jednotka použita v daném časovém období. Teorie říká, že V by mělo být stabilní, díky inovacím (platební karty, platby přes internet apod.) se může měnit. Pokud V vzroste a nemění se nic jiného, vede to k inflaci. Př.: ekonomika produkuje v období 100 Q´. Pokud je k dispozici 100 mincí a V = 1 (za období), měla by cena být: 1Q´ = 1 mince. Pokud V vzroste na 2 a nic dalšího se nezmění, měla by cena být: 1Q´ = 2 mince.

14 Poptávka po penězích a inflace Poptávka po penězích může vzrůst i z jiného důvodu než je růst HDP. Pokud se subjekty zbavují jiných aktiv a získávají peníze, za které něco kupují a jinak se nic nemění (více se neprodukuje), vede to k inflaci. Ale i zde je inflace peněžní jev – další peníze musí CB do ekonomiky nějak dodat: např. tím, že odkupuje aktiva, čímž pádem emituje peníze.


Stáhnout ppt "Inflace. Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m."

Podobné prezentace


Reklamy Google