Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vrcholný a pozdní středověk Označení materiálu: VY_32_INOVACE_16_struktura_spol.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vrcholný a pozdní středověk Označení materiálu: VY_32_INOVACE_16_struktura_spol.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a."— Transkript prezentace:

1 Vrcholný a pozdní středověk Označení materiálu: VY_32_INOVACE_16_struktura_spol.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, středověk, vrcholný a pozdní středověk, struktura společnosti Předmět, ročník: Dějepis, 7. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Změny ve společnosti vrcholného a pozdního středověku, charakteristika měst a venkova. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na

2 Vrcholný a pozdní středověk 12. – 16. století uč

3 Společnost - od 11. stol. velké změny Venkov - změny v zemědělství chomout – zvýšení výkonu tažného zvířete – hlubší orby – lepší provzdušnění půdy – větší úroda trojpolní hospodaření – větší výnos z polí – ozim - jař – úhor, pravidelně se střídaly, půda si 1 x za 3 roky odpočinula, načerpala živiny více úrody – více obyvatel – kolonizace Otázky str. 70

4 Kolonizace = osídlování nového území velmi řídké osídlení – vesnice ostrůvky mezi lesy vlastníci volné půdy – panovník, šlechtic, klášter lesy se žďářily – vypálily (Žďár) nově založené vesnice na čas osvobozeny od daní, dávek a poplatků (Lhůty = Lhoty) přelom 12. a 13. stol. – kolonizace z ciziny – hlavně Němci – odcházeli z přelidněného Porýní usazovali se hlavně v pohraničí, na Vysočině, Svitavsku a severu Moravy – v budoucnu zde bude hodně německy hovořícího obyvatelstva Otázky str. 71

5 Vesnice starší – shluk chalup kolem vodního zdroje nové vesnice – podle plánu - středem náves nebo podél hlavní cesty další stavby: farní kostel, kovárna, vodní mlýn, krčma, rychtář spravoval vesnici, prostředník mezi vrchností (majitelem vesnice) a vesničany vybíral poplatky, dohlížel na vykonávání roboty, trestal drobné přestupky

6 Města rozvoj zemědělství vedl i k rozvoji měst – řemesel a obchodu Vznik měst raný středověk - velmi málo měst – mimo hranice římské říše města nevznikala 2 způsoby vzniku: povýšením osady řemeslníků a kupců na město založením „na zeleném drnu“ královská, jež založil a řídil král poddanská, která patřila šlechtě nebo církvi horní, která byla specifickým typem královských měst věnná, která odváděla zisky královně

7 Města vzniklá povýšením osad: u křižovatek obchodních tras, u brodů, v blízkosti hradů (podhradí) př. Praha, Brno, Znojmo, Litoměřice Města nově zakládaná: zdroj příjmů pro vrchnost budování trvalo několik let, než se dokončily hradby, byli odpuštěny všechny dávky př. České Budějovice, Polička, Plzeň

8 České Budějovice

9 České Budějovice

10 Město Plzeň založil kolem roku 1295 na soutoku Mže a Radbuzy český král Václav II. Městský půdorys byl koncipován velkoryse s velkým čtvercovým náměstím a pravidelně vyměřenými bloky domů. Ve 14. století vyrostla na náměstí monumentální stavba arciděkanského kostela sv. Bartoloměje.

11 městské hradby Nymburk

12 Vzhled města: náměstí – trhy, kolem domy nejbohatších měšťanů – zděné – v přízemí obchod nebo dílna, kostel, radnice, kašna, hostinec městské hradby, brány dlažba – často jenom v hlavních ulicích a na náměstí

13 Berounská Plzeňská brána Plzeňská brána je patrně nejstarší částí městského opevnění, vybudovaného v Berouně na přelomu 13. a 14. století z popudu krále Václava II. Věžová brána byla do roku 1842 hlavním bodem, kterým procházel komunikační ruch z Plzně do Prahy. Královské clo se zde vybíralo až do roku Plzeňská brána měla díky své vyvýšené poloze také funkci hlavní městské hlásky, službu zde vykonával pověžní trubač, přebývající v kamny vytápěné komoře horního podlaží.

14 Berounská Pražská brána Věžovitá brána vznikla přímo proti původnímu brodu přes řeku, a musel jí tak projít každý, kdo přicházel z Prahy nebo do hlavního města mířil. Hlavním účelem brány bylo chránit vstup do města a zároveň sloužit jako pozorovatelna. Podle dochovaných písemných zpráv zde bylo příležitostně i městské vězení a bezpečných klenutých místností často využívali měšťané jako obecní trezor.

15 Carcassonne v jižní Francii patří k nejzachovalejším starověkým pevnostním městům v celé Evropě

16 Městská práva (privilegia) právo postavit si hradby právo mít znak právo soudní a hrdelní (= mít svého kata) právo konání trhů právo pořádat trhy mílové ( = monopol na určitou řemeslnou výrobu na míli kolem města, to bylo asi 10 km) várečné (= vařit pivo) právo skladu (povinnost kupců projet městem, zboží zde složit a prodat) právo cla várečné (= vařit pivo)

17 Obyvatelé a správa měst obyvatelé svobodní, ale různá práva plnoprávní měšťané – vlastnili dům, právo zastávat úřady městská rada – 12 radních – konšelů, purkmistr (1 měsíc) rychtář – zástupce vrchnosti - vybíral daně střední vrstva – nezámožní řemeslníci a obchodníci městská chudina (tovaryši, námezdní dělníci, žebráci) Židé – v ghettech velmi špatné hygienické podmínky – v ulicích domácí zvířata, odpadky velká zločinnost – biřici na noc brány uzavírány, ulice přehrazovány řetězy

18 Cechy sdružovali příslušníky řemesel ( cech pekařský, krejčovský, nožířský atd.) každé město mělo svoje funkce: dohlížely na kvalitu, ochrana před konkurencí – povolovaly živnost, staraly se o členy v nouzi, vdovy a sirotky dohlížely na mistrovskou zkoušku učedník (pracoval zadarmo nejenom v dílně, ale i v domácnosti mistra) – tovaryš – pracoval za mzdu (do světa na zkušenou), mistr – musel mít vlastní dílnu (většina řemeslníků zůstala tovaryši po celý život)

19 zvláštní typ cechu byla hanza – cechovní sdružení obchodních měst na pobřeží Baltského a Severního moře

20 BergenHamburgGdaňsk Ojedinělou středověkou stavbou je Starý jeřáb zvaný Żuraw, který najdeme v polském městě Gdaňsk. Byl postaven ve 14. století a sloužil jako přístavní jeřáb a zároveň i městská brána na řece Motlawě. Tento nejstarší kladkový jeřáb v Evropě je jednou z nejkrásnějších budov a také symbol starého hanzovního města Gdaňsk.

21 zdroje: text: Dějepis 7 pro základní školy, středověk a raný novověk, SPN, Praha 2009, str. uč. 69 – 77 mapy: obrázky:


Stáhnout ppt "Vrcholný a pozdní středověk Označení materiálu: VY_32_INOVACE_16_struktura_spol.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a."

Podobné prezentace


Reklamy Google