Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o vrcholném středověku a jeho charakteristice.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o vrcholném středověku a jeho charakteristice."— Transkript prezentace:

1 VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o vrcholném středověku a jeho charakteristice.

2 Základní pojmy kolonizace pluh chomout jařmo trojpolní systém poddaný dávky rychtář farář desátek naturálie privilegium

3 Život ve středověkých vesnicích středověká kolonizace v Čechách = osidlování nových území v letech , příčinou byl vzrůstající počet obyvatelstva zakládání nových vsí zemědělci (kolonisty) z českých zemí, ale i německých (byli vyspělejší) němečtí kolonisté osidlovali hlavně pohraniční oblasti využívalo se přírodní energie – vodní a větrné mlýny obr. 1

4 Život ve středověkých vesnicích zemědělci pracovali s dokonalejším pluhem, který obracel půdu, vláčeli branami, koně zapřahali do chomoutu, voly a krávy do jařma z obilovin pěstovali především pšenici a žito, oblíbené bylo též proso byl praktikován tzv. trojpolní systém (rotační střídání jaře, ozimu a úhoru) trojpolní systém obr. 2 obr. 3

5 Zápis do sešitu Vrcholný středověk Život ve středověkých vesnicích středověká kolonizace v Čechách = osidlování území 1100 – 1300 (hodně lidí) využívání přírodní energie – vodní a větrné mlýny zemědělství: pluh, zapřahání zvířat chomoutu (koně), jařmo (voli a krávy) pěstování pšenice, žita a prosa trojpolní systém (střídání jaře, ozimu a úhoru)

6 Život ve středověkých vesnicích půdu, na níž zemědělec pracoval, vlastnil panovník nebo případně šlechtic, jemuž zemědělec pravidelně odváděl naturální (potraviny, dobytek) či peněžní dávky zemědělec byl zároveň poddaným vrchnosti (šlechty) a samozřejmě panovníka zástupcem vrchnosti na vesnici byl rychtář (rozsuzoval spory a 2krát ročně dohlížel na odvádění dávek) ve vesnicích se nacházel často kostel, který spravoval farář, konající náboženské obřady, za něž požadoval od poddaných desátek = desetina jejich úrody

7 Život ve středověkých vesnicích v některých vsích si nižší šlechta stavěla sídla v podobě tvrzí a opevněných dvorců vesnický dům se skládal ze tří částí: síně, jizby s pecí a komory za domem se nacházely sýpky, chlévy a kolny obr. 4

8 Zápis do sešitu půdu vlastnil panovník nebo šlechta, odvádění naturálních (potraviny, dobytek) či peněžních dávek poddaní vrchnosti a panovníka rychtář (rozsuzoval spory a dohlížel na odvádění dávek) kostel spravoval farář, poddaní mu odváděli desátek = desetinu úrody nižší šlechta stavěla tvrze a opevněné dvorce vesnický dům = 3 části: síň, jizba s pecí a komora

9 Život ve středověkých městech města vznikala buď z trhových osad nebo vesnic, při hradech či klášterech nebo „na zeleném drnu“ = dosud neosídlené, strategické místo, např. pro ložiska rud obr. 5

10 Život ve středověkých městech města založená králem nazýváme města královská nejvíce jich u nás vzniklo ve 13. století králové jejich obyvatelům udělovali privilegia zvláštní postavení získala města horní, ve kterých se těžily drahé kovy, např. stříbro (Jihlava, Příbram, Kutná Hora…) se souhlasem panovníka zakládala města i vyšší šlechta, biskupové a kláštery, těm říkáme města poddanská města věnná odváděla berně (daně) královnám (Hradec Králové, Mělník…)

11 Zápis do sešitu Život ve středověkých městech města vznikala z osad nebo vesnic, při hradech či klášterech nebo „na zeleném drnu“ = dosud neosídlené místo města odváděla berně (daně) zakladateli města královská (založená králem) města horní (těžba kovů) města poddanská (zakládala vyšší šlechta, biskupové a kláštery) města věnná (odváděla daně královnám)

12 Život ve středověkých městech Privilegia královských měst privilegium = výsada, právo udělované městu králem právo (pivo)várečné – právo vařit pivo hrdelní – právo soudit a trestat zločince trhové – právo konat trhy hradební – právo obehnat město hradbami mílové – v okruhu jedné staročeské míle od města se nesměl usadit žádný řemeslník = ochrana proti konkurenci

13 Zápis do sešitu Privilegia královských měst privilegium = výsada, právo města právo (pivo)várečné – právo vařit pivo hrdelní – právo soudit a trestat zločince trhové – právo konat trhy hradební – právo obehnat město hradbami mílové – v okruhu jedné míle od města se nesměl usadit žádný řemeslník

14 Život ve středověkých městech Obyvatelé měst rychtář – zastupuje krále, je i soudcem svobodní měšťané – volí si svoji samosprávu (městská rada v čele s purkmistrem – dnes starosta; zasedají na radnici) řemeslníci – sdružují se do tzv. cechů (určovaly množství a kvalitu výrobků, stanovovaly ceny, dohlížely na vztah mistrů a jejich tovaryšů) kupci – obchodníci chudina, žebráci, nádeníci

15 Zápis do sešitu Obyvatelé měst rychtář – zastupuje krále, soudce svobodní měšťané – volí si městskou radu v čele s purkmistrem) řemeslníci – sdružují se do tzv. cechů (určovaly množství a kvalitu výrobků, stanovovaly ceny, dohlížely na vztah mistrů a jejich tovaryšů) kupci – obchodníci chudina, žebráci, nádeníci

16 OPAKOVÁNÍ Vrcholný středověk Život ve středověkých vesnicích středověká kolonizace v Čechách = osidlování území 1100 – 1300 (hodně lidí) využívání přírodní energie – vodní a větrné mlýny zemědělství: pluh, zapřahání zvířat chomoutu (koně), jařmo (voli a krávy) pěstování pšenice, žita a prosa trojpolní systém (střídání jaře, ozimu a úhoru) půdu vlastnil panovník nebo šlechta, odvádění naturálních (potraviny, dobytek) či peněžních dávek poddaní vrchnosti a panovníka rychtář (rozsuzoval spory a dohlížel na odvádění dávek) kostel spravoval farář, poddaní mu odváděli desátek = desetinu úrody nižší šlechta stavěla tvrze a opevněné dvorce vesnický dům = 3 části: síň, jizba s pecí a komora Život ve středověkých městech města vznikala z osad nebo vesnic, při hradech či klášterech nebo „na zeleném drnu“ = dosud neosídlené místo města odváděla berně (daně) zakladateli města královská (založená králem) města horní (těžba kovů) města poddanská (zakládala vyšší šlechta, biskupové a kláštery) města věnná (odváděla daně královnám)

17 OPAKOVÁNÍ Privilegia královských měst privilegium = výsada, právo udělované městu králem právo (pivo)várečné – právo vařit pivo hrdelní – právo soudit a trestat zločince trhové – právo konat trhy hradební – právo obehnat město hradbami mílové – v okruhu jedné staročeské míle od města se nesměl usadit žádný řemeslník = ochrana proti konkurenci Obyvatelé měst rychtář – zastupuje krále, soudce svobodní měšťané – volí si městskou radu v čele s purkmistrem) řemeslníci – sdružují se do tzv. cechů (určovaly množství a kvalitu výrobků, stanovovaly ceny, dohlížely na vztah mistrů a jejich tovaryšů) kupci – obchodníci chudina, žebráci, nádeníci

18 Otázky a úkoly Porovnej odlišnosti ve způsobu zemědělství v raném a vrcholném středověku. Co znamená slovo desátek. Co slovo berně? Komu se co platilo? Kdo zastupoval zakladatele středověkých ves nic a měst a jaké byly jeho povinnosti? Jakým způsobem vznikala středověká města? Rozděl středověká města podle důvodu jejich založení. Co znamená slovo privilegium? Vyjmenuj městská privilegia, která znáš. K čemu sloužily cechy?

19 Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, [cit ]. Dostupné z: Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vydání. Redaktor Václav Fronk. Plzeň: Fraus, 2009, 160 s. ISBN [ ] obr. 1 – mapa středověké kolonizace obr. 2 – jařmo obr. 3 – chomout obr. 4 – středověká polozemnice obr. 5 – středověké město


Stáhnout ppt "VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o vrcholném středověku a jeho charakteristice."

Podobné prezentace


Reklamy Google