STŘEDOVĚKÁ MĚSTA V 11.a 12.století města nabývají na významu, důležitá ekonomická, kulturní a politická role Měšťané (obyvatelé měst) – různá práva a privilegia.

Prezentace na téma: "STŘEDOVĚKÁ MĚSTA V 11.a 12.století města nabývají na významu, důležitá ekonomická, kulturní a politická role Měšťané (obyvatelé měst) – různá práva a privilegia."— Transkript prezentace:

1 STŘEDOVĚKÁ MĚSTA V 11.a 12.století města nabývají na významu, důležitá ekonomická, kulturní a politická role Měšťané (obyvatelé měst) – různá práva a privilegia Měšťanská kultura – její znaky jsou patrné na městské architektuře, projevech každodenního života i v literatuře a výtvarném umění

2 ZPŮSOBY VZNIKU MĚST Přímá návaznost na město antické
Z významnějších řemeslnických a obchodních osad Založení „na zeleném drnu“

3 CHARAKTER MĚST Stará antická města – především středisky obchodu
Nová obchodní centra od 12.století – osady při Severním a Baltském moři (významná obchodní trasa) Střediska řemeslné výroby – podhradí Městská střediska - specializují se na určitý typ produkce nebo obchodu, např. horní města, přístavy

4 LOKACE MĚST = založení zcela nového města
Dopravní spojení – musely již existovat dobré komunikační možnosti Dostatečná spádová oblast trhu Potřebné vesnické zázemí Místo poskytující vhodné podmínky pro obranu

5 MĚSTSKÁ PRÁVA Městská práva – soubor mimořádných práv a privilegií
Nejdůležitější právo osobní svobody pro měšťany a právo vlastního soudnictví Práva a privilegia hospodářská – mílové právo (v okruhu jedné míle nesměla být nikým provozována ta řemesla, jež provozovali měšťané) Právo pořádat různé trhy

6 CECHY Cechy = zvláštní komporace, do které byla organizována řemeslná výroba Cechy sdružovaly výrobce z jednoho řemesla nebo i několika řemesel příbuzných Členem se mohl stát pouze mistr (majitel dílny) Úkolem bylo organizovat výrobu i kontrolovat její kvalitu Určovaly normy výrobku, termíny prodeje i pracovní podmínky Plnily funkci hospodářskou i sociální

7 Erb cechu v Rothenburgu

8 SOCIÁLNÍ SLOŽENÍ Právní pojetí: město sociálně-politickou jednotkou
Hospodářské pojetí: výrobně-obchodní prostor zahrnující město i jeho vesnické okolí Obyvatelé měst byli sociálně rozděleni podle míry práv: Měšťané, kteří měli plná městská práva (kupci, kramáři, někteří řemeslníci), největší politický vliv, tvořili tzv. patriciát Měšťané, kteří měli jen část celkových městských práv (tovaryši a učni, vojáci, sloužící), i nižší vrstva této skupiny(chudina, žebráci, nemocní) Příslušníci těch společenství, která měla upravena zvláštní právní předpisy (duchovenstvo světské i řádové, šlechta, univerzitní učitelé a studenti) Uzavřená skupina byli židé

9 HANZA Kupci se spojili do zvláštních zájmových společenství, aby se obchodní spojení usnadnila – obchod se stal pravidelnější, stabilnější, bezpečnější Nejvýznamnější: německá hanza v čele s přístavním městem Lübeck – sdružovala kolem 150 německých měst V polovině 14.století boj mezi Dánskem a hanzou – uzavření tzv. Kolínské konfederace (r. 1367) r hanza porazila nebezpečného soupeře

10 LÜBECK

11

12 STAVEBNÍ VÝVOJ MĚSTA Před 12. stoletím se města příliš nelišila od vesnic – domy byly dřevěné a jejích umístění nebylo regulováno žádným urbanistickým plánem, shluk malých tržních nebo řemeslnických osad Od 12.století se města budovala podle jednotného plánu – centrem města bylo tržiště (náměstí) s radnicí, nedaleko náměstí i farní kostel se hřbitovem, kolem tržiště pravidelná síť hlavních a vedlejších ulic, před městskými hradbami předměstí

13 VELIKOST MĚSTA Většina evropských měst měla jen 3 000 obyvatel
Největším městem říše byl Kolín nad Rýnem ( obyvatel) Benátky, Milán, Janov a Florencie (nad obyvatel) Malá města – plocha kolem 20 hektarů Velkoměsta – plocha nad 50 hektarů Rozlohou byl největším městem Konstantinopol Na západním kontinentu Paříž a později také Praha

14 KONSTANTINOPOL

15 ROTHENBURG

16

17

18

19

20

21 BRUGGY

22

23

24

25

26 MARSEILLE

27

28 CARCASSON

29

30

31

32

33 FLORENCIE

34

35 RIOM

36

37 PISA

38

39 SIENA

40

41