Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vazba vloh. Thomas Hunt Morgan (1866 – 1945) americký genetik a embryolog pokusy s octomilkou (D. melanogaster)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vazba vloh. Thomas Hunt Morgan (1866 – 1945) americký genetik a embryolog pokusy s octomilkou (D. melanogaster)"— Transkript prezentace:

1 Vazba vloh

2 Thomas Hunt Morgan (1866 – 1945) americký genetik a embryolog pokusy s octomilkou (D. melanogaster)

3 Morganova pravidla 1.geny jsou na chromozómu uspořádány lineárně za sebou 2.počet vazbových skupin odpovídá haploidnímu počtu chromozómů Výjimky:- přeskupování genů nebo jejich částí -překřížení a rekombinace během meiózy, tj. několik vazbových skupin na 1chromozomu

4 Geny na chromozomu a) vazbová skupina b) syntenní skupina

5 Syntenní skupina geny lokalizované na stejném chromozómu jsou vzdáleny natolik, že se chovají jako nezávislé pravděpodobnost rekombinací je 50% (vzdálenost mezi geny > než 50cM)

6 Syntenii prokazujeme hybridologickou analýzou (genetické mapování) cytogenetickými a molekulárně- genetickými technikami (hybridizace in- situ, FISH)

7

8 Vazbová skupina blízké umístění podíl rekombinací < 50% geny se nemusí přenášet společně nepřenesou Pravděpodobnost, že se geny nepřenesou společně je pravděpodobností výskytu crossing-overů.

9 Druhy vazby -geny zůstávají stále ve stejné vazbové skupině - mezi chromozomy neprobíhá c. o. Úplná: -geny mohou přecházet z jednoho homolog. chromozomu na druhý - mezi chromozomy probíhá c. o. - vznik rekombinantních gamet, jejichž frekvence je vždy nižší než frekvence rodičovských, nerekombinovaných gamet Neúplná:

10 Příčina neúplné vazby Crosing over v meiotické profázi I

11 CROSSING-OVER párování homologických chromozomů (bivalent) crossing-over chromozomy s rekombinovanými chromatidami

12 DVOJITÝ CROSSING-OVER

13 Pravděpodobnost θ (theta) podíl rekombinovaných gamet ze všech sledovaných při úplné vazbě bez rekombinace vzdálenost genů je velká - volná kombinovatelnost

14 Vzdálenost mezi geny cM centimorgan 1 cM je pravděpodobnost rekombinací mezi lokusy 1% chromozóm č. 21 = 0,5 M ( 50 cM) chromozóm č. 1 = 2 M (200 cM) lidský haploidní genom = 30M = 3 000cM

15 Rekombinace zvyšuje počet geneticky různých gamet rekombinace, náhodný rozchod chromozómů a chromatid a náhodné spojení gamet vytváří prakticky nevyčerpatelný počet kombinací

16 Vazbová fáze cis (coupling) na jednom chromozómu alely dominantní, na druhém recesívní AB ab P: AB ab x F1: F1:

17 Vazbová fáze cis (coupling) a b A B ab A B a b

18 Vazbová fáze cis a B A B A b a b Vznikají gamety rodičovské AB, ab rekombinované Ab, aB

19 na jednom chromozómu alela dominantní a recesívní, na druhém recesívní a dominantní Vazbová fáze trans (repulsion) Ab aB P: Ab aB x F1: F1:

20 a B A b Vazbová fáze trans (repulsion) Ab aB A b a B

21 A B A b a b Vznikají gamety rodičovské Ab, aB rekombinované AB, ab Vazbová fáze trans

22 Vazbová fáze cis Zpětné křížení AB/ab x ab/ab gamety: AB Ab aB ab ab genotypy: AB/ab (a 1 ) Ab/ab (a 2 ) aB/ab (a 3 ) ab/ab (a 4 ) pokud existuje úplná vazba mezi lokusy „A“ a „B“, je na 100 potomků AB/ab (a 1 ) Ab/ab (a 2 ) aB/ab (a 3 ) ab/ab (a 4 )

23 Vazbová fáze trans Zpětné křížení Ab/aB x aa/bb gamety: AB Ab aB ab ab Při úplné vazbě je na 100 potomků AB/ab (a 1 ) Ab/ab (a 2 ) aB/ab (a 3 ) ab/ab (a 4 )

24 Bez vazby AaBb (a 1 ) = 25 Aabb (a 2 ) = 25 aaBb (a 3 ) = 25 aabb (a 4 ) = 25

25 A – nafialovělá barva aleuronu kukuřičného zrna a - žlutá barva B – kulaté zrno b - hranaté zrno Testovací křížení AaBb x aabb, úplná vazba: cis: AB/ab x aabb 50% zrn nafialovělých kulatých (a 1 ) AB/ab 50% zrn žlutých hranatých (a 4 ) ab/ab žádné fialové hranaté ani žluté kulaté trans: Ab/aB 50% zrn nafialovělých hranatých (a 2 ) Ab/ab 50% zrn žlutých kulatých (a 3 ) aB/ab žádné fialové kulaté ani žluté hranaté

26 Neúplná vazba výskyt rekombinantů, jejichž frekvence je vždy nižší než frekvence rodičovských nerekombinovaných genotypů; % rekombinant zjistíme z dvojnásobných testovacích křížení: AaBb x aabb

27 p Morganovo číslo p % podíl rekombinant ze všech informativních potomků Musíme znát vazbovou fázi!

28 Batesonovo číslo c Kolikrát častěji vznikají gamety rodičovské, než rekombinované Musíme znát vazbovou fázi!

29 Určení vazbové fáze z genotypu potomků zpětného křížení, zpětná dedukce genotypů rodičů a prarodičů

30 AaBb x aabb AaBb (a 1 ) Aabb (a 2 ) aaBb (a 3 ) aabb (a 4 ) převaha nerekombinant a 1, a 4, tzn. fáze cis

31 AaBb x aabb převaha nerekombinant a 2, a 3, tj. fáze trans AaBb (a 1 ) Aabb (a 2 ) aaBb (a 3 ) aabb (a 4 )

32 Pořadí genů na chromozomu lze určit analýzou dvojitých crossing – owerů: tříbodový test

33 A B A B C

34 Lineární vztah mezi % rekombinant a vzdáleností v cM je do cca cM. Kvůli dvojitým a vícenásobným crossing overům se vzdálenosti v genomu jakoby prodlužují.

35 Interference Jsou rekombinace na jednom chromozómu na sobě nezávislé? a. b Frekvence dvojitého c.-o. = [%] 100 a - frekvence jednoduchého c.-o. v jedné oblasti b - frekvence jednoduchého c.-o. v druhé oblasti Př.: 23,84. 6,16 / 100 = 1,47 % skutečná ale skutečná frekvence dvoj. c.-o. = 0,72%

36 Tj. potlačení vzniku dalšího c.-o. na chromozómu, kde již jeden c.-o. proběhl. Příčina – mechanické schopnosti chromozómu překřížit se na více místech. Další příčiny, protože interference se vyskytuje i mezi geny vzdál. více než 30 cM.

37 Interference se vyjadřuje jako skutečný podíl dvoj. c.-o. Koef. koincidence = teor. podíl dvoj. c.-o. 0,72 / 1,47 = 0,49

38 Počet dvojnásobných a vícenásobných crossing–overů do 20 cM je zanedbatelný. Nad cM začíná být mapování nepřesné, stanovení pořadí genů na základě dílčích rekombinačních frekvencí není aditivní! Nad 25 cM je nutno genetickou vzdálenost korigovat: Kosambiho mapovací funkce

39 Dále, v mnoha částech genomu savců existuje cca 2 x vyšší frekvence rekombinací u homogametního pohlaví (samic) než u samců. Délka ženského genomu je 4000 cM, mužského 2000 cM.

40 Délkové a rekombinační hodnoty jsou však zkresleny také nerovnoměrnou frekvencí rekombinací v různých částech genomu, v jednotlivých chromozomech a jejich segmentech. Existují tzv. horká místa (hot spots) s častou tvorbou chiasmat, na druhé straně dlouhé segmenty cM, v nichž je suprese rekombinací a pokud nastanou, mají často patologické následky, např. T/t genový komplex u myší, projevující se řadou malformací a infertilitou.

41 Nevýhody výpočtu Morganova čísla odstraňuje metoda lod skóre: lze určit existenci vazby a souč. její sílu výsledky segregace potomků z různých křížení lze jednoduše akumulovat k vyhodnocení stačí dvougenerační rodokmen (P a F1), v P nemusí být známa vazbová fáze pro důkaz vazby stačí minimální počet potomků potomci nemusí pocházet jen z dvojnásobných testovacích křížení, tj. AaBb x aabb, ale i z jiných typů, jednoduché nebo dvojnás. intercrossy AaBb x Aabb; AaBb x AaBb bez dominance či s dominancí v jedné nebo obou alelách.

42 θ = 0,0  úplná vazba θ = 0,01-0,20  úzká (těsná) vazba θ = 0,21-0,35  středně těsná vazba θ = 0,36-0,49  volná vazba θ = 0,50  volná kombinovatelnost

43 Lod skóre - statistická metoda pro detekci vazby z poměru dvou pravděpodobností -Log logaritmus -odds šance pro převahu pravděpodobnosti -skóre je zde poměr skutečných nebo hypotetických rekombinant k nerekombinantám

44 Lod skóre Je-li akumulované Lod  3 pak je pravděpodobnost 1000 : 1 ve prospěch vazby. Jestliže akumulované Lod  -2, jsou geny volně kombinovatelné s pravděpodobností 1:100. Je-li vypočtená hodnota mezi -2 a 3, nelze učinit rozhodnutí, je nutné pokračovat v analýzách. Výsledek Lod skóre z jednoho typu křížení (páření, rodiny) se sčítá s dalšími Z 1, Z 2, Z 3 …  Z.

45 Vazbová nerovnováha (disekvilibrium) nerovnoměrná frekvence 4 možných kombinací (AB, Ab, aB, ab) v populaci častější výskyt kombinací 2 alel příčiny: -evoluční výhoda (pouze pro cis) -rovnováha dosud nebyla navozena pro krátký evoluční interval

46 Biologický význam vazby uchování stálé sestavy funkčně spřízněných genů evoluční konzervace genových rodin (funkční geny + pseudogeny) funkční záloha – změnou podmínek prostředí mohou být pseudogeny „zapnuty“

47 Biologický význam rekombinace zvyšování proměnlivosti při uchování vazbové lokalizace genů vznik nových genotypů

48 Biologický význam vazby a rekombinace Pro schopnost populace přizpůsobit svůj genofond změněným podmínkám má význam i uspořádání genů na chromozomech. Na určitou vlastnost působí geny XYZ. Je-li optimální fenotyp intermediární, je optimální genotyp heterozygotní XxYyZz. Potom je výhodná velmi silná vazba, protože nejvýhodnějším genotypem je XyZ/xYz (trans), zaručuje heterozygotnost, suboptimální genotypy vznikají s mnohem menší pravděpodobností než při volné kombinovatelnosti vloh, zachovává se maximální genetická variabilita. Dojde-li k takové změně prostředí, že optimální bude homozygotní genotyp XYZ/XYZ nebo xyz/xyz, je vazba méně výhodná, neboť k přechodu na vazbovou fázi cis XYZ/xyz je nutný crossing-ower. Mutací vzniklé alely tedy musí být rekombinacemi zapojeny do genofondu populace.

49 Mapování genomu Chceme znát účinek genů podílejících se na určité vlastnosti. Protože podíl strukturních genů z genomu je malý (2-3%), obsahují mapy kromě kódujících lokusů rovněž nekódující lokusy (mikrosatelity, SNP).

50 Mapování genomu určení pořadí genů zjištění umístění genů na chromozómech stanovení nukleotidové posloupnosti genů nebo celého genomu

51 Typy map genetické fyzické kombinované

52 Genetické (rekombinační, vazbové ) mapy neúplné mapy, udávají pořadí a vzdálenosti genů nebo nekódujících markerů vzdálenosti vyjádřené v cM založené na analýze frekvencí rekombinací detekce vazby a vzdáleností pomocí lod skóre

53

54 Chromozómové (cytogenetické) mapy založené na testování karyotypu buď fixovaného na skle, nebo pomocí průtokové cytometrie. poloha genu dána číslem chromozómu a pruhem (pruhovací, banding techniky). ev. hybridizace in situ se značenou sondou. Značení radioaktivně nebo fluorescenčně (FISH). ev. využití panelu hybridních somatických buněk.

55 Integrovaná chromozómová (cytogenetická) a vazbová mapa Bta 1 (bovinní chromozóm 1).

56

57 Fyzické mapy založeny na sekvenování, tj. zjištění posloupnosti nukleotidů jednotkou je nukleotid Úplné - sekvenční

58 Fyzické mapy založeny na štěpení zvolených segmentů DNA jednou nebo několika RE. Hodnotí se rozměry fragmentů, usuzuje se na polohu a vzdálenost restrikčních míst. Musí se překrývat. u genomové DNA se fragmenty detekují sondami. Neúplné - restrikční

59 Kombinované mapy kombinace rekombinačních s fyzickými kombinace s cytogenetickými mapami

60 Příklad: STS, EST kombinace sekvenčního a rekombinačního postupu STS sequence tagged site, „poloha definovaná pomocí specifické sekvence“. Klony amplifikované v PCR. EST expressed sequence tag, „místo na cDNA definované specifickou sekvencí“. Totéž, ale k amplifikaci použita jen cDNA.

61 Cíl kombinovaných map: sjednocení genetických map s fyzickými i cytogenetickými


Stáhnout ppt "Vazba vloh. Thomas Hunt Morgan (1866 – 1945) americký genetik a embryolog pokusy s octomilkou (D. melanogaster)"

Podobné prezentace


Reklamy Google