Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Genetika organismů Irena Svobodová Gymnázium Na Zatlance.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Genetika organismů Irena Svobodová Gymnázium Na Zatlance."— Transkript prezentace:

1 Genetika organismů Irena Svobodová Gymnázium Na Zatlance

2 Rozmnožování organismů  Nepohlavní nový jedinec vzniká z diploidních somatických buněk je geneticky identický s mateřským jedincem je geneticky identický s mateřským jedincem  Pohlavní nový jedinec vzniká spojením chromozomových sad obou rodičovských jedinců není shodný s žádným z rodičů

3 Křížení = hybridizace  Základní metoda genetiky organismů  Záměrné pohlavní rozmnožování dvou vybraných jedinců, při němž sledujeme výskyt určitého znaku u všech jejich potomků  Podle počtu sledovaných znaků rozlišujeme: monohybridizace (jeden znak) dihybridizace (dva znaky)  Cíl – genetický výzkum nebo šlechtitelský záměr

4 Pojmy a symbolika  Homozygotní genotyp má jedinec, který zdědil od obou rodičů stejnou alelu téhož genu (značíme např. AA, aa, BB, bb)  Heterozygotní genotyp má jedinec se dvěma různými alelami téhož genu (např. Aa, Bb)  Rodičovská generace = parentální generace (P)  Přímí potomci = první filiální generace (F1)  Další generace = druhá filiální generace (F2, popř. F3,..)

5 Dědičnost kvalitativních znaků  Kvalitativní znak - obvykle monogenní (podmíněn jedním genem)  Diploidní organismy mají vždy dvě alely od jednoho genu  Při vzniku gamet (při meióze) probíhá segregace párových chromozomů, takže do každé gamety se dostane jedna alela od každého genu – otcovská nebo mateřská

6 Vzájemný vztah mezi alelami  Úplná dominance a recesivita v heterozygotním genotypu se projeví pouze dominantní alela, nikoli recesivní př. alela A určuje červenou barvu květu, alela a bílou, jedinec s genotypem Aa bude červený AAaa Aa

7 Vzájemný vztah mezi alelami Neúplná dominance a recesivita na vytvoření znaku se podílí obě alely, zpravidla nestejnou měrou jedinec s heterozygotním genotypem se odlišuje od obou homozygotů zvláštním případem – intermediarita (obě se projeví stejnou měrou př. alela A určuje červenou barvu květu, alela a bílou, jedinec s genotypem Aa bude růžový př. alela A určuje červenou barvu květu, alela a bílou, jedinec s genotypem Aa bude růžový AAaa Aa

8 Vzájemný vztah mezi alelami  Kodominance v heterozygotním genotypu se projeví obě alely vedle sebe, aniž by se vzájemně potlačovaly př. krevní skupiny systému AB0 AAaa Aa

9 Krevní skupiny systému AB0 Gen, který je určuje, se vyskytuje ve třech alelách: I A, I B, i Alela I A určuje přítomnost antigenu A na červ. krvinkách Alela I B určuje přítomnost antigenu B na červ. krvinkách Alela i nenese žádnou informaci Alely I A, I B jsou vzájemně kodominantní a vůči alele i jsou úplně dominantní

10 Krevní skupiny systému AB0 Krevní skupinaMožné genotypy A I A I A, I A i BI B I B I B i 0ii AB IA IBIA IBIA IBIA IB

11 Systém AB0 v ČR SkupinaAntigenProtilátka Frekvence v naší populaci AAanti-B42 % BBanti-A18 % 0---anti-A, anti-B32 % ABA, B---8 %

12 Autosomální dědičnost  Dědičnost znaků, jejichž geny jsou umístěny na autozomech Dominantní dědičnost = dědičnost genů s úplnou dominancí Dědičnost neúplně dominantní (intermediární) = dědičnost genů s neúplnou dominancí

13 Dominantní dědičnost Monohybridní křížení (sledujeme jeden gen) a) křížení dvou stejných homozygotů Rodiče P: gamety: Potomci F 1 : AA x AA A A AA AA

14 Dominantní dědičnost b) křížení dvou různých homozygotů Rodiče P: gamety: Potomci F 1 : AA x aa A A aa Aa Při křížení dominantního a recesivního heterozygota je potomstvo uniformní. 1. Mendelův zákon

15 Dominantní dědičnost c) křížení dvou heterozygotů Rodiče P: gamety: Potomci F 1 : Aa x Aa A a Aa AAAa aa Potomstvo se štěpí v poměru 3 : 1 ve fenotypu. Genotypový štěpný poměr AA : Aa : aa je 1 : 2 : 1

16 Dominantní dědičnost d) křížení homozygota s heterozygotem Rodiče P: gamety: Potomci F 1 : Aa x aa A a aa Aa aa Potomstvo se štěpí na obě rodičovské formy v poměru 1 : 1. Toto tzv. zpětné křížení se užívá ke zjištění genotypu u jedince s dominantní formou znaku. aa

17 Kombinační čtverec  Užívá se ke zjištění všech možných kombinací v jejich vzájemném poměru  Pozor! Štěpný poměr je poměr statistický, tj uplatní se jen při dostatečném počtu potomků. Typy gamet vytvářené prvním rodičem Typy gamet vytvářené druhým rodičem gamety Možné genotypy A A a a AA Aaaa Aa aa

18 Rodiče P: gamety: Potomci F 1 : AA x aa A A aa Aa Dědičnost neúplně dominantní Monohybridní křížení  křížení dvou různých homozygotů AA aa

19 Dědičnost neúplně dominantní  křížení dvou heterozygotů gamety A A a a Rodiče P:Aa x Aa AAAa aa Aa Potomstvo se štěpí na tři fenotypové formy v poměru 1 : 2 : 1.

20  Modrooký muž, jehož oba rodiče měli oči hnědé, se oženil s dívkou, která má hnědé oči a jejíž otec byl modrooký, zatímco matka hnědooká. Jejich zatím jediné dítě má oči hnědé.Jaké jsou genotypy dítěte, rodičů i všech prarodičů, víme-li, že tmavá (hnědá) barva očí je dominantní nad modrou barvou?

21 Dominantní dědičnost Dihybridní křížení (sledujeme dva geny) Rodiče P: gamety: AABB AB Aa b B

22 Dominantní dědičnost Dihybridní křížení (sledujeme dva geny) a) křížení dvou homozygotů Rodiče P: gamety: Potomci F 1 : AABB x aabb AB AB ab ab AaBb Aa b B

23 Aab Kombinace alel různých chromozomových párů v gametách dihybrida Každý pár alel se chová samostatně a dochází k segregaci nezávisle na jiném páru alel → volná kombinace alel Gamety ABAbaBab B Diploidní buňka

24 Dominantní dědičnost Dihybridní křížení (sledujeme dva geny) Rodiče P: gamety: AaBb Aa b B ABAbaB ab

25 AABB F 2 generace gamety ABAbaBab AB Ab aB ab AABbAaBB AaBb AABbAAbbAaBbAabb AaBBAaBbaaBBaaBb AaBbAabbaaBbaabb Fenotypový štěpný poměr 9 : 3 : 3 : 1 Šlechtitelské novinky Počet fenotypových kombinací 2 n Počet genotypových kombinací 3 n n – počet hybridizovaných genů

26 Vazba genů Všechny geny, umístěné na jednom chromozomu tvoří vazbovou skupinu Aa bB ABab Aa bB AbaB Počet vazbových skupin = počtu chromozomových párů Při tvorbě gamet – alely jsou přenášené společně Nové kombinace – jen jako důsledek rekombinačního procesu

27 Vazba genů  Vznik rekombinovaných gamet – malá pravděpodobnost  Čím jsou geny od sebe vzdálenější, tím je vyšší pravděpodobnost, že dojde k náhodnému zlomu mezi nimi  Čím jsou blíže, tím se pravděpodobnost snižuje  Podle četnosti gamet s rekombinovanou sestavou můžeme usuzovat na sílu vazby  Podle síly vazby pak lze zpětně sestavit chromozomovou mapu

28 Síla vazby  Batesonovo číslo c 1 udává, kolikrát častěji jsou v souboru zastoupeny gamety s původními genotypy proti rekombinovaným  Morganovo číslo p 2 určuje poměr zastoupení rekombinovaných gamet k celému gametickému souboru

29 Mendelovy zákony dědičnosti  1) O uniformitě první filiální generace a identitě recipročních křížení  Při křížení dominantního a recesivního homozygota jsou jedinci 1.filiální generace jednotní (uniformní)  Reciproční křížení mají stejný výsledek (nezáleží, který znak předává otec a který matka).  2) Při vzájemném křížení heterozygotů vzniká potomstvo genotypově různorodé, přičemž poměrné zastoupení homozygotů a heterozygotů je pravidelné a stálé.  3) O volné kombinovatelnosti alel různých alelových párů  Při zrání gamet se kombinují alely jednotlivých genů vzájemně nezávisle, tj. podle pravidel počtu pravděpodobnosti.

30 Použitá literatura a www stránky  J. Šmarda Genetika pro gymnázia, Nakladatelsví Fortuna 2005 


Stáhnout ppt "Genetika organismů Irena Svobodová Gymnázium Na Zatlance."

Podobné prezentace


Reklamy Google