Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1."— Transkript prezentace:

1

2 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI DŘEVA

3 Pracování dřeva DDDDřevo je hygroskopické, tzn. může vlhkost odevzdávat a přijímat. OOdevzdávání, popř. příjem vlhkosti začíná tehdy, když mezi obsahem vlhkosti ve dřevě a obsahem vlhkosti ve vzduchu obklopujícím dřevo je rozdíl (spád vlhkosti). PPři odevzdávání a příjmu vlhkosti se za určitých předpokladů mění objem a tvar dřeva. DDřevo se může sesychat a bobtnat, bortit, popř. deformovat nebo praskat. TTyto procesy se nazývají p pp pracování dřeva.

4 Pracování dřeva VVoda (vlhkost) ve dřevě se nachází v buněčných dutinách. VVoda, nacházející se v buněčných dutinách, se nazývá volná voda – je v kapalném stavu. VVoda nacházející se v buněčných stěnách se nazývá vázaná voda a je zde v plynném stavu. PPři sušení dřeva se odevzdává nejdříve volná voda, potom vázaná voda. Odevzdávání volné vody probíhá poměrně rychle, odevzdávání vázané vody pak poměrně pomalu. FFyzikální procesy pohybu vody ze dřeva jsou velmi komplexní, závisí především na difúzních, odpařovacích, kondenzačních a kapilárních transportních procesech.

5 Pracování dřeva KK odevzdání vody dochází u vnějších buněk (na obvodu) dříve než u vnitřních buněk. DDřevěné díly s nedostatkem pryskyřice, běl a horní část kmene, odevzdávají vodu rychleji než na pryskyřici bohaté části dřeva jádra a dolní část kmene. OOdevzdávání vody probíhá tím rychleji, čím větší je vlhkostní spád mezi dřevem a okolním vzduchem.

6 Pracování dřeva BBěhem odevzdávání volné vody se objem a tvar dřeva nemění. Vlákna a buněčné stěny jsou v tomto okamžiku ještě nasycené. PProto mluvíme o b bb bodu nasycení vláken (BNV). BBod nasycení vláken se liší u jednotlivých druhů dřeva a i uvnitř kmene; pohybuje se u nejdůležitějších dřevin mezi 23% a 35% vlhkosti dřeva. PProto mluvíme někdy také o oblasti nasycení vláken.

7 Pracování dřeva JJiž během odpařování volné vody začíná u vlhkostního spádu mezi vlhkým dřevem a suchým okolním vzduchem odpařování vázané vody. PPřitom se zmenšuje objem dřeva; dřevo sesychá. SSesychání začíná v oblasti nasycení vláken, tedy u asi 30% vlhkosti dřeva a trvá tak dlouho, dokud není dosažena vlhkost dřeva odpovídající vlhkosti okolního vzduchu, popř. dokud není dosaženo absolutně suchého stavu dřeva (jen při hmotnostní zkoušce). RRozlišují se tři směry, ve kterých dřevo sesychá: podélně (ve směru vláken), radiálně (ve směru paprsků) a tangenciálně (ve směru letokruhů).

8 Pracování dřeva PPři sesychání ve směru vláken : ((podélném) činí smršťování celkem ,1% až 0,3%, vve směru dřeňových paprsků (radiálně) asi % a vve směru letokruhů (tangenciálně) okolo %. UU některých druhů dřeva se však míra sesychání od těchto průměrných hodnot značně liší.

9 Pracování dřeva VV dolní tabulce jsou průměrné míry sesychání uvedené v procentech na 1% změny obsahu vody (vlhkosti). PPrkno nebo fošna sesychá podle toho na délku nepatrně, v šířce a tloušťce však průměrně 1/20, popř. 1/10 z rozměru čerstvého řeziva až k absolutně suchém stavu.

10 Pracování dřeva SSesychání dřeva je znatelné i na odborně zhotovených truhlářských pracích. Tak mohou např. přečnívat opracovaná čela lišt, široké příčné vlysy dveřních rámů s čelními zakončeními svislých vlysů. SSesycháním se mění nejen objem dřeva, ale i jeho tvar. ZZměna tvaru závisí na poloze letokruhů v průřezu dřeva. BBuňky jarního dřeva letokruhů jsou velké a mají tenké stěny. Ukládají proto více volné vody a méně vázané vody než malé buňky letního dřeva s jejich silnými buněčnými stěnami. Buňky jarního dřeva odevzdávají při sesychání proto ve srovnání s letním dřevem mnoho volné vody a jen málo vody vázané. SSmršťování je proto u jarního dřeva malé a u letního dřeva velké.

11 Pracování dřeva VV radiálním směru se při smršťování letního dřeva přenáší vzniklé silné napětí jen částečně z tenkostěnného jarního dřeva na další vrstvu letního dřeva. VV tangenciálním směru se může jarní a letní dřevo více či méně bez obtíží rozměrově měnit. LLetní dřevo se při smršťování silně smršťuje, sousední buňky jarního dřeva se přizpůsobují změnám objemu a tvaru buněk letního dřeva deformacemi buněčných stěn jarního dřeva. TTyto deformace buněčných stěn jarního dřeva jsou příčinou pro malé sesychání a bobtnání v radiálním směru, popř. pro silné sesychání a bobtnání v tangenciálním směru.

12 Pracování dřeva SSesychání se projevuje na průřezu dřeva především jako úbytek šířky a tloušťky, jako změny tvaru a jako trhliny. ČČím méně dřevo pracuje, tím lepší je jeho rozměrová a tvarová stálost. PPomocí hodnot sesychání, jak bylo dříve uvedeno v tabulce) lze vypočítat při sušení dřeva míru sesychání, při příjmu vlhkosti (vlhnutí) bobtnavost.

13 Pracování dřeva PPříklad pro výpočet sesychání : JJádrové prkno z bukového dřeva o šířce 280 mm a 40% vlhkosti vzduchu schne na 8%. Jak široké bude prkno po sušení ? PPři vysychání ze 40% na 30% nedochází k sesychání. PPři sesychání z 30% na 8% činí změna vlhkosti 22%. Pro buk činí míra seschnutí v radiálním směru 0,20. Z toho se vypočítá seschnutí celkem 4,4% (z 22% x 0,20 = 4,4%) nebo 12,12 mm. PPrkno je tedy po vyschnutí široké asi 268 mm.

14 Opatření proti pracování dřeva RRozměrové a tvarové stálosti dřeva a dřevěných dílů lze docílit nebo ji alespoň zlepšit správným výběrem a vysušením dřeva na vhodný obsah vlhkosti, odborným lepením spárovek,použitím vhodných konstrukcí a také použitím překližovaných materiálů. PPři výběru je třeba dbát též na rozměrovou a tvarovou stálost dřeva ve vztahu k rozměrům a tvarům ovlivňovaných měnícím se okolním klimatem použitím málo pracujících druhů dřeva, jako např. hrušně, olše, ořechu a teaku. PPrkna a fošny s radiálními letokruhy se bortí v porovnání s prkny s tangenciálními letokruhy jen málo.

15 Opatření proti pracování dřeva DDřevo by mělo být před zpracováním vysušeno na obsah vlhkosti, kterou bude obsahovat na svém budoucím místě použití. SSpárovky se lepí na šířku tak, aby se jádro pojilo s jádrem a běl s bělí. TTímto způsobem zůstanou spárovky maximálně rovné. PPři lepení na tloušťku zůstávají spáry uzavřené, pokud se k sobě lepí levé strany.

16 Opatření proti pracování dřeva UU zásuvek z masivního dřeva zůstane slepená spára pevná, pokud se masivní čelo k vlastní masivní zásuvce přilepí levou stranou.

17 Opatření proti pracování dřeva PPoužitím vhodných konstrukcí může být pracování dřeva natolik omezeno, aby nevadilo nebo neomezovalo použití nábytku nebo dřevěného dílu. PPříklady takovéto konstrukce jsou rámy a výplně, svlakování a spojení na drážku a vložené péro.

18 Opatření proti pracování dřeva OObložení dveří a lišty soklu je třeba vyrobit a připevnit tak, aby sesychání dřeva obložení a lišt soklu směřovalo ke zdi. OOpatřením proti pracování dřeva je i lepení dýh v laťovce, což je vlastně rozřezání dřeva na lišty a jejich křížové přelepení překližovací dýhou

19 Otázky k opakování PProč se u dřeva rozlišuje hustota dřevní substance a hustota dřeva ? ČČím se liší pevnost v tlaku od pevnosti ve vzpěru ? VV čem se liší ohebnost a elasticita ? CCo se rozumí pod pojmem pracování dřeva ? PProč se při sušení více sesychají boční prkna na levé straně ? PProč se trhají dřeňová prkna a fošny v dřeňové části ?

20

21

22

23


Stáhnout ppt "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1."

Podobné prezentace


Reklamy Google