Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Finanční matematika v osobních a rodinných financích Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Finanční matematika v osobních a rodinných financích Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví"— Transkript prezentace:

1 Finanční matematika v osobních a rodinných financích Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví

2 strana 2 Doktorské studium oboru Finance na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně - od roku 2008 přednáší oblast finančních trhů, kapitálových trhů a finanční matematiky - od roku 2008: externí spolupráce Fond Shop - od roku 2011: Grantika ČS - od roku 2014: projektový manažer - komisař schválený ČNB pro oblast investic a penzí - člen akreditační komise pro zkoušky odborné způsobilosti dle ZPKT Martin Širůček, garant předmětu

3 Organizační záležitosti Přednášky/cvičení nepovinné Náplň přednášek/cvičení Ukončení písemná zkouška + možnost rozložení zkoušky Veškeré info na strana 3

4 Zdroje ke studiu Přednášky: Rejnuš, O.: Peněžní ekonomie (Finanční trhy), CERM, 2012 Cvičení: Videokurz Finanční matematika a publikace Šoba, O., Širůček, M., Ptáček, R. Finanční matematika v praxi, GRADA, 2013Videokurz Finanční matematika + příklady k procvičení vložené na web Další zdroje: podklady pro přednášky a cvičení strana 4

5 Systém výuky „Co je to?“ versus „Proč je to tak?“ Ptát se, ptát se, ptát se, dokud je čas… Nutnost pochopit PRINCIPY Nutnost se učit průběžně Skripta jako podpora, přednášky pro základní principy a upozornění na nejčastější chyby a ukázka praktických dovedností a zkušeností strana 5

6 Základy finančního trhu Co je to finanční trh a k čemu slouží? Co je to finanční systém a čeho je součástí? Je součástí ekonomického systému – v čem se to projevuje? Finanční trhy jako ekonomický barometr (viz akciové trhy) strana 6

7 Finanční trhy jako ekonomický barometr strana 7

8 strana 8 HDP CPI S&P 500 Nezaměstnanost

9 Finanční systém Čím je tvořen? Finančním trhem a jeho jednotlivými segmenty, nástroji, subjekty, peněžními toky mezi subjekty, zákony atd.. Disponibilní finanční prostředky se prostřednictvím finančních služeb, resp. finančních nástrojů přelévají mezi jednotlivými skupinami strana 9

10 Základní vztahy na finančních trzích strana 10 Zdroj: Rejnuš (2010)

11 Finanční systém Funkce finančního systému a co znamenají? depozitní – možnost uložení peněz a jejich zhodnocení kreditní – poskytování úvěrů, především pro firmy, což podporuje ekonomický růst, ale i pro domácnosti uchování hodnoty (bohatství) – uchování kupní síly s minimalizací důsledku inflace likvidity – přeměna finančních aktiv na hotové peníze zajištění platebního styku ochrany proti riziku – pojištění a diverzifikace, popř. zajištění regulace finančního systému státem strana 11

12 Ekonomický systém trh výrobků a služeb (nabídka, poptávka vs. firmy, domácnosti) trh výrobních faktorů (nabídka, poptávka vs. domácnosti, firmy) trh kapitálu: fyzický kapitál finanční kapitál – finanční trh – „promazávání“ ekonomického systému a v dvousektorové ekonomice přenos finančních prostředků od domácností do firem prostřednictvím finančních nástrojů strana 12

13 Finanční systém v ekonomickém systému strana 13 Zdroj: Rejnuš (2010)

14 Typy finančních transakcí Jakým způsobem se peníze přesouvají: přímé financování (výhody, nevýhody), primární cenné papíry polopřímé financování – brokerské (informace) vs. dealerské firmy (rozprodávají velké emise CP) nepřímé financování – finanční zprostředkovatelé, primární a sekundární cenné papíry; finanční zprostředkovatelé jsou ziskové společnosti a podle toho se taky tak chovají (poplatky, úrokové marže); největší význam tohoto typu financování, i když existuje např. proces sekuritizace strana 14

15 Přímé versus nepřímé financování strana 15 Zdroj: Rejnuš (2010)

16 Finanční zprostředkovatelé Důvody vzniku: informační náklady transakční náklady Příklad u hypotečního úvěru strana 16

17 Úspory versus investice Kdo dělá hlavně úspory (domácnosti, firmy, stát)? zkouška: velké úspory firem? Kdo dělá hlavně investice (domácnosti, firmy, stát)? základní rozdělení firemních investic strana 17

18 Rozdělení investic Co je to investice? Dělení investic strana 18 Zdroj: Rejnuš (2010)

19 Práva z finančních investic strana 19 Zdroj: Rejnuš (2010)

20 Finanční versus reálné investice strana 20 Reálné versus finanční investice: a)komplementárnost vs. konkurence obou forem b)vyspělé vs. rozvojové země

21 Základní finanční aktiva strana 21 1) Funkce peněz: (a) zúčtovací jednotka (míra hodnoty); (b) prostředek směny; (c) uchovatel hodnoty (nejvíce ovšem podléhají inflaci, proč?) 2) Znaky peněz: (a) vysoký stupeň likvidity (žádné poplatky s převodem); (b) neexistence výrobní substituce (nelze nekontrolovatelně vyrábět)

22 Důležitý poznatek strana 22 Praktický příklad!

23 Rozdělení finančního trhu strana 23 Rozdíl mezi cenným papírem a úvěrem? Převoditelnost. Zdroj: Rejnuš (2010)

24 Peněžní trh Krátkodobý Krátkodobé cenné papíry a krátkodobé úvěry Jaké potřeby jsou financovány krátkodobými finančními zdroji? Malé riziko, malý výnos, vysoká likvidita – investiční trojúhelník (něco za něco ) strana 24

25 Krátkodobé úvěry Vztah banka vs. klient (krátkodobé úvěry vs. krátkodobé vklady) Provozní úvěry podniků – řízení cash flow Mezibankovní operace (peníze na den, vykrytí likvidity) Patří sem i obchodní úvěry mezi podniky (skonto) atd. Příklady krátkodobých úvěrů Jedná se i o vklady se splatností do 1 roku strana 25

26 Krátkodobé cenné papíry Charakteristika Základní typy krátkodobých CP: a) směnky b) pokladniční poukázky c) depozitní certifikáty strana 26

27 Kapitálový trh Dlouhodobý Dlouhodobé úvěry a dlouhodobé cenné papíry (dle splatnosti ne při emisi, ale zbytkové splatnosti pro určení jestli peněžní nebo kapitálový trh!) Co se financuje na kapitálovém trhu? Rizikovější, výnosnější, menší likvidita? (nelze říci ovšem obecně! – příklad) Větší objemy strana 27

28 Dlouhodobé úvěry Příklady dlouhodobých úvěrů (hypoteční, emisní půjčka, investiční úvěr apod.) Vysoký objem zapůjčených prostředků oproti krátkodobým úvěrům Zajištění majetkem Jakým majetkem? Jedná se i o vklady se splatností nad 1 rok strana 28

29 Dlouhodobé cenné papíry Základní charakteristika: obecně zbytková splatnost nad 1 rok Základní druhy dlouhodobých cenných papírů: (a) akcie a obligace (b) jejich vyšší převoditelnost oproti dlouhodobým úvěrům (vyšší likvidita u cenných papírů) Větší objemy obchodů u dlouhodobých cenných papírů než u dlouhodobých úvěrů: (a) sekuritizace (b) možnost vydání cenného papíru na míru strana 29

30 Trh s cizími měnami Definice měnového kurzu Systémy měnových kurzů strana 30 Zdroj: Šoba (2009)

31 Trh s cizími měnami Dělení měnového trhu: (a)Devizový trh: obchod s devizami; velkoobchodní; kurzotvorný; online systém propojených dealerů (a)Valutový trh: obchod s valutami; maloobchodní; nekurzotvorný; nesrovnatelně nižší objemy obchodů strana 31

32 Trh s cizími měnami strana 32 Nejvýznamnější světové měnové páry Zdroj: Šoba (2009) Zdroj: FX-Trading

33 Trh s drahými kovy Základní komodity: zlato; stříbro; platina Na pomezí s komoditním trhem Vyhledáván obvykle v období nejistoty strana 33

34 Je cena zlata novou cenovou bublinou? strana 34 Rozvoj předmětu Finanční trhy podporuje společnost Partners Financial Services, a.s.

35 Trh cenných papírů strana 35 Zdroj: Rejnuš (2010)

36 Trh cenných papírů Primární vs. sekundární trh: 1)Rozdíly 2)Funkce 3)Objemy: peněžní vs. kapitálový trh 4)Nezaměňovat s primárními a sekundárními cennými papíry strana 36

37 Trh cenných papírů Veřejný vs. neveřejný trh: Primární veřejný: aukce, tender, fixní cena Primární neveřejný: emisní tvůrce (emisní půjčka) IPO vs. SEO Sekundární veřejný: burzy, mimoburzovní trhy, OTC trhy Sekundární neveřejný: individuální domluva (např. hospoda ) strana 37

38 Trh cenných papírů Sekundární veřejné trhy: A) Organizované: burzy a mimoburzovní trhy: PSE (CEE Stock Exchange Group ), NYSE EURONEXT, RM-System, Nasdaq, atd. základní funkce burzy, znaky burzy, typy burz (CP, komodity atd.), důvody pro regulaci burz důvody pro mimoburzovní trhy B) Neorganizované: OTC trhy (přes přepážku) strana 38

39 Propojení jednotlivých segmentů finančního trhu Aktuální podmínky pro získání peněz a investování peněžních prostředků: každý chce co nejvíce vydělat – přechází např. z akciového na dluhopisový trh; Spekulace: nákup podhodnocených a prodej nadhodnocených finančních aktiv – velmi rizikové, subjektivita; využití cenového rozdílu v čase Arbitráž: rozdíl oproti spekulaci; využití cenového rozdílu v místě; praktické příklady strana 39 ROZDÍL SPEKULACE A ARBITRÁŽ?

40 Ideální versus efektivní trh Ideální trh: volně přístupné všechny informace nulové transakční náklady žádná vládní omezení nikdo nediktuje ceny strana 40

41 Ideální versus efektivní trh Efektivní trh: nelze dosahovat nadprůměrných zisků všechny informace jsou obsaženy v ceně předpoklady: a) ziskový motiv investorů b) vysoce konkurenční tržní prostředí c) kvalitní informační systémy Tři formy efektivnosti (slabá, středně silná, silná) strana 41 Platí ještě teorie efektivních trhů? A pokud ne, tak proč?

42 Instituce finančního trhu strana 42

43 strana 43 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce

44 strana 44 Regulatorní instituce finančního trhu

45 strana 45 Regulace finančního trhu Důvody pro regulaci komerčních finančních institucí Důvody pro regulaci finančního systému Regulatorní instituce v ČR (minulý a současný stav) Regulatorní instituce ve světě

46 strana 46 Centrální banka (např. ČNB) Funkce: makroekonomické (péče o měnu) – jak po vstupu do Eurozóny? měnová (monetární) politika – makroekonomické cíle, magický čtyřúhelník emise hotovostních peněz – proč jenom CB a proč jenom hotovostní? devizová činnost a regulace mikroekonomické (vliv na instituce finančního trhu a ostatní instituce) regulace a dohled nad institucemi FT – důvody? regulace vstupu (přísná kritéria, regulace a dohled působení, popř. pojištění vkladů – např. u bank atd.), banka bank banka státu reprezentace státu v měnové oblasti

47 strana 47 Nástroje CB pro dosažení cílů Rozdělení nástrojů: a)krátkodobé versus dlouhodobé b)přímé versus nepřímé (nejvýznamnější členění) c) běžné versus mimořádné

48 strana 48 A) Nepřímé nástroje Diskontní nástroje Operace na volném trhu Povinné minimální rezervy Konverze a swapy Intervence ve prospěch v neprospěch měnového kurzu (jak přes devizový trh, tak přes úrokové sazby) Situace u ČNB:

49 strana 49 Diskontní nástroje Klasické a historické nejstarší Krátkodobé úrokové sazby, za které CB půjčuje obchodním bankám v domácí měně: zvyšování úvěrové kapacity bank, čímž se ovlivňují i jednotlivé úrokové sazby u obchodních bank a tím reguluje cena peněz v ekonomice a např. brzdí inflační tlaky (záleží na prioritách CB) Zvýšení úrokových sazeb = monetární restrikce Snížení úrokových sazeb = monetární expanze

50 strana 50 Diskontní nástroje 1) Diskontní úvěry a) nejlevnější úvěrový zdroj b) diskontní sazba c) krátkodobé k překlenutí problémů s likviditou, obvykle bez zajištění; nejnižší úroková sazba obecně; ztrácí význam d) použití diskontní sazby v ČR? 2) Reeskontní úvěry reeskontní sazba (mírně vyšší jak diskontní); eskontování eskontovaných směnek od obchodních bank; použití reeskontu v ČR? 3) Lombardní úvěry a) lombardní sazba: zajišťování např. právem ve smyslu cenného papíru b) poskytován, pokud větší problémy s likviditou = větší sazba c) jak v ČR? d) použití lombardní sazby v ČR?

51 strana 51 Vývoj diskontní a lombardní sazby ČNB Aktuální výše sazeb? Zdroj: ČNB Diskontní sazba = 0,05 % p.a. (od ) Lombardní sazba = 0,25 % p.a. (od )

52 strana 52 Obchody na volném trhu Nepřímý nástroj měnové politiky: využíván velmi často, nízké náklady, jednoduchost a přehlednost Nákupy a prodeje CP Repo obchody a reverzní repo obchody Ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity obchodních bank prostřednictvím operací na volném trhu: nákup CP – monetární expanze, prodej CP – monetární restrikce

53 strana 53 Nákupy a prodeje cenných papírů Nevratný nástroj, který má dlouhodobý charakter Obvykle se jedná o státní dluhopisy nebo dluhopisy centrální banky

54 strana 54 Repo obchody a reverzní repo obchody Krátkodobý a vratný charakter obchodů s cennými papíry = dohoda o zpětném obchodu Lze je považovat za úvěry, ale ve skutečnosti se jedná o operace na volném trhu Repo obchody – monetární restrikce Reverzní repo obchody – monetární expanze

55 strana 55 Repo obchody: pohled centrální banky: 1)Centrální banka nejprve prodá cenné papíry obchodním bankám (obvykle krátkodobé státní dluhopisy či směnky) 2)Po určité době (např. 14 dní) zpětně prodávají obchodní banky CP zpátky CB za původní cenu navýšenou o úrok (2t repo sazba) Repo obchody v ČR?

56 strana 56 Reverzní repo obchody: pohled centrální banky Zrcadlově obrácený obchod oproti repo obchodu. Nejprve CB nakoupí CP, tím poskytne do oběhu hotovost a poté CP zpět prodá za původní částku navýšenou o úrok Realizací obchodů na volném trhu dosahuje CB změny nabídky peněz – monetární restrikce a monetární expanze prostřednictvím ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity obchodních bank. Dále prostřednictví obchodů na volném trhu lze ovlivňovat tržní ceny státních dluhopisů, inflační tlaky či krýt schodek SR.

57 strana 57 Vývoj 2t repo sazby ČNB Zdroj: ČNB 2T repo = 0,05 % p.a. (od )

58 strana 58 Základní sazby ČNB 1)Diskontní sazba: 0,05 % p.a. 2)Lombardní sazba: 0,25 % p.a. 3)2t repo sazba (nejdůležitější): 0,05 % p.a. Repo sazba bývá vyšší než diskontní sazba, ale naopak nižší než lombardní sazba Změny všech tří uvedených sazeb poté způsobí i změny ostatních úrokových sazeb na finančním trhu a ekonomika je tak ekonomika ovlivňována

59 strana 59 Základní úrokové sazby ve světě Zdroj: Fxstreet.cz

60 strana 60 Povinné minimální rezervy (PMR) Z primárních vkladů (od nebankovních subjektů) je nutno určité procento uložit u CB Důvody povinných minimálních rezerv (plynulost mezibankovního platebního styku) Působí na úvěrovou kapacitu banky: zvýšení PMR = restrikce; snížení PMR = expanze Jsou úročeny (2T repo¨), ale banky by je mohly zhodnotit více Používáno výjimečně – intenzivní dopady

61 strana 61 Povinné minimální rezervy (PMR) Aktuální výše PMR = 2 % (stejně jako u ECB, od r. 1999) Výše úročení PMR = 2t repo sazba, od r. 2001

62 strana 62 Konverze a swapy cizích měn Rozdíl nástrojů: Konverze: jednosměrné operace (nákup, nebo prodej) – trvalé působení na devizový trh Swap: dohoda o budoucí zpětné výměně za předem stanovených podmínek – dočasné působení na devizový trh

63 strana 63 Intervence ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu Důvody intervencí Systémy měnových kurzů a jejich výhody a nevýhody Způsoby intervencí: a)přímé intervence: konverze a swapy cizích měn b)nepřímé intervence: především úrokové sazby

64 strana 64 B) Přímé nástroje Slouží spíše k regulaci dílčích subjektů než k regulaci finančního systému. a)Pravidla likvidity b)Úvěrové kontingenty – relativní, absolutní c)Úrokové limity (úrokové stropy) d)Povinné vklady Pro jiné než bankovní subjekty (pojišťovny, penzijní fondy a společnosti, obchodníci s CP apod.) má ČNB obdobné přímé nástroje dle bodu a) až c).

65 strana 65 B) Přímé nástroje a) Pravidla likvidity jedná se o „sešněrování účetnictví“: požadavky na strukturu aktiv, pasiv, likviditu apod. Jedná se o mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou. b) Úvěrové kontingenty relativní (úvěry od CB), nebo absolutní (úvěry vůči klientům) úvěrové kontingenty. Jedná se o nejtvrdší a mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou. c) Úrokové limity (úrokové stropy) tento nástroj silně omezuje podnikatelské prostředí, mimořádný nástroj u bank, krátkodobé povahy, kdy to vyžadují okolnosti. d) Povinné vklady povinné otevření účtu u CB pro orgány státní správy a samosprávy – kontrola atd. Jedná se o běžný nástroj.

66 strana 66 Komerční instituce finančního trhu

67 strana 67 Komerční instituce finančního trhu Obchodní banky Factoringové a forfaitingové společnosti Leasingové společnosti Nebankovní spořitelní instituce Pojišťovny, Zajišťovny Penzijní fondy, penzijní společnosti Burzy a organizované mimoburzovní trhy Instituce kolektivního investování Ostatní subjekty FT a)Obsluhující instituce b)Obchodníci s cennými papíry c)Poskytovatelé půjček (splátkový prodej, peníze domů) atd.

68 strana 68 Obchodní banky

69 strana 69 Obchodní banky Základní komerční instituce FT (především v Evropě) – přísná regulace a dohled: a) vstup do odvětví b) působení v odvětví (např. sledování měsíční či denní likvidity) Kolik v působí ČR nyní bank a kde to lze nalézt? K 22. únoru 2014 bylo v ČR celkem 23 bank (včetně stavebních spořitelen) a 21 poboček zahraničních bank, banky jsou zejména se zahraniční účastí. zdroj: Dohled a regulace (platí i pro ostatní instituce FT)www.cnb.cz Základní funkce bank: a) finanční zprostředkování (nepřímé financování) b) emise bezhotovostních peněz (jak hotovostních peněz?) c) bezhotovostní platební styk – jak to vypadá v praxi? domácí vs. zahraniční platební styk

70 strana 70 Emise bezhotovostních peněz

71 strana 71 Obchodní banky Zásady: a)rentability: banka je podnikatelský subjekt s cílem vytvářet zisk. (úrokové rozpětí, poplatky – často absurdní) b) likvidity: schopnost uspokojit oprávněné požadavky svých klientů. c) jistoty (solventnosti): schopnost čelit specifickým rizikům – jedná se o významné instituce – přísná – regulace, přísná jak kdy a kde

72 strana 72 Obchodní banky Bankovní operace vše, co se promítne v účetnictví Bankovní obchod vše, co míří ven Bankovní produkt (služba) vše, co míří ven ke klientovi

73 strana 73 Bankovní produkty Úvěrové Vkladové Ostatní Některé poskytovány prostřednictvím dceřinných společností či společností ve finanční skupině (crosseling) (např. leasing, stavební spoření, penzijní připojištění či penzijní a důchodové spoření, podílové fondy atd.)

74 strana 74 Úvěrové produkty Z pohledu banky se jedná o aktiva = generují výnosy Dělení úvěrů dle charakteru: a) peněžní úvěry a půjčky b) závazkové (ručitelské) úvěry Dělení úvěrů dle splatnosti: a) krátkodobé – do 1 roku b) střednědobé – 1 až 4 roky c) dlouhodobé – nad 4 roky

75 strana 75 Peněžní úvěry a půjčky Kontokorentní úvěr Lombardní úvěr zástava CP, zboží, pohledávky atd. – revolvingový princip (zřetězení krátkodobých úvěrů s možností aktualizace podmínek a zavěšení úrokové sazby) Eskontní úvěr spojen se směnkou (vlastní versus cizí); „odkup“ před splatností; regrese (zpětný postih) Malé osobní a spotřebitelské úvěry krátkodobé či střednědobé, forma zajištění, hotovostní či účelový (závislost úrok. sazby atd.)

76 strana 76 Peněžní úvěry a půjčky Emisní půjčka emise CP organizována a odkoupena jedním či několika subjekty – emisní půjčka. V čem je výhoda oproti poskytnutí standardního úvěru? Hypoteční úvěry charakteristika, doba splatnosti, zajištění, fixace vs. úroková sazba, předčasná splatnost, daňová uznatelnost úroků, hypotéka při výstavbě, hypoteční zástavní listy, americká hypotéka Úvěry ze stavebního spoření řádný, překlenovací, odlišnosti od hypotečního úvěru

77 strana 77 Hypoteční úvěry v ČR Zdroj:

78 strana 78 Hypoteční úvěry v ČR Zdroj: Hypoindex Zdroj: Banky

79 strana 79 Hypoteční úvěry v ČR

80 strana 80 Financování HÚ prostřednictvím HZL Zdroj:

81 strana 81 Úvěry ze stavebního spoření

82 strana 82 Závazkové úvěry a záruky Základní charakteristika Akceptační úvěr Avalový (ručitelský úvěr) směnečný aval ručitelský aval (záruční listina)

83 strana 83 Vkladové (depozitní) bankovní produkty Z pohledu banky se jedná o pasiva = generují náklady Získání zdrojů (viz finanční zprostředkování) a) nákupy vkladů od klientů obchodních bank b) prodej bankovních dluhopisů bankovním klientům

84 strana 84 Vklady Vklady na bankovních účtech Vklady na vkladních knížkách Speciální druhy úsporných vkladů Rozdělení vkladů dle stupně likvidnosti: a) vklady na požádání (na viděnou) b) vklady termínové (termínované) Fond pojištění vkladů Výše náhrady se vypočítá z celkového objemu pojištěných vkladů jednotlivého vkladatele u dotčené banky a poskytuje se ve výši 100 % tohoto objemu, maximálně však do výše ekvivalentu 100 tisíc EUR pro jednoho vkladatele u jedné banky.

85 strana 85 Vklady na bankovních účtech Běžný účet základní vztah banka klient (domácnosti, firmy, státní instituce apod.); účel; úročení; sedlina; doprovodné služby; crosseling Vkladový účet pevně sjednaný termín splatnosti versus vklady s výpovědní lhůtou (princip revolvingu); účel; doprovodné služby; fixní versus proměnlivé úročení (navázané např. na PRIBOR); výše úročení

86 strana 86 Vklady na vkladních knížkách Relativně archaický finanční produkt Požadavek neanonymity – podmínka pojištění vkladů; zabránění praní špinavých peněz; vkladní knížky na doručitele Úročené a výherní vkladní knížky

87 strana 87 Speciální druhy úsporných vkladů Spoření účelová (např. stavební spoření): rozdíl charakteristika a zamyšlený účel stavebního spoření; stavebního spoření versus hypoteční úvěr; budoucnost stavebního spoření; v ČR 5 stavebních spořitelen; vzniklo v roce 1993 resp Majetková spoření slouží nejenom ke spoření, ale i k investování prostředků do CP apod. „Spoření“ spojená se životním pojištění smíšené životní pojištění (investiční a kapitálové životní pojištění – viz pojišťovny) Strukturované vklady úročení závislé na úrodě pšenice či vývoji akciového indexu atd.

88 strana 88 Stavební spoření v ČR

89 strana 89 Úrokové sazby v ČR: vklady a úvěry

90 strana 90 Emise bankovních dluhopisů Depozitní certifikáty krátkodobé; obvykle se jedná o diskontovaný CP – rozdíl oproti úrokovému CP; mohou být jak obchodovatelné tak neobchodovatelné; malé využití Vydávání vlastních směnek včetně tzv. depozitních směnek Emise bankovních obligací střednědobé a dlouhodobé; rizikovost? Emise hypotečních zástavních listů pouze banka se speciální licencí – hypoteční banka; účel HZL; rozdíl oproti získávání zdrojů u úvěru ze stav. spoření

91 strana 91 Ostatní druhy bankovních produktů Pokladní operace Platební styk Směnárenské činnosti Poradenská činnost Nabídka další produktů pro společnosti v rámci finanční skupiny (hypoteční úvěry, stavební spoření, podílové fondy, penzijní připojištění, pojištění, leasing, factoring, forfaiting atd.)

92 strana 92 Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhu a) vůči ostatním obchodním bankám b) vůči centrální bance (často poslední instance) Důvody: a) získání finančních prostředků rozšíření úvěrové kapacity nebo vykrytí likvidity b) zhodnocení dočasně volných finančních prostředků

93 strana 93 Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhu Banky nejčastěji obchodují s depozity či s krátkodobými dluhopisy (státní pokladniční poukázky nebo poukázky centrální banky) Dále banky obchodují v rámci vlastní investiční činnosti s cennými papíry.

94 strana 94 Leasingové, factoringové a forfaitingové společnosti

95 strana 95 Leasing, factoring, forfaiting Dceřiné společnosti v rámci finanční skupiny, nebo samostatné subjekty a) leasing finanční versus operativní b) factoring princip; krátkodobé pohledávky; regrese (zpětný postih) c) forfaiting

96 strana 96 Nebankovní spořitelní instituce

97 strana 97 Nebankovní spořitelní instituce Vzájemnost Členský princip Nutnost regulace Družstevní záložny (kampeličky) Pojištění vkladů Další speciální typy: železniční banky, pozemkové banky, komunální banky – záleží na legislativě daného státu.

98 strana 98 Nebankovní spořitelní instituce

99 strana 99 Komerční instituce finančního trhu Obchodní banky Factoringové a forfaitingové společnosti Leasingové společnosti Nebankovní spořitelní instituce Pojišťovny, Zajišťovny Penzijní fondy Burzy a organizované mimoburzovní trhy Instituce kolektivního investování Ostatní subjekty FT a)obsluhující instituce b)obchodníci s cennými papíry c)poskytovatelé půjček (splátkový prodej, peníze domů) atd.

100 strana 100 Pojišťovny a zajišťovny

101 strana 101 Pojišťovny a zajišťovny Rozdíl mezi pojišťovnou a zajišťovnou Zajišťovny = „pojišťovny“ pojišťoven Rozdělení rizika mezi více institucionálních subjektů Každá pojišťovna je jištěna u více zajišťoven Funkce pojišťovacího trhu: a) rozložení rizika ekonomických subjektů b) „významní hráči“ na finančních trzích

102 strana 102 Pojišťovny Rozložení rizika mezi více subjektů Základní pojmy: pojišťovna, pojistná smlouva, pojistník, pojištěný, pojistka, pojistná událost, pojistná částka, pojistné plnění

103 strana 103 Pojišťovny Rozdělení pojišťoven (dle zaměření): a) specializované – vybrané odvětví pojištění b) univerzální Rozdělení pojišťoven (dle právní formy): a) akciové společnosti – nejčastější b) vzájemné pojišťovny – vzájemné společenství c) státní (veřejné) pojišťovny – pro rizika, u kterých jejich pojištění není řešeno trhem – příklad VZP

104 strana 104 Pojišťovny Životní pojištění Neživotní pojištění

105 strana 105 Životní pojištění Pojištění pro případ dožití Pojištění pro případ smrti Smíšené pojištění Kapitálové životní pojištění technická úroková míra Investiční životní pojištění volba investiční strategie Úmrtností tabulky Možnost uzavřít více životních pojistek na vyšší pojistnou částku? Velké objemy peněz na kapitálový trh díky životnímu pojištění (větší rozdíl oproti neživotnímu pojištění – dlouhodobé rezervy Možnost připojistit další rizika (neživotní povahy – příklady!)

106 strana 106 Neživotní pojištění Úrazové pojištění – „mezistupeň“ Komerční zdravotní pojištění Majetková pojištění Odpovědnostní pojištění Systém bonusů a malusů (snižování morálního hazardu) Asistenční služby k životnímu a neživotnímu pojištění

107 strana 107 Neživotní pojištění Nerezervotvorné pojištění (malý dopad na finanční trhy) Více pojistných smluv na jedno riziko? Podpojištění

108 strana 108 Pojišťovnictví v ČR Zdroj: ČNB a dalších cca 751 pojišťoven v režimu evropského pasu K 22. únoru 2014 je v ČR 52 pojišťoven ( )

109 strana 109 Pojišťovnictví v ČR V roce 2008 se držitelkou historicky první licence tuzemské zajišťovny stala společnost VIG Re zajišťovna, a. s., která pod křídly koncernu Vienna Insurance Group získala od ČNB povolení k provozu zajišťovací činnosti pro veškerá odvětví životního i neživotního pojištění, jakož i k provozu činností s nimi souvisejících.

110 strana 110 Pojišťovnictví v ČR

111 strana 111 Pojišťovnictví v ČR Zdroj: ČAP

112 strana 112 Pojišťovnictví v ČR

113 strana 113 Pojišťovnictví v ČR Zdroj: ČAP

114 strana 114 Pojišťovnictví v ČR Zdroj: ČAP

115 Děkuji za pozornost. strana 115


Stáhnout ppt "Finanční matematika v osobních a rodinných financích Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví"

Podobné prezentace


Reklamy Google