Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Evropská integrace 1958- 1969 Dějiny EU. Rozvoj Společenství  Vytvoření celní unie (1968)  Rychlá liberalizace obchodu – zájem všech zemí  Realizace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Evropská integrace 1958- 1969 Dějiny EU. Rozvoj Společenství  Vytvoření celní unie (1968)  Rychlá liberalizace obchodu – zájem všech zemí  Realizace."— Transkript prezentace:

1 Evropská integrace Dějiny EU

2 Rozvoj Společenství  Vytvoření celní unie (1968)  Rychlá liberalizace obchodu – zájem všech zemí  Realizace ve 3. etapách (tzv. Hallsteinův plán)  1. k – snížení cel průmyslových výrobků o 10 % a cel zemědělských produktů o 5 %  2. k – snížení cel průmyslových výrobků o 40 %, u části zemědělských o 30 %, ustavení společného vnějšího tarifu  Francie usilovala o co nejrychlejší stanovení společného vnějšího tarifu (x Německo, Nizozemsko – nižší tarif)  Společný vnější tarif = aritmetický průměr národních tarifů  K – odbourat všechna vnitřní cla  Dokončeno v r – finalizace celní unie

3 Rozvoj Společenství  Společná zemědělská politika  Francie, Benelux, Komise  Francie chce, aby obchodní liberalizace byla vykompenzována SZP  Německo si nepřálo rychlou realizaci – levně nakupovalo v zahraničí  Dopady   6x zvýšení vzájemného obchodu  3x zvýšení obchodu se zeměmi mimo EHS  Významný vzestup EHS ve světovém hospodářství, naopak pokles VB a USA

4 Rozvoj Společenství  Další dopady:  Modernizace výroby  Zvýšení HDP a kupní síly obyvatel  Zvýšení zemědělské a průmyslové produkce  Od r – volný pohyb osob (Itálie), omezen u svobodných povolání  Částečná liberalizace volného pohybu kapitálu (národní vlády chtěly bránit odlivu kapitálu ze svých zemí)  Vnější vztahy – ustaveny vztahy se zeměmi ACP (Dohoda z Yaoundé, 1964)  Neúspěchy  Nerozvinula se dopravní politika, sociální politika ani hospodářská a měnová politika

5 Vývoj ESUO  Od konce 50. let problémy  Strukturální krize – vzestup užívání ropy  Konjukturální krize – dovoz levnějšího amerického uhlí, ztrátovost u evropského uhlí, nadvýroba, zvýšení nezaměstnanosti v sektoru  Střety mezi národními vládami a Vysokým úřadem  60. léta – ESUO se věnuje utlumování těžby uhlí a výroby oceli

6 Vývoj Euroatomu  Nerozvíjí se  Také konkurence ropy  Jaderný výzkum – placený z národních příspěvků  Francie se nechce dělit, ostatní více chtějí spolupracovat s Euroatom  Francie prosazuje, aby role Euroatomu byla doplňující k národním programům  Francie usiluje o posílení mezivládního charakteru organizace  Společná energetická politika nevznikla

7 Návrhy politické unie  Návrhy gen. de Gaulla – Evropa států, omezení nadnárodních institucí, Evropa má být mostem mezi USA a SSSR, mimo má zůstat VB (spojenec USA)  Proti přímým volbám do EP  Střety s Komisí o politické vedení EHS  De Gaulle usiluje o max. sblížení s Německem (tandem s Konrádem Adenaurem)  1963 – Elysejská smlouva (francouzsko-německá smlouva o spolupráci)  Potvrzuje francouzsko-německé usmíření  Zavádí schůzky mezi představiteli Francie a Německa – zahr. politika, obrana  Konzultace před významnými rozhodnutími  Ostatní mají obavy z francouzsko-německé dominance

8 Návrhy politické unie  1959 – Francie navrhuje Společenství konzultace zahraniční politiky x ostatní (NATO)  1961 – První návrh Fouchetova plánu  Francie chce vytvořit „unii států“ a vytvořit společnou zahraniční a bezpečnostní politiku  Mezivládní báze, Rada by rozhodovala jednomyslně  3 výhrady vůči plánu:  Nadnárodnost – EP – federalizace, nezpochybnění EHS  NATO (obrana) - Nizozemsko nechce oslabit NATO  Vstup Velké Británie  Nizozemsko a Belgie podmiňují vznik politické unie přijetím Velké Británie do Společenství  Francie chce politickou unii před vstupem Británie  Německo, Itálie a Lucembursko jsou ochotné uzavřít kompromis

9 Návrhy politické unie  1962 – Druhý návrh Fouchetova plánu  Kompetence politické unie i ve sféře hospodářské  Francie chce více, vyloučení zmínek o NATO v otázce evropské obrany  Ostatní – Francie chce transformovat Společenství a oslabit NATO, odmítnutí druhého návrhu  Navrhují – Vyloučit hospodářství, respektovat NATO, zavést většinové hlasování v Radě, konzultovat Parlament, funkce nezávislého generálního tajemníka  4/1962 – Jednání v Paříži  Německo, Itálie a Francie ochotni uzavřít dohodu  X malí – obavy z dominance velkých, podmínění vstupem Velké Británie

10 Francouzská politika „prázdné židle“  Rozpor mezi Francií a ostatními členy o podobě Společenství a roli institucí  Francie prosazuje mezivládní charakter Společenství  Proti přímým volbách do EP  Proti růstu legislativních pravomocí EP, legislativní pravomoci měly zůstat v rukou Rady  Parlament usiloval o podstatnější pravomoci při sestavování Komise, v rozpočtu, přímé volby  Sloučení institucí v r  Sídla institucí  Brusel - Komise, Rada, EP  Lucembursko – ESD, sekretariát EP, EIB, Statistický úřad  Štrasburk – EP

11 Francouzská politika „prázdné židle“  Institucionální krize  Francie:  proti posílení nadnárodních institucí (EP a Komise – technický orgán nápomocný vládám)  zároveň gen. De Gaulle brzdil rozvoj některých politik (zejména obchodní politiky) a podporoval rozvoj zemědělské politiky  Obava z přechodu na většinové hlasování v Radě, která měla být zavedena v r x realita – Rada jednala konsensuálně  Ostatní chtěli většinové hlasování, neboť plnilo odstrašující efekt bránící obstrukcím jednoho státu  Komise chtěla přimět Francii, aby výměnou za financování SZP akceptovala vyšší nezávislost institucí (Komise a EP)

12 Francouzská politika „prázdné židle“  Němci s návrhem Komise souhlasili, ale Francouzi ne  Francouzský návrh:  SZP se bude financovat z národních příspěvků na léta (nemusela by souhlasit s posílením institucí)  Ostatní – It., Niz. chtěly kratší rámec  Němci Francouze nepodpořili  Reakce Francie:  Odvolání stálého zástupce u Společenství, zákaz účasti francouzských úředníků na jednání pracovních skupin a výborů = politika „prázdné židle“ (7 měsíců)

13 Francouzská politika „prázdné židle“  Komise chtěla smír  Návrh, který vyhovoval Francii – financování SZP, ale mimo institucionální otázky  Francie chtěla víc – omezit pravomoci Komise a zabránit většinovému hlasování v Radě  Nezavedení většinového hlasování v Radě  Stanovení jednomyslnosti v oblasti, kterou daná vláda bude považovat za svůj národní zájem  Omezení role Komise – posílit kontrolu Rady nad Komisí  V samotné Francii nepanoval na věc stejný názor – proti hospodářské kruhy, zemědělci i opozice (socialisté)

14 Lucemburský kompromis  Dohoda mezi Francií a ostatními o institucionálních otázkách  Formálně nebylo většinové hlasování eliminováno, ale fakticky ano  V případě, že stát považoval danou věc za svůj národní zájem, muselo být dosaženo jednomyslnosti v Radě  Francie se ale musela zříci některých omezení role Komise x ostatní chtěli, aby byla Komise nezávislým orgánem

15 Lucemburský kompromis  Dopady Lucemburského kompromisu:  Faktická stagnace rozvoje Společenství v 70. letech  Uplatňoval se i mimo „citlivé“ otázky  Vliv i na roli Komise  Musela brát ohled na všechny, ne na většinu  Realizace odvážných návrhů ustoupila  Oslabení jednoty ES - nedůvěra  Přiblížení mezivládní organizaci

16 Haagská konference (1969)  Klíčové setkání po rozkolu v ES  De Gaulle nahrazen Georgesem Pompidouem  Rozvoj ES, ale postupný, proti federalizaci ES a posilování nadnárodních orgánů  Umožnění vstupu VB  Témata:  (1) Zemědělství  Vytvoření zemědělského tržního řádu  Financování – národní příspěvky se nahrazují vlastními zdroji ES (zisky z cel, 1% odvod z DPH do společného rozpočtu)  Finanční nezávislost ES na členských státech

17 Haagská konference (1969)  (2) Hospodářská a měnová unie  Francie a Německo  Vznik výboru pod vedením Pierra Wernera – plán HMU  (3) Rozšíření  Dohoda o zahájení jednání s VB, Irskem, Dánskem a Norskem  Francie ale chce před tím vytvořit společný postoj Šestky  (4) Instituce  Jednání o rozšíření pravomocí EP v oblasti rozpočtu ES a přímých volbách x Francie (toto se musí řešit po rozšíření)  1970 – dohoda o rozpočtu a posílení pravomocí EP v rozpočtu

18 Haagská konference (1969)  (5) Politická unie  Jednání o koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky  Francie chce schůzky ministrů zahraničí x ostatní (obavy z dalšího Fouchetova plánu)  Výsledkem jsou Davignonovy zprávy  První z r – doporučeny konzultace na mezivládní bázi  Druhá z r – posílení spolupráce v ZP, doporučeno, aby členské státy nepřijímaly konečný postoj bez konzultace s ostatními  Důsledkem je vznik Evropské politické spolupráce  Neformální konzultace zahraničně politických a bezpečnostních otázek  ZP zůstává plně v kompetenci národních států


Stáhnout ppt "Evropská integrace 1958- 1969 Dějiny EU. Rozvoj Společenství  Vytvoření celní unie (1968)  Rychlá liberalizace obchodu – zájem všech zemí  Realizace."

Podobné prezentace


Reklamy Google