Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

počítačová grafika VIII – formáty grafiky

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "počítačová grafika VIII – formáty grafiky"— Transkript prezentace:

1 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Formáty grafických souboru (neboli typ souboru) určuje význam dat v elektronickém souboru. Neboť na záznamová media, například pevný disk, mohou být ukládány jen bity, laicky řečeno jedničky nebo nuly, musí být počítač schopen na ně a zpět převést informaci. Existuje množství různých formátů, přizpůsobených pro ukládání různých typů informace. Často existuje více formátů pro reprezentaci jednoho typu dat. Některé formáty jsou navrženy pro ukládání přesně daného typu dat, například JPEG je určen na uchovávání statických obrázků. Jiné mohou sloužit pro několik typů dat. GIF slouží pro uchovávání jak statických obrázků, tak jednoduché animace a Quicktime může obsahovat různá multimediální data.

3 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Rastrové formáty Používané formáty souborů rozlišujeme jako nekomprimované a komprimované, komprimované pak na formáty s bezeztrátovou či ztrátovou kompresí: Bezeztrátová komprese (=bezeztrátová komprimace; někdy bezztrátová) je jeden ze dvou základních přístupů ke kompresi dat. Jedná se o algoritmy, které dovolují přesnou zpětnou rekonstrukci komprimovaných dat, na rozdíl od ztrátové komprese, kde to možné není. Bezeztrátová komprese se používá všude tam, kde je důležité, aby originální data a data po dekompresi komprimovaného souboru byla totožná - např. komprese textů nebo komprese čehokoli, kde je nepřípustná i sebemenší ztráta kvality. Ztrátová komprese je způsob ukládání některých digitálních dat v počítačích. Pomocí speciálního algoritmu se zmenšuje objem dat na zlomek původní velikosti. Přitom se některé méně důležité informace ztrácejí a z vytvořených dat již nejdou zrekonstruovat. Ztrátová komprese se nejčastěji používá pro ukládání obrazových a zvukových záznamů. Přesto, že se část informace při ztrátové kompresi nevratně ztrácí, je tento způsob ukládání dat často velmi výhodný. Ztráta některých informací je totiž zcela vyvážena velmi výrazným zmenšením komprimovaných dat. Obvykle je tak určitá (malá) ztráta kvality vyvážena výraznou úsporou místa. Díky ztrátové kompresi lze na CD-ROM umístit i 10 původních nekomprimovaných zvukových CD, nebo tisíce obrázků; na DVD se vejde celovečerní film, včetně mnoha zvukových doprovodů. Při kompresi obrazu se posuzuje, které frekvence v obrazu jsou důležité, aby člověk na obrázku viděl to, co na něm vidět má. Podobně při kompresi zvuku se hledají frekvence, které člověk stejně nemůže vnímat.

4 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
BMP (Microsoft Windows Bitmap) nebo také .DIB (device-independent bitmap), Windows Bitmap, Windows DIB, je počítačový formát pro ukládaní rastrové grafiky. Formát BMP byl poprvé představen v roce 1988 jako součást nového systému OS/2 verze 1.10 SE. O něco později firma Microsoft trochu rozšířila jeho definici a zahrnula ho do svého tehdy nejprodávanějšího 16bitového grafického operačního prostředí – Microsoft Windows 3.0. Výhodou tohoto formátu je jeho extrémní jednoduchost a dobrá dokumentovanost a že jeho volné použití není znemožněno patentovou ochranou. Díky tomu jej dokáže snadno číst i zapisovat drtivá většina grafických editorů v mnoha různých operačních systémech. Obrázky BMP jsou ukládány po jednotlivých pixelech, podle toho, kolik bitů je použito pro reprezentaci každého pixelu je možno rozlišit různé množství barev (tzv. barevná hloubka): 2 barvy (1 bit na pixel), 16 (4 bity), 256 (8 bitů), (16 bitů), nebo 16,7 miliónů barev (24 bitů). Osmibitové obrázky mohou místo barev používat šedou škálu (256 odstínů šedi). Soubory ve formátu BMP většinou nepoužívají žádnou kompresi (přestože existují i varianty používající kompresi RLE – run-length encoding). Z tohoto důvodu jsou obvykle BMP soubory mnohem větší než obrázky stejného rozměru uložené ve formátech, které kompresi používají. V praxi se pro ukládání obrázků vyžadujících zachování všech informací používají spíše novější formáty PNG, GIF nebo také TIFF. Velikost nekomprimovaného obrázku v bajtech lze přibližně vypočítat podle vzorce: (šířka v pixelech) * (výška v pixelech) * (bitů na pixel / 8) K velikosti obrázku je třeba ještě připočítat velikost hlavičky souboru, která se liší dle jeho verze i dle použité barevné hloubky. Obrázek o rozměrech 800×600 pixelů a s 16,7 miliony barev (3 bajty na pixel) potřebuje téměř 1,4 megabajtu. Formát BMP je proto zcela nevhodný pro použití na Internetu.

5 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
GIF (Graphics Interchange Format) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. GIF používá bezeztrátovou kompresi LZW84, na rozdíl například od formátu JPEG, který používá ztrátovou kompresi. GIF je tedy vhodný pro uložení tzv. pérovek (nápisy, plánky, loga). GIF umožňuje také jednoduché animace. GIF má jedno velké omezení — maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů), v případě animace pak umožňuje využít odlišné palety 256 barev pro každý snímek. Toto omezení nemá formát PNG, který se hodí ke stejným účelům jako GIF a nabízí pro většinu obrazů výrazně lepší kompresi. Formát PNG však neumožňuje animace (ty umožňuje až APNG a MNG). Formát GIF se stejně jako formáty PNG a JPEG používá pro WWW grafiku na Internetu. Původní verze formátu GIF se nazývá 87a. V roce 1989, CompuServe vytvořila rozšířenou verzi formátu GIF zvanou 89a. GIF 89a přidal podporu více obrázků (jednoduché animace), prokládání a možnost uložení dalších metadat. Prvních 6 bajtů (v reprezentaci ASCII) na začátku souboru udává o jakou verzi GIFu se tedy jedná „GIF87a“ nebo „GIF89a“. GIF je vhodný k čárové grafice (jako loga) je zde malá náročnost na barvy. Toto využití formátu je bezeztrátová komprimace, která udržuje velmi ostré okraje (na rozdíl od JPEG). GIF je využitelný také na malé animace a filmové klipy v minimálním rozlišení.

6 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
JPEG (vyslovováno originálně džeipeg, ale užívá se též počeštěné výslovnosti jépeg nebo jpeg) je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázků ve fotorealistické kvalitě. Formát souboru, který tuto kompresi používá, se také běžně nazývá JPEG. Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe, nebo tato jména psána velkými písmeny. JPEG znamená Joint Photographic Experts Group, což je vlastně konsorcium, které tuto kompresi navrhlo. JPEG/JFIF je nejčastější formát používaný pro přenášení a ukládání fotografií na World Wide Webu. Není však vhodný pro perokresbu, zobrazení textu nebo ikonky, protože kompresní metoda JPEG vytváří v takovém obrazu viditelné a rušivé artefakty. Pro takové účely se většinou používají soubory PNG a GIF. V dnešní době je vytlačován formátem PNG, zejména v oblasti designových prvků stránek, protože formát PNG je bezeztrátový a aktuálně, kdy obecně průměrná rychlost připojení internetu u běžných uživatelů narůstá, nehraje větší velikost souborů ve formátu PNG tak významnou roli jako dříve, navíc při použití osmibitových barev ve formátu PNG není rozdíl ve velikosti u srovnatelně kvalitních obrázků v JPEG a PNG zas tak velký. V neposlední řadě také formát PNG podporuje oproti JPEG označení určitých barev v obrázku jako průhledných (toto umí i formát GIF), což je při tvorbě designu webových stránek bezesporu velmi užitečná věc. Fotografie květiny komprimovaná se vzrůstajícím komprimačním poměrem zleva doprava.

7 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Nedostatky JPEG Formát JPEG je velmi povedený a zisk plynoucí z významného zmenšení souborů s fotografiemi je obrovský. Díky pružné možnosti nastavení stupně komprese vyhoví jak v náročných aplikacích, tak i v aplikacích citlivých na velikost souboru (mail, web). Přesto se JPEG nehodí všude a vždy a má pár významných omezení: 1. Formát JPEG nepodporuje barevnou hloubku 12 ani 16 bitů na kanál. Vždy pracuje s barevnou hloubkou "jen" 8 bitů. 2. JPEG nepodporuje průhlednost (Transparency) neboli nedokáže vytvářet obrázky na průhledném pozadí. Průhlednost je však při vytváření počítačové grafiky či koláže často potřeba a je tak třeba sáhnout k jiným formátům (TIFF, PNG, GIF, PSD atd.). 3. Díky použité metodě komprese se JPEG nehodí na ukládání grafiky (kresby, grafy, ikony, screenshoty atp.). Komprese má tendenci čáry a písmena zobrazovat "zubaté" a rozpít je a tím zhoršovat jejich vzhled a čitelnost. 4. JPEG nepodporuje animace (pohyblivé obrázky) a nehodí se tak na pohyblivé ikony ani bannery. To je doménou formátu GIF nebo dnes spíše programu Flash. 5. Pro perfekcionisty JPEG nepodporuje bezeztrátovou kompresi. Komprese je vždy ztrátová i když v praxi je možné tvrdit (tušíme, že přijde řada reakcí :-) ), že velmi malý stupeň komprese je absolutně nerozeznatelný např. od bezeztrátového TIFF. 6. Určité riziko ztráty kvality hrozí při opakovaném ukládání do JPEG. Ukládáte-li fotografii v Adobe Photoshopu ve formátu JPEG volbou Uložit jako... (A), Exif data budou vždy zachována. Ukládáte-li volbou Uložit pro Web... (B), Exif data budou ve snaze o minimální velikost souboru vždy odstraněna.

8 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
PNG (Portable Network Graphics – anglicky přenosná síťová grafika; oficiální výslovnost zkratky je „ping“) je grafický formát určený pro bezeztrátovou kompresi rastrové grafiky. Byl vyvinut jako zdokonalení a náhrada formátu GIF, který byl patentově chráněný (LZW84 algoritmus), dnes jsou patenty prošlé. PNG nabízí podporu 24 bitové barevné hloubky, nemá tedy jako GIF omezení na maximální počet 256 barev současně. PNG tedy do jisté míry nahrazuje GIF, nabízí více barev a lepší kompresi (algoritmus Deflate + filtry). Navíc obsahuje osmibitovou průhlednost (tzv. alfa kanál), to znamená, že obrázek může být v různých částech různě průhledný (tzv. RGBA barevný model). Nevýhodou PNG oproti GIF je praktická nedostupnost jednoduché animace, pro kterou sice existují 2 návrhy APNG a MNG, které se ale zatím neprosadily. PNG se stejně jako formáty GIF a JPEG používá na Internetu. Formát PNG nepodporuje systém kladení barev CMYK. Podle MIME má PNG přidělen typ image/png. Impulz pro vytvoření formátu PNG přišel v roce 1994 kdy po dohodě firem Unisys a CompuServe došlo k licenčnímu zpoplatnění za použití formátu GIF. Po následných úpravách licence, se začala vztahovat nejen na velké firmy, ale i na programátory vyvíjející freeware, shareware a také programy šířené pod volnou licencí(GPL). Tato politika vyvolala velkou vlnu odporu, která vyvrcholila akcí „Burn All GIFs“, které se zúčastnili jak velké softwarové firmy tak samotní programátoři na svých soukromých stránkách. firma CompuServe zahájila vývoj nového grafického formátu GIF, který měl nahradit stávající GIF formát. Nový formát pod názvem GIF24 neměl být zatížený patenty (změna komprimačního algoritmu), maximální počet barev měl být zvýšen z 256 na 16 milionů. Současně s vývojem GIF24, ale ne u žádně softwarové firmy, se začal vyvíjet naprosto nový formát, který neměl být vázán žádným patentem ani vztahem k žádné firmě a předčil by tehdejší grafické formáty (především GIF, JPEG). Původní název zněl PBF (Portable Bitmap Format), ale posléze byl změněn na PNG (Portable Network Graphics).

9 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Příklad průhledného PNG s 8-bitovou průhledností. Vlevo černé pozadí, vpravo šachovnice.

10 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
RAW Princip snímání do RAW je v tom, že nutný výpočet fotografie z hrubých dat získaných ze senzoru neproběhne ve fotoaparátu, ale na kartu se uloží jen hrubá data získaná ze senzoru a výpočet se provede až v PC. To má mnoho výhod - při výpočtu fotografie v PC lze nastavit a ovlivnit řadu důležitých parametrů, které často mohou zejména špatně exponované fotografie zachránit. Formátu RAW bude věnován jeden z dalších dílů seriálu. Uložení do JPEG nechá proběhnout ve fotoaparátu celý výpočetní cyklus fotografie včetně závěrečné JPEG komprese. Uložení do TIFF obejde JPEG kompresi kdežto při uložení do RAW se uloží jen hrubá data ze senzoru a kompletní výpočet proběhne až v PC. Všimněte si ale, že ani uložení do RAW neobejde zesílení signálu ze senzoru dané ISO citlivostí.

11 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Porovnání PNG versus JPEG a GIF JPEG může vytvářet menší soubory než PNG pro fotografie a fotorealistické vizualizace, protože JPEG používá ztrátovou kompresi speciálně navrženou pro fotografii. PNG má ve stejné kvalitě až 5-10x větší soubory. PNG je naopak lepší než JPEG pro obrázky obsahující text, čárovou grafiku, čisté barevné plochy a ostré rozhraní barev. JPEG nepodporuje průsvitnost (indexové barvy, alfa-kanál). Tam, kde se vyskytují jak fotografické, tak grafické prvky, se musíte rozhodnout mezi čistým zobrazováním bezeztrátového PNG, nebo malým souborem ztrátového JPEG. JPEG je také špatným rozhodnutím pro archivování obrázků pro další zpracování a fotomontáž. To dělá PNG vhodnějším pro ukládání dočasných fotografií vyžadujících fotomontáž. Teprve finální fotografie určená k distribuci může být uložena jako JPEG ze ztrátou detailů pouze pro jednu generaci. PNG může obsahovat metadata, avšak nejsou nijak striktně definována, jako u JPEGu formát Exif obsahující informace o digitální kameře, čase, expozici, atd. které jsou potřebné pro profesionální fotografy (jak umožňuje např. TIFF). JPEG je historicky předurčený formát pro distribuci velkých fotografií na internetu, pro které je lepší, než předtím používaný GIF. GIF je ovšem postupně vytlačován formátem PNG, protože má volnou licenci umožňuje 24bit barvu a 8bit průsvitnost (alfa-kanál).

12 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
TIFF (zkratka Tag Image File Format) je jeden ze souborových formátů pro ukládání rastrové počítačové grafiky. Formát TIFF tvoří neoficiální standard pro ukládání snímků určených pro tisk. TIFF je složitější formát oproti jiným formátům pro ukládání rastrové grafiky. Tento formát vytvořila v roce 1986 společnost Aldus. TIFF umožňuje jako jeden z mála grafických formátů vícestránkové soubory a proto se často používá například pro ukládání přijatých faxů přijatých pomocí počítače a ISDN karty či faxmodemové karty. TIFF byl původně vytvořen na zkoušku, za účelem získání jednotného formátu pro stolní skenery v polovině 80. let. Tento formát měl být shodný pro většinu naskenovaných obrazových formátů, aby se zamezilo problémům s vývojem formátů podléhajících autorským právům různých tvůrců. Zprvu byl TIFF pouze binárním obrazovým formátem; v té době to bylo vše, co skenery mohly zatím nabídnout. Jakmile se skenery staly výkonnějšími, a paměť stolních počítačů mnohem větší, TIFF se rozrůstal jako formát černobílých, a po té i barevných obrazů. Schopnost ukládat obrazová data v bezeztrátovém formátu dělá z TIFF souborů užitečnou metodu pro archivaci obrázků. Na rozdíl od standardních JPEG souborů, TIFF soubory, využívající bezeztrátovou kompresi (či zcela žádnou kompresi), mohou být editovány a znovu ukládány bez utrpění kompresních ztrát. Stolní scanner

13 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
PSD (PhotoShop Document) je interní formát firmy Adobe používaný programem Photoshop. Prošel obrovským vývojem a dnes je snad nejobecnějším formátem na uchování grafických dat. Uchovává fotografie i vektorovou grafiku, umožňuje indexované barvy i barevnou hloubku 8 i 16 bitů na kanál, podporuje vrstvy, Exif, animaci, průhlednost i zprávu barev. Aniž bychom tento formát podrobně popisovali, je to nejlepší volba pro uchovávání rozpracovaných fotografií i nejrůznějších kombinací fotografií, grafiky i textu. Současně umožňuje pomocí vrstev úprav uchovat kompletní historii úprav fotografií a vracet se kdykoliv zpět. Daní jsou ale obrovské soubory MB pro editovanou 6 MPix fotografii není žádnou výjimkou. CPT Soubory uložené ve formátu Corel PHOTO-PAINT (CPT) jsou rastry, které reprezentují tvary jako pixely, uspořádané do obdélníkové matice tak, aby vytvořily obrázek. Když uložíte grafiku do formátu Corel PHOTO-PAINT, s obrázkem se uloží také masky, plovoucí objekty a čočky. Soubory Corel PHOTO-PAINT mohou být černobílé, ve stupních šedé, paletové, v barvách CMYK (32 bitů), v barvách RGB (24 bitů) nebo v barvách LAB.

14 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Vektorové formáty PDF (zkratka anglického názvu Portable Document Format – Přenosný formát dokumentů) je souborový formát vyvinutý firmou Adobe pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly pořízeny. Soubor typu PDF může obsahovat text i obrázky, přičemž tento formát zajišťuje, že se libovolný dokument na všech zařízeních zobrazí stejně. Vytvářet PDF dokumenty lze jak v Acrobatu od Adobe, tak v dalších programech (často však pouze jako export do PDF). Prohlížení je snazší, existují volně dostupné prohlížeče pro mnoho platforem, nejznámějším je oficiální prohlížeč mateřské firmy Adobe Reader. Formát PDF je založen na jazyce PostScript, některé prvky tohoto jazyka jsou však ve formátu PDF implementovány mírně odlišně, jiné nejsou použity vůbec, přidána pak je schopnost vkládat do dokumentu použité fonty tak, aby byly k dispozici na libovolném jiném zařízení. Formát PDF také obsahuje systém pro uložení různých částí dokumentu do jediného souboru s použitím komprese. AI Adobe Illustrator Artwork, Aplikace Adobe® Illustrator® CS4 představuje komplexní prostředí pro práci s vektorovou grafikou. Je to komerční vektorový grafický editor od společnosti Adobe Systems. Vyvíjen je od roku 1986 (první verze uvolněna v lednu 1987), kdy byl prvně vyvinut pro Macintosh. Nové funkce, jako například průhlednost v přechodech a více kreslicích pláten, vybízejí k objevování efektivních tvůrčích postupů. Nejčastější prvky používané v Illustrátoru: * Výběr, seskupování, zarovnání a rozmístění objektů * Zrcadlení, deformace, nástroje Guma a Cestář * Kreslení od ruky a živá vektorizace bitmap * Kaligrafické nástroje, vytváření a správa symbolů * Barevné režimy, vlastní barvy a palety, panel Výběr barev * Zřetězení textu, přizpůsobení textu objektům, styly * Grafické styly a efekty, tiskový a webový výstup

15 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
ZMF souborový formát a formát tiskových sestav .ZMP jsou proprietálními grafickými formáty. Soubory v tomto formátu nelze otevřít v jiném editoru s výjimkou prohlížeče programu Zoner Photo Studio. Aby bylo možné všechny dokumenty .ZMF šířit v plné kvalitě také dalším uživatelům, např. obchodním partnerům nebo přátelům, kteří nemají Zoner Callisto 5 nebo Zoner Photo Studio, je k dispozici volně šiřitelný prohlížeč souborů Zoner ZMF Viewer 5. Zoner Callisto 5, univerzální grafický editor pro nejširší použití. Vytvoříte s ním jakékoliv tiskoviny, například. vizitky, plakáty aj. dokumenty. Netrapte se v textovém editoru s vytvořením atraktivní pozvánky na rodinnou oslavu nebo blahopřáním přátelům. Máte-li dost vlastní tvůrčí invence, pak se souborem snadno uchopitelných profesionálních grafických nástrojů navrhnete vlastní ilustrace, firemní loga a jinou tvůrčí grafiku pro tisk i web. CDR je formát vektorové grafiky, který používá jako svůj hlavní výstup software Corel Draw od společnosti Corel Corporation. CorelDRAW X4 SP2 Service Pack 2 (verze CorelDRAWu a PHOTO-PAINTu je nyní ) je označen jako kumulativní sada oprav a inovací a obsahuje tedy i všechny předchozí opravy vydané v Service Packu 1. Update balíku je k dispozici pro všechny oficiálně dostupné jazykové verze balíku Corel DRAW včetně češtiny. Service pack 2 pro CorelDRAW X4 (cca 63 MB pro CZ verzi) si můžete stáhnout zdarma z webových stránek technické podpory společnosti Corel, zkušební verze sady CorelDRAW X4 jsou u Corelu již aktualizovány na verzi SP2. (psáno k )

16 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
International Color Consortium (ICC) Mezinárodní konsorcium pro barvu bylo založeno v roce 1993 osmi firmami, které se zabývají výrobou a správou tiskových a zobrazovacích produktů. Hlavním cílem tohoto konsorcia je sjednotit a vytvořit jednotný a přenosný systém pro správu barev mezi zobrazovacími zařízeními (monitory, LCD), tiskovými prostředky ale i mezi operačními systémy. Systém správy barev se provádí pomocí tzv. ICC profilů. Mezi osm zakládající členy patří Adobe, Agfa, Apple, Kodak, Microsoft, Silicon Graphics, Sun Microsystems a Taligent. Aktuální počet členů lze zjistit na oficiálních stránkách.

17 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Technické a programové vybavení Výkon dnešních běžných počítačů a kvalita levných vstupních i výstupních zařízení je na takové úrovni, že běžnou práci s grafikou včetně fotografií umožňují zcela bez problémů Grafické pracoviště v roce 1998 stálo statisíce Kč, dnes (pouhé) desetitisíce. Doporučení: Nekupujte přesto nejlevnější zboží, držte se střední třídy a orientujte se podle recenzí v časopisech a na webu.

18 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Programové vybavení pro práci s grafikou Pro práci s 2D grafikou můžeme zvolit komerční nástroje (Adobe, Corel, Zoner…), alternativou je možnost využití freewarových a pod licencí GPL dostupných programů. Favorité – rastrové programy na prohlížení, správu a úpravy fotografií: * Prohlížeč obrázků, který je součástí systému Windows XP. Jen prohlížení a tisk, bez úprav obrázků. * XnView – prohlížeč + základní úpravy – dobrý, freeware. * IrfanView – prohlížeč + základní úpravy – dobrý, freeware. * Adobe Photoshop Album Starter Edition – základní verze zdarma, vytváří vlastní správu fotografií + obsahuje výkonné, jednoduše použitelné automatické nástroje na úpravu fotografií. Pouze v angličtině. * 602Album a 602Photo. Zajímavá grafická úprava, trochu neobvyklé ovládání, jen základní funkce, ve verzi zdarma nefungují automatické úpravy fotografií. * Zoner Photos Studio v různých verzích– vynikající prohlížeč + výborné nástroje na úpravu fotografií, nutno platit. * MS Photo Editor – součást MS Office, pouze základní funkce úpravy obrázků. Favorité – rastrové programy na úpravy fotografií a koláže * Adobe Photoshop, stačí i LE nebo Elements – vynikající na úpravy a koláže, legálně obtížně dostupný. * Corel Photo Paint – výborný, součástí balíku Corel 9, mnoho možností, možná proto pro začátečníka trochu obtížnější ovládání. * GIMP – vynikající na úpravy a koláže, trochu svérázné ovládání díky mnoha oknům – Open Source – dostupný také pro Linux.

19 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Favorité – rastrové programy na tvorbu animovaných GIFů * Zoner GIF animator. Přehledný, kvalitní, verze 4 je zdarma. * Animation Shop. Součást Paint Shop Pro 8. Výborný, nutno platit. * Corel PhotoPaint (9) 11, X4 – obsahuje také nástroje na tvorbu animovaných gIFů. * Mnoho zdarma dostupných utilit. Favorité – vektory: * Open Office Draw – nadějný, stabilní, Open Source – legálně volně dostupný. * Corel Draw – výborný, stabilní, umí hodně s textem (DTP), dá se koupit multilicence. * Zoner Callisto – výborný, stabilní, umí málo s textem, dá se koupit multilicence. Tvorba a čtení PDF souborů: * OpenOffice verze – tvorba PDF souboru z textového dokumentu i vektorové kresby jedním tlačítkem. Open Source – legálně volně dostupný. * PDFCREATOR – volně šiřitelný driver simulující tiskárnu, výborná funkčnost, bohaté možnosti nastavení. * PDF95 – univerzální PDF driver simulující tiskárnu. Freeware s reklamou – legálně volně dostupný. * Adobe Acrobat – komfortní profesionální nástroj na tvorbu PDF, vysoká cena. * On-line tvorba PDF na internetu. * Adobe Acrobat Reader – čtení PDF souborů, volně dostupný program.

20 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Přehled formátů Následující tabulka uvádí základní přehled vlastností jednotlivých formátů. Nejedná se o úplný přehled všech možností - ty jsou často např. v oblasti kompresí či bitů na kanál větší, ale o typické použití s vysokou mírou kompatibility mezi různými počítači: Pozn.: [1] F - fotografie, G - grafika [2] Některé fotoaparáty RAW bezeztrátově komprimují [3] Formát RAW neuchovává přímo ICC profil nebo Exif data, je však schopen je na základě svých dat vygenerovat. [4] Formát TIFF umožňuje i ztrátovou kompresi, kvůli problémům s kompatibilitou se však moc nepoužívá. [5] Barvy dány tabulkou 2 až 256 barev. Žlutě označeny formáty jsou doporučované pro běžnou fotografickou praxi.

21 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Závěrečné praktické rady Pro fotografickou praxi je možné doporučit následující strategii: 1. Snímejte do JPEG s maximálním rozlišením a s malou kompresí. Teprve když se dostanete do problémů s kapacitou karty, zvyšte kompresi a teprve v nouzi snižujte rozlišení. 2. U náročných obrázků, kde vám záleží na kvalitě snímejte do RAW. 3. Originál ať už RAW nebo JPEG vždy uchovejte! 4. Pokud jste snímali do RAW, proveďte maximum úprav přímo v RAW před konversí do JPEG nebo před načtením obrázku do editoru. Tím totiž provádíte úpravy ve 12 bitech/kanál. 5. Případné následné úpravy vždy startujte z originálního JPEG nebo z JPEG vytvořeného z RAW. 6. Jednotlivé verze úprav obrázku je velmi užitečné uchovávat v PSD (Photoshop) případně v interním formátu vámi používaného editoru. V nouzi může tuto funkci splnit formát TIFF. 7. Pokud ukládáte do JPEG, používejte kvalitu alespoň 70%-80% a na web cca 50%. 8. Uchovávejte v souborech s obrázky Exif! Exif (a IDIF) je vaše škola fotografie! 9. Naopak JPEG obrázky na web je užitečné zbavit Exif informací a správy barev (ICC profilu). Zbytečně zvětšují soubor, a tím zpomalují načítání.

22 počítačová grafika VIII – formáty grafiky
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použité materiály, obrázky a parametry o 2D grafice jsou čerpány z www stránek: „jsi.cz“ „digineff.cz“ „grafika.cz“ „svethardware.cz“ „fotografovani.cz“ „cs.wikipedia.org“


Stáhnout ppt "počítačová grafika VIII – formáty grafiky"

Podobné prezentace


Reklamy Google