Strategie rozvoje automobilového průmyslu Ruské federace do roku 2020

Prezentace na téma: "Strategie rozvoje automobilového průmyslu Ruské federace do roku 2020"— Transkript prezentace:

1 Strategie rozvoje automobilového průmyslu Ruské federace do roku 2020
Obchodní zastupitelství Ruské federace v České republice Strategie rozvoje automobilového průmyslu Ruské federace do roku 2020 Možnosti založení společných podniků na území Ruské federace zejména ve zvláštních ekonomických zónách Alexander Turov Obchodní rada Ruské federace v České republice Průhonice, 4. června r. 2012

2 Vzájemný obchod Ruské federace a České republiky
Česká republika je jedním z důležitých a spolehlivých partnerů Ruské federace (21. místo podle obratu zboží na základě výsledků roku 2011). Ruská federace rovněž patří mezi přední zahraničně-obchodní partnery České republiky (6. místo podle obratu zboží na základě výsledků roku 2011) mld. USD Roky 2007 2008 2009 2010 2011 I čtvrtletí 2012 Obrat zboží 8,50 13,13 8,02 10,34 13,31 3,55 tempo růstu, % 113,5 154,5 61,1 128,9 128,5 112,6 Vývoz Ruska 5,63 9,14 5,40 6,80 8,09 2,08 100,6 162,4 59,1 126,0 118,6 99,1 Dovoz Ruska 2,87 3,99 2,62 3,54 5,22 1,47 151,5 138,9 65,7 135,0 147,6 139,5 Bilance 2,76 5,15 2,78 3,26 0,61 2

3 Struktura dovozu do Ruské federace
Ostatní Potraviny a živá zvířata 2,0% 1,3% Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Chemikálie a příbuzné výrobky 8,8% 10,3% Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 10,1% Stroje a dopravní prostředky 67,5% 2

4 Struktura dovozu dopravních prostředků do Ruské federace
*Mln. dolarů USA v r. 2011 * 2

5 Zlepšení podmínek pro mezinárodní obchod s Ruskou federací
Během 8. Ministerské konference čleských států Světové obchodní organizace ( prosince r. 2011) se Ruská federace stala plnoprávným členem této organizace Pracovní skupina pro začlenění Ruské federace do Světové obchodní organizace , která se skládá ze 62 členů konstatovala, ze obchodní režím a závazky Ruska ohledně prístupu na ruský trh zboží a služeb odpovídá normán WTO 11

6 Výroba automobilových komponentů na území Ruské federace
Hlavním cílem státní politiky Ruské federace ohledně rozvoje národního automobilového průmyslu pro období do roku 2020 je maximizace přídané hodnoty na všech stadiích výroby motorových vozidel v Rusku a dostatečný výběr a kvalita výroby automobilů 1. Překonání technologického zaostávání automobilového průmyslu Ruska od předních světových zemí na základě inovačního obnovení a modernizace výroby Pro dosažení tohoto cíle v rámci Strategie je třeba řešit spolu s dalšími následujícími hlavními úkoly: 2. Rozvoj výroby základních komponentů a motorových vozidel v regionech, včetně oblastí Sibiře a Dálného východu. 3. Budování infrastruktury pro výzkumné a vývojové činnosti k vývoji nových motorových vozidel a automobilových komponentů 2

7 Výroba automobilových komponentů na území Ruské federace
Strategie rozvoje národního automobilového průmyslu Ruské federace v oblasti automobilových komponentů se zakládá na těchto prioritách: - stimulování vývoje a výroby inovačních motorových vozidel a automobilových dílů, vytváření nových a modernizace stávajících zařízení v Ruské federaci - rozvoj na území Ruské federace vysocetechnologických výrobních kapacit na automobilové komponenty - rozvoj regionálních klastrových iniciativ pro výrobu aut a automobilových komponentů 3

8 Současná mapa výroby automobilů a automobilových komponentů na území Ruské federace
základní typy výrobců automobilů (OEM) : základní typy výrobců automobilových komponentů (OES) : Tradiční ruské výrobce ("AvtoVAZ", a.s., podniky skupiny "GAZ", "KAMAZ", a.s., "ZIL", a.s., atd.) Ruské výrobce komponentů, které jsou součástí národních výrobců automobilů, stejně jako nezávislé společnosti (skupiny společností CSR, "Itelma "atd.) ruské montážní závody ( "IŽ-Auto", a.s. , "TagAZ", s.r.o., skupina podniků "Sollers", atd. Společné podniky ruských a mezinárodních společností (ZF, Faurecia, Delphi atd.) Zahraniční výrobce automobilů (Ford, GM, Renault, Škoda atd.) Zahraniční výrobce automobilových komponentů (Lear, Bosch, Federal Mogul и т.д.) jsou relativně novými výrobci na ruském trhu Přímé dovozce – jsou na trhu ve všech segmentech motorových vozidel 4

9 Strategické aliance a partnerství
První výsledky realizace Strategie rozvoje automobilového průmyslu v Ruské federaci Strategické aliance a partnerství OEM Projekty Licenční a smluvní výroba 5

10 První výsledky realizace Strategie rozvoje automobilového průmyslu v Ruské federaci
Výrobce automobilových komponentů uzavřely v letech celkem 38 dohod. Po schválení modernizovaného režímu "průmyslové montáže" v roce 2011 zahraniční firmy podepsaly 341 smlouvu o záměrech zahájit výrobu v Rusku, 40 z nich je již realizováno Většina dodavatelů rozmísťují výrobní kapacity v dosavadních centrech automobilového průmyslu Ruska 6

11 Vývoj automobilového průmyslu v Rusku v letech 2010-2011
Roční produkce, tisíc kusů 44% 40% 19% 24% 7

12 Meziroční srovnání trhu osobních aut, leden-únor, tisíc kusů
Struktura trhu osobních automobilů v Rusku v lednu a únoru v letech Meziroční srovnání trhu osobních aut, leden-únor, tisíc kusů 20% -12% 51% 9% 8

13 Dynamika evropského trhu osobních automobilů v lednu a únoru v letech 2011-2012
-0,2% Rusko 24,5% -20,5% -18,6% 0,0% 2,2% -5,5% -16,0% 4,9% 22,2% 15,0% -2,9% 1,5% 10,6% 3,1% 9

14 Převýšení poptávky nad výrobou, tis. ks.
Prognóza nabídky a poptávky v roce 2020 v Ruské federaci Položka Výroba v roce 2020, tis. ks Poptávka v roce 2020, tis. ks Převýšení poptávky nad výrobou, tis. ks. Osobní auta 3150 3600 450 Lehká užitková vozidla 280 350 70 Nákladní automobily 190 -90 Autobusy 35 27 -8 Celkem 3745 4167 422 11

15 Zlepšení investičního klimatu v Ruské federaci
Podle UNCTADu v roce 2011 Rusko obsadilo 8. místo v žebříčku deseti lídru v přilákání přímých zahraničních investic. Za poslední 4 roky do Ruska přiteklo 207,7 mld. Dolarů USA přímých zahraničních investic V roce 2012 se Rusko polepšilo o 4 pozice v žebříčku Světové banky Doing Business. agentura Bloomberg zařadila Rusko mezi 50 nejlepších zemí ze 160 prozkoumaných z hlediskla podmínek pro podnikání (48. místo). 11

16 ZEZ «Titanovaja Dolina»
Výroba automobilových komponentů ve zvláštních ekonomických zónach na území Ruské federace Průmyslově-výrobní zvláštní ekonomické zóny ZEZ «Lipeck» ZEZ «Alabuga» ZEZ «Togliatti» ZEZ «Titanovaja Dolina» 16

17 Až 30% snížení investičních nákladů
Výhody spojené s rozmísťením výroby v ZEZ Zvláštní správní režim (režim jednoho okna) Kvalifikovaný personál Až 30% snížení investičních nákladů Transparentní legislativa a řízení Volný celní režim (DPH a celní poplatky – 0%) Zvláštní daňový režim (redukce daně ze zisku, nejsou daně z nemovitosti, pozemků a dopravních prostředků) Všechna potřebná infrastruktura (plyn, voda, elektřína, kancelářské prostory) 17

18 Výhody pro investory do podniků ve zvláštních ekonomických zónách
Výroba automobilových komponentů na území Ruské federace Výhody pro investory do podniků ve zvláštních ekonomických zónách Infrastruktura zvláštní ekonomické zóny (ZEZ) je budována ze státního rozpočtu Ruské federace. Inženýrské sítě: investoři dostávají pozemek podle svých požadavků, který již má veškeré inženýrské sítě (teplo, elektřina, plyn, voda, telekomunikace). Hotová infrastruktura umožňuje investorům výrazně snížit náklady na založení nových podniků, a zároveň šetří čas Celní pracoviště: v každé ZEZ investoři mají k dispozici celní úřad 24 hodin denně, což výrazně snižuje čas na odbavení nákladů a zařízení ve svobodném celním pásmu Podnikatelské prostředí: investoři mají k dispozici moderní obchodní centra, konferenční sály, zasedací prostory, kanceláře bank, moderně vybavené kanceláře, restaurace a dokonce i tělocvičny Doprava a logistika: ZEZ aktivně rozvíjí stavbu silnic, logistických center, skladišť kontejnerů. Investoři mohou používat železniční tratě přímo na území ZEZ pro expedici velkorozměrového nákladu 18

19 Daňové podněty pro investory do ZEZ
Výroba automobilových komponentů na území Ruské federace Daňové podněty pro investory do ZEZ ZEZ Rusko Daň ze zisku 15,5-16% 20% Daň z nemovitostí 0% 2,2% Pozemková daň 1,5% Silniční daň (rublů/koňská síla) 10-150 19

20 Výroba automobilových komponentů na území Ruské federace
ZEZ «Alabuga» Prioritní odvětví: výroba automobilových komponentů stavebniny chemický průmysl spotřební zboží Plocha – Ha Státní investice: investováno – 346 milionů dolarů USA plánováno – více než 469 milionů dolarů USA Infrastruktura: kanceláře a demonstrační plochy – m2 celní pracoviště dopravní infrastruktura (železniční trať, silnice a pod.) energetické zdroje a komunikace 20

21 Průmyslově-výrobní zvláštní ekonomické zóny
Výroba automobilových komponentů na území Ruské federace Průmyslově-výrobní zvláštní ekonomické zóny ZEZ «Lipeck» Prioritní odvětví: výroba automobilových komponentů stavebniny chemický průmysl energetické strojírenství Plocha – Ha Státní investice: investováno – 176 milionů dolarů USA plánováno – více než 630 milionů dolarů USA Infrastruktura: kanceláře a demonstrační plochy celní pracoviště dopravní infrastruktura (železniční trať, silnice a pod.) energetické zdroje a komunikace 21

22 Výroba automobilových komponentů na území Ruské federace
ZEZ «Togliatti» Prioritní odvětví: výroba automobilových komponentů chemický průmysl Plocha – 660 Ha Státní investice: plánováno – více než 230 milionů dolarů USA Soukromé investice: plánováno – více než 1300 milionů dolarů USA Infrastruktura: kanceláře a demonstrační plochy celní pracoviště dopravní infrastruktura (železniční trať, silnice a pod.) energetické zdroje a komunikace 22

23 ZEZ «Titanovaja Dolina»
Výroba automobilových komponentů na území Ruské federace ZEZ «Titanovaja Dolina» Plocha – 721 Ha Prioritní odvětví: výroba motorových vozidel a automobilových komponentů chemický průmysl výroba letadel hutnictví (barevné kovy) Infrastruktura: kanceláře a demonstrační plochy celní pracoviště dopravní infrastruktura (železniční trať, silnice a pod.) energetické zdroje a komunikace 23

24 Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci mezi Ruskou federací a Českou republikou 10-11 listopadu roku 2011 se v Praze konalo 7. zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci mezi Ruskou federací a Českou republikou. V tomto roce je naplánováno 8. zasedání Mezivládní komise v Ruské federaci. Předseda Ruské částí Komise, Náměstek Předsedy Vlády Ruské federace V.J.Surkov Předseda České částí Komise, Ministr průmyslu a obchodu České republiky M.Kuba 24

25 Pokud potřebujete pomoc,
Výroba automobilových komponentů na území Ruské federace Pokud potřebujete pomoc, kontaktuje prosím Obchodní zastupiteství Ruské federace v České republice Sibiŕské nám., 1027 Praha 6 Tel.: (420) Fax: (420) Webová stránka: Twitter: twitter.com/rustradecz Děkujeme za pozornost! 19