Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Planeta Země. Vznik Země Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,7 miliardami let a sluneční soustava před 4,6 miliardami let. Dnes víme, že vesmír vznikl.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Planeta Země. Vznik Země Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,7 miliardami let a sluneční soustava před 4,6 miliardami let. Dnes víme, že vesmír vznikl."— Transkript prezentace:

1 Planeta Země

2 Vznik Země Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,7 miliardami let a sluneční soustava před 4,6 miliardami let. Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,7 miliardami let a sluneční soustava před 4,6 miliardami let.sluneční soustavasluneční soustava Země vznikala v několika etapách ze sluneční pramlhoviny před 4,6 miliardami let. Současně s ostatními velkými tělesy sluneční soustavy. Podle všech známek se však díky zdrojům tepla rychle zahřívala, až se celá roztavila a posléze znovu utuhla. V té době vznikalo zemské jádro i plášť. Země vznikala v několika etapách ze sluneční pramlhoviny před 4,6 miliardami let. Současně s ostatními velkými tělesy sluneční soustavy. Podle všech známek se však díky zdrojům tepla rychle zahřívala, až se celá roztavila a posléze znovu utuhla. V té době vznikalo zemské jádro i plášť.

3 Dopad těles a teploty na Zemi

4 Tvar Země má přibližný tvar koule, ale při obou pólech je zploštělá. Země má přibližný tvar koule, ale při obou pólech je zploštělá. Země je třetí planeta naší sluneční soustavy. Sice se nám může zdát jako obrovská, s nekonečným oceánem vzduchu, avšak astronautům se jeví spíše jako maličká modrá planeta s tenkou atmosférou, s hnědými kontinenty a bílou oblačností.sluneční

5 Rovnoběžky a poledníky Přesnou podobu Země určují její poledníky a rovnoběžky. Přesnou podobu Země určují její poledníky a rovnoběžky. Nejdelší rovnoběžka, která půlí planetu na dvě polokoule (severní a jižní), se nazývá rovník. Nejdelší rovnoběžka, která půlí planetu na dvě polokoule (severní a jižní), se nazývá rovník. Celkem je 180 rovnoběžek. Celkem je 180 rovnoběžek. Poledníky jsou polokružnice, které spojují severní a jižní pól. Poledníků je 360. Hlavní poledník je nultý poledník, nebo také Greenwichský. Poledníky jsou polokružnice, které spojují severní a jižní pól. Poledníků je 360. Hlavní poledník je nultý poledník, nebo také Greenwichský. Hlavní nultý = Greenwichský poledník (0°) a protilehlý poledník (180°) půlí naši planetu na východní a západní polokouli. Hlavní nultý = Greenwichský poledník (0°) a protilehlý poledník (180°) půlí naši planetu na východní a západní polokouli.

6 Zobrazení rovnoběžek a poledníků

7 Pohyby Země a časová pásma  Země se otáčí od východu na západ a její otočení trvá 24 hodin. To rozhodlo, že se Země, pro lepší orientaci, rozdělí na 24 časových pásem. V jednom pásmu mají všichni stejný čas, ale v sousedním mají o hodinu více (směrem na západ), či méně (směrem na východ).  Otáčení Země kolem své vlastní osy způsobuje střídání dne a noci, proto Slunce nevychází všude na světě současně. Země se otočí kolem své osy za jeden den tj. za 24 hod.

8 Střídání ročních období Země obíhá kolem Slunce proti směru hodinových ručiček. Země obíhá kolem Slunce proti směru hodinových ručiček. Než oběhne jedno kolo, trvá to 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund přesně. Rok má potom 366 dnů (únor má 29 dnů) Než oběhne jedno kolo, trvá to 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund přesně. Rok má potom 366 dnů (únor má 29 dnů) Kvůli tomuto pohybu se střídají roční období. Kvůli tomuto pohybu se střídají roční období. Země je nakloněna, a tak se stává, že vždy jedna polokoule (severní nebo jižní) je Slunci nakloněna víc. Země je nakloněna, a tak se stává, že vždy jedna polokoule (severní nebo jižní) je Slunci nakloněna víc.

9

10 Zopakování pohybů Země - Obíhá kolem Slunce za 1 rok = 365 dnů a ¼ (365 dnů, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund) 1x za rok je rok přestupný. - Pohyb Země po eliptické dráze, v jejímž ohnisku se nachází Slunce, a sklon rotační osy k rovině ekliptiky, způsobuje střídání ročních období ročních obdobíročních období - Rotace Země kolem osy má za následek střídání dne a noci.

11 Pro lepší představu, jak se střídají roční období, použijeme termoglóbus. Tento glóbus je výjimečný tím, že „zčervená“ v místech, která se dopadajícím zářením nejvíce zahřívají. Pro lepší představu, jak se střídají roční období, použijeme termoglóbus. Tento glóbus je výjimečný tím, že „zčervená“ v místech, která se dopadajícím zářením nejvíce zahřívají.

12 Letní slunovrat severní polokoule léto / jižní polokoule zima) severní polokoule léto / jižní polokoule zima)

13 Jarní a podzimní rovnodennost V jedné čtvrtině nebo třech čtvrtinách oběžné doby panuje na zemi jaro nebo podzim. V tomto případě se červený prstýnek nachází ve střední části Země

14 Zimní slunovrat (severní polokoule zima/ jižní polokoule léto)

15 Měsíc Většina planet sluneční soustavy má své přirozené družice. Obíhají kolem svých planet a spolu s nimi krouží kolem Slunce. Většina planet sluneční soustavy má své přirozené družice. Obíhají kolem svých planet a spolu s nimi krouží kolem Slunce. Svou přirozenou družici má i Země. Je to Měsíc. Ve srovnání s družicemi jiných planet je přirozená družice Země poměrně velká. Na žádné jiné planetě není proto temnota noci prosvětlována stříbřitým jasem její družice, jako na naší Zemi. Svou přirozenou družici má i Země. Je to Měsíc. Ve srovnání s družicemi jiných planet je přirozená družice Země poměrně velká. Na žádné jiné planetě není proto temnota noci prosvětlována stříbřitým jasem její družice, jako na naší Zemi. Měsíc obíhá kolem Země a společně se Zemí obíhá okolo Slunce. Měsíc obíhá kolem Země a společně se Zemí obíhá okolo Slunce.

16 Zatmění Slunce K zatmění Slunce dochází, pokud Měsíc při svém oběhu kolem Země zaujímá takovou polohu, že při pohledu ze Země zakryje sluneční disk (Slunce se schová za Měsíc). K zatmění Slunce dochází, pokud Měsíc při svém oběhu kolem Země zaujímá takovou polohu, že při pohledu ze Země zakryje sluneční disk (Slunce se schová za Měsíc).Slunce MěsícSlunce Měsíc

17

18 Měsíc Podobně jako Země dostává i Měsíc světlo a teplo od Slunce. Protože se však Měsíc otáčí pomaleji, je měsíční den mnohem delší než den pozemský. Trvá 14 pozemských dní a pak následuje stejně dlouhá měsíční noc. Teplotní poměry jsou proto na Měsíci zcela odlišné od poměrů na Zemi. Za dlouhého měsíčního dne vystoupí teplota měsíčního povrchu až na 130°C, za měsíční noci klesne na -170°C. Podobně jako Země dostává i Měsíc světlo a teplo od Slunce. Protože se však Měsíc otáčí pomaleji, je měsíční den mnohem delší než den pozemský. Trvá 14 pozemských dní a pak následuje stejně dlouhá měsíční noc. Teplotní poměry jsou proto na Měsíci zcela odlišné od poměrů na Zemi. Za dlouhého měsíčního dne vystoupí teplota měsíčního povrchu až na 130°C, za měsíční noci klesne na -170°C.

19 Podobně jako Země otáčí se okolo osy i Měsíc. Jedno otočení Měsíce kolem osy trvá právě tak dlouho jako jeho oběh kolem Země, zhruba 28 dní. Měsíc se proto k Zemi obrací stále stejnou stranou, stejnou polokoulí. Druhou, od Země odvrácenou polokouli Měsíce nemůžeme ze Země pozorovat. Poprvé ji lidé uviděli na fotografii, kterou pořídila v roce 1959 sovětská kosmická sonda Luna 3. Podobně jako Země otáčí se okolo osy i Měsíc. Jedno otočení Měsíce kolem osy trvá právě tak dlouho jako jeho oběh kolem Země, zhruba 28 dní. Měsíc se proto k Zemi obrací stále stejnou stranou, stejnou polokoulí. Druhou, od Země odvrácenou polokouli Měsíce nemůžeme ze Země pozorovat. Poprvé ji lidé uviděli na fotografii, kterou pořídila v roce 1959 sovětská kosmická sonda Luna 3.

20 Měsíc je tak blízko, že i prostým okem můžeme pozorovat na jeho povrchu různé útvary. Zvláště nápadné jsou tmavé plochy. Lidé se kdysi domnívali, že je tvoří vodní hladina, a tak je nazvali moře. Na mapě Měsíce najdeme názvy jako Moře klidu, Moře dešťů nebo Oceán bouří. Ve skutečnosti jsou to rozlehlé plošiny tmavých hornin. Na Měsíci žádná moře nejsou a není tam ani voda. Na Měsíci také není vzduch. Proto na Měsíci nerostou žádné rostliny, ani nežijí žádní živočichové. Proti životem kypící Zemi je Měsíc pustý a mrtvý.

21 nov první čtvrť Měsíc couvá (C) úplněk poslední čtvrť Měsíc dorůstá (D) Fáze Měsíce


Stáhnout ppt "Planeta Země. Vznik Země Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,7 miliardami let a sluneční soustava před 4,6 miliardami let. Dnes víme, že vesmír vznikl."

Podobné prezentace


Reklamy Google