Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EKONOMICKÉ ASPEKTY (REFORMY) ZDRAVOTNICTVÍ Petr Fiala AČMN Konference ČLK Skalský Dvůr 24.-25.4.2009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EKONOMICKÉ ASPEKTY (REFORMY) ZDRAVOTNICTVÍ Petr Fiala AČMN Konference ČLK Skalský Dvůr 24.-25.4.2009."— Transkript prezentace:

1 EKONOMICKÉ ASPEKTY (REFORMY) ZDRAVOTNICTVÍ Petr Fiala AČMN Konference ČLK Skalský Dvůr

2 Motto: „Contra factum non est argumentum.“ Latinské úsloví

3 Zdroje 1. Statistická ročenka ČR 2. ÚZIS Praha 3. ČSÚ 4. Materiály MZd. ČR 5. Analýzy nemocnic ČR (AN, AČMN) 6. Studie IZPE, Kubinyiho zpráva, VZP 7. Legislativní normy ČR 8. Zahraniční prameny - konference, ročenky, ústní sdělení atd.

4 Obsah 1. Makroekonomika (obr ) 2. Finanční zdroje systému (obr ) 3. K tzv. „protikrizovému balíčku“ (obr ) 3. Hlavní akcenty nutné reformy (obr. 16) 4. Léková politika (obr.17) 5. Ekonomika lůžkového segmentu (obr ) 5. Závěry (obr. 36)

5 Makroekonomika v ČR Vývoj výdajů na zdravotnictví (v mld. Kč) Rok Výdaje % HDP 7,6 7,3 7,2 6,9 6,5 (Zdroj: ÚZIS) Tato čísla jsou alarmující, zejména jejich trend! Pokles se podobá vývoji v Polsku, Maďarsku a na Slovensku před vypuknutím jejich krize. Méně vydává ze zemí OECD dlouhodobě už jen Turecko (5,7%), Polsko (6,2%). Slovensko však už 7,2%, i Maďarsko 8,3%... Vyspělé země EU vydávají 9-11% z HDP!

6 Výdaje na osobu Výdaje zdravotnictví na osobu v r v US dolarech při přepočtu dle parity kupní síly (PPP): CZ 1490 PL 910, SK 1130, H 1504 (Turecko 591) E, P, GR, I, GB: NL, D, A, B, F: CH, L, N: USA: 6700 (Zdroj: ÚZIS) ČR ve výdajích výrazně zaostává za průměrem EU (1/3-1/2) při zákl. vstupech za světové ceny (energie, léky, technika). Nadvýběr pojistného v r cca 8,9% (růst mezd).

7 Inflace a HDP Průměrný růst HDP v ČR v posledních letech 5-6%. HDP stoupalo, podíl výdajů na zdravotnictví klesal. Tato situace je v EU nevídaná a těžko obhajitelná. Průměrná inflace v r. 2008: 6,3%. Navýšení úhrad na lůžkách tragické: v „následné péči“ v r činilo jen 2%. V „akutní“ 4%. Realita však byla často ještě horší - úhrady pod úrovní oficiálních vyhlášek, regulace, srážky... (dosud nevypořádané úhrady z minulých let, miliónové dluhy).

8 Zdroje ve zdravotnictví Na jedné straně je v systému relativní dostatek zdrojů (rezerva přes 1% HDP v ZP), na druhé byly „zmrazeny“ a chyběly. Proto kupř. nebylo možno přidat zdravotníkům. Důsledek: odchody personálu z nemocnic, růst vnitřního dluhu. Dle A.S. chybí v systému 6 tis. sester, v Praze Nové nenastupují do oboru. V minulém roce opustilo zdravotnictví 20 tisíc zaměstnanců! Tunelování nemocnic (dialýzy, laboratoře, dluhy a.s. v krajích, vertikální či územní monopoly atp.). Lékařům vnucena taktika: „Divide et impera“

9 Vývoj příjmů systému ZP 2006: 182,9 mld. Kč 2007: 202,8 mld. Kč (+10,9%) 2008: 211,3 mld. Kč (+4,2%) (resp.208,9 mld.) celkem systém,odhad: mld. 2009: odhad - dle plateb za státní pojištěnce, vývoje mezd, zaměstnanosti atd. Za měsíc 09 propad pouze 0,84%. Za celý rok odhad: stagnace - propad max. 5 mld.

10 Platby za státní pojištěnce Celkový počet státních pojištěnců: 2008: 5,8 mil. 2009: 6 mil. (odhad) 2010: 6,1 mil. (odhad) „Zmrazená“ platba : 677 Kč měsíčně Návrh MZd : 727 Kč Plán. “odmražení“ od : 774 Kč (795) (Pozn. Částka se počítá z 25% průměrné mzdy o 2 roky zpět)

11 Příjmy za státní pojištěnce Příjmy v r. 2008: 47,3 mld. Kč (677 Kč) Příjmy v r. 2009: 50,6 mld. Kč (667 a 727 Kč) Příjmy v r. 2010: 53,2 mld. Kč (návrh MZd. 727 Kč) Příjmy dle regulér. odmražení: 105,4 mld. Příjmy dle návrhu MZd. 2010: 103,8 mld. (- 1,6 mld.) K zabránění poklesu je třeba provést kombinaci: : 727 Kč, 2010: 774 Kč, celkem příjmy 107,2 mld. Kč (+ 3,4 mld. oproti návrhu MZd.)

12 Zůstatky pojišťoven Celkové zůstatky na účtech ZP: K : 26,8 mld. Kč (ZF 17,8) K : 35,5 mld. Kč (ZF 26,0) K : 37,9 mld. Kč (ZF 27,8) K : 38,8 mld. Kč (ZF 28,5) K : 37,6 mld. Kč (ZF 27,0) Takové zůstatky dosud nikdy k dispozici nebyly. Na příští 2-3 roky je rel. dostatek zdrojů.

13 Bilance příjmů a výdajů 3.Q. 08 Zůstatky na BÚ ZP k : 37,9 mld. - ofic. příjmy ve 3.Q.: 51, 9 mld. Kč - ofic. výdaje ve 3.Q.: 46,3 mld. Kč - saldo za 3.Q.: + 5,6 mld. Kč Teoretický zůstatek k : 43,5 mld. Skutečný zůst. k 30.9.: 38,8 mld. (+0,9) Rozdíl: - 4,7 mld. Kč zůstává neobjasněn

14 Na okraj „protikrizového balíčku“ MZd. rozeslalo návrh novely zákona o v.z.p. a dalších (tzv. „protikrizový balíček“) k připomínkám do , tedy 3 (4) dny…. Zdůvodnění návrhu nutností čelit dopadům krize ve zdravotnictví s ohledem na dříve uvedená čísla neobstojí (výpadek za 1.-4./09 jen 0,84%…). Takové rezervy nemá žádné jiné odvětví v ČR. Návrh ve skutečnosti obsahuje zásadní změny celé právní úpravy v.z.p. Je navrhováno změnit 5 zákonů, z čehož „č.48/97 Sb.“ velmi zásadně.

15 Obecné poznámky k „balíčku“ Zákon navrhuje změnit 349 ustanovení dosavadních zákonů, z toho 271 zcela nebo je nově vkládá. Jen v zák. č. 48/97 Sb. je 103 zcela a 38 částečně změněných ustanovení. Dále obsahuje 7 zmocnění MZ k provedení dalších změn… Navrhuje se zde i to, co nemělo naději v PSP (slučování ZP, dohled nad ZP, nové úhrady léčiv, směr k řízené péči aj.). Vesměs jsou posilovány pravomocí MZ. Tzv. „rozmrazení“ plateb za státní pojištěnce znamená faktické snížení těchto plateb (viz dříve). Nebyly dodrženy lhůty k projednávání atd... Má vláda a parlament „v demisi“ takový mandát?

16 Hlavní postuláty reformy Stabilní systém financování, směrem k EU-15 (výše HDP, veřejnoprávní, nonprofitní atd.) Zprůhlednění finančních vztahů (veřejné peníze pod veřejnou kontrolu) Léková politika (25% nákladů) Pyramida nemocnic (50% nák ladů) Komerční připojištění (+ 3-5% zdrojů navíc) Ošetřovatelské pojištění (potřebná novinka dle EU-15: cca 3%+3% ze soc. a zdrav. poj.)

17 Léková politika Národní léková politika - určit hlavní principy a priority lékové politiky (antibiotika, generika atp.) a jeho financování (farmakoekonomika). Regulace - na straně výrobců, distributorů, lékařů a nemocnic, pacientů. Cíl: Snížit podíl výdajů na léky na EU úroveň (z cca 25% na cca 15%). Hlavní překážka: farmaceutická lobby

18 Lůžková ouvertura Celkem v ČR ročně vykazováno cca 25 mil. oš, dnů „akutních“ i „následných“ na všech typech lůžek (dlouhodobě stabilní číslo, mírně vyšší než průměr v EU 15). (Bude změna v důsl. poplatků v r. 2008?) Z toho v následných lůžkách: 7,2 mil. cca 29% (výrazně nižší než v EU 15). Celkové náklady všech lůžek v r. 2007: mld. Kč. Z toho násl.: 8-9 mld. Kč, tj. 8-9%.

19 Úhrady lůžkové péče ARO – až desítky tis. Kč/den (cca stejné jako v EU-15, viz TISS body). Prům. nákl.na 1 pac. 300 tis.-1 mil. JIP – 6-8 tis. Kč/den Tato pracoviště jsou výdělečná (zisková), tj. úhrady jsou nastaveny v průměru nad náklady. Akutní lůžko po přičtení příjmů ambulancí - vyrovnané hospodaření Následné lůžko kalkulováno hluboce pod reálnými náklady (pozůstatek z minulosti)

20 Srovnání s EU-15 Úhrady lůžkové péče v EU-15 hrazeny sazbou za 1 OD („per diem“)., příp. DRG/LKF s kalkulačním přepočtem na 1 OD. EU-15: Akutní: (1000) EUR/ 1 OD Následná: EUR/ 1 OD ČR: Akutní: (1000) EUR / 1 OD Následná: EUR/ 1 OD (8-10xméně) Vstupy: energie, léky, přístroj všude za „světové“ ceny. Nižší náklady jdou tedy hlavně na úkor mezd zdravotníků, horšího vybavení a úrovně péče (méně personálu, pomůcek atp.).

21 Historie úhrad první reforma zdravotnictví postupné zavádění pojišťovenského systému i v lůžkovém segmentu zaveden výkonový systém (živelný růst nákladů a úhrad prakticky bez regulačních mechanismů, zcela se vymkl kontrole) 1997/ přechod na paušály s meziročním navýšením určitých % při ponechání historicky získaných vstupů („Co si kdo urval do r. 1997, to mu zůstalo a na tento základ se mu neustále meziročně navyšují % úhrady“.). Následná péče ovšem neurvala nic - byla do té doby hrazena ze soc. fondů! Odtud se dodnes táhne nízký základ úhrad. Závěr: Úhrady v lůžkové péči nejsou prováděny podle objektivních kritérií (nutných nákladů), konzervuje se „historická nespravedlnost“.

22 Úhradové vyhlášky č. 211/01 Sb. na 2.pol.01 – žádné navýšení č. 458/01 Sb. na 1.pol.02 – navýšení léků o 5-10 Kč/den, režie + 60 b. zastropováno seznamem výkonů, č. 251/02 Sb. na 2.pol.02 – stejné jako č. 458/01 č. 532/02 Sb. na 1.pol.03 – 10 Kč na léky, 15 b. režie, zastropováno seznamem výkonů Pozn.: Náklady na léky a spotřební zdrav. materiál (SZM) byly původně zahrnuty v režii 1 OD. Léky byly v r vyčleněny, SZM nikoliv. Výdaje na SZM na 1 OD jsou však přibližně stejné jako na léky a oddělení finančně velmi zatěžují.

23 Vývoj úhrad v letech Následuje až č. 50/05 Sb. na r % na paušál za 1 OD, snaha postupně vyrovnat náklady a úhrady. ZP však vyhlášku nerespektují až do rozsudku Nejvyššího soudu , dosud mnohde není dorovnáno. č. 550/06 Sb. a novela č. 101/06 Sb. na 1.pol %, nerespektováno, srážky za tzv. personální audit, dle rozsudku z jsou srážky nezákonné, úhrady však dosud nedorovnány. č. 619/06 Sb. na r % č. 383/07 Sb. na r %

24 Vývoj mezd RokPrům. mzda v ČR Prům. mzda SZP v následné péči (+49,3%) (+47,2%) Zdroj ČSÚ, AČMN Tab. č. 1 Vývoj mezd v r v ČR a v následné péči (měsíční hrubá mzda v Kč)

25 Mzdy, inflace a úhrady Mzdy tvoří v akutní péči 35-55%, v následné péči % nákladů. (Pozn.: Sestry berou dle A.S. 24 tis., ale v následné péči v prům. o 5 tis. Kč méně než je prům. ČR a méně než v akutní péči.) Růst úhrad : % Růst nákladů (mzdy+inflace) : + 65% (Inflace: +18,2%, mzdy : + 47,2%). Závěr: Růst úhrad v lůžkové, zejm. následné péči je pomalejší než tempo růstu nákladů. Deficit ve financování lůžkového segmentu se prohlubuje.

26 Analýza nákladů Problém: V ČR neexistuje zákon o jednotné analytické evidenci, neupravuje ji žádná právní norma, každá nemocnice si ji dělá po svém („lidová tvořivost“). V zemích EU je analytická evidence obvykle součástí zákonů, které přesně určují metodiku pro všechny, kdo čerpají veřejné peníze. Ty jsou tak neustále pod veřejnou kontrolou. V ČR tomu tak není a je to světová rarita. V letech a byl ve spolupráci MZd. ČR, AČMN a AN proveden pilot a poté celoplošná analýza podle vzoru německých nákladových skupin, přizpůsobených našim podmínkám. Tato analýza poprvé dovolila porovnat náklady nemocnic a léčeben také mezi sebou. Výsledek: Jednotný obraz nakládání s prostředky (viz. dále).

27 Členění nákladů Náklady jsou členěny na 2 hlavní skupiny: 1. Náklady nemedicínské povahy („hotel s plnou penzí“) – 16 skupin. Měly by být všude zhruba stejné, a to jak v následné, tak v akutní péči, ale i v ÚSP, DD ap. Ale nejsou. 2. Náklady medicínské povahy – 4 skupiny. Ty dělají „nemocnici nemocnicí“ v nich se jednotlivé typy zařízení od sebe velmi liší podle typu poskytované péče. Pozn.: V německé legislativě existuje 28 nákladových skupin.

28 Nákladové skupiny Tabulka č. 3 Porovnání hlavních nákladových skupin v jednotlivých typech lůžkových zařízeních v r (v Kč na 1 ošetřovací den) Pozn. Obložnost – „akutní“: 70-75%, „následná“: 90-95% Disproporce v hotelových nákladech nemá racionální důvod. Typ nákladů LDN a násl. péče Krajské nem. Fakultní nem. Hotelové Medicínské Celkem Zdroj AČMN, MZ

29 Porovnání nákladů Tab. č. 4 Vybrané náklady hotelového typu v jednotlivých druzích zařízení v r (v Kč na 1 ošetřovací den) Pozn.Ani tyto nižší náklady nebyly v LDN plně uhrazeny. Typ nákladů (příklady) LDN a násl. péče Krajské nemocnice Fakultní nemocnice Energie Úklid Administrativa Opravy, údržba Ostatní Zdroj: AČMN, MZ

30 Poznámky k následné péči Tzv. „následná péče“ je právně nepřesný pojem. Nemá vůbec žádnou právní oporu, naše legislativa ho nezná. Věcně není nijak vymezen. Používáme jej pouze zvykově. Nejčastěji je skloňována při úhradách, kdy „následná péče“ je hrazena paušálem za ošetřovací den. Jsou pro ni vyhrazeny číselné kódy z Vyhlášky MZd. č. 134/98. Sb. („Sazebník“), viz. dále.

31 Úhrady v násl. segmentu LDN byly do r začleněny pod OÚ a hrazeny z jeho rozpočtu jako sociální služba. Od r. byly 1998 převedeny pod zdravotnictví a hrazeny z titulu v.z.p. (Vyhl. 134/98 Sb.). To vyvolalo silnou nevoli VZP, dodnes vyvíjeny permanentní snahy o návrat LDN pod soc. sféru. Od té doby se ovšem v LDN významně změnilo spektrum pacientů a jejich chorob: posun od ošetřování k doléčování a rehabilitaci - místo původních „odkladových ústavů“. Tento posun je plně v souladu s trendy v EU a ekonomizací celého systému (přesun z drahých akutních na lacinější doléčovací lůžka – viz. např. Holandsko, Rakousko aj.)

32 Kategorie pacienta a růst mezd Vyhl. č. 134/98 Sb.: „Kategorie pacienta vyjadřuje zvýšenou náročnost ošetřovatelské péče poskytované pacientovi.“ V úhradě za kategorii pacienta se má tedy odrážet výše mezd. Ty vrostly v l v prům. z 12 tis na 23,7 tis, tj. téměř o 100%. RokKat. 1Kat. 2Kat 3.Kat. 4Kat Tab. č. 2: Vývoj úhrad za kategorie pacienta Pozn.: Od r se úhrada za kat. zvyšuje aspoň v indexaci celk. navýšení úhrad, tj. dosud o 23%. Zdroj ČSÚ, MZ

33 Následné léčení Z traumacentra či z ARO je pacient překládán do „následné péče“. Tam se má zúročit předchozí úsilí a enormní výše vynaložených prostředků. Často je však opak pravdou. Je to díky absolutnímu nedostatku lůžek, zejména díky nižším úhradám než náklady. Typicky český přístup (kazuistika: dívka po havárii z ARO na LDN jako neperspektivní…).

34 Vývoj úhrad v „násl. péči“ Tab. č. 5 Vývoj úhrad v LDN (AČMN) v Kč/1OD dle kategorií pacienta RokKat. č.1Kat. č. 2Kat. č. 3Kat č. 4Kat č (1,13) (1,05) (1,03) (1,02) Reál. úhrady Reál. náklady Zdroj AČMN, MZ

35 Deficit segmentu Tab. č. 5 Průměrné náklady a úhrady v následné péči v l (v Kč za 1 OD na středně těžkého pacienta, zařazeného do 3. kategorie) Pozn.: Celkový deficit segmentu je propočítán při 7 mil. oš. dnů za rok. Náklady na 1 hospicové lůžko v r činily Kč/1 OD. Rok (odh.) Náklady Úhrady Rozdíl Celk. propad segmentu - 2,3 mld.- 2,5 mld.- 3,3 mld.- 3,7 mld. Zdroj AČMN,MZ

36 Závěry 1. V ČR se v posledních 2 letech snížil podíl výdajů na zdravotnictví ze 7,5% na 6,5% oproti evropským 9-11%. Je třeba jej postupně navyšovat na obvyklou evropskou úroveň. 2. Makroekonomická situace zdravotnictví je v současnosti dobrá, přebytky ve výši cca 1% z HDP na účtech pojišťoven lze okamžitě použít. 3. Nynější krize aktuálně neohrožuje zdravotnictví. 4. Zdravotnická reforma musí sledovat hlavní tendence ve zdravotnictví EU-15 (veřejnoprávní a nonprofitní) s prioritami dle situace v ČR: a) národní léková politika. b) racionální struktura lůžkové péče.


Stáhnout ppt "EKONOMICKÉ ASPEKTY (REFORMY) ZDRAVOTNICTVÍ Petr Fiala AČMN Konference ČLK Skalský Dvůr 24.-25.4.2009."

Podobné prezentace


Reklamy Google