Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kde? Co? Jak? Veřejné statky smíšené Fiskální decentralizace Nástroje veřejných financí (místní finance) Prostorové aspekty veřejných financí Kde? Co?

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kde? Co? Jak? Veřejné statky smíšené Fiskální decentralizace Nástroje veřejných financí (místní finance) Prostorové aspekty veřejných financí Kde? Co?"— Transkript prezentace:

1 Kde? Co? Jak? Veřejné statky smíšené Fiskální decentralizace Nástroje veřejných financí (místní finance) Prostorové aspekty veřejných financí Kde? Co? Jak? Veřejné statky smíšené Fiskální decentralizace Nástroje veřejných financí (místní finance) Prostorové aspekty veřejných financí

2 Decentralizace: transfer pravomoci a odpovědnosti za provádění veřejných funkcí z úrovně centrální vlády na nižší vládní úroveň. Decentralizace se odlišuje od dekoncentrace: - ponechává původní míru centralizace, ale požadované veřejné statky jsou na nižších vládních úrovních poskytovány dekoncentrovanými pracovišti ústřední vlády.

3 Plně centralistický ÚR MR veškeré P 1 3 2

4 Plně decentralizovaný (model „vrstveného dortu“) ÚR MR V ÚR V3V3 V1V1 V2V2 P1P1 P3P3 P2P2 P ÚR

5 Kombinovaný model ÚR MR vlastní příjmy P1P1 P2P2 P3P3

6 Charles TIEBOUT hypotéza o možnosti vytvořit jednotlivé okrsky s takovou skladbou veřejných statků, která vyhovuje obyvatelům - ostatní se mohou přestěhovat („hlasování nohama“ = „voting with the feet“). KRITIKA - mnoho okrsků, lidé se neradi stěhují a stojí je to peníze (transakční náklady)

7 Tieboutův model (1956) – odhalování preferencí spotřebitelů veřejných statků na základě jejich mobility Předpoklady modeluKritika předpokladů modelu  plná mobilita spotřebitelů veř. statku (prostorový aspekt)  ne všichni spotřebitelé jsou mobilní,  při stěhování vznikají náklady,  vznik sociálních vazeb v místě bydliště, které spotřebitelé nechtějí přerušit,  problém bytové politiky  dokonalé informace o lokálních příjmech a výdajích  ne všichni spotřebitelé jsou uceleně informováni,  existence fiskální ignorace u spotřebitelů/rezidentů  velký počet vzájemně si konkurujících komunit  velký počet komunit může vést ke ztrátě výnosů z rozsahu  spotřebitelé nemají problém se zaměstnaností  spotřebitelé mají problém se zaměstnaností v dané komunitě, zaměstnanost může být dokonce motivem k mobilitě spotřebitelů  komunita má „optimální velikost“  optimální velikost je řešena až Teorií klubů (Buchanan (1965))  optimální velikost se mění s poskytovaným veřejným statkem, tzn. pro jednu komunitu existuje několik optimálních velikostí v závislosti na poskytovaném veřejném statku

8 James Buchanan - teorie klubů (theory of clubs) řeší zejména problém velikosti okrsku (tj. počtu uživatelů) pro určitý daný veřejný statek Předpoklady: Ze spotřeby veřejného statku lze bez nákladů jiné skupiny lidí než členy klubu vyloučit (teorie veř. statků = > vylučitelnost) Uvnitř klubu se o statek nesoutěží (teorie veř. statků = > nerivalita) Náklady a užitky se mezi členy klubu dělí rovnoměrně

9 Nalezení optimálního počtu osob N pro daný veřejný statek A Počet osob B N opt Náklady C a užitky B na osobu C

10 Velikost statku A Náklad C a užitek B na 1 osobu A opt B Nalezení optimální velikosti statku A pro daný počet osob N=k C (B – C) max

11 Velikost společenství Velikost statku Optimální struktura velikosti fiskální skupiny (počtu osob N) a úrovně služeb A - sloučení grafu 1 a grafu 2 N opt A opt Opt. A N

12 Teorie klubů (1965) – stanovení paretooptimálního množství veřejného statku optimálnímu počtu jeho spotřebitelů – členů klubu Předpoklady modelu Kritika předpokladů modelu  homogenita spotřebitelských preferencí  heterogenita spotřebitelských preferencí  požadovaná homogenita způsobuje seskupování (zónování) jedinců se stejnými preferencemi a příjmy do jedné komunity (členové s odlišnými preferencemi a příjmy jsou z komunity vytlačováni)  počet členů klubu je fixní, členové jsou málo mobilní  velkost klubu se mění podle druhu veřejného statku a o i v rámci jedné komunity  marginální náklady zvětšujícího se objemu veřejného statku jsou rostoucí  při poskytování veřejného statku vznikají výnosy z rozsahu

13 Ztráty z centralizace (Oatesův decentralizační teorém) D1D1 Q2Q2 Q1Q1 množství P QSQS P UNIV. D E C D2D2 A B úspory z neposkytnutých služeb překročení nákladů za poskytnuté služby

14 Brennan-Buchananova decentralizační hypotéza Brennan a Buchanan označují veřejný sektor, tj. působení státu v ekonomice, jako Leviathana = subjekt, který se snaží na úkor občanů maximalizovat svou moc a příjmy - prosazuje své monopolní postavení, především svou pravomoc zdanění. Fiskální decentralizace je nástrojem, který může tohoto Leviathana „zkrotit“, tzn. fiskální decentralizace může sloužit jako nástroj dosažení optimální velikosti veřejného sektoru.

15 Faktory rozhodující o fiskální decentralizaci: různorodost (diverzita) a lokální informační výhoda (Oates) výnosy z rozsahu přeshraniční efekty – externality lokálního veřejného statku

16 Ad 1. Oatesův decentralizační teorém

17 Ad 2. Výnosy z rozsahu při centralizovaném a decentralizovaném poskytování veřejných služeb D... ztráta užitku uživatelů s poptávkou D1 C... zvýšení užitku uživatelů s poptávkou D1 díky výnosům z rozsahu Pokud: C > D, je centralizace efektivnější; a naopak

18 AD 3. přeshraniční efekty – externality lokálního veřejného statku U přeshraničního efektu dochází k tomu, že spotřeba jednoho regionu ovlivňuje spotřebu/blahobyt sousedního regionu – tím je ovlivněna efektivnost daného smíšeného veřejného statku o dané velikosti

19 9.2.3 Regulatorní a výdajové nástroje fiskální decentralizace Určení výdajů na jednotlivých vládních úrovních (tzn. stupeň alokace) odráží rozdělení funkcí veřejných financí, které by tyto vládní úrovně měly vykonávat.

20 Funkce Dohled nad politikou a standardy Poskytování / administrativa Výroba / distribuce Řešení mezivládních a mezinárodních konfliktů UUN, P Vnější trh UU, N, PP Finanční transakce U, NP,P Životní prostředí U, N, S, L Přímé zahraniční investice N, LLP Obrana NNN, P Zahraniční záležitosti NNN Monet.pol., bankovnictví U, CBCB Celní a průmyslová politika NNP Přistěhovalectví U, NNN Platba transferů NNN Kriminalita a st.služba NNN Regulace NN, S, LN, S, L, P Fiskální politika NN, S, LN, S, L, P Přírodní zdroje NN, S, LN, S, L, P Vzdělání, zdravot. a sociální věci N, S, LS, LS, L, P Dálnice N, S, L S, L, P Parky a rekreace N, S, L N, S, L, P Policie S, L Vodní, odpadové hosp., hasiči LLL U – nadnárodní vládní úroveň, CB – nezávislá centrální banka, N – národní vládní úroveň, S – státní vládní úroveň, L – lokální vládní úroveň, P – nevládní sektor/občanská společnost

21 9.2.3 Příjmové nástroje fiskální decentralizace Tři druhy příjmových instrumentů: daňové dluhové dotace

22 Principy daňových instrumentů decentralizace fiskální potřeba – daňové nástroje jsou určeny těm vládním úrovním, které nesou odpovědnost za poskytování veřejných statků efektivnost vnitřního společného trhu – nekoordinované použití daňových nástrojů může způsobovat distorzi na trhu mobilních výrobních faktorů národní rovnost – při přenesení daňové pravomoci má být zajištěna redistribuční rovnost v takovém smyslu, že rezidenti v odlišných regionech budou mít stejný podíl na společenském blahobytu administrativní náklady - decentralizace administrativy může zvyšovat náklady na výběr daní

23 Dluhové instrumenty decentralizace Dluhové nástroje představují emisní dluhové cenné papíry (municipální dluhopisy), které jsou obchodovány na finančním trhu.

24 Dotační instrumenty decentralizace Účelové Neúčelové Dotace Účelové  poskytovány na přesně vymezený účel;  substituční efekt Účelové  poskytovány na přesně vymezený účel;  substituční efekt Neúčelové  poskytovány bez specifického účelu;  důchodový efekt Neúčelové  poskytovány bez specifického účelu;  důchodový efekt Účelové dotace se spoluúčastí  procento z cílové částky Účelové dotace se spoluúčastí  procento z cílové částky Účelové dotace bez spoluúčasti  celá částka hrazena dotací Účelové dotace bez spoluúčasti  celá částka hrazena dotací Účelové dotace otevřené  neexistuje horní limit Účelové dotace otevřené  neexistuje horní limit Účelové dotace uzavřené  existuje horní limit Účelové dotace uzavřené  existuje horní limit

25 Efekt účelové dotace Statek X 0 Statek Y Indiferenční křivka E’ B Rozpočtové omezení po podpoře  Rozpočtové omezení před podporou  B’ E B

26 Efekt neúčelové dotace 0 Indiferenční křivka E’ B Rozpočtové omezení po podpoře  Rozpočtové omezení před podporou  B’ E B Statek X Statek Y

27 9.3 Místní finance Veřejné finance krajů, okresů, obcí … Problémy: míra soběstačnosti míra přerozdělování v rámci všeobecné rozpočtové soustavy efektivnost alokační fiskální funkce na místní úrovni (viz - teorie klubu) Pojmy - daňová pravomoc, daňové určení

28 MÍSTNÍ ROZPOČTY: jsou hlavním nástrojem realizace funkcí místních financí. Místní rozpočty zahrnují rozpočty všech nižších vládních úrovní, tzn. municipalit (měst a obcí) a ostatních subnárodních vládních úrovní (regiony, okresy, kraje, státy ve federativním uspořádání státu) velikost a struktura příjmů vypovídá o fiskální samostatnosti, velikost a struktura výdajů je odrazem výdajové politiky dané municipality

29 MÍSTNÍ ROZPOČET Běžný rozpočet PříjmyVýdaje Daňové:  sdílené daně  svěřené daně  místní daně Veřejný pořádek:  policie  hasiči Nedaňové:  poplatky za služby  místní správní poplatky  ostatní (dary, příjmy z pronájmu atd.) Veřejné služby:  místní správa,  zdravotnictví,  vzdělání,  sociální péče,  bydlení a komunální služby Dotace – přijatéDotace - vyplacené Zisk komunálních podnikůZtráta komunálních podniků Ostatní Kapitálový rozpočet PříjmyVýdaje Z prodeje majetku:  movitého,  nemovitého,  kapitálového Investice na:  hmotný a nehmotný majetek,  nemovitosti,  kapitálové investice Dotace – přijatéDotace – vyplacené Přijaté splátky dluhů a půjčekSplátky dluhů, poskytnuté půjčky Přebytek běžného rozpočtuDeficit běžného rozpočtu

30 Daňové příjmy 39,545,044,447,846,7 Nedaňové příjmy 21,013,214,2611,49,4 Kapitálové příjmy 6,54,518,55,64,5 Přijaté dotace 32,137,322,935,239,4 Ostatní0,90,10,0 Celkem100,0 Podíly druhů příjmů místních rozpočtů ČR


Stáhnout ppt "Kde? Co? Jak? Veřejné statky smíšené Fiskální decentralizace Nástroje veřejných financí (místní finance) Prostorové aspekty veřejných financí Kde? Co?"

Podobné prezentace


Reklamy Google