Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základní pojmy a teoretické přístupy

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základní pojmy a teoretické přístupy"— Transkript prezentace:

1 Základní pojmy a teoretické přístupy
Mezinárodní organizace

2 Základní pojmy Mezinárodní instituce: mezinárodní organizace, mezinárodní režimy, konvence Neexistuje shoda na jedné definici, ale společné chápání mezinárodních institucí jako souboru ustálených pravidel (formálních i neformálních), která určují vhodné chování aktérů.

3 Základní pojmy Volker Rittberger:
Mezinárodní organizace je instituce, která se řídí interně přijatými závaznými normami. Tyto normy a pravidla určují možnosti jednání členů, což vede k předvídatelnému chování těchto členů. MO je i aktérem, který vystupuje autonomně vůči svému okolí → např. vůči státům

4 Základní pojmy MO se rozlišují na mezinárodní vládní organizace (IGO) a mezinárodní nevládní organizace (INGO). Hlavním rozdílem je způsob vzniku. IGO vznikají na základě mezivládní dohody nebo rozhodnutím jiné IGO. Pokud tak nevzniknou, jsou klasifikovány jako INGO. Členství není úplně určující. Mohou existovat i hybridní organizace, kde mohou být členy vládní i nevládní aktéři (např. Mezinárodní organizace práce)

5 Základní pojmy Mezinárodní vládní organizace (intergovernmental organizations, IGO) Formální instituce, jejímž členy jsou státy. Je to dobrovolné uskupení států, které finančně přispívají na chod IGO a činí v jejím rámci rozhodnutí. Jejím základem je charta nebo smlouva, kde jsou specifikovány cíle, struktura a mechanismy rozhodování. Mohou se klasifikovat podle typu, rozsahu členství, cílů

6 Základní pojmy Mezinárodní nevládní organizace (nongovernmental organization, INGO) Jedná se o neziskové organizace soukromé povahy, které se mohou orientovat na jeden nebo více cílů Na rozdíl od jiných transnacionálních uskupení jsou neziskové (x nadnárodní korporace), vysoce institucionalizované (x sociální či protestní hnutí) a orientují se na obecný zájem (x mafie). Role v mezinárodním systému: stanovují cíle, poskytují informace, poradenství, vytváří tlak na státy nebo IGO, aby jednaly v určité oblasti, pomáhají vytvářet normy a realizovat určitá rozhodnutí. Obvykle jsou podporovány vládami a koordinují se IGO

7 Základní pojmy Mezinárodní režim: definice Stephena Krasnera:
Jedná se o implicitní nebo explicitní principy, normy, pravidla a rozhodovací procesy, v jejímž rámci se sbližují očekávání aktérů v určité oblasti. Omezená definice: Multilaterální dohody mezi státy, které regulují jednání států v určité oblasti. Činí jejich jednání předvídatelné. Na rozdíl od MO jsou: Méně institucionalizované (nemají byrokratickou strukturu a kapacity k vlastnímu jednání) Zaměřeny na specifičtější cíle (x MO – cíle jsou širší). Např. Smlouva o nešíření jaderných zbraní, Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT)

8 Základní pojmy Konvence: primitivní formy mezinárodní spolupráce
Jedná se o pravidelný vzorec chování v opakujících se situacích, který umožňuje vytvářet očekávání aktérů a koordinovat jejich chování. Např. diplomacie do r → zásady a pravidla se utvářely ad hoc, ale vznikly tak vzorce určitého chování aktérů 1815 Vídeňský kongres z konvence vytvořil mezinárodní režim.

9 Teoretické přístupy

10 Obecné pojetí MO v mezinárodních vztazích
MO jako nástroj: jsou nástrojem v rukou států, skrze než prosazují své zájmy. MO jako aréna: jsou více než nástroj v rukou států, jedná se o stálé instituce, na jejichž půdě si státy vyměňují informace, odsuzují určité jednání nebo koordinují národní strategie. MO jako aktér: Předpoklad, že státy delegovaly část své suverenity na MO, která se tímto stává samostatným aktérem v mezinárodních vztazích.

11 Realismus Klasický realismus (E. Carr a H. Morgenthau) Základní teze:
Hlavním aktérem v MV je stát Stát pojímají jako black-box = unitární aktér Neberou do úvahy, že v rámci státu fungují další aktéři (společenské skupiny, jednotlivci), kteří mají vliv na výslednou politiku státu

12 Realismus Cíle aktérů v MS Struktura mezinárodního systému
Odvíjí se od negativního hodnocení člověka Člověk touží po moci → státy v MS také touží po moci Struktura mezinárodního systému MS má anarchickou podstatu → neexistuje zde nadnárodní entita, která by státy omezovala Anarchie neznamená chaos, protože existuje určitý řád daný hierarchií mezi státy (silnější vs. slabší) Pojetí vztahů aktérů v MS Konfliktní, boj o moc

13 Realismus Mezinárodní organizace
Nejsou podstatnými aktéry, protože nemají sílu změnit anarchickou strukturu MS Vznik a vliv MO je určován zájmem a mocí států Jsou využívány silnými státy k realizaci jejich národní politiky MO trvá tak dlouho, jak trvá zájem státu

14 Realismus Realistické přístupy často využívají teorie her k vysvětlení toho, proč státy nespolupracují. stát A se obává, aby spoluprací nezískal více stát B, stát A raději nespolupracuje, a to i za cenu vlastních ztrát. Je zde obava z podvádění → stát se nemůže spoléhat na to, že ostatní budou dodržovat dohody → pokud je pro stát výhodnější podvádět, racionálně se rozhodne podvádět.

15 Neorealismus John Mearsheimer a Kenneth Waltz
Posun od klasického realismu v tom, že podle nich je to sama anarchická struktura MS, která vede státy k boji o moc Zdůrazňují chybějící autoritu v MS

16 Neorealismus Pohled na MO: Hlavním předmětem analýzy jsou IGO
Nevěří, že dlouhodobá spolupráce mezi státy je možná Státy participují v MO, aby zajistily, že jiná skupina států nebude mít větší zisk než oni jakýkoliv zisk jiných berou jako ztrátu vlastní moci (hra s nulovým součtem)

17 Neorealismus Teorie hegemonické stability
Vznik a fungování MO jsou závislé na existenci hegemona v MV Hegemon vytváří MO a režimy, aby prosadil své zájmy a hodnoty v MS Dokáže tolerovat relativní zisky ostatních států, aby dosáhl vlastního absolutního zisku Efektivita MO závisí na moci hegemona → když klesá, klesá i podpora pro MO Pokles moci hegemona vytváří prostor pro jiné státy, které se budou snažit napadnout stávající instituce a normy a změnit MS

18 Neorealismus Příkladem je fungování RB OSN během Studené války.
Hegemon: USA (v r jediný vlastník jaderných zbraní) Cíle OSN odpovídaly zájmům USA (světový mír, RB složená z vítězů 2. světové války) RB funkční, OSN považována za efektivní MO Změna v r. 1949: SSSR získalo atomovou zbraň, Čína se stala komunistickou zemí → konec efektivity RB RB zablokována soupeřením Východ-Západ

19 Neorealismus OSN jako udržitel míru pod vedením USA padla → USA se soustředí na NATO Úspěchy OSN jsou přičítány shodě zájmů velmocí, kterou ale neorealisté považují za krátkodobou Neorealisté považují USA v 21. století za upadajícího hegemona→ nechtějí nést náklady za OSN (financování) Pokles váhy se např. promítl v neudělení mandátu pro intervenci v Iráku v r. 2003

20 Institucionální liberalismus
Přebírají pohled realistů na MV → MS má anarchickou strukturu + stát jedná racionálně Na rozdíl od realistů se domnívají, že státu nejde jen o získání moci a že spolupráce států na půdě MO je naprosto racionální.

21 Institucionální liberalismus
Zájmy států se vzájemně nevylučují v MV, ale ani nejsou v naprostém souladu. V MV mohou mít státy společné zájmy (buď aby dosáhly společného zisku, nebo aby zabránily společné ztrátě) Vzájemná závislost mezi státy vede k tomu, že některé problémy nemůže stát řešit sám, a to ani supervelmoc → proto i silné státy jsou nuceny spolupracovat s ostatními. MO jsou považují za místo, kde se vytváří stabilní vztahy spolupráce.

22 Institucionální liberalismus
Spadá sem: Funkcionalismus (David Mitrany) Neofunkcionalismus (Ernst Haas) Transakcionalismus (Karl Deutsch) Neoliberální institucionalismus (Robert Keohane a Joseph Nye)

23 Institucionální liberalismus
Funkcionalismus: Technologický pokrok zvyšuje závislost mezi státy → to vede ke vzniku MO Pokud se objeví problém překračující státní hranice, vždy vznikne nějaká forma spolupráce. MO pomáhají státům překonat problémy, které vyplývají ze vzájemné závislosti

24 Institucionální liberalismus
Neofunkcionalismus Inspirace evropskou integrací – snaha o její vysvětlení Kladou důraz na provázanost politiky a ekonomiky MO vznikají za účelem vyřešení určitého problému → mezinárodní spolupráce pak expanduje do dalších oblastí (efekt spill-over) → nakonec i do sféry politické

25 Institucionální liberalismus
Transakcionalismus: Nejdůležitější je koncept bezpečnostních společenství (BS) V BS je nemyslitelné použití síly Amalgamové: vysoký stupeň integrace, dříve nezávislé státy utvořily společné společenství a vzdaly se své nezávislosti (USA) Pluralistické společenství: státy zůstávají nezávislé, ale jsou pevně spojené existencí MO (NATO) Důležitou roli při vytváření BS hraje intenzita a kvalita vzájemné komunikace a transakce mezi státy → existence společných hodnot

26 Institucionální liberalismus
Neoliberální institucionalismus: Vychází z teorie vzájemné závislosti Vzájemná závislost mezi státy vede k potřebě zakládat MO. Na rozdíl od funkcionalistů se ale nedomnívají, že se tak děje automaticky. Vznik MO je do značné míry závislý na rovnováze moci v MV. Na rozdíl od realistů se ale domnívají, že moc státu nemusí být determinována jen vojenskými schopnostmi, ale stát může být mocný v určité specifické oblasti.

27 Institucionální liberalismus
Mezinárodní instituce pomáhají státům dosáhnout jejich zájmů, i když tyto zájmy nejsou úplně identické, ale ani se vzájemně nevylučují. Státy mají zájem na vytvoření MO, a to i bez hegemona. Pro státy je mnohem méně nákladné udržet stávající systém bez hegemona, než vytvořit nový Mezinárodní instituce jsou závislé na existenci společných zájmů a ne na existenci hegemona Pokud velmoc oslabí, bude naopak sama mít zájem na udržení spolupráce.

28 Institucionální liberalismus
Kdy a proč vznikají MO? Když se objeví problém, který přesahuje hranice států (např. válka, znečištění životního prostředí, protekcionismus) Státy zakládají MO, aby daný problém nezhoršil situaci v těchto státech, což by se mohlo stát, pokud by nespolupracovaly. MO podporují interakce mezi státy, které umožňují dosažení společných cílů. Úspěch MO závisí na konstelaci zájmů v dané oblasti → jsou úspěšné tehdy, když společné zájmy účastnících se států výrazně převažují nad jejich protikladnými zájmy.

29 Idealismus Podle idealistů se chování států v MS řídí hodnotami a normami Původně tzv. normativní idealismus Navázal na myšlenky I. Kanta, H. Grotia Hlavní představitel Woodrow Wilson Opak klasického realismu

30 Idealismus Vychází z předpokladu, že společnosti (ne státy) jsou hlavními aktéry MS Lidé se řídí morálkou a umí rozlišit, co je dobré a co je špatné Společnosti mohou najít společné normy → především žít v míru MO pomáhají ukotvit tyto společné normy a hájit je v MS Z toho vycházel návrh Wilsona na založení Společnosti národů

31 Sociální konstruktivismus
Současná teorie vycházející z idealismu Společný předpoklad, že státy se ve svém jednání řídí nejen zájmy, ale i hodnotami a normami. MO vznikají tehdy, když hodnoty a normy, které reprezentuje, jsou společné jejím členům

32 Sociální konstruktivismus
Při vzniku MO kladou důraz na podmínku uznání existence určitého společného problému. Státy musí mít také alespoň částečný společný pohled na řešení problému, jinak se MO neustaví. Kladou důraz roli sociálních skupin, které lobbují za specifické normy či určitá specifická vnímání problému. Nestátní aktéři (NGO) jsou důležití pro uznání problému.


Stáhnout ppt "Základní pojmy a teoretické přístupy"

Podobné prezentace


Reklamy Google