Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základní pojmy a teoretické přístupy Mezinárodní organizace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základní pojmy a teoretické přístupy Mezinárodní organizace."— Transkript prezentace:

1 Základní pojmy a teoretické přístupy Mezinárodní organizace

2 Základní pojmy  Mezinárodní instituce: mezinárodní organizace, mezinárodní režimy, konvence  Neexistuje shoda na jedné definici, ale společné chápání mezinárodních institucí jako souboru ustálených pravidel (formálních i neformálních), která určují vhodné chování aktérů.

3 Základní pojmy  Volker Rittberger: Mezinárodní organizace je instituce, která se řídí interně přijatými závaznými normami. Mezinárodní organizace je instituce, která se řídí interně přijatými závaznými normami. Tyto normy a pravidla určují možnosti jednání členů, což vede k předvídatelnému chování těchto členů. Tyto normy a pravidla určují možnosti jednání členů, což vede k předvídatelnému chování těchto členů. MO je i aktérem, který vystupuje autonomně vůči svému okolí → např. vůči státům MO je i aktérem, který vystupuje autonomně vůči svému okolí → např. vůči státům

4 Základní pojmy  MO se rozlišují na mezinárodní vládní organizace (IGO) a mezinárodní nevládní organizace (INGO).  Hlavním rozdílem je způsob vzniku. IGO vznikají na základě mezivládní dohody nebo rozhodnutím jiné IGO. Pokud tak nevzniknou, jsou klasifikovány jako INGO.  Členství není úplně určující. Mohou existovat i hybridní organizace, kde mohou být členy vládní i nevládní aktéři (např. Mezinárodní organizace práce)

5 Základní pojmy  Mezinárodní vládní organizace (intergovernmental organizations, IGO) Formální instituce, jejímž členy jsou státy. Formální instituce, jejímž členy jsou státy. Je to dobrovolné uskupení států, které finančně přispívají na chod IGO a činí v jejím rámci rozhodnutí. Je to dobrovolné uskupení států, které finančně přispívají na chod IGO a činí v jejím rámci rozhodnutí. Jejím základem je charta nebo smlouva, kde jsou specifikovány cíle, struktura a mechanismy rozhodování. Jejím základem je charta nebo smlouva, kde jsou specifikovány cíle, struktura a mechanismy rozhodování. Mohou se klasifikovat podle typu, rozsahu členství, cílů Mohou se klasifikovat podle typu, rozsahu členství, cílů

6 Základní pojmy  Mezinárodní nevládní organizace (nongovernmental organization, INGO) Jedná se o neziskové organizace soukromé povahy, které se mohou orientovat na jeden nebo více cílů Jedná se o neziskové organizace soukromé povahy, které se mohou orientovat na jeden nebo více cílů Na rozdíl od jiných transnacionálních uskupení jsou neziskové (x nadnárodní korporace), vysoce institucionalizované (x sociální či protestní hnutí) a orientují se na obecný zájem (x mafie). Na rozdíl od jiných transnacionálních uskupení jsou neziskové (x nadnárodní korporace), vysoce institucionalizované (x sociální či protestní hnutí) a orientují se na obecný zájem (x mafie). Role v mezinárodním systému: stanovují cíle, poskytují informace, poradenství, vytváří tlak na státy nebo IGO, aby jednaly v určité oblasti, pomáhají vytvářet normy a realizovat určitá rozhodnutí. Role v mezinárodním systému: stanovují cíle, poskytují informace, poradenství, vytváří tlak na státy nebo IGO, aby jednaly v určité oblasti, pomáhají vytvářet normy a realizovat určitá rozhodnutí. Obvykle jsou podporovány vládami a koordinují se IGO Obvykle jsou podporovány vládami a koordinují se IGO

7 Základní pojmy  Mezinárodní režim: definice Stephena Krasnera: Jedná se o implicitní nebo explicitní principy, normy, pravidla a rozhodovací procesy, v jejímž rámci se sbližují očekávání aktérů v určité oblasti. Jedná se o implicitní nebo explicitní principy, normy, pravidla a rozhodovací procesy, v jejímž rámci se sbližují očekávání aktérů v určité oblasti.  Omezená definice: Multilaterální dohody mezi státy, které regulují jednání států v určité oblasti. Činí jejich jednání předvídatelné. Multilaterální dohody mezi státy, které regulují jednání států v určité oblasti. Činí jejich jednání předvídatelné.  Na rozdíl od MO jsou: Méně institucionalizované (nemají byrokratickou strukturu a kapacity k vlastnímu jednání) Méně institucionalizované (nemají byrokratickou strukturu a kapacity k vlastnímu jednání) Zaměřeny na specifičtější cíle (x MO – cíle jsou širší). Zaměřeny na specifičtější cíle (x MO – cíle jsou širší).  Např. Smlouva o nešíření jaderných zbraní, Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT)

8 Základní pojmy  Konvence: primitivní formy mezinárodní spolupráce primitivní formy mezinárodní spolupráce Jedná se o pravidelný vzorec chování v opakujících se situacích, který umožňuje vytvářet očekávání aktérů a koordinovat jejich chování. Jedná se o pravidelný vzorec chování v opakujících se situacích, který umožňuje vytvářet očekávání aktérů a koordinovat jejich chování. Např. diplomacie do r → zásady a pravidla se utvářely ad hoc, ale vznikly tak vzorce určitého chování aktérů Např. diplomacie do r → zásady a pravidla se utvářely ad hoc, ale vznikly tak vzorce určitého chování aktérů 1815 Vídeňský kongres z konvence vytvořil mezinárodní režim.1815 Vídeňský kongres z konvence vytvořil mezinárodní režim.

9 Teoretické přístupy

10 Obecné pojetí MO v mezinárodních vztazích  MO jako nástroj: jsou nástrojem v rukou států, skrze než prosazují své zájmy.  MO jako aréna: jsou více než nástroj v rukou států, jedná se o stálé instituce, na jejichž půdě si státy vyměňují informace, odsuzují určité jednání nebo koordinují národní strategie.  MO jako aktér: Předpoklad, že státy delegovaly část své suverenity na MO, která se tímto stává samostatným aktérem v mezinárodních vztazích.

11 Realismus  Klasický realismus (E. Carr a H. Morgenthau)  Základní teze: 1. Hlavním aktérem v MV je stát Stát pojímají jako black-box = unitární aktérStát pojímají jako black-box = unitární aktér Neberou do úvahy, že v rámci státu fungují další aktéři (společenské skupiny, jednotlivci), kteří mají vliv na výslednou politiku státuNeberou do úvahy, že v rámci státu fungují další aktéři (společenské skupiny, jednotlivci), kteří mají vliv na výslednou politiku státu

12 Realismus 2. Cíle aktérů v MS Odvíjí se od negativního hodnocení člověka Odvíjí se od negativního hodnocení člověka Člověk touží po moci → státy v MS také touží po moci Člověk touží po moci → státy v MS také touží po moci 3. Struktura mezinárodního systému  MS má anarchickou podstatu → neexistuje zde nadnárodní entita, která by státy omezovala  Anarchie neznamená chaos, protože existuje určitý řád daný hierarchií mezi státy (silnější vs. slabší) 4. Pojetí vztahů aktérů v MS  Konfliktní, boj o moc

13 Realismus  Mezinárodní organizace Nejsou podstatnými aktéry, protože nemají sílu změnit anarchickou strukturu MS Nejsou podstatnými aktéry, protože nemají sílu změnit anarchickou strukturu MS Vznik a vliv MO je určován zájmem a mocí států Vznik a vliv MO je určován zájmem a mocí států Jsou využívány silnými státy k realizaci jejich národní politiky Jsou využívány silnými státy k realizaci jejich národní politiky MO trvá tak dlouho, jak trvá zájem státu MO trvá tak dlouho, jak trvá zájem státu

14 Realismus  Realistické přístupy často využívají teorie her k vysvětlení toho, proč státy nespolupracují. stát A se obává, aby spoluprací nezískal více stát B, stát A raději nespolupracuje, a to i za cenu vlastních ztrát. stát A se obává, aby spoluprací nezískal více stát B, stát A raději nespolupracuje, a to i za cenu vlastních ztrát. Je zde obava z podvádění → stát se nemůže spoléhat na to, že ostatní budou dodržovat dohody → pokud je pro stát výhodnější podvádět, racionálně se rozhodne podvádět. Je zde obava z podvádění → stát se nemůže spoléhat na to, že ostatní budou dodržovat dohody → pokud je pro stát výhodnější podvádět, racionálně se rozhodne podvádět.

15 Neorealismus  John Mearsheimer a Kenneth Waltz  Posun od klasického realismu v tom, že podle nich je to sama anarchická struktura MS, která vede státy k boji o moc  Zdůrazňují chybějící autoritu v MS

16 Neorealismus  Pohled na MO: Hlavním předmětem analýzy jsou IGO Hlavním předmětem analýzy jsou IGO Nevěří, že dlouhodobá spolupráce mezi státy je možná Nevěří, že dlouhodobá spolupráce mezi státy je možná Státy participují v MO, aby zajistily, že jiná skupina států nebude mít větší zisk než oni Státy participují v MO, aby zajistily, že jiná skupina států nebude mít větší zisk než oni jakýkoliv zisk jiných berou jako ztrátu vlastní moci (hra s nulovým součtem) jakýkoliv zisk jiných berou jako ztrátu vlastní moci (hra s nulovým součtem)

17 Neorealismus  Teorie hegemonické stability Vznik a fungování MO jsou závislé na existenci hegemona v MV Vznik a fungování MO jsou závislé na existenci hegemona v MV Hegemon vytváří MO a režimy, aby prosadil své zájmy a hodnoty v MS Hegemon vytváří MO a režimy, aby prosadil své zájmy a hodnoty v MS Dokáže tolerovat relativní zisky ostatních států, aby dosáhl vlastního absolutního zisku Dokáže tolerovat relativní zisky ostatních států, aby dosáhl vlastního absolutního zisku Efektivita MO závisí na moci hegemona → když klesá, klesá i podpora pro MO Efektivita MO závisí na moci hegemona → když klesá, klesá i podpora pro MO Pokles moci hegemona vytváří prostor pro jiné státy, které se budou snažit napadnout stávající instituce a normy a změnit MS Pokles moci hegemona vytváří prostor pro jiné státy, které se budou snažit napadnout stávající instituce a normy a změnit MS

18 Neorealismus  Příkladem je fungování RB OSN během Studené války. Hegemon: USA (v r jediný vlastník jaderných zbraní) Hegemon: USA (v r jediný vlastník jaderných zbraní) Cíle OSN odpovídaly zájmům USA (světový mír, RB složená z vítězů 2. světové války) Cíle OSN odpovídaly zájmům USA (světový mír, RB složená z vítězů 2. světové války) RB funkční, OSN považována za efektivní MO RB funkční, OSN považována za efektivní MO Změna v r. 1949: SSSR získalo atomovou zbraň, Čína se stala komunistickou zemí → konec efektivity RB Změna v r. 1949: SSSR získalo atomovou zbraň, Čína se stala komunistickou zemí → konec efektivity RB RB zablokována soupeřením Východ-Západ RB zablokována soupeřením Východ-Západ

19 Neorealismus OSN jako udržitel míru pod vedením USA padla → USA se soustředí na NATO OSN jako udržitel míru pod vedením USA padla → USA se soustředí na NATO Úspěchy OSN jsou přičítány shodě zájmů velmocí, kterou ale neorealisté považují za krátkodobou Úspěchy OSN jsou přičítány shodě zájmů velmocí, kterou ale neorealisté považují za krátkodobou Neorealisté považují USA v 21. století za upadajícího hegemona→ nechtějí nést náklady za OSN (financování) Neorealisté považují USA v 21. století za upadajícího hegemona→ nechtějí nést náklady za OSN (financování) Pokles váhy se např. promítl v neudělení mandátu pro intervenci v Iráku v r Pokles váhy se např. promítl v neudělení mandátu pro intervenci v Iráku v r. 2003

20 Institucionální liberalismus  Přebírají pohled realistů na MV → MS má anarchickou strukturu + stát jedná racionálně  Na rozdíl od realistů se domnívají, že státu nejde jen o získání moci a že spolupráce států na půdě MO je naprosto racionální.

21 Institucionální liberalismus  Zájmy států se vzájemně nevylučují v MV, ale ani nejsou v naprostém souladu.  V MV mohou mít státy společné zájmy (buď aby dosáhly společného zisku, nebo aby zabránily společné ztrátě)  Vzájemná závislost mezi státy vede k tomu, že některé problémy nemůže stát řešit sám, a to ani supervelmoc → proto i silné státy jsou nuceny spolupracovat s ostatními.  MO jsou považují za místo, kde se vytváří stabilní vztahy spolupráce.

22 Institucionální liberalismus  Spadá sem: Funkcionalismus (David Mitrany) Funkcionalismus (David Mitrany) Neofunkcionalismus (Ernst Haas) Neofunkcionalismus (Ernst Haas) Transakcionalismus (Karl Deutsch) Transakcionalismus (Karl Deutsch) Neoliberální institucionalismus (Robert Keohane a Joseph Nye) Neoliberální institucionalismus (Robert Keohane a Joseph Nye)

23 Institucionální liberalismus  Funkcionalismus: Technologický pokrok zvyšuje závislost mezi státy → to vede ke vzniku MO Technologický pokrok zvyšuje závislost mezi státy → to vede ke vzniku MO Pokud se objeví problém překračující státní hranice, vždy vznikne nějaká forma spolupráce. Pokud se objeví problém překračující státní hranice, vždy vznikne nějaká forma spolupráce. MO pomáhají státům překonat problémy, které vyplývají ze vzájemné závislosti MO pomáhají státům překonat problémy, které vyplývají ze vzájemné závislosti

24 Institucionální liberalismus  Neofunkcionalismus Inspirace evropskou integrací – snaha o její vysvětlení Inspirace evropskou integrací – snaha o její vysvětlení Kladou důraz na provázanost politiky a ekonomiky Kladou důraz na provázanost politiky a ekonomiky MO vznikají za účelem vyřešení určitého problému → mezinárodní spolupráce pak expanduje do dalších oblastí (efekt spill-over) → nakonec i do sféry politické MO vznikají za účelem vyřešení určitého problému → mezinárodní spolupráce pak expanduje do dalších oblastí (efekt spill-over) → nakonec i do sféry politické

25 Institucionální liberalismus  Transakcionalismus: Nejdůležitější je koncept bezpečnostních společenství (BS) Nejdůležitější je koncept bezpečnostních společenství (BS) V BS je nemyslitelné použití síly V BS je nemyslitelné použití síly Amalgamové: vysoký stupeň integrace, dříve nezávislé státy utvořily společné společenství a vzdaly se své nezávislosti (USA) Amalgamové: vysoký stupeň integrace, dříve nezávislé státy utvořily společné společenství a vzdaly se své nezávislosti (USA) Pluralistické společenství: státy zůstávají nezávislé, ale jsou pevně spojené existencí MO (NATO) Pluralistické společenství: státy zůstávají nezávislé, ale jsou pevně spojené existencí MO (NATO) Důležitou roli při vytváření BS hraje intenzita a kvalita vzájemné komunikace a transakce mezi státy → existence společných hodnot Důležitou roli při vytváření BS hraje intenzita a kvalita vzájemné komunikace a transakce mezi státy → existence společných hodnot

26 Institucionální liberalismus  Neoliberální institucionalismus: Vychází z teorie vzájemné závislosti Vychází z teorie vzájemné závislosti Vzájemná závislost mezi státy vede k potřebě zakládat MO. Vzájemná závislost mezi státy vede k potřebě zakládat MO. Na rozdíl od funkcionalistů se ale nedomnívají, že se tak děje automaticky. Na rozdíl od funkcionalistů se ale nedomnívají, že se tak děje automaticky. Vznik MO je do značné míry závislý na rovnováze moci v MV. Vznik MO je do značné míry závislý na rovnováze moci v MV. Na rozdíl od realistů se ale domnívají, že moc státu nemusí být determinována jen vojenskými schopnostmi, ale stát může být mocný v určité specifické oblasti. Na rozdíl od realistů se ale domnívají, že moc státu nemusí být determinována jen vojenskými schopnostmi, ale stát může být mocný v určité specifické oblasti.

27 Institucionální liberalismus  Mezinárodní instituce pomáhají státům dosáhnout jejich zájmů, i když tyto zájmy nejsou úplně identické, ale ani se vzájemně nevylučují.  Státy mají zájem na vytvoření MO, a to i bez hegemona. Pro státy je mnohem méně nákladné udržet stávající systém bez hegemona, než vytvořit nový Pro státy je mnohem méně nákladné udržet stávající systém bez hegemona, než vytvořit nový Mezinárodní instituce jsou závislé na existenci společných zájmů a ne na existenci hegemona Mezinárodní instituce jsou závislé na existenci společných zájmů a ne na existenci hegemona Pokud velmoc oslabí, bude naopak sama mít zájem na udržení spolupráce. Pokud velmoc oslabí, bude naopak sama mít zájem na udržení spolupráce.

28 Institucionální liberalismus  Kdy a proč vznikají MO? Když se objeví problém, který přesahuje hranice států (např. válka, znečištění životního prostředí, protekcionismus) Když se objeví problém, který přesahuje hranice států (např. válka, znečištění životního prostředí, protekcionismus) Státy zakládají MO, aby daný problém nezhoršil situaci v těchto státech, což by se mohlo stát, pokud by nespolupracovaly. Státy zakládají MO, aby daný problém nezhoršil situaci v těchto státech, což by se mohlo stát, pokud by nespolupracovaly.  MO podporují interakce mezi státy, které umožňují dosažení společných cílů.  Úspěch MO závisí na konstelaci zájmů v dané oblasti → jsou úspěšné tehdy, když společné zájmy účastnících se států výrazně převažují nad jejich protikladnými zájmy.

29 Idealismus  Podle idealistů se chování států v MS řídí hodnotami a normami  Původně tzv. normativní idealismus Navázal na myšlenky I. Kanta, H. Grotia Navázal na myšlenky I. Kanta, H. Grotia Hlavní představitel Woodrow Wilson Hlavní představitel Woodrow Wilson Opak klasického realismu Opak klasického realismu

30 Idealismus  Vychází z předpokladu, že společnosti (ne státy) jsou hlavními aktéry MS  Lidé se řídí morálkou a umí rozlišit, co je dobré a co je špatné  Společnosti mohou najít společné normy → především žít v míru  MO pomáhají ukotvit tyto společné normy a hájit je v MS  Z toho vycházel návrh Wilsona na založení Společnosti národů

31 Sociální konstruktivismus  Současná teorie vycházející z idealismu  Společný předpoklad, že státy se ve svém jednání řídí nejen zájmy, ale i hodnotami a normami.  MO vznikají tehdy, když hodnoty a normy, které reprezentuje, jsou společné jejím členům

32 Sociální konstruktivismus  Při vzniku MO kladou důraz na podmínku uznání existence určitého společného problému.  Státy musí mít také alespoň částečný společný pohled na řešení problému, jinak se MO neustaví.  Kladou důraz roli sociálních skupin, které lobbují za specifické normy či určitá specifická vnímání problému.  Nestátní aktéři (NGO) jsou důležití pro uznání problému.


Stáhnout ppt "Základní pojmy a teoretické přístupy Mezinárodní organizace."

Podobné prezentace


Reklamy Google