Základní principy sociálního podnikání

Prezentace na téma: "Základní principy sociálního podnikání"— Transkript prezentace:

1 Základní principy sociálního podnikání
Ing. Milan Venclík, MBA

2 Sociální podnikání - úvod
Sociální podnik poskytuje svými aktivitami prostor pro pracovní a sociální začleňování znevýhodněných osob (zdravotně či sociálně znevýhodněných) Dále je také možné tyto podnikatelské aktivity provázat s podporou znevýhodněných osob v rámci sociálních služeb Jedná se především o poskytování služby sociální rehabilitace

3 Sociální podnikání - úvod
V ČR dochází k rozvoji sociálního podnikání SP v ČR navazuje na trendy V EU – Lisabonská strategie V ČR neexistuje speciální legislativa Podniky se pohybují v podnikatelském prostředí a legislativě, ve kterém si musí umět nalézt svůj prostor pro vyvíjení sociálně podnikatelské činnosti. V ČR není definována právní forma typického sociálního podniku

4 Sociální podnikání - úvod
Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život V sociálním podniku mohou velmi dobře probíhat aktivity v rámci pracovní rehabilitace probíhající v režimu zákona o zaměstnanosti (od § 69) a vyhlášky týkající se pracovní rehabilitace (518/2004 Sb.)

5 Sociální podnikání - legislativa
V legislativním rámci těchto zákonů: Občanský zákoník (dříve zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ) zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a jeho novelizace k zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce a další

6 Sociální podnikání - formy
Neziskové společnosti – ústavy, občanská sdružení Družstva Společnosti s ručením omezeným Nadace a nadační fondy

7 Sociální podnikání - finanční nástroje
Evropskou unií prostřednictvím MPSV ČR v rámci operačních programů Granty poskytovanými soukromými donátory či nadacemi Dotacemi poskytovanými krajskými úřady či obcemi Dotacemi v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, např. dotace na podporu chráněných dílen a chráněných pracovních míst, úhradou nákladů v rámci pracovní rehabilitace

8 Sociální podnikání – cílové skupiny
osoby se zdravotním postižením – osoby, jejichž zdravotní postižení představuje určité znevýhodnění ve vztahu k ostatním členům společnosti; děti, mládež a mladí dospělí – mládež ohrožená sociálně patologickými jevy, mladí dospělí opouštějící ústavní zařízení, věková skupina let; etnické a národnostní menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí; cizinci – občané jiného státu než ČR, kteří jsou dlouhodobě legálně usazení v ČR, žijí na území ČR zpravidla nejméně po dobu jednoho roku; osoby bez přístřeší – osoby, které nemají ubytovací možnosti, popř. obývají nouzová obydlí; osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané; osoby pečující o osobu blízkou osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách

9 Sociální podnikání – principy sociálního podniku
Obecně prospěšný cíl, který je formulován ve stanovách nebo statutu Participace, demokratické rozhodování a sociální kapitál Specifické financování a použití zisku Místní rozměr Sociální podnik uspokojuje přednostně místní potřeby a využívá přednostně místní zdroje. Podporuje smysl pro společenskou odpovědnost na místní úrovni.

10 Sociální podnikání – partnerství veřejného a soukromého sektoru
Koncept fungování sociálního podniku je postaven na partnerství veřejného a soukromého sociálního sektoru při poskytování veřejných služeb a prosazování veřejné politiky zaměstnanosti a dalších aktivit Každý sektor má své priority a záměry, včetně mechanismů jeho tvorby a fungování: pochopení kompromis

11 Sociální podnikání – partnerství veřejného, občanského a soukromého sektoru
Nutná spolupráce: Veřejný sektor Soukromý sektor Občanský sektor

12 Sociální podnikání Veřejný sektor Veřejná správa Veřejné finance
Legislativa Regulace Veřejné statky Vzdělání, inovace

13 Sociální podnikání Soukromý sektor Soukromé finance Trh – konkurence
Zaměstnanost Technologie – inovace Marketing Efektivita – návratnost investic

14 Sociální podnikání Občanský sektor Pracovní síla Kultura Vzdělávání
Nemateriální hodnoty Společenské prostředí (dobrá nebo blbá nálada) Životní prostředí

15 Sociální podnikání - síťování
Pro funkční nastavení tohoto prostředí musí dojít k vzájemnému střetávání všech tří sektorů. Musí společně: Komunikovat Znát své limity Sjednotit vize a cíle Mít úctu odborným autoritám Dané závěry implementovat

16 Sociální podnikání - síťování
Pro úspěšnost realizace sociálního podnikání je nutné vytvořit funkční partnerskou síť mezi: Municipální úrovní Regionální úrovní Příslušnými orgány státní správy především MPSV přes UP, ale i MP a MŠMT Podnikatelskou samosprávou Neziskovým sektorem

17 Sociální podnikání - závěr
Vzhledem ke praktickým zkušenostem se síťováním obdobné infrastruktury v oblasti vědy a výzkumu si klade Komora sociálních podniků za cíl vytvoření obdobné funkční infrastruktury v JMK.

18 Sociální podnikání Děkuji za pozornost Milan Venclík