DĚJINY LÉKAŘSTVÍ A HYGIENY

Prezentace na téma: "DĚJINY LÉKAŘSTVÍ A HYGIENY"— Transkript prezentace:

1 DĚJINY LÉKAŘSTVÍ A HYGIENY
Dějepis Základní část Mgr. Milan Šimek

2 POČÁTKY CIVILIZACE Šamani – znalosti účinků rostlin a minerálů, schopnost ovlivňovat lidskou psychiku Propojení magie, medicíny a primitivního náboženství

3 POČÁTKY CIVILIZACE FATALISMUS Zdraví člověka závisí na vůli bohů
Léčitelé – chirurgické dovednosti Péče a léčba byly placené Léčba zlomenin Šití tržných ran pomocí rostlinných nebo živočišných vláken Trepanace lebky (Odstranění subdurálních krevních výronů, utlačujících mozek)

4 ORIENTÁLNÍ CIVILIZACE
STAROVĚKÁ INDIE Zaříkávání, okultní praktiky Plastiky obličeje pomocí kožních laloků STAROVĚKÁ ČÍNA 2700 př. n. l. – nejstarší lékařský spis v dějinách Lékařství a magie provázány

5 ORIENTÁLNÍ CIVILIZACE
Indické lázně

6 ORIENTÁLNÍ CIVILIZACE
BABYLÓN Ošetřovatelská péče v rukou kněží Propojení zdravotní péče s astrologií Chammurapiho zákoník – tvrdé tresty pro lékaře, kteří nezvládnou operaci (Oko za oko, zub za zub) Chetitové a Sumerové – soupis mastí, roztoků a prášků

7 STAROVĚKÝ EGYPT 3500 př. n. l. – bůh lékařství Imhotep (původně hodnostář 3. dynastie) Zdravotnickou péči poskytovali kněží – magické obřady Imhotep

8 STAROVĚKÝ EGYPT 1550 př. n. l. – Ebersův papyrus
(900 medicínských předpisů a návodů) Popis nádorů, poranění lebky (královští otvírači lebek), zlomeniny končetin, důsledky chronické infekce pro lidský organismus Podrobnější informace na

9 STAROVĚKÝ EGYPT mumifikace

10 STAROVĚKÝ EGYPT Znalosti anatomie prostřednictvím balzamování mrtvých
Znalosti o patologických změnách na orgánech Vysoká úroveň hygieny Ebersův papyrus

11 STAROVĚKÝ EGYPT

12 ANTICKÁ MEDICÍNA Starověká medicína – směs magie, pověr a náboženství
Původ nemocí je důsledkem nepřízně bohů nebo působení zlých duchů Bůh APOLLÓN – otec medicíny Bůh zdravovědy – ASKLEPIÓN od 7. stol. př.n.l. (Aesculapus) Jeho dcery: Panacea, Hygieia

13 ANTICKÁ MEDICÍNA Nemocní – modlitby k bohu Asklepiovi, prosby o pomoc
HIPPOKRATES – založení lékařské školy Dílo Corpus hippocraticum – souhrn dosavadních medicínských znalostí

14 ANTICKÁ MEDICÍNA Tvrzení: Hippokrates
Výkon lékařské praxe má být provozován na základě soucitu s nemocným, nikoli kvůli osobnímu obohacení Hippokratova přísaha – etický kodex lékařské profese

15 ANTICKÁ MEDICÍNA Lékař je povinen vést záznamy o pacientově pozorování (diskrétnost), upozorňovat na nevhodnou stravu a nedostatečnou hygienu Hippokratova čepice

16 ANTICKÁ MEDICÍNA Chrámy se staly ordinacemi
Používání hadího jedu k léčení 5. stol. př. n. l. – Hippokrates - lékařství se stává samostatnou profesí 2. stol. př. n. l. – Galénos vytvořil ucelený systém v lékařství Napsal 1. anatomii lidského těla a provedl první pitvu

17 GALÉNOS

18 ANTICKÁ MEDICÍNA HÉROFILOS Z CHALKEDÓNU – objev funkcí šlach a nervové soustavy ERASISTRATOS z ostrova Kéa – popis fyziologie velkého mozku, mozečku a krevního oběhu ANTYLLOS – intubace hrtanu (tracheotomie)

19 ANTICKÁ MEDICÍNA SÓRANOS Z EFESU – spis Gynoikeia
(základy gynekologie) ETRUSKOVÉ (Apeninský poloostrov) -dokonalé zubní protézy pomocí pásků drahých kovů

20 SPARTA Zdravotnická péče organizovaná městem (bezplatná)
Tvrdá selekce novorozenců Zraněný člověk – bez pomoci, vyzván k sebevraždě Milosrdenství bylo považováno za slabost Sociální cítění a solidarita byla antice cizí

21 STAROVĚKÝ ŘÍM První specialisté – gynekolog, stomatolog, oční a ušní odborníci (předchůdci ORL) Zavedena první hygienická opatření (kloaka maxima) Hygienický dozor nad potravinami a nad kvalitou pitné vody

22 ANTICKÁ MEDICÍNA Někteří praktičtí lékaři si zřizovali IATREIA (místnosti, kam se ukládali dlouhodobě nemocní) Později rozšíření – medicatrinae, valetudinaria

23 IZRAEL Placené lékařství, solidarita
Rodina byla povinna postarat se o potřebné členy rodiny Zákaz prostituce Dodržování hygienické prevence Obřízka

24 STŘEDOVĚKÁ MEDICÍNA Rozvoj medicíny zanedbáván
Prioritou = náboženské duchovno Vznik charitativních církevních řádů (johanité), zakládání špitálů Fatalismus, odevzdanost do rukou božích Renesance = rozvoj lékařství

25 Křesťanství Od 4. stol. n. l. – první hospitaly zakládané při klášterech Lékaři, dobrovolní zdravotničtí pracovníci Základním principem – solidarita, charita

26 Islám Avicenna Lékaři na dvorech vysokých úředníků
Vysoký stupeň hygieny stol. Ibn Sína (Avicenna) Spis Kánon medicíny Postupy léčení Povinnost almužny Avicenna

27 VRCHOLNÝ FEUDALISMUS Benediktini – klášter v Cluni – pohostinství pro chudé, učili lidi hygienickým normám (čištění bot, zubů, česání, stříhání vousů, mytí) Templáři – první lékárny, pokusy s bylinami 14. stol. – Templáři obžalováni z kacířství, upalováni, řád zrušen

28 LEONARDO DA VINCI Všestranný umělec a vědec Anatomická schémata
Studium lidského těla Provádění pitev Zásadní přínos pro anatomii a lékařství

29 LEONARDO DA VINCI Plod v děloze Anatomie člověka

30 LEONARDO DA VINCI

31 LEONARDO DA VINCI

32 LEONARDO DA VINCI

33 LEONARDO DA VINCI

34 LEONARDO DA VINCI Autopotrét

35 Významné objevy PARACELSUS – význam chemických látek pro léčbu nemocí
FALOPIO – vědecké základy anatomie SANCTORIUS Z PADOVY – klinický teploměr 1600 – JAN JESSENIUS – první veřejná pitva v Praze

36 Veřejná pitva

37 Veřejná pitva

38 17. století WILLIAM HARVEY – popis krevního oběhu
(Vyvrátil Galenovu teorii, že tepnami proudí vzduch) ANTON VAN LEEUWENHOECK – první mikroskop (objev mikrobů, vlásečnic a buněk)

39 18. století GIOVANNI BATTISTA MORGAGNI – zakladatel patologické anatomie Charakteristiky různých onemocnění spolu s jejich příznaky JOHN HUNTER – výzkum zranění, venerických chorob, zánětu, hnisání a hojení WILLIAM HUNTER – rozvoj porodnictví

40 18. století EDWARD JENNER – objev černých neštovic v souvislosti s nakaženým skotem Zavedení vakcinace (vacca = kráva)

41 19. století KOCH – objev mikroorganismu způsobujícího tuberkulózu
LAENNEC – vynález stetoskopu

42 19. století LOUIS PASTEUR ROENTGEN Vakcína proti vzteklině

43 19. století Urychlení vývoje medicíny
Absence hygieny, nedostatek kvalitní stravy a pitné vody, vyčerpání z namáhavé práce Smrtící choroby (TBC, záškrt, černý kašel) Nízký průměrný věk obyvatelstva Vysoká mortalita

44 20. století Prudký rozvoj medicíny Důraz na hygienu
Prevence infekčních onemocnění Rozvoj imunologie, genetiky Technologický rozmach

45 20. století Do 19. století – léky pouze rostlinného původu
20. století – syntetická léčiva 1928 – Alexander Fleming – objev penicilínu (první antibiotikum)

46 20. století Rozvoj diagnostických přístrojů – lepší monitoring nemocných (endoskop, počítačová tomografie, magnetická rezonance, sonografie)

47 20. století Rozvoj anestezie a přístrojového dýchání
Rozvoj transplantační chirurgie Objev inzulínu Christian Barnard 1. trasplantace srdce

48 ZÁVĚR Rychlé tempo vývoje medicíny v posledních desetiletích Odstraňování závažných chorob, nové infekční choroby se objevují Nikdy nekončící boj člověka s přírodou