Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 SVALOVÁ TKÁŇ, CHONDROGENNÍ A DESMOGENNÍ OSIFIKACE Mikroskopování preparátů osifikace a svalové tkáně Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 SVALOVÁ TKÁŇ, CHONDROGENNÍ A DESMOGENNÍ OSIFIKACE Mikroskopování preparátů osifikace a svalové tkáně Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová."— Transkript prezentace:

1 1 SVALOVÁ TKÁŇ, CHONDROGENNÍ A DESMOGENNÍ OSIFIKACE Mikroskopování preparátů osifikace a svalové tkáně Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241

2 2 Mikroskopování preparátů: A 12: chondrogenní osifikace A 14: desmogenní osifikace A 17: hladká svalovina A 18: kosterní svalovina A 19: kosterní svalovina (Heidenhainův železitý hematoxylin) A 20: myokard

3 3 TVORBA KOSTI - OSIFIKACE 1) OSIFIKACE DESMOGENNÍ (DESMÁLNÍ, INTRAMEMBRANOSNÍ) - na podkladě zahuštěného mezenchymového vaziva (mezenchymový blastém) 2) OSIFIKACE CHONDROGENNÍ (CHONDRÁLNÍ) - na podkladě chrupavčitého modelu kosti a) perichondrální b) en(do)chondrální - u obou typů osifikace vzniká nejdříve kost vláknitá (primární), postupně je nahrazována kostí lamelární (sekundární)

4 4 - ploché kosti lebky, maxilla, mandibula, klíční kost, růst malých kostí a růst dlouhých kostí do šířky - kost vzniká na podkladě mezenchymového blastému: - mezenchym (hvězdicovité buňky, mezi kterými ještě není vytvořena vláknitá složka)  buňky zatáhnou výběžky  oválné buňky  seskupí se a množí se  mezenchymový blastém  bb. se diferencují v osteoblasty - osteoblasty (kubické buňky, světlé jádro, jadérko, GK, GER, basofilní cytoplasma) - produkují mezibuněčnou kostní hmotu - osteoid (ještě nekalci- fikovaná kostní hmota)  vznikají ostrůvky kostní tkáně - - kostní trámečky = spikuly - spikuly postupně splývají, kostní hmota mineralizuje (kalcifikuje) → vláknitá (primární) kost → přestavba na kost lamelovou 1) DESMOGENNÍ OSIFIKACE

5 5 DESMOGENNÍ OSIFIKACE - postupně se některé osteoblasty obklopí kostní hmotou a mění se na: osteocyty (klidová forma, oválné bb. s výběžky, těla uložená v lakunách, hrudkovitý chromatin - tmavé jádro, méně GK a GER) - osteoklasty (velké, mnohojaderné, eosinofilní cytoplasma, lysosomy, méně GER, zvlněný lem, uložené v Howshipových lakunách, fagocytóza) - na povrchu trámečku, odbourávají a remodelují kost

6 6 DESMOGENNÍ OSIFIKACE A14 vlasové folikuly periost (kondenzovaný mezenchym) kostní trámečky - spikuly osteocyty v lakunách osteoblasty HE

7 7 DESMOGENNÍ OSIFIKACE A14 osteocyt osteoklast céva osteoid osteoblast mezenchym osteoblasty osteocyty osteoklasty osteocyty osteoklasty spikula kostní trámeček - spikula

8 8 - dlouhé a krátké kosti končetin, kosti baze lební, obratle - kost vzniká na podkladě hyalinní chrupavky → vytvoří se malý model budoucí kosti z hyalinní chrupavky (z mezenchymu → mezechymový blastém → chondrogenní blastém → chondroblasty → chondrocyty → hyalinní chrupavka) 2) CHONDROGENNÍ OSIFIKACE a) perichondrální - na periferii b) enchondrální - uvnitř diafýzy Palec nohy: C = chrupavka X = kůže, M = základy svalů X M M C C C C kostěná manžeta chrupavčitý model kosti

9 9 a) Perichondrální osifikace: - na povrchu diafýzy vzniká dutý kostní válec - kostěná manžeta - - desmogenní osifikací (z vnitřní vrstvy perichondria → diferenciace osteoprogenitorových bb. → osteoblasty) - manžeta brání výživě chrupavky (= difusi z perichondria) b) Enchondrální osifikace: - zhoršuje se výživa chrupavky pod kostní manžetou  chondrocyty hypertrofují, resorbují okolní matrix (  zvětšování lakun), degenerují, zanikají (apoptóza); kalcifikuje mezibuněčná hmota } = primární osifikační centrum CHONDROGENNÍ OSIFIKACE perichondrium (→ periost)

10 10 CHONDROGENNÍ OSIFIKACE pokrač. b) Enchondrální osifikace: - zhoršení výživy je podnětem pro prorůstání osteogenních pupenů (osifikačních cév) z perichondria (s cévami přichází i mezenchymové buňky → progenitorové buňky) - cévy prorůstají k primárnímu osifikačnímu centru nejdříve kolmo, pak se větví. Větve rostou rovnoběžně s dlouhou osou kosti směrem k epifýzám - na vrcholcích cév se z progenito- rových buněk diferencují chondroklasty, které resorbují hypertrofickou zvápenatělou chrupavku kostěná manžeta AZAN hyalinní chrupavka větvení cév směrový trámec

11 11 - cévy rostou směrem k epifýzám všechny stejně rychle - jejich vrcholy jsou ve stejné výšce = linie eroze ( ) - mezi cévami zůstávají zbytky zvápenatělé chrupavky paralelně uspořádané = směrové trámce - mezenchymové (progenitorové) buňky na osifikačních cévách se diferencují v osteoblasty a osteoklasty - osteoblasty - nasednou na směrové trámce → produkují osteoid, který mineralizuje → primární kostní tkáň - osteoklasty - resorbují vzniklou kostní tkáň → zvětšování dřeňové dutiny uprostřed kosti (vyplněná primitivní kostní dření) CHONDROGENNÍ OSIFIKACE hypertrofická kalcifikovaná chrupavka hypertrofická chrupavka směrové trámce kostěná manžeta rostoucí chrupavka HE

12 12 CHONDROGENNÍ OSIFIKACE A12 chondroklast kalcifikovaná mezibuněčná hmota chrupavky: Mikrofotografie: prof. Martínek kalcifikovaná chrupavka hypertrofická chrupavka chondro- cyt kostní hmota na směrových trámcích HE

13 13 CHONDROGENNÍ OSIFIKACE - proces hypertrofie a kalcifikace chrupavky pokračuje směrem k epifýzám - růst osifikační manžety a osifikačních cév je rovnoměrný - růst kostí do délky: z epifýzo- diafyzární ploténky → dorůstání hyalinní chrupavky - růst kostí do šířky: periostální apozicí v epifýzách - cévy prorůstají radiálně → směrové trámce uspořádány radiálně → sekundární osifikační centra kostěná manžeta izogenetické řady chondrocytů cévy

14 14 CHONDROGENNÍ OSIFIKACE - diafýza dlouhé kosti osifikační cévy kostěná manžeta směrový kostní trámec 1) Zóna nezměněné hyalinní chrupavky 4) Zóna hypertrofické kalcifikované chrupavky 2) Zóna rostoucí chrupavky (izogenet.řady chondrocytů) 3) Zóna hypertrofické chrupavky céva osteoklast AZAN 4) Zóna hypertrofické kalcifikované chrupavky 5) Linie eroze 8) Zóna resorpce - mezenchym 7) Zóna osiformní - osteocyty 6) Zóna osteoidní - osteoblast primit. kostní dřeň osteoklasty

15 15 CHONDROGENNÍ OSIFIKACE - směrové kostní trámce osteoklasty osteoblasty osteoblast osteoblasty kalcifikovaná chrupavka - - směrový trámec kostní hmota osteocyty osteoklasty Mikrofotografie: Ross, Pawlina, Histology, 2006 AZAN

16 16 Enchondrální osifikace - zóny [v závorce = dle Lüllmann-Rauch] : 1) Zóna mladé hyalinní chrupavky - nezměněné [= I. Rezervní zóna] 2) Zóna rostoucí chrupavky - izogenetické řady chondrocytů (// s dlouhou osou kosti) (intenzivní proliferace) [= II. Zóna proliferace] 3) Zóna chrupavky hypertrofické - zvětšené chondrocyty (hypertrofují, resorbují okolní matrix, hromadí glykogen) 4) Zóna hypertrofické chrupavky zvápenatělé - mezibuněčná hmota je kalcifikována [3)+4) = III. Zóna hypertrofie a mineralizace chrupavkové matrix] 5) Linie eroze - linie odbourávání chrupavky chondroklasty - zbytky chrupavky = směrové trámce [= IV. Zóna invaze (otevírací zóna)] 6) Zóna osteoidní - vznik osteoblastů z nediferencovaného vaziva, ukládají osteoid na povrch směrových trámců [= V. Zóna osifikace] 7) Zóna osiformní (kostitvorná) - mineralizace osteoidu - vznik primárních kostních trámců (osteoblasty zality do základní kostní hmoty → osteocyty); přestavba na kost sekundární 8) Zóna resorpce - kostní trámce resorbovány osteoklasty  prodlužování a zvětšování dřeňové dutiny diafýzy cévy

17 17 SVALOVÁ TKÁŇ - schopnost kontrakce - zajišťuje pohyb KLASIFIKACE : svalovina: 1) HLADKÁ 2) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ a) kosterní b) srdeční

18 18 1) HLADKÁ SVALOVINA BUŇKA! = základní stavební jednotka - neovládáme vůlí - vřetenovitý, protáhlý tvar, délka μm (v těhotné děloze až 500 μm ) - výskyt:- samostatně (např. stroma klku tenkého střeva) - ve skupinách (např. kůže, prostata) - ve stěnách orgánů (např. močový měchýř, trávicí trubice, děloha) - svalové buňky tvoří snopce opředené sítí retikulárních vláken - jádro - tyčinkovité, uprostřed buňky, jemné hrudky chromatinu, jadérko jádrasvalové buňky příčný řez podélný řez jádro

19 19 HLADKÁ SVALOVINA - sarkoplasma (cytoplasma): - mitochondrie, ribosomy, GER, GK - kontraktilní jednotky - aktinová myofilamenta (složená z F aktinu a tropomyosinu) - myosinová myofilamenta - nepravidelné - síťovité uspořádání (není příčné pruhování) - sarkolema (plasmatická membrána) - obalena lamina externa - - zakotvení retikulárních vláken - buněčná spojení - nexy - funkce: schopnost kontrakce, tvorba kolagenu III (= retikulární vlákna), elastinu, amorfní hmoty - schopnost regenerace (mitózy)

20 20 HLADKÁ SVALOVINA A17 Mikrofotografie: 1,2,3 – Wheater´s Functional Histology, 2000; Hladké svalstvo žlučníku, PAS reakce (foto Doc. Jirkovská) 1, HE 2, ZT 3, WvG jádra buněk hladké svaloviny (šipky)

21 21 HLADKÁ SVALOVINA hladká svalovina ve stěně arterie Příčný řez Podélný řez jádra buněk hladké svaloviny (šipky)

22 22 prostatické žlázky s konkrementy močový měchýř HLADKÁ SVALOVINA hladká svalovina přechodní epitel arterie a véna prostata slizniční vazivo

23 23 2) PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SVALOVINA: a) Kosterní svalovina - ovládáme vůlí SVALOVÉ VLÁKNO! = základní stavební jednotka - velikost: ø µm, délka mm až 30 cm - syncytium = soubunní (mnohojaderný útvar válcovitého tvaru) - splýváním myoblastů → myotuby → svalové vlákno - jádra - oválná, uložena pod sarkolemou (= na periferii), hrubší chromatin - sarkolema - hluboké záhyby - invaginace do hloubky (T- tubuly) - napojeny na HER jádra příčné pruhování svalové vlákno endomysium podélný řez příčný řez jádra svalové vlákno

24 24 Kosterní svalovina - sarkoplasma: - agranulární ER = sarkoplasmatické retikulum - zásobárna Ca iontů - triády (T tubulus + 2 terminální cisterny agranulárního ER) - mitochondrie - inkluze - (zásobárna energie) - glykogen, lipidy - myoglobin - schopnost vázat O 2 - myofibrily - uspořádány paralelně s dlouhou osou svalového vlákna - z aktinových a myosinových myofilament (tenká) (tlustá) - pravidelné uspořádaní myofilament v myofibrilách  PŘÍČNÉ PRUHOVÁNÍ - schopnost regenerace: částečná - pod basální laminou - inaktivní myoblasty - satelitové bb. - při poškození svalu → proliferují a tvoří svalová vlákna

25 25 ● zákl. stavební jednotkou kosterního svalu = SVALOVÉ VLÁKNO ● zákl. kontraktilní jednotkou svalového vlákna = MYOFIBRILA - úseky světlé - isotropní - - I proužek - úseky tmavé - anisotropní - - A proužek ● myofibrily jsou složené z: MYOFILAMENT - tenká - aktin, troponin, tropomyosin - tlustá - myosin ● funkční jednotkou myofibrily = SARKOMERA (= úsek mezi dvěma Z liniemi) Kosterní sval

26 26 Stavba kosterního svalu - Epimysium (perimysium externum) - na povrchu svalu - husté kolagenní vazivo - Perimysium (perimysium internum) - na povrchu svazků svalových vláken - zahuštěné kolagenní vazivo - kolagenní vlákna - cévní a nervové pleteně - Endomysium - na povrchu svalového vlákna - lamina externa + řídké kolagenní vazivo (fibroblasty, retikulární a elastická vlákna) - kapilární síť šlacha fascie satelitová buňka svalové vlákno svazek svalových vláken sarkolema kosterní sval epimysium myofibrily sarkoplasma jádra endomysium perimysium arterie nerv véna perimysium epimysium endomysium

27 27 Kosterní svalovina A18 perimysium arteriola Příčný řezPodélný řez svalové vlákno endomysium svalové vlákno svalové vlákno HE jádra svalových vláken jádra

28 28 Kosterní svalovina A18 hematoxylin - eosin (HE) Příčný řez Podélný řez jádra

29 29 Kosterní svalovina A19 Heidenhainův železitý hematoxylin (HH) jádro svalového vláknafibrocyt myofibrily Příčný řez Podélný řez

30 30 Kosterní svalovina Podélný řezPříčný řez ZT

31 31 Ženská uretra arterie KS HS KS KS = kosterní svalovina HS = hladká svalovina MTŽT řídké kolagenní vazivo arterie véna

32 32 Spojení kosterního svalu se šlachou: koncová oblast svalového vlákna vytváří hluboké invaginace (In), do kterých vybíhají kolagenní fibrily šlachy, procházejí skrz lamina externa sv. vlákna a zakotvují se do sarkolemy. In ŠLACHA SVAL svalová vlákna myofibrily ÚHIEM Ross, Pawlina, Histology, 2006

33 33 - neovládáme vůlí, kontrakce je rytmická KARDIOMYOCYT! = buňka = základní stavební jednotka - velikost: ø15 µm, délka 90 µm - protáhlé, cylindrické buňky s výběžky → tvoří trámčinu, síť - mezi buňkami - prostory - řídké kolagenní vazivo, krevní kapiláry ! - buňky spojeny interkalárními disky (schodovité hranice), spojovací komplexy ( fasciae adherentes, desmosomy, nexy) - jádra - (1 i 2) oválná, centrálně uložená, jemná struktura chromatinu, jadérko PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SVALOVINA: b) Srdeční svalovina- Myokard podélný řez příčný řez jádro glykogen příčné interkalární pruhování disk rozvětvení jádra

34 34 - v sarkoplasmě: - kontraktilní struktury - myofibrily - uspořádány rovnoběžně s dlouhou osou buňky - pravidelné uspořádaní myofilament v myofibrilách  PŘÍČNÉ PRUHOVÁNÍ - sarkomery (jako v kosterní svalovině) - u pólů jádra - lipidové kapénky, glykogen - lipofuscinová granula (pigment z opotřebování) - mitochondrie - velké množství, mezi myofibrilami - agranulární ER (= sarkoplasmatické retikulum) - diády (T tubulus + jedna terminální cisterna agranulární ER) - GER, GK - nedostatek O 2 → ischemie → nekróza (infarkt myokardu) - není schopnost regenerace, hojení vazivovou jizvou Srdeční svalovina

35 35 Srdeční svalovina A20 HE Podélný řez Příčný řez jádra (bílé šipky) kapilára oblasti u pólů jader (neobsahují myofibrily) kapilára

36 36 Myokard A20 dvojjaderný kardiomyocyt endomysium Photomicrograph: Ross, Pawlina, Histology, 2006 interkalární disky (velké šipky) erytrocyty v kapiláře lipofuscinová granula jádro

37 37 Myokard erytrocyty v kapilářeinterkalární disky HH Podélný řezPříčný řez jádro

38 38 Modifikované kardiomyocyty tvoří převodní systém srdeční Mikrofotografie (myokard, Purkyňova vlákna = šipka, pracovní Heidenhainova metoda): Sbírka ÚHIEM kardiomyocyty Tvorba a vedení vzruchů Sinusový uzlík (nodální buňky, 25 μm dlouhé, průměr 10 μm) - internodální síňové spoje - atrioventrikulární uzlík atrioventrikulární svazek – pravé a levé raménko (se dělí na přední a zadní svazek). Svazky probíhají v subendokardové vrstvě k srdečnímu hrotu, kde se obracejí a jejich postranní větve vytvářejí kontakty (nexy) s kardiomyocyty pracovního myokardu Purkyňova vlákna - objemné kardiomyocyty (délka 100 μm, průměr 50 μm), kulaté jádro, malý počet myofibril uložených pod sarkolemou. Buňky jsou spojeny pouze pomocí interdigitací a nexů; tvoří malé svazky na jejichž povrchu je lamina externa


Stáhnout ppt "1 SVALOVÁ TKÁŇ, CHONDROGENNÍ A DESMOGENNÍ OSIFIKACE Mikroskopování preparátů osifikace a svalové tkáně Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová."

Podobné prezentace


Reklamy Google