Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky Tomáš Sirovátka, Helena Bartáková Masarykova univerzita Konference ‚Rodinná politika a životní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky Tomáš Sirovátka, Helena Bartáková Masarykova univerzita Konference ‚Rodinná politika a životní."— Transkript prezentace:

1 Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky Tomáš Sirovátka, Helena Bartáková Masarykova univerzita Konference ‚Rodinná politika a životní styl rodiny‘ Praha, 21. dubna 2008 (Projekt MPSV ‚Rodina, zaměstnání, vzdělání‘ 1J 051/05-DP2)

2 Kontext Politiky harmonizace rodiny a zaměstnání mají za cíl vytvořit vhodný rámec pro realizaci životních plánů rodičů:  je proto relevantní se ptát nakolik tyto politiky odpovídají hodnotovým orientacím lidí a jejich preferencím  jde o nikoliv jednosměrné, ale vzájemné ovlivňování hodnotových orientací a preferencí na jedné straně a politik na straně druhé

3 Otázky - 1 nakolik se v České republice diferencují (diferenciace životních stylů) hodnotové orientace, preference a reálné strategie harmonizace rodiny a zaměstnání ? - 2 které faktory takové diference ovlivňují ? - 3 jak s těmito orientacemi a strategiemi populace korespondují i preference opatření sociální politiky ?

4 Metoda a data  Kvantitativní analýza  2 soubory dat - reprezentativní survey „Manželství, práce a rodina“, náhodný výběr, dotázána žena ve věku 20 až 40 let (a partner), (přes 2,500 respondentů, 2005) - survey „Rodina, zaměstnání, vzdělání“, kvótní výběr, 2006, vzorek respondentů ve věku let, žijících v úplných rodinných domácnostech (dva partneři) - homogenní soubor vhodný pro zkoumání uspořádání vztahu mezi rodinou, trhem práce, a sociální politikou

5 Struktura příspěvku  1 teoretická východiska  2 preferované uspořádání rolí v rodině a obecné hodnotové orientace  3 hlavní dimenze ‚genderového uspořádání‘ (viz Pfau- Effinger 2004) v České republice: - dělba práce v rodině - preferovaný a reálný model výchovy dětí - preferovaný a reálný způsob zapojení žen na trhu práce  4 preference v oblasti sociální politiky a jejich vazba na ‚genderové uspořádání‘  5 diskuse možností rodinné politiky z hlediska cíle napomoci rodičům realizovat jejich životní plány

6 1 Teoretická východiska a obecné předpoklady  Tradičně - vztah mezi rodinou a zaměstnáním jako konflikt obou sfér (Beck 1992, 1999; Beck-Gernsheim 1999)  Problém harmonizace jako nové sociální riziko spojené se sociálními nejistotami (Taylor-Gooby 2005)  Z této persektivy =>potřeba de- familializace, tj. oproštění členů rodiny od pečovatelských závazků (Esping-Andersen 1999)

7 1 Komplexní vztah rodiny a zaměstnání Jiný problém:  Nedostatek péče’ (Lewis 2006) vytížením rodičů na trhu práce, otázka práva na poskytování i přijímání péče (Leira 2002, Lewis 2006)  Cíl sociální (rodinné) politiky – umožnit volby v sladění rodiny a zaměstnání (diferencované životní styly a preference), a ochrana dětí proti nejistotám rodičů na trhu práce

8 1 Harmonizace rodiny a zaměstnání  Komplexní systém vzájemně propojených voleb: - o úrovni a formě účasti rodičů na trhu práce, - o způsobu zajištění vhodné péče o děti, - o rozdělení péče a domácí práce - - a s tím vším spojené volby o genderových vztazích – - s tím souvisí i využití či potřeba opatření rodinné politiky

9 1 Faktory ovlivňující harmonizaci rodiny a zaměstnání Komplex faktorů, jež tvoří genderové uspořádání - Pfau-Effinger (2004) – interakce mezi kulturními (Hakim) a strukturálními, institucionálními faktory (Esping-Andersen, Castles, Mc Donald)  Genderová kultura (hodnoty a normy – vztaženy k placené a neplacené práci, dětem a péči o ně, autonomii atp.)  Genderový řád – instituce jako sociální stát, rodina, trh práce a neziskový sektor + genderová struktura jako je genderová dělba práce a vztahy moci

10 1 Faktory ovlivňující harmonizaci rodiny a zaměstnání – komplexní pohled Mc, Donald, Pfau-Effinger:  Inkonzistence či protiklady => a) Institucionální zaostání – (některé) instituce se neadaptují změnám hodnot a preferencí b) Kulturní zaostání – dynamika kulturních norem v různých oblastech života (trh práce x rodina) je nestejná – a/nebo když kulturní normy se mění pomaleji než sociální struktury a instituce (a také rozpor obecné preference x strukturálně podmíněné preference)

11 2 Hodnotové základy genderového uspořádání v ČR  dva preferované modely rodiny: orientace na modifikovaný model živitele a pečovatelky (‚žena vykonává méně náročné zaměstnání než její partner a přebírá větší díl péče o domácnost a děti‘) a egalitární model (‚oba partneři vykonávají stejně náročné zaměstnání a péči o domácnost a děti si dělí rovným dílem‘) + ověřuje baterie 11 položek  populace v ČR je v této otázce rozdělena, v případě žen egalitární orientace převažuje orientace na modifikovaný model živitele a pečovatelky: 63% v případě mužů a 48% žen. Naproti tomu egalitární orientace byla preferovaná 37% mužů a 52 % žen  Egalitární orientace narůstá se vzděláním např. ženy s vysokoškolským vzděláním: 35% orientace na modifikovaný model živitele a 65% egalitární orientace

12 3 Dělba práce v rodině: modifikovaný model živitele je téměř univerzální  Muži - asi třetinu času v srovnání se ženami v domácí práci a péči o děti  Nevýznamné rozdíly podle preferovaného modelu rodiny, vzdělání ženy či partnera (již Chaloupková 2005)  Ženy vnímají dělbu práce v rodině jako problém - partneři by se měli více zapojit v péči o dítě (43%), domácnost (51%), vysokoškolačky (61%), viz též Mc Donald (2000), Chaloupková (2005)

13 3 Preferovaná a realizovaná péče o děti  většinou je preferována péče o děti v rodině, až do věku 3 let dítěte  mezi 3 až 4 roky věku třetina až polovina české populace preferuje péči mimo rodinu (po 4 letech věku dítěte už 65 až 75 % populace preferuje péči mimo rodinu)  3 až 4 roky dítěte - vysokoškoláci se odlišují relativně silnou preferencí péče mimo rodinu (48%), ZV a V (34%), SŠ (39%)  Realizovaný způsob péče o děti v podstatě odpovídá zjištěným preferencím.

14 3 Preferovaný model participace žen na trhu práce - odpovídá preferenci péče o dítě období podle stáří dítěte/dětípráce ženy podle typu úvazku - preference na celý úvazekna částečný úvazek zůstat doma ženymužiženymužiženymuži období po uzavření sňatku, než se narodí děti 94,091,53,54,72,53,7 období, kdy je některé z dětí ve věku 1-2 roky 1,41,24,15,494,693,4 období, kdy je některé z dětí ve věku 2-3 roky 1,81,616,112,682,185,8 období, kdy je některé z dětí ve věku 3-6 let 14,814,059,456,925,829,1 období, kdy nejmladší dítě začne chodit do školy 42,137,949,352,48,59,7 období po odchodu dětí z domova94,794,03,14,12,11,9

15 3 Preferovaný model participace žen na trhu práce  orientace domácností na model ´déle přerušované kariéry‘, a to až do 3 let věku dítěte  i později v době, kdy dítě chodí do školy, je domácnostmi velmi často preferován částečný pracovní úvazek žen  diference podle vzdělání, i když až do třetího roku věku dítěte je rozdíl mezi preferencemi žen z různých vzdělanostních skupin minimální  od tří let do povinné školní docházky dítěte se více pracovní aktivitě přiklánějí vysokoškolačky (přičemž preferují především částečné úvazky – 61 % a jen 24 % plné pracovní úvazky).

16 3 Aktuální model participace žen na trhu práce  Preferencím však reálné zapojení žen na trhu práce odpovídá v tom ohledu, že se ženy zdržují relativně dlouho mimo trh práce v době kdy pečují o malé děti do tří až čtyř let  Proti svým preferencím jen málo využívají částečné pracovní úvazky - kolem 9% a nerostou (oproti 31% v průměru EU-27) (Employment in Europe 2007)

17 3 Problémy participace žen na trhu práce  na datech Výběrových šetření pracovních sil (Kulhavý, Sirovátka 2006, data 2004: 251) bylo prokázáno: po dosažení tří let věku dítěte, kdy se začínají ženy ve větší míře vracet na trh práce, roste genderový rozdíl v míře nezaměstnanosti na 15 procentních bodů  ve věku 4-7 let dítěte na 19 procentních bodů v neprospěch žen  (míry obecné nezaměstnanosti rodičů s takto starými dětmi jsou 10% a 17%)  u dětí starých 8-15 let je pak genderový rozdíl stále ještě 6,5 procentních bodů.

18 3 Problém návratu žen na trh práce  40% žen přišlo o místo nebo se obává ztráty zaměstnání (jen 13% mužů)  šanci na finančně či jinak zajímavou práci ztratilo/obává se ztráty 47% žen (16% mužů), v souvislosti s péčí o děti  více pociťují rizika na trhu práce ŽENY s dětmi nad 3 roky než ženy s dětmi mladšími či bezdětné a spíše vysokoškolačky v porovnání s ženami se základním vzděláním a vyučenými

19 4 Preference české populace ve vztahu k sociálním politikám  orientovány hlavně k finančním kompenzacím za ušlý výdělek žen v době kdy pečují o děti a kompenzace nákladů na výchovu dětí  Jsou takto vcelku v souladu s preferencí delšího přerušení zapojení žen na trhu páce, při nerovném rozdělení rolí na trhu práce a v rodině  Vcelku konzistentní napříč populací, rozdíly patrné podle vzdělání

20 4 Peníze versus služby a zaměstnání (stupnice 1-7) 1 Rodiny s dětmi by měly dostat především finanční podporu, aby matky mohly zůstávat co nejdéle v domácnosti a pečovat o děti. 7 Rodiny s dětmi potřebují hlavně služby denní péče o děti, aby matky mohly jít do zaměstnání a přispívat do rodinného rozpočtu. 2,46 M 2,48 Ž 2,44 Z,V 2,11 SV 2,55 VŠ 2,83 MŽ 2,21 EG 2,78

21 4 Nejvýznamnější opatření, jež ‚usnadňují rodičovství, péči o děti a jejich výchovu a umožňují lépe kombinovat uplatnění na trhu práce a rodinné povinnosti.‘ reprezentativní survey ‚Manželství, rodina, zaměstnání‘ volba ze 17 položek) :  1. prodloužení placené mateřské dovolené s náhradou ve výši 90% předchozího platu (26,8%, muži 23,5%, ženy 30%);  2. snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi (11,8%, muži 13,1%, ženy 6,3%);  3. podstatné zvýšení přídavků na děti (10,7%, nízké vzdělání 15%, vysokoškolské vzdělání 7,7%);  4. snížení nákladů na vzdělání dětí (9,5%, nízké vzdělání 13,1%, vysokoškolské vzdělání 6,4%);  5. cenově dostupné bydlení pro rodiny s dětmi (7,8%, bez větších rozdílů);  6. podpora pružné a zkrácené pracovní doby (7,7 %, nízké vzdělání 3,7%, středoškolské a vysokoškolské vzdělání 9%, muži 5,4%, ženy 10%);

22 5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika  Dřívější analýzy: trend k re-familizaci rodinné politiky v České republice, jenž byl započat již před rokem 1989 a posílen v období 90. let  více příčin (Saxonberg a Sirovátka 2006) dědictví komunistické minulosti jako je - institucionální dědictví (fragmentace politik, ‚jesle‘) - ideologické dědictví (slabá tradice a diskreditace feministického hnutí, vnímání mateřství a rodiny jako výsostné privátní sféry svobody), - aktuální ekonomické a sociální reality transformující se společnosti (tlaky na trh práce, deficit veřejných rozpočtů)

23 5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika trend k re-familializaci preferencí vůči politikám má základ v reálném genderovém uspořádání společnosti (strukturálně ‚vynucené‘ preference): :  tradiční dělba práce mezi muže a ženy v domácnosti  reálně nižší průměrný výdělek žen - finanční kompenzace od státu je pak nazírána jako lepší řešení  silná preference péče o děti v rodině až do věku 3-4 let  sociální politikou je fixován model déle přerušované pracovní kariéry žen (rod.dovolená), jenž odpovídá modifikovanému modelu živitele a pečovatelky  +reakce na komunistickou minulost

24 5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika  Genderové uspořádání je ale konzistentní jen zdánlivě (vynucené volby)  obecné hodnotové orientace jsou s ním do značné míry v rozporu. V populaci je silně zastoupena preference egalitárního modelu rodiny, u žen a lidí s vyšším vzděláním jasně převažuje.  Situaci lze interpretovat tím způsobem, že se jedná o institutional lag (institucionální zaostání) sociální politiky a praktik na trhu práce ve vztahu k obecným preferencím a hodnotovým orientacím populace + roli hrají specifické preference v oblasti péče o děti

25  Jednou možností je podržení strategie odpovídající aktuálnímu genderovému uspořádání - především zlepšování dávek poskytovaných rodině, zejména vyšší kompenzace za péči o velmi malé děti.  Slabá místa: konflikt mezi preferencí částečných pracovních úvazků a jejich malým využitím- to znesnadňuje harmonizaci péče o děti a zaměstnání.  Strategie sociální politiky rovněž fixuje genderové rozdíly na trhu práce a v domácnosti (jde proti obecným preferencím značné části populace).  Fiskální a stimulační limity ‚kompenzační strategie‘ ? 5 Aktuální dilema české rodinné politiky

26 26 5 Aktuální dilema české rodinné politiky  Alternativní možností je obohacení (a reorientace) rodinné politiky větší podporou opatření, jež odpovídají egalitárnímu modelu (modelu dvou pracovníků/dvou pečovatelů).  Ta má oporu v obecných preferencích populace.  Lze předpokládat, že právě změna institucionálního rámce by mohla přispět: - k celkové změně genderového uspořádání (rozšíření možností volby) - k tomu, aby rodiny mohly lépe uspořádat své strategie způsobem blízkým jejich obecnějším životním preferencím


Stáhnout ppt "Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky Tomáš Sirovátka, Helena Bartáková Masarykova univerzita Konference ‚Rodinná politika a životní."

Podobné prezentace


Reklamy Google