Parlament a legislativní proces v ČR

Prezentace na téma: "Parlament a legislativní proces v ČR"— Transkript prezentace:

1 Parlament a legislativní proces v ČR
Jaký je smysl Ústavy ČR? Ústava + jednací řády: Zákon č. 90/1995 Sb. (PS) 107/1999 Sb. (Senát)

2 Zákonodárná moc v Ústavě ČR
HLAVA DRUHÁ PARLAMENT České republiky: Článek 15 (1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu. (2) Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

3 ČINNOST PARLAMENTU Článek 31
(1) Komory zřizují jako své orgány výbory a komise. (2) Činnost výborů a komisí upraví zákon.

4 Výbory Posl. sněmovny (2006)
Hospodářský výbor; Mandátový a imunitní výbor Organizační výbor; Petiční výbor Rozpočtový výbor; Ústavně právní výbor Volební výbor; Výbor pro evropské záležitosti Výbor pro obranu a bezpečnost Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Zahraniční výbor; Zemědělský výbor

5 Rozpuštění Posl. sněmovny 1
Článek 35 (1) PS může rozpustit prezident republiky, jestliže a) PS nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) PS se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,

6 Rozpuštění Posl. sněmovny 2
c) zasedání PS bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné (120 dnů), d) PS nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. (2) PS nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

7 Usnášeníschopnost Článek 39
Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů

8 VÝJIMKY 1. K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k souhlasu s vysláním ozbrojených sil mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na našem území či k přijetí usnesení o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů.

9 VÝJIMKY 2. K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

10 VÝJIMKY 3. K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Nemůže PS přehlasovat Senát.

11 Legislativní proces Zákonodárná iniciativa: poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a VÚSC (zast.) Všechny návrhy směřují k předsedovi PS, který je pošle organizačnímu výboru. Předseda PS je zároveň předsedou organizačního výboru.

12 ORGANIZAČNÍ VÝBOR Nejdůležitější výbor PS:
organizuje práci celé komory, připravuje schůze, termíny, konání a pořad, předsedou je předseda PS (nyní Miloslav Vlček) PŘEDSEDNICTVO OV: Předseda Miloslav Vlček + Místopředsedové PS

13 Legislativní proces v ČR
Ten jej postoupí organizačnímu výboru. Předseda Sněmovny rozešle neprodleně návrh zákona všem poslancům a poslaneckým klubům. Pokud není navrhovatelem vláda, požádá ji, aby se do 30 dnů od doručení žádosti k návrhu svým stanoviskem vyjádřila. Vláda zasílá své stanovisko k návrhu zákona předsedovi Sněmovny.

14 Legislativní proces v ČR
Po vyjádření vlády k návrhu zákona nebo nevyjádří-li se vláda k takovému návrhu do 30 dnů od doručení žádosti, doporučí do 15 dnů organizační výbor předsedovi Sněmovny zařadit předložený návrh zákona se stanoviskem vlády do návrhu pořadu schůze Sněmovny. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh přikázán, a určí zpravodaje pro prvé čtení.

15 Legislativní proces v ČR
Návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, se doručí poslancům a poslaneckým klubům nejméně 10 dnů před schůzí Sněmovny, na které má dojít k jeho prvému čtení.

16 První čtení Návrh zákona uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj, kterého určí organizační výbor nebo předseda Sněmovny. O návrhu zákona se koná obecná rozprava, po níž se PS může usnést, že jej vrátí navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítá. Nerozhodne-li tak, přikáže PS návrh zákona k projednání výboru, popř. několika výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy PS. Poslanec může předložit jiný návrh na přikázání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy. Byl-li návrh zákona přikázán výboru k projednání, nelze ho vrátit navrhovateli k dopracování.

17 První čtení 3. Lhůta pro projednání návrhu zákona ve výboru je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. Tuto lhůtu může PS zkrátit nebo prodloužit, a to max. o 20 dnů. Jen se souhlasem navrhovatele lze takovou lhůtu prodloužit o více než 20 dnů. 4. Výbory, jimž nebyl návrh zákona přikázán k projednání, mohou své stanovisko k návrhu zákona sdělit PS a výboru, který návrh zákona projednává, a to i písemně; totéž mohou učinit i jednotliví poslanci.

18 Druhé čtení 1. Výbor, popřípadě výbory, jimž byl návrh zákona přikázán, předloží po jeho projednání předsedovi PS usnesení, v němž doporučí PS, zda má návrh zákona schválit či nikoliv. Doporučí-li v usnesení změny nebo doplňky návrhu zákona, přesně je formuluje. Nejméně 1/5 všech členů výboru může předložit předsedovi PS oponentní zprávu, která má obdobné náležitosti jako usnesení výboru.

19 Druhé čtení 2. Předseda PS zajistí vytištění usnesení výboru, popř. oponentní zprávy k návrhu zákona a doručí vše poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení. 3. O návrhu zákona se koná obecná rozprava. Po ní může Sněmovna vrátit návrh zákona výboru k novému projednání nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá.

20 Druhé čtení 4.Nevrací-li PS výboru návrh k novému projednání nebo jej nezamítá, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. PS se v ní může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu odděleně. Během této rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací, popř. jiné návrhy. Tyto návrhy se vytisknou a předseda PS je zašle neprodleně všem poslancům.

21 Druhé čtení 5. I po podrobné rozpravě může PS vrátit návrh zákona výboru k novému projednání nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá.

22 Třetí čtení 1.Třetí čtení lze zahájit nejdříve za 24 hodin po doručení pozměňovacích návrhů poslancům. Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.   2.Na závěr třetího čtení PS hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se PS usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. Návrh zákona, s nímž PS vyslovila souhlas, postoupí Senátu bez zbytečného odkladu.

23 SENÁT - výbory Organizační výbor Mandátový a imunitní výbor
Ústavně-právní výbor Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Výbor pro záležitosti Evropské unie Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku

24 Organizační výbor 1. (1) OV tvoří jeho předseda (Přemysl Sobotka z ODS), kterým je předseda Senátu, místopřed. výboru, jimiž jsou místopřed. Senátu, a další členové navržení senátorskými kluby a ustavení podle zásady poměrného zastoupení.

25 Organizační výbor 2. (3) OV organizuje a koordinuje práci orgánů Senátu. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména a)připravovat schůze Senátu a navrhovat předsedovi Senátu jejich termín a pořad a podílet se na přípravě společné schůze Senátu a PS, b) stanovit usnesením období vyhrazená pro pravidelné jednání Senátu a jeho orgánů, c) doporučovat předsedovi Senátu zařazení návrhů zákonů, mezinárodních smluv , k jejichž ratifikaci je třeba souhlasu obou komor, zákonných opatření Senátu atd.

26 Organizační výbor 3. d) přikazovat návrhy jednotlivým výborům a určit, který výbor je výborem garančním v případě, že návrh přikázal více výborům, e) schvalovat plán zahraničních styků Senátu, jeho orgánů a senátorů, f) rozhodovat o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Senátu, jeho orgánů a senátorů, a to i mimo schválený plán zahraničních styků, g) žádat senátorské kluby o předložení dokladů o čerpání příspěvků poskytnutých z rozpočtu Senátu na úhradu jejich nákladů.

27 Senát 1.Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení. 2.Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. 3. Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě 30 dnů platí, že je návrh zákona přijat.

28 Legislativní proces v ČR
1.Když Senát návrh zamítne, hlasuje o něm PS znovu. Návrh je přijat, když ho schválí nadpoloviční většina všech poslanců. 2.Když Senát návrh vrátí PS s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm PS ve znění schváleném Senátem. 3.Když PS neschválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o vlastním návrhu zákona. Návrh je přijat, když ho schválí nadpoloviční většina všech poslanců. 4.Do pozměňovacích návrhů nemůže PS při projednávání zamítnutého nebo vráceného návrhu zákona zasahovat.

29 Legislativní proces v ČR
Jestliže Senát vyjádří vůli nezabývat se návrhem zákona, je tímto usnesením návrh zákona přijat. Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. O vráceném zákonu hlasuje PS znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže PS setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

30 Legislativní proces v ČR
Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. K platnosti je potřeba, aby zákon byl vyhlášen, tzn. zveřejněn ve Sbírce zákonů. 15 dnů po vyhlášení bývají zákony účinné.

31 Legislativní nouze Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen.

32 Legislativní nouze Odpadá první čtení, předseda PS vybere výbor a určí mu lhůtu na projednání. Druhé čtení, může být upuštěno od obecné rozpravy. Řečníci 5 minut. Třetí čtení bezprostředně po druhém. (zákony o ČT, stavební zákon po povodních, volební zákon, iránský Búšehr atd.)

33 Volba prezidenta 1. 1.Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor tajným hlasováním. 2.Navrhovat kandidáta na úřad prezidenta republiky je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. 3.Návrhy kandidátů na úřad prezidenta republiky se předkládají společné volební komisi nejpozději 48 hodin přede dnem volby. 4.Volba se koná nejvýše ve třech kolech.

34 Volba prezidenta 2. 12.V prvém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. 13.Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů, koná se do 14 dnů druhé kolo volby.

35 Volba prezidenta 3. 14.Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. 15.Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

36 Volba prezidenta 4. 16.Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do 14 dnů třetí kolo volby. 18.Ve třetím kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. 19.Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.