Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

J. MASOPUST, Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie „Život jako dědičné, smrtelné onemocnění přenášené.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "J. MASOPUST, Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie „Život jako dědičné, smrtelné onemocnění přenášené."— Transkript prezentace:

1 J. MASOPUST, Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie „Život jako dědičné, smrtelné onemocnění přenášené pohlavními buňkami“ (s různou prognózou a dobou trvání)

2 Prodromální stádium Připravuje se sblížením dvou jedinců odlišného pohlaví a interakcí jejich funkčních pohlavních buněk: SPERMIE a VAJÍČKA (obsahujících specifickou genetickou informaci)

3 Transport spermie Transport vajíčka 3. Spermie v dist.části vejcovodu (pod 50) 2. Spermie v dutině dělohy ( ) 1. Spermie ve vagině po koitu (250 milionů) 4. Vajíčko mezi ampulou a isthmem (1.-2. den) 5. Vajíčko v uterotubulárním spojení (2.-3. den) 6. Vajíčko proniká do dutiny dělohy (3.-4.den) 7. Implantace blastocysty (7. den)

4 Zona pelucida (15-25 min) Perivitelinní prostor (1 sec) Perivitelinní membrána (1 min) Mitotické vřeténko 1. dělení (24 hod) Viditelné mužské a ženské prvojádro (2-3 hod) (a)Uvolnění kortikálních granulí (b)Kompletizace 2. meiotického dělení a tvorba polárních tělísek FERTILIZACE

5 Plodnost muže Kupř. Epididymální glykoprotein (EG) Člen rodiny CRISP (cystein-rich secretory protein) Jeho inhibice aplikací specifické protilátky zabrání oplodnění

6 „KLINICKÉ“ STÁDIUM (ontogeneze) Po fertilizací vzniká EMBRYO FETUS porod NOVOROZENEC DÍTĚ DOSPĚLÝ JEDINEC Období prenatální Období postnatální

7 Ačkoliv buněčná struktura těla je velmi složitá, je vytvářena omezeným repertoárem buněčných aktivit: *PROLIFERACE – DIFERENCIACE – APOPTÓZA *ADHERENCE *PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE *REGULACE CELÉHO ORGANISMU

8 Faktory regulující časnou embryogenezi Růstové a diferenciační faktory (GDFs) Fibroblastové růstové faktory (FGFs) a jejich receptory (FGFRs) Hedgehog proteiny Wnt proteiny TGF  nadrodina Oct ¾ Nanog BMP a další

9 morula Časná blastocysta Pozdní blastocysta spermie oocyt Oplod. vajíčko 1.dělení2.dělení Implantace blastocysty Oct 4 BMP 4 Nanog homeobox Oct 4 POU class homeobox SOX 2 SRY 7. den gestace SIGNALIZACE v časné fázi embryogeneze

10 proliferace přežití proliferace růstglykogen přežití Zvýšení syntézy NO Signalizce růstových faktorů

11

12

13 POROD týdny gestace Fetogenesis Vývoj rizika teratogeneze v prenatálním období riziko

14 GENOM Transkriptom Kinom PROTEOM METABOLOM GENOM Transkriptom PROTEOM METABOLOM transdukce signálu (kinom) Envirom

15 MATKA OTEC GENOM FARMAKOMETABONOM Vlivy „in utero“ - Životní styl – Choroby Věk – Léky – Potrava (Envirom)

16 LIDSKÉ TĚLO (hybridní „superorganismus) 10% vlastních buněk (10 trilionů) 90% mikrobů (37 druhů) – střevní mikrobionta (90 trilionů) Bakteriální metabolismus poskytuje některé nezbytné vitaminy a kofaktory: - vitamin K, foláty. biotin - produje 5 – 30 % metabolické energie (kyselina máselná) - podílí se na regulaci imunitního mechanismu

17 15tiletá periodizace lidského života (WHO) Dětství0 – 14 r Dospívání15 – 29 r 30 – 44 r 45 – 59 r Rané stáří60 – 74 r Vlastní stáří r Dlouhověkost90 a více Druhý věk Období produkční Třetí věk Období poprodukční První věk, Období předprodukční Dospělost Střední věk

18 STÁRNUTÍ fyziologický vývojový proces se změnami na celulární, sub- celulární i na úrovni celého organismu, které odpovídají postupujícímu věku Problém gerontologie : Odlišit geneticky programované změny buněčných struktur a funkcí od projevů možných chorobných stavů provázejících stárnutí Nahromadění změn zvyšujících riziko smrti

19 OČEKÁVANÁ DÉLKA ŽIVOTA Posledních 160 let za každý 1 rok zvýšení o 3 měsíce V současné době nárůst mírnější a v dalších 50ti letech se bude ještě více zpomalovat (v rozvinutých zemích) Důvody (Olshansky): * velký nárůst obezity (civilizační choroby) * infekční choroby (mikroorganismy rezistentní na antibiotika, globalizace usnadňuje šíření – AIDS, SARS, ptačí chřipka.., snížená imunita: senioři, chemoterapie )

20 Pravděpodobná délka dalšího života Věk zůstává ,5 let Dnes člověk ve věku 47 let má velkou pravděpodobnost se dožít dalších 37 let (tj. do věku 84 let) Za poslední století se délka života zdvojnásobila

21 „Ženy žijí déle než muži“ ( u řady savců) Vysvětlení je v mitochondriální teorii stárnutí (mitochondrie jsou největší zdroj „volných radikálů“) Mitochodrie ženského pohlaví generují polovinu H 2 O 2 a mají vyšší množství anti-oxidantu, glutathionu Estrogeny se váží na estrogenový receptor, který aktivuje signalizaci MAP-kinasy a NF-  B, zvyšující tvorbu anti-oxidantů Dále, exprese 16 S mRNA (snižující se stárnutím) zůstává vyšší u žen ve srovnání s muži Oxidační poškození mitochondriální DNA je 4 krát vyšší u mužů Ovarektomie odstraňuje tuto „ženskou“ výhodu Hledají se látky s příznivým účinkem estradiolu, ale bez projevů feminizace

22 Proces stárnutí Úroveň Příčina celý nesouhra organismus v regulacích (nervová, endo- krinní, imunitní) buňka involuce, zánik struktur-funkcí chromosomy “geny stárnutí”

23 Základní problém je Mechanismus X Projevy odlišit PŘÍČINY DŮSLEDKY stárnutí

24 Mechanismy stárnutí * Změny v DNA (genetické, epigenetické) * Změny v energe- tickém metabolismu (růstový hormon a IGF-1) * Oxidační stres

25 Z hlediska vývojové biologie je stárnutí (ne?)adaptivní proces: Důsledek redukce energie pro udržování a opravy buněk ve prospěch reprodukce druhu Identifikovány geny, jejichž mutace pozměňují délku života u různých živočichů; většinou mají vztah k energetickému metabolismu ( kupř. gen pro insulin, IGF 1 a jejich receptory) Jsou preferovány metabolické dráhy šetřící energii Stárnutí je strategie navozená přirozenou selekcí šetřit energii spolu s jinými úspornými strategiemi pro zlepšení předprodukčního přežívání potomstva

26 ZMĚNY na úrovni CHROMOSOMU (alterace DNA) - Geny (předčasného) zrychleného stárnutí CKN1 ( Cockaynův syndrom typ I) WRN (Wernerův syndrom): potlačuje DNA-replikaci Lamin A (Hutchinson-Gilfordův syndrom -progerie) Gen KLÓTHÓ (sudička – rozpřádá nit života) Jsou 2 kopie (od matky, od otce), je-li jen 1 > 65 r - Geny prodlužující život gen ApoA I Milano (reverzní transport cholesterolu)

27 Mechanismus alterace DNA (ovlivňuje expresi genů) - Methylace DNA (deoxycytosin→ deoxymethylcytosin DNA-methyltransferasa ovlivněny jsou oblasti „CpG-ostrůvky“ – vazebná místa četných transkripčních faktorů na promotorech genů (hlavně „geny ochránci genomu“) - Demethylace DNA (děje se 2 mechanismy): * inhibice DNA-methylasy (kupř. 5-azacytidinem) * DNA-demethylasová aktivita + Methylace snižuje transkripční aktivitu kódujících genů * Hypomethylace snižuje expresivitu kódujících genů

28 GERONTOGENY – změna jejich aktivity ovlivňuje stárnutí a dlouhověkost Tyto geny kódují faktory ovlivňující celé spektrum různých buněčných funkcí: Kontrola metabolismu Rezistence vůči stresu Genová dysregulace Genová stabilita GENY dlouhověkosti GENY dlouhověkosti u: Saccharomyces (LAG1, LAC1, RAS1,2, PHB1,2, CDC7, BUD1, RTG2, RPD3, HD1, SIR2,4-42, UTH4, YGL023,SGS1 Caenorhabditis (daf-2, age-1/daf-23, akt-1/akt-2, daf-16,12, ctl-1, old-1, spe-26, clk-1, mev-1) prodloužení života o 30% Drosophila (sod1, cat1, mth) Mus (Prop-1, p66)

29 Geny hrají roli nejen při dlouhověkosti, ale i při udržování zdraví Jsou geny predisponující k chorobám a geny chránící zdraví Gen pro hydroxylaci aromatických sloučenin (Kuřáci umírající ve 30, bez tohoto genu mohou žít třeba až do 85 let)

30 Mnohé z „dlouhověkých“ genů řídí hospodaření s energií Živočichové obvykle mají hlavní úlohu: přivést na svět a vychovat nové pokolení; potom už jejich život nemá valnou cenu pro udržení druhu Dlouhověcí živočichové bývají zakrslí a neplodní Hypotéza: Prodloužení života vyvolané úsporou metabolické energie (aktivace „šetřících genů“) a odklonem od rozmnožování může být univerzální mechanismus (platný i pro člověka ?) Málo živočichů ve volné přírodě se dožije věku, kdy se začnou projevovat známky stárnutí“ (většinou podlehnou dříve přirozeným nepřátelům, úrazům, infekcím, hladu, přírodním zvratům) Pravěcí lidé umírali obvykle na vrcholu svých sil Teprve s moderní civilizací přišel problém stáří

31 Replikační stárnutí (mitózové hodiny) určuje kolikrát se buňky mohou dělit (podmíněno krácením telomerů ( inaktivita telomerázy) → poškození DNA ) Hayflickův limit Známkou jsou ložiska fosforylovaného histonu H2A.X. 53BP1 a MRE11. Inhibitory histon-deacetylasy mohou navodit stárnutí fibroblastů Nadměrná exprese lidské histon-deacetylasy (SIRT1) působí proti stárnutí navozenému PML/p53 Závěr: reorganizace struktury chromatinu může být mechanismem provázejícím stárnutí při alteraci exprese určitých genů Mechanismy stárnutí se mohou lišit u různých typů buněk i u různých živočišných druhů

32 SIGNÁLNÍ DRÁHY vedoucí k STÁRNUTÍ Dosavadní studie ukazují na směřování k dráze: * p53-p21 (p21 CIP21/WAF1 ) (Exprese p21 je zvýšena při stárnutí sdruženém s replikačním zkracování telomérů) * p16-pRb (Progrese buněčného cyklu je zvětší části kontrolována fosforylací pRb pomocí CDK, což uvolňuje E2F, který navázáním na promotor spouští transkripci genu) Inhibitorem je CIP/KIP (člen p21) a INK4 (člen p16) * Inhibice IGF1 –PI3K/ Akt (pomocí PTEN) (omezuje přežívání, snižuje replikační životnost a brání proliferaci)

33 ALTERACE PROTEINŮ Aspartyl- Asparaginyl- * deamidace * isomerizace * racemizace poškození proteinů STÁRNUTÍ

34 Forma modifikace proteinů (způsobuje změnu biologických vlastností) ztráta SH-skupin (vadné poskládání molekuly, funkce, snížení antioxidace, albumin: snížená vazebnost těžkých kovů a sirných aminokyselin) tvorba dityrosinů (vzniká působením peroxidas hemoproteinů) adice karbonylových produktů (vazba glyko-oxidovaných postranních řetězců na NH 2 - lysinu, argininu, prolinu a threoninu) Fentonova reakce (tvorba hydroxy/ferryl – radikálu)

35 TVORBA a KUMULACE vedlejších (nežádoucích) produktů metabolismu Enzymy zajišťují termodynamicky upřednostněné ale kineticky nefavorizované reakce buněčného metabolismu s průvodní tvorbou nežádoucích (toxických) produktů, hromadících se v organismu při stárnutí A C F B D E AGE (konečné produkty pokročilé glykace) LIPOFUSCIN VOLNÉ RADIKÁLY Enzymy DNA-oprav

36 Hlavní teorie stárnutí Teorie volných radikálů (reaktivní formy kyslíku) – vedlejší produkt energeticky výhodnějšího aerobního metabolismu Stresová teorie stárnutí (selekce genů pro rezistenci vůči stresu umožňujících maximální využití metabolické energie v období nedostatku) Teorie deprivačního syndromu (dostatek příjmu energie dnešního člověka se liší od podmínek minulých populací – prodlužující se délka života s akumulací genových mutací) Klasická evoluční teorie stárnutí vysvětluje, proč mortalita stoupá s věkem: jak jedinec stárne, tak klesá jeho fertilitní období (reprodukce); přednost má přežití druhu

37 Mechanismy (příčiny) stárnutí Buněčné stárnutí Omezená schopnost replikace (vyjma kmenových buněk) Programovaná ztráta genet.mat. (restrikce kodonu) Ztráta sekvencí DNA pro opa- kované dělení funkční kapacity vznik inhibitorů proteosyntézy Nahromadění běžných omylů Hromadění běžných mutací během transkripce nebo translace; běžné chyby v proteosyntéze nakonec poruší funkci buňky

38 STÁRNUTÍ a OXIDAČNÍ STRES (teorie „volných radikálů“) Zvýšená zvýšená potřeba energie vícebuněčných organismů si vynutila přechod anaerobního metabolismu na aerobní vznik mitochondrií Respirační systém (transport elektronů) Vedlejší produkt: superoxidy (ROS) Antioxidační systém

39 ROS Enzymy Proteiny SOD, CAT, GP X, GST, MSH, RSH-P X   GP, Trf,Alb ferritin Metabolity Vitaminy A, E, C, KoQ bilirubin, urát Mg, Mn, Zn, Se lipoát,karnosin NAD(P)H Radiace ZÁNĚT (neutrofily, makrofágy) Arginin (NOS) Autooxidace Elektron -transport Polutanty Oxidasy (+) (-)(-)(-)(-) DNA, RNA PROTEINY Enzymy LIPIDY Chyby Transkripce, Translace Oxid. nukleové kyseliny Alterované PROTEINY (enzymy) Oxid. modifik. oxLP

40 MITOCHONDRIE Dysfunkce respiračího řetězce ROS ATP 2H + + 1/2O 2 H2OH2O mtDNA poškození mtDNA podjednotky kódované poškozenou DNA podjednotky kódované mtDNA NAD + NADH Podjednotky kódované nukleární DNA FAD FADH 2 Chybný cyklus

41 EXHALOVANÉ NANOČÁSTICE Oxidační stres a zánětlivá reakce ATHEROMENDOTEL TROMBOCYTY MYOKARD Progrese aterogeneze Vaskulární dysfunkce Dysfunkce fibrinolýzy Aktivace Agregace Poruchy rytmu Ruptura plátu Vazokonstrice Trombogeneze Ischemie myokadu a infarkt Arytmie KARDIOVASKULÁRN Í úmrtí

42 ROS, RNS Respirace Aktivity katalyzované oxidací (oxidace v neutrofilech a makrofázích; autooxidace red. NAD/NADP- dehydrogenas flavoproteinů a cytochromů P450) MODIFIKACE: DNA, RNA LIPIDU PROTEINU - přímá oxidace - konverze na karbonyl-deriváty tj. reakce postr.řetězců s produkty lipoperoxidace (malondialdehyd) a s pro- dukty oxidované glykace/ /glykoxidace – dikarbonyly ALTERACE buněčných funkcí

43 Ženy - menopauza (vyhasínání funkce vaječníků) Muži (po 40 r.) - andropauza (testosteron) – 20 % let psycholog. problémy, únavnost, slabost, úbytek svaloviny a kostní hmoty, porucha hematopoeze, oligospermie, sexuální dysfunkce, podrážděnost, úzkost, nespavost, porucha paměti, snížení kognitivních funkcí - adrenopauza (dehydroepiandrosteron DHEA) - somatopauza (GH/IGF-1, melatonin) Klinické projevy stárnutí

44 SARKOPENIE (úbytek svalové hmoty) - za každou dekádu o 2,5 až 5,0 kg (úbytek aktivní tělesné hmoty) - zvyšuje se hmota neaktivní - úbytek o 10 % snížení imunity - snížení výdeje energie (základ rozvoje obezity) - pohybová inaktivita vede k atrofii svalových vláken (znamená to „šlápnutí na klouzačku, z níž je nesnadné vystoupit“) - k oslabování svalu dochází, není-li pravidelně zatěžován na hladině % maxima

45 OSTEOPORÓZA (úbytek kostního minerálu) Postmenopauzová (nedostatek estrogenů potlačení životnosti osteocytů, nedostetečná odpověď osteoblastů na mechanické podněty a opravy mikropoškození při stárnutí) Senilní (převaha osteoresorpce nad osteoprodukcí) Potenciace osteoklastogeneze (změna v interakci mezi RANKL-RANK-osteoprotegerin) Tvorba kosti vyžaduje: (1) osteoinduktivní signály, (2) schopnost buněk reagovat na signály Morfogenní proteiny a nadrodina TGF  Osteoresorpci potlačuje: kalcitonin (inhibuje osteoklasty, ale nepotlačuje tvorbu kolagenu osteoblasty) aminobisfosfonáty snižují kostní remodelaci potlačením a apoptózou osteoklastů raloxifen (agonista estrogenů)

46 Stárnutí EPIDERMIS (POKOŽKA) Morfologie: oploštění dermis-epidermálních spojení FAS/FASL-apoptóza: ztenčování epidermis, pokles proliferace a nárůst apoptózy buněk pod granulární vrstvou Stárnutí vlasů Cyklická rekonstrukce intaktní jednotky pigmentového vlasového váčku je shodná na celé vlasové pokrývce, a to v prvních 10ti vlasových cyklech tj. asi do 40 let věku Pak se nastává geneticky regulované vyčerpávání pigmentové potence jednotlivých foliklů a tvorba šedivých až bílých vlasů; ůbytek pigmentu navozuje nejprve snížení aktivity tyrosinasy v melanocytech vlasového bulbu, po té suboptimální interakce mezi kortikálními keratocyty a melanocyty a defektní migrace melanocytů z rezervoárů v horních vrstvách kořínků do pigmentovaných oblastí rozruší normální funkci celé vlasové jednotky. Významnou roli hraje zvýšení ROS a snížení anti-ROS potenciálu s poškozováním nukleární a mitochondriální DNA

47 Stáří není nemoc (ale nebývá bez nemocí)

48 Choroby přibývající s věkem * Alzheimer. ch. * Ateroskleróza ICHS, AMI,mrtvice nefropatie * Nádory * Katarakty * Diabetes typ 2 * Osteoporóza * Parkinson *Hyperparatyreóza *Hypotyreóza *Poruchy imunity *Monoklonální gamapatie *Mnohočetný myelom *Degenerace makuly Jejich přítomnost ovlivňuje hodnoty biochemických testů

49 Alzheimerova choroba neurodegenerativní onemocnění starších jedinců s progresivní ztrátou paměti a demencí Depozity peptidu amyloidu  (A  ) v senilních plátech a mozkových cévách tvorba neurofibrilárních smotků a zánik neuronů Mutace: APP-gen (chromosom 21) Presenilin 1 (PS-1) gen, presenilin 2 (PS-2) Riziko:  4 ApoE, LDL-receptor related protein, CYP2D6

50 Proteinový prekursor  -amyloidu  -sekretasa  -sekretasa  (770 aminokyselin) (17 a,k.-sign.peptid) Alzheimerova choroba sAPP  sAPP  + + C83 C99  sekretasa A   A  

51 Proteinový prekursor  -amyloidu  -sekretasa  -sekretasa  -sekretasa (695 aminokyselin) A  (40) A  (42/43) (normální) (senilní pláty)

52 Mechanismus poškození neuronů u Alzheimerovy choroby ROS NO TNF TGF bFGF cytokin astrocyt nervová buňkazaniklá buňka apoptóza mikroglie/ makrofág (v klidu) fibrilární A  aktiv. mikroglie SR-RAGE GluTrans Glutamát (exotoxi- cita)

53 GENETICKÉ MARKERY Alzheim. chor. (prokázány pouze u 1% pacientů s předčasným výskytem, mezi roky) * PRESENILIN 1 - gen (na chromosomu 14) Produkt genu: Protein PS-1 nalezen u rodin s časným výskytem; nejméně 35 mutací * PRESENILIN 2 - gen (zatím 2 mutace) PS-1 a PS-2 jsou homologní polytopní membránové proteiny endoplasmat. retikula * APP - gen (na chromosomu 21) Mutace genu pro prekurzorový protein B-amyloidu, exprese též u Downova syndromu

54 Parkinsonova choroba Neurodegenerativní onemocnění (motorický neuron; neuro-melanin obsahujicí neurony mozkového kmene; pars compacta substancia nigra; 80 % ztráta striátového dopaminu ) klin. projevy akineze, rigidita, klidový třes Multifaktoriální příčina s genetickou predispozicí, toxiny okolní i endogenní ( 1-methyl-4-fenyl-1,2,3.6 -tetrahydropyridin,  -synuklein) a faktory stárnutí, deplece GDNF (neurotrofní faktor z gliových buněk) (oxidační stres; substancia nigra má málo antioxidantů, hlavně glutathionu) apoptóza dopaminergních neuronů)

55 MPTP MPP + dopamin 5-OHDA Jiné toxiny:  synuklein (1-methyl-4-fenyl-1,2,3,6-tetra- hydropteridin) (1-methyl-4-fenyl-pyridinium) toxin Respirační řetězec Inhibice komplexu I Vzestup ROS/ pokles ATP Vzestup aktivity Cy C Vzestup intracel. Ca 2+ APOPTÓZA Zvýšení ROS Oxidační stres Lipoperoxidace Poškození DNA MAO O 2 *- H2O2H2O2 mitochonfrie

56 ZDRAVÉ STÁRNUTÍ (anti-aging)

57 HORMESIS Bifázická odpověď na velikost dávky určitého agens - Nízká dávka působí stimulačně (příznivý efekt) - Vysoká dávka je toxická, inhibiční (nepříznivý efekt) Hormesis – základní princip evoluční teorie Navozuje rezistenci živých organismů vůči škodlivinám „Co tě nezabije, to tě posílí“

58 dávka účinek příznivý nepříznivý

59 HORMETICKÉ FAKTORY BUNĚČNÝ STRES, SIGNALIZACE HORMETICKÉ EFEKTY Antioxidanty Superoxiddismutasa Katalasa Glutathionperoxidasa Životní styl Pohyb Restrikce energie Strava Mentální cvičení Expozice zevních škodlivin toxiny, radiace teplota voda Expozice vnitřních faktorů Ischemie Endokrinní faktory neurotransmitery Volné radikály Tok iontů Deplece energie Receptory Kinázy, fosfatázy deacetylázy Transkripční faktory Nrf-2 FOXO, CREB NF-  B Proteinové chaperony HSP-70 GRP-78 Růstové faktory BDNF, VEGF bFGF Mitochodr.proteiny Ca-reg. faktory

60 Mírný krátkodobý stres Stresová odpověď Aktivace HSF Exprese genů pro stresovou odpověď Tvorba proteinů teplotního Šoku (HSP) Signalizace mechanismů údržby a opravy buněk

61 Mírný stres (přechodný) Gymnastika cév Gymnastika mozku Přiměřená, chutná výživa (antioxidanty) Přiměřený pohyb Exprese genů pro rezistenci stresu Růstové faktory Antioxidační enzymy Faktory proti stárnutí Rezistence: Kardiovaskulární choroby Neurodegenerace IDefekty imunity Insuficience pohybového aparátu Rezistence Diabetes, Ateroskleróza, Předčasné Stárnutí Choroby spojené se stářím

62 „Těšit se ze života, ale neškodit jinému životu“

63 Děkuji za pozornost a Vaši účast na tomto setkání


Stáhnout ppt "J. MASOPUST, Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta, Ústav klinické biochemie a patobiochemie „Život jako dědičné, smrtelné onemocnění přenášené."

Podobné prezentace


Reklamy Google