Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A25 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníLeden 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A25 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníLeden 2013."— Transkript prezentace:

1 Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A25 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníLeden 2013 Ročník/věková kategorie4. ročník Vyučovací předmět/klíčová slova Mezinárodní měnový fond, úkoly, funkce a cíle MMF, politika MMF, organizační struktura MMF, zasedání MMF Anotace Studenti se seznamují se základními orgány a funkcemi MMF

2 Mezinárodní měnový fond Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Helena Svršková,

3 Mezinárodní měnový fond Má za úkol dohlížet nad stabilitou finančních systémů a pomáhá zadluženým státům. Mezinárodní měnový fond Mezinárodní měnový fond vznikl ve čtyřicátých letech jako obrana před možnou další hospodářskou krizí. Má za úkol dohlížet nad stabilitou finančních systémů a pomáhá zadluženým státům. V současnosti je jejím členem 187 států.

4 Mezinárodní měnový fond Hlavní budova Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu, D.C. ZkratkaMMF Vznik22. července 1944 Typmezinárodní ekonomická organizace SídloWashington, D.C. USA Členové187 zemí Úřední jazykangličtina, francouzština, španělština generální ředitelChristine Lagardeová Hlavní orgánsbor guvernérů Oficiální webwww.imf.org A

5 Mezinárodní měnový fond (zkráceně MMF, anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 187 členských států (z členů OSN do něj z různých důvodů nepatří jen Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru a Severní Korea). Hlavní sídlo MMF se nachází ve Washingtonu D.C.

6 Vznik Mezinárodního měnového fondu K založení Mezinárodního měnového fondu vedl především vývoj mezinárodní měnové soustavy po první světové válce, protože během světové hospodářské krize došlo v 30. letech 20. století ke zrušení zlaté měnové soustavy. Už koncem 30. let byl vznesen návrh na založení organizace, která by vytvořila globální ekonomický systém, který by byl schopný čelit i velkým ekonomickým depresím. Prakticky však k tomu bylo možno přistoupit až v rámci přípravy poválečného uspořádání světa a systému nových organizací pro mezinárodní spolupráci v čele s OSN.

7 Mezinárodní měnový fond, na jehož přípravě se podílela i exilová vláda ČSR, byl založen 22. července 1944 schválením Článků dohody na Měnové a finanční konferenci v americkém státě New Hampshire 27. prosince Články dohody podepsalo 29 vlád včetně československé, čímž tento základní dokument upravující poslání a fungování fondu vstoupil v platnost. Samotná organizace vnikla v květnu 1946 jako součást poválečných rekonstrukcí. Finanční operace Fondu byly zahájeny 1. března Společně s MMF vznikla i jeho sesterská organizace Světová banka.

8 Prvotním úkolem MMF bylo dohlížet a řídit systém pevných devizových kursů, kdy se hodnota všech světových měn vztahovala ke zlatu a americkému dolaru. Americká vláda ustanovila hodnotu jedné unce zlata na 35 dolarů. Tento systém se stal základem mezinárodního obchodu považovaného za motor ekonomického růstu a prosperity. Druhým základním úkolem MMF bylo poskytování krátkodobé finanční podpory zemím, které vyčerpaly své zahraniční měnové rezervy a ocitly se v potížích.

9 Cíle MMF Základní cíle Fondu definované ve Článcích dohody jsou:  podporovat mezinárodní měnovou spolupráci  usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu  podporovat devizovou stabilitu  napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů  dočasně zpřístupňovat své zdroje členům majícím potíže s platební bilancí, tzn. poskytování úvěrů členským státům, které se potýkají s krizí  zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů.

10 V roce 1971 zrušily USA (mezi jinými i v souvislosti s válkou ve Vietnamu) volnou směnitelnost dolaru. Důsledek byl ten, že systém, který se o ni opíral se rozpadl. Vytvořen byl systém volně pohyblivých měnových kurzů členských zemí MMF (tzv. floating), v němž je hodnota jednotlivých měn určována trhem nebo zásahy jednotlivých vlád. Po těchto změnách začínala existence MMF postupně ztrácet smysl. MMF byl přesto zachován jako konzultační, poradenský a dozorový orgán poskytující krátkodobé půjčky. Postupně byly zapojovány další typy úvěrů:  úvěr ke stabilizačnímu financování výkyvů ve vývozu  úvěr k financování výkyvů v nárazníkových zásobách surovin  úvěr k financování devizových následků růstu dovozních cen ropy Od r pak funguje STF (Systemic Transformation Facility) pro pomoc postkomunistickým zemím. Od svého vzniku zaplatila Česká republika MMF více než 50 miliard korun.

11 Politika Hlavní rozhodnutí vyžadují 85% většinu. Po celou historii MMF tak nelze bez souhlasu Spojených států amerických rozhodnout. Jednou z hlavních aktivit MMF je dohled na mezinárodní finanční systém. Tento dozor nad finanční politikou členských států je vykonáván hlavně formou pravidelné konzultace se zástupci jednotlivých členských států. Konzultace se provádí zpravidla jednou ročně. MMF je většinou spojován s obrovskými půjčkami zemím nacházejícím se v hospodářských krizích nebo na jejich počátku. V polovině devadesátých let poskytl Mexiku půjčku 18 miliard dolarů a Rusku více než 6,2 miliard dolarů a v červnu 1998 se zavázal k půjčce ve výši 35 miliard dolarů Indonésii, Koreji a Thajsku. Následně podpořil 20,4 miliardami dolarů hospodářský program Ruska pro rok 1998.

12 Organizační struktura Hlavou celé instituce je generální ředitel, který je volen výkonným sborem na dobu pěti let. Spolupracuje se sborem guvernérů, výkonným sborem, výborem pro rozvoj a vnitřním výborem. Sbor guvernérů je vrcholným orgánem MMF zastupujícím jednotlivé členské země. Dalším organizačním stupněm je stejný počet zástupců. Guvernéři a jejich zástupci bývají většinou ministry financí nebo ředitelé centrálních bank jednotlivých států. Sbor guvernérů je oprávněný přijímat nové členy MMF, určovat výši členských kvót(objem kapitálu, který musí každá členská země každoročně zaplatit) a přidělovat SDR. Sbor guvernérů se schází během výročních setkání MMF, zpravidla jednou ročně.

13 Vnitřní výbor složený z 24 guvernérů, funguje jako poradní orgán Sboru guvernérů. Výkonný sbor se skládá z 24 zvolených nebo dosazených výkonných ředitelů. Osm členských států (Čína, Francie, Německo, Japonsko, Rusko, Saúdská Arábie, Velká Británie a USA) má právo na jednoho výkonného ředitele, dalších 16 ředitelů zastupuje jednotlivé skupiny států. Výkonný sbor je zodpovědný za záležitosti jednotlivých států (hodnocení vývoje jejich hospodářství, prosazování politiky doporučené MMF apod.) a schází se alespoň třikrát týdně.

14

15 Výroční zasedání Každý podzim se koná výroční setkání rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky, na němž účastnící jednají o široké škále problémů týkajících se zmírňování chudoby, mezinárodní rozvojové pomoci a světových financí. Každoroční zasedání je fórem pro posílení mezinárodní spolupráce, jež umožňuje Mezinárodnímu měnovému fondu i Světové bance lépe sloužit svým členským zemím. Každoroční zasedání se tradičně koná vždy dvakrát ve Washingtonu a každý třetí rok v jedné z členských zemí, aby byl zdůrazněn mezinárodní charakter obou institucí. Kromě těchto setkání Rady guvernérů je oficiálně svoláván i Rozvojový výbor a Mezinárodní měnový výbor a Finanční výbor. V Praze se konalo výroční zasedání MMF a SB v září 2000

16 Zvláštní práva čerpání Zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights, SDR) jsou jednotnou měnou užívanou v rámci MMF. SDR tvoří hlavní rezervní aktivum MMF a odvozují se od průměrné hodnoty měn USA, Německa, Japonska, Francie a Velké Británie – zemí nejvíce zapojených do globálního obchodního systému. MMF přiděluje SDR svým členům na základě výše jejich členských kvót. Členské kvóty tvoří základ celkového finančního obnosu, ze kterého MMF poskytuje půjčky jednotlivým zemím, a určují výši půjček pro jednotlivé země. Čím větší jsou příspěvky jednotlivých zemí, tím více si v době nouze mohou půjčovat. Výše kvót se pro každý členský stát určuje na základě jednotlivých ekonomických ukazatelů zahrnujících výši národního důchodu, rezerv a účast národní měny v mezinárodním obchodě. SDR jsou nekrytou měnou.

17 Vztahy ČR a MMF Československo bylo členem MMF od čtyřicátých let. V roce 1954 bylo jeho členství pozastaveno pro neplnění povinností vyplývajících ze Stanov (rozsah poskytování ekonomických údajů). Po roce 1989 požádalo Československo o obnovení členství a 20. září 1990 přistoupila Česká a Slovenská Federativní Republika k Dohodě o Mezinárodním měnovém fondu jako 152. člen MMF. K bylo zajištěno nástupnictví obou nově vzniklých států v těchto institucích.

18 Zastoupení ČR v MMF Oficiálním představitelem každé členské země v MMF je guvernér jmenovaný zpravidla vládou. V zemích našeho typu to bývá šéf centrální banky. Guvernérem MMF za ČR je guvernér České národní banky Miroslav Singer.

19 Zdroje:  ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie stručný přehled 2009/2010. Zlín: CEED, s. 49. ISBN


Stáhnout ppt "Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A25 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníLeden 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google