Houbová onemocnění včelího plodu

Prezentace na téma: "Houbová onemocnění včelího plodu"— Transkript prezentace:

1 Houbová onemocnění včelího plodu
Zvápenatění včelího plodu Ascosphaerosis larvae apium Zkamenění včelího plodu Aspergillosis larvae apium

2 Zvápenatění včelího plodu
Houbové onemocnění včelího plodu - v Evropě známé od 1.poloviny 20. století V ČR dříve výskyt ojedinělý Se zavlečením varroázy – častější a závažnější výskyt Není povinné hlášením

3 Původce Ascosphaera apis - má dvě formy:
- maloplodou / plodničky 50 – 82 um / - velkoplodou / plodničky 88 – 168 um /

4 Ascosphaera apis Mycelium článkované
Heterothalické – různé typy vláken Při dotyku – vzniknou samčí a samičí gametangia Po kopulaci – podničky v nich oválné askospory

5 Ascosphaera apis

6 Šíření nákazy Výtrusy nebo myceliem – potravou i pokožkou
Nejcitlivější jsou larvy 3-6 dní staré Trubčí plod je citlivější Houba proroste ze střev celé tělo i pokožku Choroba probíhá rychle, za 5-7 dní po nakažení je většina larev mumifikovaných Spóry Ascosphaera apis jsou infekční 15 let, hlavně v pylu

7 Klinické příznaky Skvrnitá víčka, propadlá Mumie v buňce volné
Barva mumií bílá, šedozelená nebo čedočerná Mumie na podložkách a dně úlů

8 Diferenciální diagnóza
Plesnivý pyl Ascosphaera alvei Rozlišení tvarem, případně mikroskopickým vyšetřením

9 Dezinfekce Úly vyškrabat, vyžehnout do hněda
Vymýt 4% roztokem formalinu Půdu před včelínem přerýt Ruce, oděvy, nářadí – průběžně dezinfikovat

10 Prevence Pravidelně používat Formidol - odparné desky
Rezervní plásty pravidelně dezinfikovat Umožnit obměnu díla Neusazovat roje neznámého původu Nezkrmovat včelám pyl neznámého původu Tlumit varroázu

11 Opatření Plásty s mumiemi – spálit
Včelstvo přeložit do dezinfikovaného úlu s minim.počtem starých plástů Plodiště doplnit mezistěnami Vyměnit matku za prověřenou na dobrý čisticí pud Pokrmit cukerným roztokem s vit. C Případně posílit zavíčkovaným plodem V ČR není na zvápenatění žádný registr. lék

12 Zkamenění včelího plodu
Houbové onemocnění včelího plodu i dospělých včel Není povinné hlášením

13 Výskyt zkamenění včelího plodu
V Evropě, Severní a Jižní Americe V jiných světadílech není podchyceno V ČR – výskyt vzácný

14 Původce Aspergillus flavus někdy také Aspergillus fumigatus
Tyto plísně se vyskytují běžně v přírodě Vytvářejí dlouhá, článkovaná vlákna / hyfy / Množí se: nepohlavně – konidiemi pohlavně – plodnice a askospory Tvoří toxiny – aflatoxiny – /kancerogenní účinky/ U oslabených lidí – možnost mykotických pneumonií

15 Šíření Konidie a askospory – na rostliny – s nektarem a pylem - do úlů
S potravou do žaludků larev – tam se pomnoží, prorostou orgány larvy Usmrtí larvu – hyfy prorostou i pokožku Vznikne velice tvrdá mumie, pevně lpí v buňce

16 Klinické příznaky Podobné jako u zvápenatění včel.plodu
Napadená larva – nažloutlá – kašovitá hmota – později jako chomáčky vaty po vytvoření konidií – žlutozelená zrna - nakonec velmi tuhá mumie, pevně v buňce Dospělé včely – proroste plíseň pokožku – včely jsou jako zlaté - nemohou létat -uhynou

17 Klinické příznaky

18 Opatření Jako u zvápenatění včelího plodu Uhynulé včely spálit
Úly vyškrabat a vypálit až do hněda Tlumit varroázu Při práci – pozor na vdechování spór Chovat silná včelstva