APLIKACE MOLEKULÁRNĚ GENETICKÝCH METOD V MATERIÁLOVÉM INŽENÝRSTVÍ

Prezentace na téma: "APLIKACE MOLEKULÁRNĚ GENETICKÝCH METOD V MATERIÁLOVÉM INŽENÝRSTVÍ"— Transkript prezentace:

1 APLIKACE MOLEKULÁRNĚ GENETICKÝCH METOD V MATERIÁLOVÉM INŽENÝRSTVÍ
Petr Humpolíček

2 Obsah přednášky Styčné body materiálového inženýrství a molekulární genetiky Studium buněčné reakce Buněčná smrt - průtoková cytometrie Genová exprese - microarray a qRT PCR Příprava materiálů pomocí GMO Pedagogický rozvoj oboru Vědecký rozvoj oboru Genové inženýrství = cílená změna genetické informace (genomu) Využití: Výzkum (studium funkce genů) Medicína (hormony, vakcíny) Genová terapie Zemědělství Průmysl (exprese enzymů) Principy: Přidání genu Delece genu (knock-out) Výměna genu (knock-in)

3 Materiálové inženýrství
Molekulární genetika Věda zabývající se přípravou a úpravou materiálů s konkrétními vlastnostmi. Věda zabývající se strukturou, funkcí, regulací a interakcemi genů na molekulární úrovni. Materiálové inženýrství se zabývá přípravou a úpravou materiálů s konkrétními vlastnostmi. Molekulární genetika se naproti tomu zabývá strukturou, funkcí, regulací a interakcemi genů na molekulární úrovni. Na první pohled se tedy zdá, že tyto obory nic společného nemají, a i já jsem to takto bral ještě v době, kdy jsem dokončil doktorát na této fakultě, ale přechod na Zlínskou univerzitu mne ukázal, že to spojení zde existuje, a je navíc velmi významné. Co mají společného tyto dva zjevně vzdálené obory? Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

4 Materiálové inženýrství / molekulární genetika
Tkáňové inženýrství kombinuje molekulární genetiku a biologii, materiálové inženýrství a biochemické faktory za účelem náhrady či obnovy poškozené tkáně či orgánu. Posun od přípravy umělé náhrady k přípravě scafoldu (lešení) pro buněčnou kultivaci a následnou regeneraci tkáně. Biomaterials (2010) doi: /j.biomaterials Bifurcated vascular prostheses. Výzkumný ústav pletařský, Brno Journal of Surgical Research (2011) doi: /j.jss První oblast, tedy část studující interakci buněk nachází uplatnění především v rámci tkáňového inženýrství, jakožto podooboru materiálového inženýrství. To kombinuje buňky, materiálové inženýrství a biochemické faktory za účelem náhrady či obnovy poškozené tkáně či orgánu. V rámci tohoto oboru totiž dochází k posunu od přípravy umělé náhrady - příkladem je výrobek Brněnské firmy – výzkumného ústavu pletařského – jedná se o pletený vasculární graft – k cílené interakci buněk s materiálem – příkladem může být interakce nanovlákeného materiálu vytvořeného pomocí elektrospiningu – který vede k přípravě plně funkční náhrady, jež je osazena buňkami, které, v ideálním případě kdy materiál je biodegradabilní postupně plně nahradí umělý scaffold svoji vlastní extracelulární matrix a plně tak nahradí danou tkáň. Výhodou totoho přístupu je dosažení vlastnosti, které materiál sám o sobě nikdy mít nebude – struktura cévy je například velmi složitá – nejen z hlediska stavby, ale především povrchových vlastnosti vnitřní strany cévy při zachování excelentních materiálových vlastností. Biomaterials.Fig. 4. SEM images of HAEC adhesion and spreading onto electrospun PCL/collagen fibrous scaffolds with four different fiber diameters at 3 days after cell seeding; (A) FC1, 0.27 ± 0.09, (B) FC2, 1.00 ± 0.15, (C) FC3, 2.39 ± 0.69, and (D) FC4, 4.45 ± 0.81 μm. Scale bar indicates 50 μm (magnification; ×1K). EC morphologies on the scaffolds with various fiber diameters were observed. Cell adhesion and spreading can be guided by the direction of the smaller fibers. Journal of Surgical Research 168, 306–314 (2011) doi: /j.jss FIG. 7. Attachment of differentiated ASC to vascular graft scaffold. ASCs differentiated in SPC for 2 wk were seeded onto vascular graft scaffold (decellularized human greater saphenous vein) (A) and cultured in bioreactor system (B) for 24 h. Cell attachment as viewed by confocal microscopy at340 magnification (C). Similar results were obtained with cells differentiated in ANG and TGFb1. Vascular graft scaffold as viewed by confocal microscopy prior to seeding (D). (Color version of figure is available online.) Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

5 Materiálové inženýrství / molekulární genetika
Acta Biomaterialia (2010) doi: /j.actbio Materiál může ovlivňovat: Adhesi buněk Proliferaci buněk Diferenciaci buněk Buněčnou smrt Genovou expresi Molekulární genetika Biomaterials (2006) 27(3): Propojení obou vědních oborů je možné hledat ve dvou základních směrech o kterých se chci trochu zmínit. Jednak je to v oblasti stanovení interakce buněk s materiálem, kde je molekulární genetika spíše prostředkem, například při přípravě materiálů pro tkáňové inženýrství a jednak v oblasti přípravy materiálů jako takových, kde je molekulární genetika naopak spíše nástrojem. Příkladem interakcí na úrovni adhese a proliferace je pak: Na obrázku je vidět příklad interakce buněk s různě strukturovaným povrchem silikonu (lotosový květ). Dle testu kontaktního úhlu je vidět jak se povrchy liší z hlediska hydrofility a uplně dole je pak patrná odezva buněk z hlediska jejich ochoty se přichytit a proliferovat na tomto povrchu s různou povrchovou strukturou. Příkladem diferenciace je pak: Na obrázku je vidět příklad interakce materiálu s buňkami, kdy na polystyrenové matrici je nasyntetizována polypyrolová matrice. Polypyrol je vodivý polymer – a pomocí „vpouštení“ elektrických pulzů skrze tento polymer pak dochází k stimulaci diferenciace kmenových buněk v neurony a jejich cílenému propojování. V buňkách je fluorescenčně označen tkáňově specifický protein. GAP43, is a nervous tissue-specific cytoplasmic protein Pojďme se nyní zabývat první částí, tedy stanovením reakcí buněk na materiálové vlastnosti…. Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

6 Buněčná smrt - průtoková cytometrie
Na posledním příkladu bych chtěl demonstrovat, že metody molekulární genetiky se nepodílí jen jako prostředek detekce reakce buněk, ale také mohou sloužit přímo pro produkci materiálů.

7 Průtoková cytometrie - princip
Průtoková cytometrie je technologie, která umožňuje simultánní měření několika charakteristik na úrovni jednotlivých buněk. Využití např. pro: Kvantifikaci apoptozy. Detekce genové exprese. Studium RNA interference. Průtokové cytometrie, jakožto metody umožňující simultánní měření a analýzu fyzikálních a chemických vlastností buňky nebo jiných biologických částic během jejich průchodu laserovým paprskem. Použitím různých fluorescenčních sond jsme tak schopni detekovat velké množství vnitrobuněčných parametrů na základě detekce či nedetekce fluorescenčního signálu detekovaného pomocí sady ccd kamer. Tato metoda je použitelná pro stanovení celé řady buněčných parametrů, včetně například detekce knockdownu RNA pomocí interferující RNA Detekce genové exprese je založena např na detekci produktu genu pomocí conjugovaných fluorochromů nebo na vazbu genu pro fluorescenční protein (např. GFP) k promotoru studovaného genu. The process of RNA interference (RNAi) can be moderated by either siRNA or miRNA, but there are subtle differences between the two. Both are processed inside the cell by the enzyme called Dicerand incorporated into a complex called RISC. siRNA, however, is considered exogenous double-stranded RNA that is taken up by cells, or enters via vectorslike viruses, while miRNA is single stranded and comes from endogenous (made inside the cell) non-coding RNA, found within the introns of larger RNA molecules. Another difference is that, in animals, siRNA typically binds perfectly to its mRNA target, a perfect match to the sequence, whereas miRNA can inhibit translationof many different mRNA sequences because its pairing is imperfect. In plants, miRNA tends to have a more perfectly complimentary sequence which induces mRNA cleavage as opposed to just repression of translation. Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

8 Průtoková cytometrie - apoptoza
Fluorescenčních sond: Anexinu V a propidium jodidu. V rané fázi přesun fosfatidylserinu z vnitřní na vnější část cytoplazmatické membrány. Na fosfatydilserin se váže annexin V. V pozdní fázi (a při nekroze) ztrácí cytoplazmatická membrána integritu. Dochází k pronikání propidium jodidu do buňky. Zdravé = Annexin- / PI- Ranně apoptické = Annexin+ / PI- Pozdně apoptické = Annexin+ / PI+ Nekrotické = Annexin+ / PI+ osfatidylserin (zkratka Ptd-L-Ser nebo PS) je fosfolipid (konkrétně glycerolfosfolipid), který je složkou buněčných membrán (např. v cytoplazmatické membráně erytrocytu asi 7 hm. %, jindy ho mají buňky ještě méně).[1] Je významný tím, že nese záporný náboj (na rozdíl od jiných běžnějších fosfolipidů). V cytoplazmatické membráně není rovnoměrně rozložen na obou stranách – vyskytuje se téměř výhradně ve vnitřním listu membrány, a tak je tato strana záporně nabitá. Díky fosfatidylserinu může např, řada signálních proteinů rozeznávat vnitřní stranu membrány (např. proteinkináza C). Jak vlastně detekce apoptozy a nekrozy funguje? V rané fázi apoptozy dochází k přesunu fosfatidylserinu z vnitřní na vnější část cytomplazmatické membrány – to umožní vazbu fluorescenční sondy, v tomto případě se jedná o Annexin V. Přístroj pak detekuje že buňky tzv. svítí v anexinu. V pozdější fázi apoptozy pak dochází ke ztrátě integrity cytoplazmatické membrány a proto další fluorescenční sonda, propidium iodid, může proniknout do buňky. Buňka tedy začíná svítít i v propidium iodidu. Oproti tomu nekrotické buňky ztrácejí integritu buněčné membrány ihned na začátku a to vede k pronikání propidia bez současné vazby annexinu. Výsledek je pak patrný na tomto grafu, kde jsou videt buňky anexin pozitivní, propidium negativní = buňky v rané fázi apoptozy. Buňky pozitivní v anexinu i propidiu, tedy pozdně apoptické a konečně buňky propidium pozitivní, ale annexin negativní což jsou buňky nektorické…. K čemu je toto poznání dobré? Introduction Apoptosis is a normal genetically programmed process that occurs during embryonic development, as well as in maintenance of tissue homeostasis, under pathological conditions, and in aging. The term apoptosis, from the Greek word for “falling off” of leaves from a tree, is used to describe a phenomenon in which a cell actively participates in its own destructive processes.1 The process is characterized by specific morphologic features, including loss of plasma membrane asymmetry and attachment, plasma membrane blebbing, condensation of the cytoplasm and nucleus, and internucleosomal cleavage of DNA. Loss of plasma membrane asymmetry is one of the earliest features of apoptosis. In apoptotic cells, the membrane phospholipid phosphatidylserine (PS) is translocated from the inner to the outer leaflet of the plasma membrane, thereby exposing PS to the external cellular environment. Annexin V is a 35–36 kDa Ca2+-dependent phospholipid-binding protein with high affinity for PS, and binds to exposed apoptotic cell surface PS.2–4 Annexin V can be conjugated to fluorochromes while retaining its high affinity for PS and thus serves as a sensitive probe for flow cytometric analysis of cells undergoing apoptosis. This process is summarized in Figure 1. PS translocation precedes the loss of membrane integrity, which accompanies the later stages of cell death resulting from either apoptotic or necrotic processes. Therefore, staining with Annexin V is typically used in conjunction with a vital dye such as propidium iodide (PI) for identification of early and late apoptotic cells. Viable cells with intact membranes exclude PI, whereas the membranes of dead and damaged cells are permeable to PI. Therefore, cells that are considered viable are both Annexin V and PI negative, while cells that are in early apoptosis are Annexin V positive and PI negative, and cells that are in late apoptosis or already dead are both Annexin V and PI positive. This assay does not distinguish between cells that have undergone apoptotic death versus those that have died as a result of a necrotic pathway because they will also stain with both Annexin V and PI. However, when apoptosis is measured over time, cells can often be tracked from Annexin V and PI negative (viable, or no measurable apoptosis), to Annexin V positive and PI negative (early apoptosis with intact membranes), and finally to Annexin V and PI positive (end stage apoptosis and death). The presence of cells with these three phenotypes within a mixed cell population, or the “movement” of a synchronized cell population through these three stages, suggests apoptosis. In contrast, a single observation indicating that cells are both Annexin V and PI positive, in and of itself, reveals less information about the process by which the cells underwent their demise. BD biosciences Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

9 Průtoková cytometrie - příklad využití
Kultivace osteogenních buněk na modifikovaných polyhydroxyalkanoátech. Zvýšený výskyt apoptických buněk. V závislosti na povrchových vlastnostech. Povrch ovlivňuje množství integrinu β3. Integrin β3 aktivuje kaspázu 8. Například k rozlišení vhodnosti materiálu pro konkrétní aplikaci. Například vliv povrchové struktury na buněčnou smrt – příklad na polyhydroxyalkanoates, kdy různou měrou interagovala povrchová struktura polymeru s integrin beta 3 a tím aktivovala apoptickou dárhu skrze caspázu 8 což je detekováno na obrázku…. Například kopolymer 3-hydroxybutyrate and 3-hydroxyhexanoate výrazně zvyšoval výskyt apoptických buněk ve srovnání s tkáňovým polystyrenem. Tedy tento materiál měl negativní vliv na buňky a není pro zamýšlenou aplikaci, regeneraci kostní tkáně, vhodný. Biomaterials (2013) doi: /j.biomaterials Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

10 Genová exprese - qRT-PCR, microarray
Na posledním příkladu bych chtěl demonstrovat, že metody molekulární genetiky se nepodílí jen jako prostředek detekce reakce buněk, ale také mohou sloužit přímo pro produkci materiálů.

11 qRT PCR - princip Kvantitativní PCR spojená s reverzní transkripcí (qRT PCR). Reverzní transkripce: Množství mRNA koreluje s genovou expresí. Z mRNA se vytváří komplementární DNA (cDNA). cDNA vstupuje do PCR. Kvantitativní PCR: Vychází z principu PCR. Přesná kvantifikace genové exprese díky: Měření amplifikačních produktů v průběhu každého cyklu pomocí fluorescence. Initially, intercalator dyes were used to measure real-time PCR products. The primary disadvantage to these dyes is that they detect accumulation of both specific and nonspecific PCR products. Development of TaqMan Chemistry Real-time systems for PCR were improved by the introduction of fluorogenic-labeled probes that use the 5´ nuclease activity of Taq DNA polymerase. The availability of these fluorogenic probes enabled the development of a real-time method for detecting only specific amplification products. The development of fluorogenic labeled probes also made it possible to eliminate post-PCR processing for the analysis of probe degradation How TaqMan Sequence Detection Chemistry Works The TaqMan chemistry uses a fluorogenic probe to enable the detection of a specific PCR product as it accumulates during PCR. Here’s how it works: Step Process  An oligonucleotide probe is constructed containing a reporter fluorescent dye on the 5´ end and a quencher dye on the 3´ end. While the probe is intact, the proximity of the quencher dye greatly reduces the fluorescence emitted by the reporter dye by fluorescence resonance energy transfer (FRET) through space. If the target sequence is present, the probe anneals downstream from one of the primer sites and is cleaved by the 5´ nuclease activity of Taq DNA polymerase as this primer is extended. This cleavage of the probe: Separates the reporter dye from the quencher dye, increasing the reporter dye signal. Removes the probe from the target strand, allowing primer extension to continue to the end of the template strand. Thus, inclusion of the probe does not inhibit the overall PCR process. Additional reporter dye molecules are cleaved from their respective probes with each cycle, resulting in an increase in fluorescence intensity proportional to the amount of amplicon produced. Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

12 Microarray - princip Reverzní transkripce: DNA čip: Hybridizace:
cDNA je označena fluorescenčními sondami. DNA čip: Prostorově specifická vazba DNA. DNA komplementární k hledaným cDNA. Hybridizace: Inkubace destičky za přítomnosti cDNA. Hybridizace komplementárních sekvencí. Omytí. Identifikace hybridizace: Skenovací laserové mikroskopie. Kvantifikace exprese: Srovnáním s housekeepingovým genem. Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

13 qRT PCR - interakce osteoblastů se scaffoldy
TCP/HA Sr–HT–gahnite Acta Biomaterialia 9 (2013) 7014–7024. doi: /j.actbio TCP/HA Sr–HT–gahnite Trikalcium fosfát + hydroxyapatit (TCP/HA). Stroncium–hardystonite–gahnite (Sr–HT–gahnite) vyniká: Výrazně vyšší adherencí a proliferací buněk. Zvýšená exprese genů: Runx2 (diferenciace osteoblastů); IBSP (osteopontin); osteokalcin a kolagen I typu. Využití RT PCR je pak například k detekci reakce buněk na různé materiály z hlediska exprese genů pro tvorbu extracelulrání matrix. Jak je patrné z obrázku, tak jeden z materiálu vyniká výrazně vyšší adherencí buněk a jejich proliferací. Zároveň, jak je vidět z grafů, výrazně podporuje expresi genů Runx2, collagen type I, bone sialoprotein a osteocalcin. Praktický dopad je pak vidět z obrázku, kde je vidět regenerace tkáně – a jak patrno, výsledek je výrazně odlišný. A a B - beta-tricalcium phosphate + hydroxyapatite (TCP/HA); C a D - strontium–hardystonite–gahnite (Sr–HT–gahnite) Runt-related transcription factor 2 (RUNX2) also known as core-binding factor subunit alpha-1 (CBF-alpha-1) is a protein that in humans is encoded by the RUNX2 gene. RUNX2 is a key transcription factor associated with osteoblast differentiation. IBSP – gen pro bone sialoprotein – tedy osteopontin: The protein encoded by this gene is a major structural protein of the bone matrix. It constitutes approximately 12% ofthe noncollagenous proteins in human bone and is synthesized by skeletal-associated cell types, including hypertrophicchondrocytes, osteoblasts, osteocytes, and osteoclasts. The only extraskeletal site of its synthesis is thetrophoblast. Ovlivnuje remodelaci tkáně, apoptozu, imunitní reakci atd… Osteokalcin je nekolagenní bílkovina, vyskytující se v kostech a zubovině. Je produkován kostními buňkami osteoblasty[1] a podílí se na mineralizaci kosti, výstavbě kostí i zubů a jak se zjistilo v roce 2007,[2] působí také jako hormon stimulující vyšší produkci inzulinu ve slinivce břišní. Osteoblasty (vznik z preosteoblasty) produkují hmotu, osteoklasty odbourávají hmotu. Pochází z mesenchymu. Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

14 qRT PCR – reakce buněk na mechanické stimuly
Nanovlákna vytvořená pomocí elektrospiningu. Působení mechanických stimulů. Změny v expresi genů pro produkci kolagenu. Dalším využítím je pak detekce reakce buněk na mechanické stimuly. Řada buněk reaguje na odlišné mechanické stimuly rozdílnou produkcí extracelulární hmoty. V tomto příkladu jde o rozdílnost reakce s ohledem na různou strukturu scafoldu vystaveného mechanickému namáhání. Výsledek je pak odlišná exprese genů pro produkci kolagenu, jakožto významné složky ECM. 50 um B A C Society for biomaterials. DOI: /jbm.a.34102 Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

15 Microarray – individualizace léčby
Regenerace kostní tkáně pomocí kultivace mezenchymálních stromálních buňek v keramickém scaffoldu. Rozdílná úspěšnost implantace. Predikce regenerace před implantací pomocí detekce exprese genu CADM1 (Cell Adhesion Molecule 1) u buněk pacienta. Další možností je individualizace léčby, jak již bylo řečeno microarray poskytují výhodu rychlé detekce exprese velkého množství genů najednou. Pomocí detekce exprese genu CADM1 u buněk konkrétního pacienta je možno predikovat schopnost regenerace kostní tkáně, pomocí mezenchymálních stromálních buněk, kultivovaných v keramickém scaffoldu. MSB - Mohou diferencovat do buněk mezodermální linie (adipocytů, chondrocytů a osteoblastů) i ostatních zárodečných linií. CADM1- Cell adhesion molecule 1 Červeně je obarvena nově vznikající tkán, tmavý je scaffold. Jak je patrno regenerace se výrazně vyšší, přičemž míra regenerace vysoce korelovala právě s exprecí CADM1 genu. Biomaterials (2013) Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

16 Produkce materiálů pomocí GMO
Na posledním příkladu bych chtěl demonstrovat, že metody molekulární genetiky se nepodílí jen jako prostředek detekce reakce buněk, ale také mohou sloužit přímo pro produkci materiálů.

17 Produkce materiálů pomocí GMO
TephaFLEX® je termoplastický lineární polyester. Schválený U.S. Food and Drug Administration. Produkovaný GMO bakteriemi. Výborné materiálové vlastnosti. Biodegradabilní – hydrolýzou na monomery, které jsou snadno odstraňovány z těla. Příkladem je první materiál produkovaný pomocí GMO bakterií jež je schválen pro klinické využití FDA. Jedná se o termoplastický polyester, který má excelentní materiálové vlasnosti – pevnost, pružnost atd., ale zároveň je plně biodegradabilní a to na monomery, které jsou snadno metabolizovány. Jedná se tedy o levnou produkci materiálu s excelentními vlastnostmi pro využití v medicíně. biopolymer patřící do skupiny polyhydroxyalkanoates tedy TephaFLEX® TephaFLEX® Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

18 PEDAGOGICKÝ ROZVOJ OBORU
Nyní mi dovolte říct několik slov k rozvoji oboru v rámci mého působení na UTB.

19 Pedagogický rozvoj oboru
Bakalářské studium: Základy molekulární biologie a genetiky. V rámci specializace „Medicínské a farmaceutické materiály“ Aplikovaná biologie a mikrobiologie. Aplikovaná biologie a buněčné kultury. Navazující magisterské studium: Od akademického roku 2014/15 - Genetika a omické přístupy. Doktorské studium Díky úzkému propojení s vědeckými projekty personální rozvoj v oblasti studentů doktorských studijních oborů. Studentské brigády Spolupráce s firmami UTB, konkrétně Fakulta technologická a Centrum polymerních materiálů na kterých působím jsou zaměřeny především na polymery, nicméně za dobu mého působení, tedy cca 6 let, se podařilo uvést v život specializaci „Medicínské a farmaceutické materiály“ v rámci kterých vyučuji předměty …. Mimoto učím základy molekulární biologie a genetiky. Rovoj je pak zajištěn od letošního roku začínajícím nMgr v rámci kterého bude nově zaveden předmět genetika a omické přístupy…….. Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

20 VĚDECKÝ ROZVOJ OBORU

21 Participace na projektech
Centrum polymerních systémů – dovybavení laboratoře buněčných kultur na UTB ve Zlíně. Bioreaktor pro kultivaci v 3D. qPCR. FACS CANTO (Becton, Dickinson, US). Olympus IX51 (Olympus, Japan). Infinite® 200 NanoQuant (Tecan, Switzerland). Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

22 Participace na projektech
Projekt GAČR č S „Vodivé polymery a jejich interakce s buňkami” – hlavní řešitel Spolupráce s Ústavem makromolekulární chemie AVČR a Ústavem experimentální biologie, Přírodovědecká fakulta MU Brno. Zaměření na molekulárně genetické a biologické interakce vodivých polymerů s eukaryotickými buňkami. Příprava projektů TAČR, GAČR a projektů v rámci Horizont2020. Styčné body Buněčné reakce Buněčná smrt Genová exprese Prod. materiálů Pedagog. rozvoj Vědecký rozvoj

23 Děkuji za pozornost