Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nervová soustava. Základní charakteristika řídí, ovládá přímo či nepřímo činnost všech orgánů v těle, komunikuje s okolním světem ŘÍDÍCÍ FUNKCE NS Řízení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nervová soustava. Základní charakteristika řídí, ovládá přímo či nepřímo činnost všech orgánů v těle, komunikuje s okolním světem ŘÍDÍCÍ FUNKCE NS Řízení."— Transkript prezentace:

1 Nervová soustava

2 Základní charakteristika řídí, ovládá přímo či nepřímo činnost všech orgánů v těle, komunikuje s okolním světem ŘÍDÍCÍ FUNKCE NS Řízení kosterního svalstva Řízení vnitřních orgánů Vyšší nervová činnost = složité děje – komplexní ovládání tělesných soustav – instinkt, emoce, paměť, učení

3 1. Základní jednotka NS = NEURON – tvorba a přenos nervových signálů -fyzikální podstata = pohyb iontů (elektrické děje) -integrace nervových signálů – vznik odpovědi ns = povely k činnosti orgánů NEURON = FUNKCE signální a integrační

4 2. Reflexní oblouk = nejjednodušší nervový oblouk (soustava neuronů) tvoří jej část periferní a centrální

5 3. Centrální část nervové soustavy = MOZEK + MÍCHA vývojově různě staré dráhy starší struktury jsou podřízeny vývojově novějším oddílům = nejsložitější nervové funkce = PRINCIP HIERARCHIE

6 4. SOMATICKÝ A VEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM kosterní sval – řídí somatickým ns činnost útrobních orgánů – vegetativní ns

7 Stavba neuronu Buněčné tělo = soma Iniciální segment – vznik akčních potenciálů Nervové zakončení=výstup vstup

8 Signální funkce neuronu signály ns = elektrické děje elektrický náboj vytvořený tokem iontů (ne elektronů) napříč plazmatickou membránou neuronu MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL Klidový membránový potenciál (KMP): -mezi vnitřkem buňky a vnějším prostředím existuje rozdíl elektrického potenciálu = tento rozdíl = KMP (od mV) – připojujeme znaménko – Proč tento rozdíl? U všech živých buněk uvnitř je malá převaha záporně nabitých iontů (aniontů), ve vnějším prostředí naopak převaha kationtů - Jde vlastně o membránové napětí

9 Vznik KMP -Dva oddíly – A,B -Nepropustná membrána -V oddílu A ionty obou typů -membrána je propustná jen pro K + -tyto kationty se pohybují po koncentračním spádu do doby, než na ně začne působit nová síla – elektrická -tato síla vzniká tím, že se v oddílu A sníží počet kationtů, proto anionty budou zpět přitahovat katonty z oddílu B -dojde k vytvoření ROVNOVÁHY mezi oběma silami -z oddílu A unikne jen část kationtů -mezi oddíly A a B se vytvoří membránový potenciál

10 V živočišných tkáních… uvnitř tkáňových buněk je větší množství K +, ale celkově zde mírně převažují záporné náboje (částice molekul bílkovin, anionty fosforečnanů) – velké nepropustné pro membránu kationty draslíku jsou malé – mohou proniknout ven, ale záporné částice je „drží“ pro vznik KMP je třeba, aby jen malá část K + vystoupila ven z buňky, obsah iontů v buňce se nemusí výrazně měnit KMP tedy vzniká, když je uvnitř buňky malá převaha aniontů(záporný náboj) a vně náboj kladný – membrána se tím stává polarizovanou

11 Jak to vypadá v neuronech? nervové buňky reagují na změnu KMP reagují na změny propustnosti membrány pro ionty Na + a K + toto způsobuje otevírání a zavírání iontových kanálů v membráně

12 Činnost iontového kanálu v klidu je většina kanálů pro Na + uzavřena při stimulaci nervu se tyto kanály na několik milisekund otevírají – pohyb těchto kationtů dovnitř neuronu výchylka MP = synaptické a akční potenciály princip přenosu signálu proto závisí na přítomnosti elektrických a chemických gradientů (rozdíly v koncentracích) mezi vnějším a vnitřním prostředím neuronu gradienty se musí v neuronu neustále udržovat aktivním transportem iontů (především odstraňování Na+ z buňky) = spotřeba E z metabolismu = sodíková, sodíko- draslíková pumpa

13 Synaptické potenciály, synapse synapse = spojení dvou neuronů (smyslové buňky a neuronu) neurony se přímo nedotýkají – je mezi nimi mezera = synaptická štěrbina

14 Přenos signálu elektrický signál vytvořený v jednom neuronu se přenáší na další neuron v podobě chemického signálu – pomocí látky = neurotransmiteru – ta na dalším neuronu vytvoří synaptický potenciál po „vylití“ do synaptické štěrbiny vyvolají malé změny propustnosti membrány pro ionty sodíku – otevírání kanálu – vstup Na + do neuronu dochází k excitaci =stav podráždění excitační neurotransmitery – acetylcholin, noradrenalin při opačné polarizaci dochází k inhibici nervového systému = stav útlumu

15 Integrace nervových signálů synaptické spojení je mnoho u jednoho nervu ( u míšního nervu synapsí) – je jimi neuron spojen s dalšími neurony integrační činnost neuronu = synaptické potenciály se mohou vzájemně sčítat a odečítat ----může se měnit povaha přenášené informace Informace se tedy při přestupu z jednoho neuronu na další transformují (digitální signál přeměněný v analogový, který se dále opět přeměňuje na digitální)

16 Nervové obvody, reflex ns = příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací neurony v seskupení = nervové obvody nervový obvod se skládá ze složek CNS, PNS nebo jejich kombinace a) PNS b) CNS = interneurony – jen uvnitř CNS Neurony senzorické = smyslové= aferentní (dostředivé) Neurony motorické = hybné=eferentní (odstředivé)

17 Reflexní oblouk = nervový obvod složený ze senzorického a motorického neuronu, spojené přímo nebo pomocí interneuronu Reflex = nervový děj, který se přenáší po nervovém oblouku - je odpovědí organismu na dráždění receptorů

18 Druhy reflexů 1)Obranné míšní reflexy – probíhají rychle bez účasti mozku – např. vyvolaný bolestivým podnětem – okamžitá odpověď 2)Vrozené reflexy=nepodmíněné – dráhy jsou již v genetickém kódu 3)podmíněné reflexy – spojení podmíněného podnětu s nepodmíněným reflexem (zvonek – slintání) – I.P. Pavlov - tyto podněty časem vyhasínají – ale nezmizí, pouze je utlumen

19 CNS – její části centralizace neuronů = vytváření nervových center ( v páteři a v hlavě – obratlovci)

20 Somatická a vegetativní nervová soustava Somatická – řídí kosterní svalstvo – ovládáme vůlí Vegetativní(autonomní) – řídí hladké svalstvo – neovládáme vůlí

21 Řízení kosterního svalstva Jednoduché pohyby(reflexní děje), složité lokomoce Tři úrovně řízení motorické činnosti: a)MÍCHA: -motorické dráhy přímo aktivují kosterní svaly = motorické neurony ve ventrálních míšních rozích b) MOZKOVÝ KMEN (prodloužená mícha+střední mozek): -řídí motorickou činnost z mozku, podřízen neokortexu (koncový mozek) c) MOZKOVÁ KŮRA - nevyšší oblast řízení motorické činnosti – čelní lalok koncového mozku

22 Řízení kosterního svalstva čelní lalok – motorické neurony v míše = PŘÍMÁ DRÁHA – jednotlivá nervová vlákna vedou k motorickým neuronům v míše bez přerušení = pyramidová dráha – z každé hemisféry vychází jedna dráha = 1 milion nervových vláken (cílená motorika – jemné, přesné, zručné svalové pohyby) NEPŘÍMÁ DRÁHA=mimopyramidová – je tvořena ve svém průběhu více neurony – delší doba přenosu signálu k míšním motoneuronům (neúmyslné pohyby při postoji, poloze těla)

23 Křížení drah Motorické dráhy vycházející z mozkové kůry se kříží v prodloužené míše než vstoupí do míchy Z levé na pravou a naopak – porucha levé hemisféry (mrtvice) se projeví poruchou na pravé části těla Mozeček = „koordinátor a kontrolor“ funkce motorických činností – porovnává, co svaly mají dělat (z mozku) a co opravdu dělají (ze smyslových receptorů ve svalech)

24 Řízení činnosti vnitřních orgánů vegetativní (autonomní) nervový systém – řídí činnosti hladkého svalstva, žláz a srdce nezávisle na naší vůli dva velké oddíly eferentních (sestupných) drah: PARASYMPATIKUS A SYMPATIKUS eferentní dráhy je vždy složena ze dvou neuronů spojené synapsí v gangliu

25 -eferentní dráhy vycházejí z hrudní a bederní míchy -synapse sympatiku v gangliích kolem páteře = sympatický kmen -eferentní dráhy vycházejí z jader mozkového kmene a křížové oblasti míchy - synapse v gangliích parasympatik u v těsné blízkosti inervovanéh o orgánu

26 Parasympatikus a sympatikus většina orgánů je inervována oběma druhy nervových vláken – někdy působí jako antagonisté (sympatikus zrychluje činnost srdce, parasympatikus zpomaluje jindy převládá jeden nebo druhý druh

27 Řízení činnosti p a s – regulační úrovně 1. jednoduchá reflexní aktivita – mícha – centra reflexů (vyprazdňování močového měchýře, střev a pohlavní reakce) 2. složitější funkce – prodloužená mícha a mostu V. – životně důležité funkce 3. hypotalamus – nejvyšší nervové centrum vegetativní soustavy – pomáhá integrovat životně důležité funkce ad2) - příjem potravy, vody – pocit žízně, hladu + hypofýza – ovlivňování hormonální

28 Onemocnění NS 1)CMP = cévní mozková příhoda-mrtvice – odumření mozkové tkáně – poškození cévy ucpaninou = trombus – trombóza, přenesení z jiné cévy = embolus – embolie - hemoragie = výron krve do mozku - aneurisma = výdutí cévní stěny -tato rizika se stupňují při: hypertenzi, cukrovce, strava s obsahem tuků, kouření, málo tělesného pohybu -poruchy hybnosti, řeči, bezvědomí, ochrnutí, smrt -rehabilitace – obnovení funkcí – převezmou jiné nepoškozené části mozku

29 Onemocnění NS 2) SKLERÓZA – tvrdnutí mozkových tepen – zužování mozkových tepen – slabé prokrvení mozkové tkáně – zhoršená paměť nedávných dějů a zhoršení mluveného projevu NEVRATNÉ POŠKOZENÍ MOZKU = BEZ KRVE NA 3-4 MINUTY

30 Onemocnění NS 3) MENINGITIDA – zánět mozkových nebo mišních plen -vyvolány bakteriemi, viry, prvoky -horečka, bolesti hlavy, tuhnutí svalů – šíje -lumbální punkce (mozkomišní mok) – stanovení diagnózy léčba: silné dávky antibiotik

31 Onemocnění NS 4)KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA – klíšťový zánět mozku - virový původ – příznaky 1-2týdny po napadení -nejprve chřipkový charakter, přechodné zlepšení, poté silné horečky, bolesti hlavy, třes, obrna, poruchy vidění -léčba: očkování

32 Onemocnění NS 5) BORELIÓZA – přenos klíšťaty, hmyzem -bakterie -v místě kousnutí červená skvrna, kruhovitě se zvětšuje (více než 10 cm v průměru), poté mizí -příznaky podobné chřipce mizí -později potíže nervového, cévního, kloubního systému -léčba: antibiotika

33 Onemocnění NS 6) ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA MOZKOMIŠNÍ (RS) – chronické onemocnění -ibývá myelinových obalů axonů – tvrdnutí (skleróze) poškozených míst -dle poškození určitých vláken – poruchy chůze, řeči, citlivosti, zraku, těžké obrny) -RS – se vyvíjí od mladého věku – cykly horší a lepší stavy -léčba – neexistuje, pouze zmírnění průběhu

34 Onemocnění NS 7) PARKINSONOVA NEMOC – porucha na bazálních gangliích – porucha metabolismu některých neurotransmiterů -příznaky: nápadný klidový třes, ztuhlost svalů, omezený pohyb, maskovitý obličej a změněnou řečí a chůzí 8) EPILEPSIE – dědičná nemoc, poraněním hlavy, nádory v mozku -Periodicky se opakující záchvaty: a) malé záchvaty – děti rok =záškuby některých svalových skupin bez ztráty vědomí b) silnější záchvaty – ztráta vědomí, křeče, ztráta kontroly zadržení moči a stolice

35 Onemocnění NS 9) ALZHEIMROVA NEMOC – neurodegenerativní povaha – vyšší věk Příznaky: poruchy paměti, poznávací funkce, citové a motivační stránky osobnosti Příčiny: molekulární změny na úrovni neuronů, dány geneticky – defekt jednoho chromozomu (21)

36 Onemocnění NS 10) Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (CJN) – neurodegenerativní onemocnění – úbytek mozkové tkáně - objevena ve 20.letech 20.století -geneticky podmíněna -starší lidi – dost výjimečně -demence, smrt Nová varianta CJN = nCJN – postihuje i mladší lidi – lidská obdoba nemoci šílených krav -přenos na člověka z hovězího dobytka trpícího BSE -projevuje se:depresemi, úzkostí, ztráta paměti, poruchy rovnováhy, po měsíci končí smrtí -Inkubační doba: 2-10 (15) let


Stáhnout ppt "Nervová soustava. Základní charakteristika řídí, ovládá přímo či nepřímo činnost všech orgánů v těle, komunikuje s okolním světem ŘÍDÍCÍ FUNKCE NS Řízení."

Podobné prezentace


Reklamy Google