Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Putin plánuje spojit bývalý SSSR, Eurasijský svaz má být protiváhou EU Přijde-li vám to jako fantazírování, ještě popřemýšlejte.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Putin plánuje spojit bývalý SSSR, Eurasijský svaz má být protiváhou EU Přijde-li vám to jako fantazírování, ještě popřemýšlejte."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2 Putin plánuje spojit bývalý SSSR, Eurasijský svaz má být protiváhou EU Přijde-li vám to jako fantazírování, ještě popřemýšlejte. V prvním roce svého prezidentování Putin "vrátil" sovětskou hymnu. Rozpad SSSR označil za katastrofu. A jeho prezidentské ambice ve volbách v roce 2012 by mohl ohrozit snad jen konec světa podle mayského kalendáře, s čímž dost dobře nejde počítat. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek2

3 Eurasijský svaz tvořený bývalými sovětskými republikami by podle Putinova článku v listu Izvestija byl mocnou protiváhou Evropské unie a dalších nadnárodních integračních seskupení. Svou představu silné organizace Putin opírá o takzvaný Jednotný hospodářský prostor (JEP), který od ledna příštího roku na bázi dosavadní celní unie spojí Rusko s Běloruskem a Kazachstánem. Rozlehlá oblast se 165 miliony lidí bude mít jednotný systém zákonů, odstraní překážky v pohybu pracovních sil, kapitálu a služeb. "Tam se ale nezastavíme, klademe si ambiciózní cíl dosáhnout další, ještě vyšší úrovně integrace - vybudovat Eurasijský svaz," napsal premiér s tím, že k dosavadním třem členům JEP se v budoucnu připojí i Kyrgyzstán a Tádžikistán. "Evropané potřebovali 40 let, než se od Evropského společenství uhlí a oceli dostali k plnohodnotné Evropské unii. Budování celní unie a JEP jde daleko rychleji, protože čerpá ze zkušeností EU a dalších regionálních sdružení," napsal Putin. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek3

4 Švýcarská banka spočítala, kolik by stál zánik eura Odchod Evropy od eura by znamenal výrazný ekonomický pokles, krachy firem, zvýšení nezaměstnanosti a další miliardy na záchranu špatných bank. A je výrazně levnější euro zachraňovat, než čekat na jeho konec. Takový je výsledek výpočtů švýcarských expertů z banky UBS, kteří posuzovali několik variant dopadů evropské dluhové krize. Za poslední dobu jde už o druhou studii, která ukazuje výhody eura pro evropskou ekonomiku. Už minulý týden k podobným výsledkům došli experti německé státní banky KfW. Prudký pád ekonomiky Cenu "smrti eura" v Německu vyčíslili švýcarští experti na šest až osm tisíc euro na každého obyvatele nejsilnější země eurozóny v prvním roce konce společného měnového projektu a až na 4,5 tisíce eur v každém dalším roce. "Převedeno na hrubý domácí produkt by šlo o pokles o dvacet až dvacet pět procent," napsali ve studii bankéři. Německo je nejdůležitějším trhem pro české firmy, každý pokles německé ekonomiky se projeví vzápětí i v Česku. Pomoc Řecku, Irsku a Portugalsku je podle studie zatím výrazně levnější, náklady jsou 1000 euro na osobu. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek4

5 5. Evropská unie – historie, další organizace Vznik a historie Evropské unie Další evropské instituce (RE, OBSE, OECD) 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek5

6 Snahy o evropskou integraci v minulosti Římská říše (- 500 – 486) Karel Veliký (800 – 14. stol.): pokus o obnovení Římské říše – území zahrnovalo Francii, Švýcarsko, Německo, Lucembursko, Belgii, Nizozemí; jednotná měna. Jiří z Poděbrad (1462): návrh vytvořit evropskou konfederaci s pětiletým předsednickým rotováním; rozhodování kvalifikovanou většinou. Jean Jacques Rousseau (18. stol.): zastánce Evropské federativní unie národů Immanuel Kant (1795): navrhoval přijetí Evropské ústavy, unifikovaný právní systém, vytvoření federace Napoleon Bonaparte (1795 – 1815): Francie, Belgie, Nizozemí, část Itálie; snaha o propojení společným právem, soudem, měnou, systémem měrných jednotek. Victor Hugo (1848): vytvoření Spojených států evropských jako protiváhy USA 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek6

7 Říše Karla V. Habsburského Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek7

8 Richard hrabě Coudenhove-Kalergi Hrabě Coudenhove-Kalergi se narodil v Tokiu, vyrůstal v Rakousku, jeho domovem byla Francie a měl československé občanství. Když mu byl jeden rok, přestěhovali se jeho rodiče do Poběžovic v Čechách. Rozvinul vizionářskou „pan-evropskou“ ideu, kterou se zabýval po celý svůj život. Svůj cíl, zřídit Paneuropu v mezinárodním měřítku, pojal v roce 1922, když mu bylo 28 let. Jím navrhovaný politický a hospodářský svazek evropských států měl zmírnit hrozbu nové světové války. V roce 1923 zakládá Paneuropa-Union, nejstarší z hnutí pro Sjednocení Evropy, k němuž patřili mimo jiné i Albert Einstein, Thomas Mann, Aristide Briand, Otto von Habsburg či Konrad Adenauer. Tím se Coudenhove-Kalergi stal předchůdcem dnešní evropské myšlenky a evropské identity. Jednotná Evropa v chápání Kalergiho měla stát na principech svobody, míru, blahobytu a kultury. Spatřoval jednotnou Evropu v hospodářském, ale také kulturním a politickém ohledu jako protiváhu k USA, Rusku a Asii. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek8

9 Současná Evropa Je výsledkem tří přelomových období ve 20. století: Po 1. světové válce (1918 – 1920, Versaillská smlouva): zánik Rakouska – Uherska a vznik nástupnických států včetně Československa, vznik Jugoslávie a SSSR (1922) Po 2. světové válce (1945 – 1950): dílčí změny hranic, vznik sovětského bloku a „železné opony“ (rozdělení Německa); založení NATO a Varšavské smlouvy, OSN Po zániku komunistického bloku (1989 – 2000): rozpad Sovětského svazu, Československa a Jugoslávie, vznik nástupnických států 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek9

10 5 10

11 Evropa po první světové válce (1923) 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek11

12 Evropa po druhé světové válce – vznik východního bloku Pojem Východní blok bylo neoficiální označení Sovětského svazu a jeho politických satelitů; jako protiklad proti nim byl Západ. Vojenskou organizací východního bloku byla Varšavská smlouva, hospodářskou pak RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci), obě měly sídlo v Moskvě. Přestože země, které do tohoto uspořádání patřily, byly formálně nezávislé, fakticky byly z velké části závislé na politice SSSR. To se prokázalo při sovětské invazi do NDR (1953), Maďarska (1956) a Československa (1968). Albánie byla součástí Východního bloku pouze do roku 1956, kdy se albánská politická scéna přeorientovala na Čínu. Byl to důsledek roztržky mezi SSSR a Čínou, následně vládnoucí strana PPSH označila Chruščovovy reformy za revizionismus. Přestože Jugoslávie byla od roku 1946 oficiálně socialistickou zemí, nikdy se hospodářsky ani kulturně neorientovala na SSSR. Spolupracovala také se západní Evropou, nikoli pouze s východní. Země byla oficiálně neutrální, odmítala dělení světa na dva bloky supervelmocí a pomáhala založit Hnutí nezúčastněných zemí. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek12

13 Kancléř Erhard chtěl v 60. letech od SSSR koupit východní Německo Někdejší západoněmecký kancléř Ludwig Erhard chtěl v první polovině 60. let od Sovětského svazu vykoupit sjednocení Německa. Podle dokumentů americké diplomacie a CIA, které má k dispozici magazín Der Spiegel, nabízel Moskvě 100 miliard marek. Erhard, otec poválečného hospodářského zázraku západního Německa a šéf bonnské vlády v letech 1963 až 1966, podle Spiegelu sázel na zhoršující se ekonomickou situaci SSSR. Vedle peněz plánoval poskytnout Moskvě i průmyslová zařízení pro rozvoj Sibiře. Věřil přitom, že tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov bude na oplátku souhlasit s postupným uvolňováním ochranné ruky nad komunistickou Německou demokratickou republikou a jejím spojením se západoněmeckým státem. Jako prostředník v jednání měly vystupovat Spojené státy, které však Erhardův plán považovaly za nerealistický, a proto se nakonec neuskutečnil. Německo se tak sjednotilo až před 21 lety. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek13

14 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek14

15 Východní blok Albánie (Albánská lidová republika); do roku 1956 Bulharsko (Bulharská lidová republika) Československo (Československá socialistická republika) Maďarsko (Maďarská lidová republika) Polsko (Polská lidová republika) Rumunsko (Rumunská socialistická republika) Sovětský svaz (Svaz sovětských socialistických republik) Východní Německo (Německá demokratická republika) 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek15

16 Motivy vedoucí k evropské integraci Snaha zabránit válečným konfliktům mezi evropskými státy Ochrana před sovětskou rozpínavostí Zkrocení Německa a umožnění jeho znovuzapojení do mezinárodních struktur Vzdorování převaze USA nad EvropouSnaha o posilnění vlivu a bezpečnosti malých států 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek16

17 Rada Evropy angl. Council of Europe, něm. Europarat, fran. Conseil de l´Europe Mezinárodní organizace evropských zemí. Byla zřízena Londýnskou smlouvou, uzavřenou v srpnu 1949 mezi Belgií, Dánskem, Francií, Irskem, Itálií, Lucemburskem, Nizozemskem, Norskem Švédskem a Velkou Británií. Později přistoupily další země; Česká republika, Estonsko, Litva, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko – 1993; pozorovatelé: Izrael, Vatikán. Podle zakládací smlouvy je cílem Rady Evropy usilovat o hospodářskou, sociální, kulturní, vědeckou a právní spolupráci. V popředí zájmu je také problematika lidských práv a postavení národnostních menšin. Významnou součástí činnosti RE je harmonizace právních řádů členských zemí a mezinárodní zákonodárství na některých úsecích (např. životní prostředí, průmyslová práva). 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek17

18 Hlavní orgány Rady Evropy Generální tajemník a sekretariát – sídlo ve Štrasburku (Francie). Současným generálním tajemníkem je Nor, Thorbjørn Jagland. Výbor ministrů (složený z ministrů zahraničí členských zemí), který může dávat doporučení členským státům a požadovat od nich informace; tento výbor má řadu pomocných orgánů. Parlamentní shromáždění (281 členů), složené ze zástupců parlamentů členských států (Palác Evropy – Strasbourg) Kongres místních a regionálních samospráv (také 281 členů) 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek18

19 Dokumenty a instituce RE Úmluva o lidských právech a základních svobodách (1950), Evropská komise pro lidská práva Evropský soud pro lidská práva (1950) Komisař pro lidská práva 1999 Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti (1993) Evropská sociální charta (1961) Evropský výbor sociálních práv Úmluva o prevenci mučení (1989) 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek19

20 Evropský soud pro lidská práva Evropský soud pro lidská práva, ( European Court o fHuman Rights): Orgán Rady Evropy - skládá se z 15 soudců, volených Parlamentním shromážděním, sídlí ve Štrasburku. Projednává konkrétní stížnosti (mohou je podat členské země nebo Evropská komise pro lidská práva), zkoumá slučitelnost předpisů a praxe členských států s Evropskou úmluvou o lidských právech. Úmluva byla přijata v roce 1950 a je mezinárodní smlouvou, jejímž prostřednictvím se velký počet států zavázal zachovávat určitá základní práva jednotlivce. Tato práva jsou formulována jednak v Úmluvě samotné, jednak v protokolech č. 1, 4, 6, 7 a 13 (dále jen Protokoly), které byly ratifikovány některými členskými státy. Jednotlivec se může na Evropský soud obrátit jen prostřednictvím Evropské komise pro lidská práva nebo státu, jehož je členem. Existuje však také zvláštní režim, v němž dávají státy všeobecný souhlas a umožňují svým občanům, aby se na soud obraceli přímo. problemy-a-jejich-reseni/evropsky-soud-pro-lidska-prava-jak-se-na-nej-obracet/ 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek20

21 Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost někdejší prokurátorky Brožové-Polednové "Evropský soud konstatoval, že stěžovatelka byla odsouzena na základě zákona účinného v době činu a že jeho aplikace a výklad provedené vnitrostátními soudy nebyly svévolné. Dodal dále, že striktní výklad příslušných trestněprávních ustanovení byl v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, která nemůže poskytovat ochranu likvidování politických oponentů prostřednictvím trestů smrti ukládaných v řízení, které zjevně porušuje právo na spravedlivý proces a zejména právo na život," informuje rezort na svých internetových stránkách. Brožová-Polednová neuspěla ani s argumentem, že se pouze řídila pokyny nadřízených, ve které měla plnou důvěru. "Soud připomněl, že také na ni se vztahovala zásada 'neznalost zákona neomlouvá'. Podle tribunálu navíc v dané době měla určité právnické vzdělání i zkušenosti z jiných procesů. Shromážděné důkazy pak prý svědčí o tom, že si musela být vědoma toho, že proces byl dopředu zmanipulován," tlumočí ministerští úředníci rozhodnutí štrasburských soudců na webu. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek21

22 Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vydal dne 13. listopadu 2007 rozsudek v případu D. H. a ostatní proti České republice a konstatoval nepřímou diskriminaci romských dětí jejich zařazováním do zvláštních škol. Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva Tento časopis jako jediný v ČR přináší každé dva měsíce přehled aktuálních rozsudků Evropského soudu pro lidská práva; je nezbytným zdrojem informací nejen pro soudce, státní zástupce a advokáty, ale i pro poslance, senátory, státní správu, policii a všechny, kteří se zabývají otázkami lidských práv, nebo jejichž lidská práva jsou porušována či ohrožována. Časopis obsahuje vybrané komentované rozsudky Soudu; texty jsou pouze v českém jazyce. Dále zde čtenář najde seznam všech rozsudků za období od předcházejícího vydání časopisu. Periodicita: dvouměsíčník, formát: B5, obvyklý rozsah: 64 str. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek22

23 Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN. Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění. Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost. 3 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek23

24 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek24 Dark green: ten original members Light green: joined subsequently Yellow: observer at the Parliamentary Assembly Orange: observer at the Committee of Ministers Red: official candidate

25 Sídlo Rady Evropy - Strasburg 525 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

26 Vznik evropských institucí Byly zakládány postupně, ve svých cílech se překrývaly, dnes existují paralelně. 1948: Benelux – celní unie 1949: Rada Evropy 1950: Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí navrhl vytvoření jednotného společenství uhelného a ocelářského průmyslu Francie a Německa. 1951: Pařížská smlouva - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo založily Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 1957: Římské smlouvy - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo vytvořily Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) 1961: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD 1965: Sjednocovací smlouva - sjednocení orgánů všech tří společenství ESUO, EHS, EURATOM – Evropská společenství. 1975: Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) 1995: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek26

27 Robert Schuman 1948: ministr zahraničí v celkem osmi francouzských vládách (až do roku 1952). Již v této době začíná koncipovat příští vzhled Evropy, později se jeho snahám říká Schumanův plán. 9. května 1950: historické Vyhlášení o novém uspořádání Evropy (tzv. Schumanova deklarace), počínající vznikem Montánní unie, která vyústí do vzniku Evropské federace. Montánní unie samotná byla v Paříži 18. dubna 1951 založena, Schumanovy plány na evropské společenství však ve Francii nenalezly podpory, a tak se Schuman v roce 1952 vzdal svého úřadu. Zadostiučinění se dočkal roku 1957 přijetím Římských smluv; o rok později byl zvolen prvním prezidentem Evropského parlamentu, v témže roce mu byla udělena Karlova cena města Cáchy. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek27

28 Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - KBSE (předchůdce OBSE) byl systém mezinárodních jednání o problémech zajištění míru a rozšíření mezinárodní spolupráce v Evropě. Chronologie: návrh zemí Varšavské smlouvy na svolání KBSE Ostpolitik oficiální politikou SRN zahájení jednání o snížení počtu konvenčních zbraní v Evropě červenec stanovení procedurálních pravidel KBSE září červenec jednání o Závěrečném aktu KBSE v Ženevě červenec podpis Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách následná schůzka v Bělehradě následná schůzka v Madridu následná schůzka ve Vídni Závěrečný akt KBSE byl podepsán na závěr třetí (helsinské) fáze jednání nejvyššími představite­li 33 evropských zemí, Kanady a USA 1. srpna 1975.; skládá se z 5 částí: otázky bezpečnosti v Evropě, spolupráce v oblasti hospodářství, vědy a techniky a životního prostředí, bezpečnost a spolupráce ve Středomoří, spolupráce v humanitární a jiných oblastech, další kroky po. konferenci (mj. dohoda o svolání následné Bělehradské schůzky účastníků KBSE v roce 1977). 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek28

29 Důsledky Helsinské konference Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě smluvně potvrdila uznání statusu quo v Evropě. Významně ovlivnila politickou situaci v celosvětovém měřítku, iniciovala nové trendy v politice (mj. vznik československé Charty 77), které vedly koncem 80. let k zásadním změnám v politické struktuře Evropy. Od se Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě transformovala ve stálou Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Iniciativa ke svolání KBSE souvisela s přijetím dvou dokumentů OSN: Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Dokumenty byly přijaty VS OSN v roce 1966, ale vstoupily v platnost až v roce 1976, kdy je ratifikoval požadovaný počet států. Československo pakty podepsalo v říjnu 1968, ale ratifikační listiny předalo generálnímu tajemníkovi OSN až v prosinci Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek29

30 Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - OBSE angl. OSCE - Organisation for Security and Cooperation in Europe Členem je 56 států, kromě států v Evropě a při Středozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou. Nově jsou poslání a bezpečnostní úkoly OBSE vyjádřeny v Chartě OBSE k Evropské bezpečnosti z 19. listopadu 1999, která obsahuje mezi jiným i širší bezpečnostní zaměření organizace. Orgány Následná schůze: nejvyšší orgán; shromáždění nejvyšších představitelů států (nepravidelné) Summit Ministerská rada Vysoká rada = Ekonomické fórum (jednou ročně) Stálá rada Fórum pro bezpečnostní spolupráci Instituce Výkonný předseda: řídí OBSE v době, kdy nezasedá Následná schůze nebo Summit; Generální tajemník (sídlo ve Vídni); Sekretariát (sídlo ve Vídni) Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (sídlo ve Varšavě) Vysoký komisař pro národnostní menšiny (sídlo v Haagu) OBSE uskutečňuje mise v krizových oblastech Evropy (Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Chorvatsko, Gruzie) s cílem pokoušet se o nastolení demokratických systémů 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek30

31 Členské státy OBSE 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek31

32 Hlavní aktivity OBSE podpora a rozvoj plně demokratické společnosti prevence lokálních konfliktů obnovování stability a míru ve válečných oblastech prosazování kolektivní bezpečnosti odstraňování rozdílů mezi státy 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek32

33 Summit OBSE – Kazachstán, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se musí stát rozhodnější, pokud chce být nadále brána vážně. Na summitu uskupení v Kazachstánu to prohlásila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Reformu organizace chtějí i představitelé dalších států. Astana - Ani po jedenáctihodinovém jednání se dnes v kazašské Astaně diplomatům členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nepodařilo schválit očekávaný nový akční plán organizace. Zástupci zemí OBSE se dokázali dohodnout jen na "astanské deklaraci". Její obsah ale zatím nebyl zveřejněn. Kamenem úrazu maratonského jednání byl pravděpodobně spor mezi Ruskem a Gruzií. Rusko rezolutně odmítlo podepsat jakýkoli dokument, který by obsahoval zmínku o územní celistvosti tohoto státu. Moskva po válce s Gruzií v roce 2008 uznala nezávislost gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie, které se jednostranně od Gruzie odtrhly. Obě odštěpená území považuje Rusko za samostatné státy, zatímco západní země uznávají Gruzii v původních hranicích. Diskuse o akčním plánu, který měl být hlavním dokumentem směrujícím OBSE do nové etapy jejího působení, se protáhla na jedenáct hodin. "Dohoda o akčním plánu bohužel nebyla možná," oznámil na závěrečné schůzi zástupce států EU, jehož jméno podle AFP nebylo oznámeno. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek33

34 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD OECD (z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development) je mezivládní organizace 34 ekonomicky nejrozvinutějších států na světě, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 (zakládací dokument byl podepsán 14. prosince 1960) transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu. OECD koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. OECD poskytuje prostředí, ve kterém mohou jednotlivé vlády vzájemně porovnávat svoje zkušenosti s různými typy politik, hledat odpovědi na běžné problémy, poznat dobře fungující praxi a koordinovat domácí a zahraniční politiku. Mandát OECD je velmi široký, protože pokrývá řadu záležitostí vztahujících se k ekonomice, životnímu prostředí a sociální politice. Spolupráce mezi jednotlivými vládami pramení z informací a analýz, poskytovaných sekretariátem v Paříži. Ten shromažďuje data, monitoruje trendy a analyzuje a předpovídá další ekonomický vývoj. Snaží se také zachytit sociální změny nebo rozvoj v obchodu, ochraně životního prostředí, zemědělství, technologiích, zdanění a dalších oblastech. OECD je také známá jako jedna z nejlepších statistických agentur, jelikož publikuje velmi zajímavé průzkumy s množstvím informací a širokým zaměřením. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek34

35 Kdo řídí práci OECD? Rada Dohled a strategické řízení Reprezentanti členských zemí a Evropské komise; rozhodnutí přijímána konsensem Výbory Diskuze a implementace Reprezentanti členských zemí a přizvaných nečlenských zemí pracují spolu se sekretariátem na jednotlivých problémech Sekretariát Analýza a návrhy Generální tajemník Náměstci generálního tajemníka Ředitelství 535 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

36 Činnost OECD 1.Sběr dat 2. Analýzy 3. Společná politická diskuze 4. Rozhodování 5. Implementace OECD je na základě Konvence zmocněna přijímat k plnění cílů rozhodnutí (Decisions), činit doporučení (Recommendations) a uzavírat smlouvy s členskými i nečlenskými státy a mezinárodními organizacemi. Rozhodnutí, doporučení, smlouvy, příp. jiné dokumenty OECD (deklarace, ujednání apod.) týkající se členských států jsou označovány za instrumenty OECD. 536 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

37 Některá fakta o OECD Dva oficiální jazyky: Angličtina a Francouzština Zaměstnanci sekretariátu: přes 2500 Ústředí OECD sídlí v Paříži ve Francii Generální tajemník OECD je p. Angel Gurría Celkový Rozpočet OECD činí miliónů eur (2008) 537 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek

38 Generální tajemník OECD Angel Gurría Stálá mise České republiky při OECD v Paříži 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek38 Velvyslanec a stálý představitel ČR při OECD Prof. Ing. Karel Dyba, CSc.

39 20 zakládajících členů (ze 14. prosince 1960): Rakousko Belgie Kanada Dánsko Francie Německo Řecko Island Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Norsko Portugalsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Spojené království USA Pozdější členové (řazeno chronologicky s datem vstupu) Japonsko (1964) Finsko (1969) Austrálie (1971) Nový Zéland (1973) Mexiko (1994) Česká republika (21. prosince 1995) Jižní Korea (1996) Maďarsko (1996) Polsko (1996) Slovensko (2000) Chile (2010) Slovinsko (2010) Izrael (2010) Estonsko (2010) 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek39

40 Rozšiřování Evropské Unie 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek40

41 Rozšiřování EU v 90. letech V roce 1995 se EU-12 rozšířila o tři vyspělé země (EU-15): Finsko Rakousko Švédsko V prosinci 1997 se Evropská rada rozhodla zahájit přístupová jednání s nejlépe hodnocenými státy bývalého Sovětského bloku – Českem, Estonskem, Kyprem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem, přičemž samotná přístupová jednání začala v březnu příštího roku. V Helsinkách v roce 1999 zahájila Evropská rada jednání se zbývajícími kandidáty – Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou, Rumunskem a Slovenskem. Turecko podalo přihlášku o plné členství do EHS již v roce 1987, ale ta byla o dva roky později odmítnuta kvůli „nestabilnímu politickému prostředí“. Po summitu v Helsinkách v roce 1999 byl Turecku přiznán oficiální status kandidátské země EU. Pro deset nejlépe připravených zemí byla jednání uzavřena v prosinci 2002 na summitu v Kodani, přijaty 2004 (EU-25). 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek41

42 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek42

43 Další vývoj Evropských společenství Sedmdesátá, osmdesátá léta: stagnace V červnu 1979 proběhly první přímé volby do Parlamentního shromáždění (dnešní Evropský parlament) Evropský měnový systém (EMS), ECU: rozpad Brettonwoodského měnového systému; zrušení navázání měn na americký dolar a přechod na floating (režim volných měnových kurzů). V roce 1979 se evropské státy rozhodly zamezit možným velkým fluktuacím v měnových kurzech zavedením Evropského měnového systému (EMS), čímž se zavázaly udržovat své měnové kurzy ve stabilních poměrech. Zavedla se také košová měnová jednotka ECU (European currency unit) sloužící ke zúčtování mezinárodních měnových operací. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek43

44 Odstraňování bariér Jednotný evropský akt (JEA): 1987; nejvýznamnější zásah do Římských smluv. Jeho hlavním cílem bylo dokončení jednotného vnitřního trhu do roku 1992 a identifikoval překážky, které ještě zbývaly k jeho dovršení: fyzické – odstranění kontrol na vnitřních hranicích ES pro osoby, služby, zboží a kapitál technické – odstranění rozdílů v předpisech a normách a tedy omezení tzv. netarifních překážek obchodu daňové – jednalo se zejména o daňovou harmonizaci, toto téma je dosud nedořešené a velice politicky citlivé V roce 1985 byla představiteli pěti zemí podepsána Schengenská dohoda, jejímž cílem bylo odstranění kontrol na vnitřních hranicích a spolupráce při ochraně hranic vnějších. Tato dohoda nebyla součástí právního řádu Evropských společenství, stala se jí až od Amsterdamské smlouvy. Signatářskými zeměmi byly v roce 1985 Německo, Francie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek44

45 Maastrichtská smlouva Podepsáním Maastrichtské smlouvy v roce 1992 uzavřeli vrcholní evropští představitelé výraznou reformu zakládajících smluv. Nově se na evropské úrovni začalo spolupracovat v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a justičních záležitostí. Smlouva změnila název „Evropského hospodářského společenství“ na „Evropské společenství“, protože integrační aktivity spadající pod tuto instituci již přesáhly původní pouze ekonomické záměry. Což ale bylo hlavní, podpisem Maastrichtské smlouvy vznikla Evropská unie, zastřešující všechny existující integrační aktivity. Ty se od Maastrichtské smlouvy začaly dělit do tří hlavních kategorií, čemuž úředníci říkají, že Evropská unie „stojí na třech pilířích“: 1. pilíř – Evropské společenství: spadají sem všechny aktivity realizované již před Maastrichtem; mimo jiné politiky zemědělská, obchodní, regionální, sociální aktivity spadající pod další dva pilíře byly zavedeny až Maastrichtskou smlouvou: 2. pilíř – Společná zahraniční a bezpečnostní politika 3. pilíř – Justice a vnitřní bezpečnost 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek45

46 Amsterodamská smlouva Amsterodamská smlouva (1997/1999) přesunula spolupráci v oblasti imigrační politiky, azylové politiky a ochrany menšin ze Třetího pilíře do prvního (tzv. komunitarizace části třetího pilíře), definovala základní práva občanů EU a základní principy společné zahraniční politiky. Schengenské dohody se staly součástí právního systému EU. Amsterodamská smlouva přinesla následující změny: bude změněn systém obsazování Komise v neprospěch velkých států pro hlasování v Radě EU bude upravena velikost kvót pro případy tzv. váženého hlasování počet poslanců v Evropském parlamentu nepřesáhne číslo 700 Evropská rada bude moci označit členský stát, jenž se neřídí základními zásadami EU (svoboda, demokracie, lidská práva a základní svobody, právní stát) a hrubě je porušuje. Takovému státu mohou být, za stálé platnosti povinností, pozastavena některá práva, zejména právo hlasování v Radě EU v rámci rozvoje Unie jako oblasti svobody, bezpečnosti a práva bude mít Rada právo na návrh Komise a po konzultaci s parlamentem rozhodovat o vybraných otázkách vízové povinnosti v některých otázkách třetího pilíře (vnitro a justice) získá Rada oprávnění rozhodovat upravenou kvalifikovanou většinou na rozdíl od jednomyslnosti budou podstatnou měrou posíleny pravomoci institucí EU v boji proti finanční kriminalitě začlenila Schengenskou smlouvu do právního systému Evropské unie 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek46

47 Smlouva z Nice Smlouva z Nice měla připravit evropské instituce, aby byly i po plánovaném rozšíření akceschopná. Omezila tedy národní veto a přerozdělila počet hlasů v Radě ministrů tak, aby odpovídal počtu obyvatel jednotlivých států. Smlouva z Nice změnila způsob rozhodování v Evropské unii: v mnoha oblastech se začalo hlasovat kvalifikovanou většinou (místo principu jednomyslnosti). Dále zavádí systém tzv. trojité většiny (od posledního rozšíření v roce 2007 je pro přijetí návrhu nutno 255 z celkem 345 hlasů členů v Radě Evropské unie (členské státy mají podle velikosti od 3 do 29 hlasů, Česká republika má 12) a více než polovina členských států; dále může být na žádost členského státu ověřeno zda kvalifikovaná většina reprezentuje alespoň 62 % obyvatel Unie). Smlouva z Nice dále zvýšila počet poslanců Evropského parlamentu na 732 a přerozdělila hlasy mezi jednotlivými státy v Radě Evropské unie a Evropském parlamentu. Většina opatření zavedených Smlouvou z Nice měla připravit Evropskou unii na rozšíření o 10 nových zemí a zabezpečit její akceschopnost do budoucna. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek47

48 Euro V lednu 1999 se 11 zemí Evropské unie (státy Beneluxu, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko) dohodlo, že zavedou společnou měnu euro a přestanou používat své národní měny. Řecko vstoupilo do Eurozóny o dva roky později, v roce Od 1. ledna 2002 vešly euromince a eurobankovky do oběhu. O pět let později, od 1. ledna 2007 je též členem eurozóny i Slovinsko. Od 1. ledna 2008 také Malta a Kypr a od roku 2009 Slovensko. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek48

49 Vlajka EU Rada Evropy hledala symbol, kterým by se mohla označovat. Po dlouhých diskusích byl přijat současný návrh - kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí. Číslo dvanáct je v mnoha tradicích symbolem dokonalosti. Je to samozřejmě také počet měsíců roku a počet hodin na ciferníku. Kruh je mimo jiné i symbolem jednoty. A tak se zrodila evropská vlajka, která zobrazuje ideál jednoty národů Evropy. Rada Evropy pak vyzvala ostatní evropské instituce, aby tuto vlajku také začaly používat. V roce 1983 tuto výzvu přijal Evropský parlament. Nakonec byla vlajka přijata jako oficiální symbol Evropských společenství, dnešní Evropské unie, hlavami států a předsedy vlád v roce Od začátku roku 1986 ji užívají všechny evropské instituce. Evropská vlajka je jediným znakem Evropské komise - výkonného orgánu EU. Ostatní instituce a orgány EU používají kromě evropské vlajky i vlastní znaky 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek49

50 Hymna EU Melodie Ódy na radost ze závěrečné věty Deváté symfonie, kterou v roce 1823 složil Ludwig van Beethoven. V roce 1972, kdy byla evropská hymna Radou Evropy schválena, Evropská unie existovala ještě jako Evropské hospodářské společenství. To ji za svou ale oficiálně přijalo až v roce Ódu na radost napsal německý básník Friedrich Schiller půl století předtím, než ji zhudebnil Beethoven, jehož zaujala myšlenka o sbratření národů, která je v ódě zahrnuta a kterou sám sdílel. Stejná myšlenka je ostatně jedním z pilířů evropské identity. Evropská hymna nemá text, slavnostní tóny Ódy na radost vyjadřují ale ideály svobody a mezilidské solidarity stejně dobře jazykem hudby. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek50

51 Lisabonská smlouva Po neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu („Ústavy EU“), odmítnuté referendy v Nizozemsku a Francii v roce 2005, má podle názoru příznivců prohlubování evropské integrace právě Lisabonská smlouva zajistit efektivní fungování Evropské unie do budoucna. Smlouva byla ratifikována všemi členskými státy EU a 1. prosince 2009 nabyla platnost - první den měsíce následujícího po tom, co Česká republika uložila svou ratifikaci v Římě, k čemuž došlo dne 13. listopadu Na rozdíl od Smlouvy o Ústavě pro Evropu – která dosavadní smlouvy měla nahradit – má Lisabonská smlouva změnit stávající smlouvy, které v pozměněné podobě zůstávají dále v platnosti. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek51

52 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek52 Podpis Platno st Smlou vy Brus el Brus el Paří žská Paří žská Paříž. doh. Paříž. doh Říms ké Říms ké Slučova cí Slučova cí JEA JEA Maastrichtská Maastrichtská Amsterod amská Amsterod amská Niceská Niceská Lisabonsk á Lisabonsk á Evropská společenství Tři pilíře Evropské unie Evropské společenství pro atomovou energii Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) → ← Evropské společenství uhlí a oceliEvropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Smlouva vypršela v roce 2002 Evropská unieEvropská unie (EU) Evropské hospodářské společenstvíEvropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství → Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcíSpolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV) Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech ← Evropská politická spoluprá ceEvropská politická spoluprá ce (EPS) → Společná zahraniční a bezpečnostní politika Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) ← Bruselsk ý pakt Západoevropská unieZápadoevropská unie (ZEU)

53 Hlavní změny Lisabonská smlouva obsahuje dva články pozměňující: Smlouvu o Evropské unii (Smlouvu o EU, Maastrichtskou smlouvu) Smlouvu o založení Evropského společenství (Smlouvu o ES, Římskou smlouvu), ta má být nově nazvána Smlouvou o fungování Evropské unie Dále stanovuje, že na těchto dvou smlouvách je Evropská unie (EU) založena, že nahrazuje Evropské společenství (ES) a je jeho nástupkyní. Text mandátu také uvádí, že „všechna ustanovení Mezivládní konference z roku 2004 budou začleněna do těchto dvou smluv“, tedy to že Ústava EU, kterou tato Konference schválila, je jejich obsahem. Evropská unie má mít jednotnou právní subjektivitu, jak už navrhovala Ústava EU. Listina základních práv Evropské unie sice nemá být – na rozdíl od Ústavy EU – částí Lisabonské smlouvy, má však na základě nového znění čl. 6 Smlouvy o Evropské unii získat „stejnou právní sílu jako Smlouvy“, tzn. právní závaznost, s výjimkou Velké Británie, Polska a České republiky. Dochází též ke změně váhy jednotlivých států při hlasování v Radě. Jako kompromis – Velká Británie zprvu zcela odmítala Evropského ministra zahraničí navrženého Ústavou EU – má být tato funkce pojmenována „Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“. Na žádost Velké Británie má smlouva v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech některým členům umožnit pokračovat v další práci na určitém aktu, zatímco jiným umožní se jí neúčastnit. Označení „zákon“ EU a „rámcový zákon“ EU mají být vypuštěna, zůstat mají dosavadní označení „nařízení“, „směrnice“ a „rozhodnutí“. Na rozdíl od Ústavy EU neobsahuje Lisabonská smlouva žádnou zmínku o symbolech, jako vlajka nebo hymna. Vynechán byl rovněž pojem „Ústava“. 5 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek53


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Putin plánuje spojit bývalý SSSR, Eurasijský svaz má být protiváhou EU Přijde-li vám to jako fantazírování, ještě popřemýšlejte."

Podobné prezentace


Reklamy Google