České baroko Sochařství a malířství

Prezentace na téma: "České baroko Sochařství a malířství"— Transkript prezentace:

1 České baroko Sochařství a malířství
Šimon Hlinovský

2 Sochařství Niterné až extatické stavy Realistické motivy
Drsnější pískovec Reprezentace v šlechtických sídlech Chrámy byly obrazem Ráje

3 Matyáš Bernard Braun Pocházel z rakouské vsi Sautens
V Salcburku studoval Sochařství V roce 1699 se vydal na tovaryšskou cestu do Itálie V severoitalském Bolzanu se v roce 1704 setkal s hrabětem Šporkem, který si ho najal pro realizaci soch na jeho panstvích Lysá nad Labem a Kuks

4 Matyáš Bernard Braun V roce 1710 vytvořil sousoší Sen svaté Luitgardy na Karlově mostě Založil v Praze sochařskou dílnu Skupina alegorií Blahoslavenství na Kuksu (1712) Cyklus 12 ctností a 12 neřestí ( ) Betlém v Novém lese u Kuksu ( ) Zemřel

5 Matyáš Bernard Braun

6 Jan Brokof Luterán ze Spišské soboty
Socha sv. Jana Nepomuckého (1683) na Karlově mostě řezbář Založil v Praze sochařskou dílnu, z níž vzešel jeho syn Ferdinand Maxmilián Brokof

7 Ferdinand Maxmilián Brokof (1688-1731)
několik sousoší pro Karlův most, například sousoší sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana s velmi realistickou postavou Turka hlídajícího křesťany Postavy černochů v Morzinském paláci v Nerudově ulici Zájem o černochy a Asiaty Náhrobek Jana Václava Vratislava z Mitrovic v kostele svatého Jakuba

8 Ferdinand Maxmilián Brokof (1688-1731)
Dřevořezby v kostele svatého Havla na Starém městě Drsně realistické zachycení výrazu smutku svatého Jana

9 Jiří Bendl (1620-1680) Ranné baroko
Socha svatého Václava na Koňském trhu, nyní Václavské náměstí Dvanáct dřevěných soch pro zpovědnici kostela svatého Salvátora proti Staroměstské věži – inspirace Italskou renesancí, zejména Michelangelem Mariánský sloup na Staroměstském náměstí

10 František Ignác Platzer
Monumentální sochy Sochařská výzdoba kostelů

11 Malířství Po smrti Rudolfa II. zůstalo v Praze mnoho světových malířů
Po Bílé Hoře však mnoho malířů odešlo do exilu

12 Václav Hollar (1606-1677) Náboženský emigrant Usadil se v Londýně
4000 grafických listů Pohledy na města (Londýn, Praha)

13 Václav Hollar ( ) Plán katedrály svatého Pavla v Londýně

14 Václav Hollar ( )

15 Václav Hollar ( ) Katedrála sv. Martina v Mainzu

16 Václav Hollar ( ) Rvačka venkovanů

17 Karel Škréta ( ) Emigroval do Itálie, kde se přiklonil ke Katolické církvi V roce 1638 se vrátil do Čech Špičkový evropský portrétista

18 Karel Škréta (1610-1674) Muž s dlouhými vlasy

19 Karel Škréta ( ) rodinná podobizna řezače drahokamů Dionisia Miseroniho

20 Jan Kupecký (1667-1740) Vyučen v Benátkách a v Římě
V letech žil ve Vídni, kde se soustředil na portrétní tvorbu Po roce 1723 žil a tvořil v Norimberku Z jeho Norimberských děl je cítit vliv nizozemské malby se zvýšenou intimitou scenérií, která předznamenávala nástup rokoka

21

22 Jan Kupecký ( )

23 Petr Brandl (1668-1735) Dramatické inscenace
Kombinace světelných zdrojů Šerosvit Křest Kristův Smrt poustevníka Vintíře Klanění tří králů

24 Petr Brandl ( )

25 Petr Brandl ( ) Zvěstování

26 Václav Vavřinec Reiner (1689-1743)
Malíř vrcholného baroka Tvořil především fresky (velký sál zámku v Duchcově, nad schodištěm v Černínském paláci

27

28 Václav Vavřinec Reiner (1689-1743)
Pracoval i pro církevní instituce (chrám Nanebevzetí P. Marie v cisterciáckém kláštře v Oseku, chrám sv. J. Nepomuckého na Hradčanech v Praze, chrám. sv. Fr. Serafínského na Starém Městě v Praze, Zrcadlová kaple Zvěstování P. Marie v Klementinu na Starém Městě v Praze, chrám sv, Jakuba Většího v Cítolibech, chrám sv. Tomáše na Malé Straně v Praze, chrám sv. Jiljí na Starém Městě v Praze)

29 Václav Vavřinec Reiner (1689-1743)
Je rovněž autorem krajinomaleb (mj. Krajina s ptáky, Orfeus se zvířaty, Hornatá krajina se stafáží), obrazů s bitevními scénami (Bitva s Turky) a portrétu.

30 Michal Willmann ( ) V letech byl dvorním malířem v Berlíně V roce 1660 se usadil v Lubiążu, kde založil rodinu a přestoupil z Protestantství na Katolicismus Oltářní obrazy v českých cisterciáckých klášterech Nervně nanášená barva, Mučednické scény (Sedlec u Kutné Hory)

31 Jan Kryštof Liška (1650-1712) Nevlastní syn a žák M. Willmanna
Od roku 1689 činný v Praze Vynikající pohybová kompozice a výrazná barevnost

32 Jan Kryštof Liška ( ) Stigmatizace sv. Františka na hl. oltáři v chrámu sv. Fr. Serafínského na Starém Městě v Praze

33 Děkuji za pozornost