BAROKNÍ UMĚNÍ A3V Mgr. Jitka Nováková 15.12. 2011.

Prezentace na téma: "BAROKNÍ UMĚNÍ A3V Mgr. Jitka Nováková 15.12. 2011."— Transkript prezentace:

1 BAROKNÍ UMĚNÍ A3V Mgr. Jitka Nováková

2 Termín baroko a jeho historické pozadí
jedná se o umělecký styl od počátku 30. války (1618) do VFBR (1789) baroko znamená perla nepravidelného tvaru toto umění je spojeno s absolutismem, význam hrála zejména katolická církev v katolických zemích se rozvíjela radikální forma útočící na city ( v nekat. zemích se rozvíjela forma harmonická a monumentální)

3 Italská barokní architektura
návaznost na renesanci (kostel Il Gesú) dostavba katedrály sv. Petra v Římě přistavěním lodi ( centrální typ stavby s plastickým průčelím) nejv. představitelé: Gianlorenzo Bernini Francesco Borromini (kostel San Carlo alle quatro Fontane – vzor architektury až do 18. stol) Guarino Guarini – kostel San Lorenzo – složité žebrové klenby a dynamicky zprohýbané zdi

4 vlevo: F. Borromini San Carlino, vpravo Portért F
vlevo: F. Borromini San Carlino, vpravo Portért F. Borrominiho – neznámý malíř

5 Francouzská barokní architektura
vláda Ludvíka IV. – obrovský rozvoj země v architektuře se projevoval smysl pro přehlednou kompozici, racionalitu a monumentalitu kostel Saint-Luis – des- Invalides v Paříži – dílo architekta Julese Hardouina Mansarta stavby mají antikizující průčelí se sloupy a štíty, vznosnou kopuli městské paláce – stavby s mansardovou střechou (např. čtvrť Marais v Paříži)

6

7 Italské barokní sochařství
barokní sochařství je opakem renesančního, barokní socha je rozevlátá, dramatická, patetická… zakládající osobnost bar. sochařství – Gianlorenzo Bernini, architekt, sochař, malíř ( ) některá díla: „Apollo a Dafné“ – baldachýn nad hrobem sv. Petra „Vidění sv. Terezie“ „ Fontána čtyř řek“ v Římě

8 Gianlorenzo Bernini: Autoportét, 1623

9 vlevo: kostel San Andrea al Quirinale, vpravo Extáze sv. Terezy

10 Italské barokní malířství
zakladatel barokního realismu – Michelangelo Merisi zv. Caravaggio (1573 – 1610) v osobním životě byl velmi temperamentní, dostával se do sporu se zákonem dílo: např. „Košík s ovocem“, řada autoportrétů, obrazy s náb. motivy „ Ukřižování sv. Petra“, „Obrácení sv. Pavla“, „ Stětí Jana Křtitele“ a další jako modely používal prosté lidi z ulice, využíval zvláštní světlo, církev mu vyčítala zesvětštění motivů

11 Chlapec s košíkem ovoce, 1593 - 1594

12 vlevo: David s hlavou Goliáše, vpravo Večeře v Emauzích

13 Barokní malířství ve Francii a Španělsku
nejv. francouzští umělci – Nicolas Poussin a Claude Lorrain – často pobývali v Itálii, malovali mytologické výjevy na pozadí ideální krajiny, soustřeďovali se na atmosféru situace ve Španělsku – sklon k naturalismu, dramatičnost, zejména v díle Diega Rodrigeze de Silva y Velasquéze (1599 – 1660) byl dvorním malířem Filipa IV., maloval náb. náměty pestrými barvami na tmavý podklad dílo: např. „Podobizna infantky Margarety“, „Přadleny“, „ Las Meninas“ a další

14 vlevo: žena vařící vejce, vpravo: las Meninas(1656)

15 vlevo: portrét papeže Innocence X
vlevo: portrét papeže Innocence X., 1650 vpravo: portrét Infantky Marie Terezy španělské, dcery Filipa IV.

16 Francisco de Goya (1746-1828) vycházel z rokoka
v 80. letech 18. stol. maloval podobizny, které ukazují nitro zobrazeného v r po záchvatu mrtvice ohluchl a začaly ho děsit představy ďáblů a duchů některá z jeho děl: „ Rodinná podobizna krále Karla IV.“, dále grafické cykly „Caprichos“(Rozmary), „Hrůzy války“, „Býčí zápasy“ atd. většina děl vyniká dramatičností, kritizuje pověrčivost, hloupost, zaslepenost, církevní dogmata

17 rodina Karla IV.

18

19 Nizozemské malířství 17. stol.
nejv. osobnost – Peter Paulus Rubens (1577 – 1640), pobýval v Itálii na dvoře vévody Gonzagy jeho rané obrazy jsou temné, postavy jsou v popředí – např. „Vztyčení kříže“, „Snímání z kříže“, poučil se z renesance vytvořil řadu portrétů své rodiny, náb. výjevy, krajiny nebo obrazy s hist. náměty jeho pokračovatelé – Antonis van Dyck, Frans Snyders, Jacob Jordaens

20 vlevo: autoportrét z roku 1623, vpravo Venuše u zrcadla z roku 1615

21 Harmensoon Rembrandt van Rijn (1606 – 1669)
geniální umělec, vytvořil nadčasová díla rané obrazy: „ Autoportrét se Saskií“, „ Anatomie dr. Tulpa“, „Danae“ r vznikl obraz „Noční hlídka“ – skupinový portrét s dramatickou událostí další díla: „Návrat ztraceného syna“ (Ermitáž) žánrové malířství – nejv. Jan Vermeer van Delft – námětem jeho obrazů je prostý interiér s oknem – např. „Ateliér“, „Hodina hudby“ maloval i pohledy na města – „Pohled na Delft“ žánr v obrazech „U kuplířky“, „Dívka s perlou“, ...

22

23 Noční hlídka, 1642, olej na plátně

24 Anatomie dr. Tulpa, 1632

25 Barokní architektura v českých zemích
poč. 18. stol. – vrcholné baroko, tvořili umělci, kteří se usadili a žili v Praze Kryštof Dientzenhofer (1655 – 1722)- znal italské baroko, navrhl projekt kostela sv. Mikuláše v Praze, klášter v Břevnově Jan Blažej Santini Aichl (1677 – 1723), byl školením malíř, vytvořil díla ve stylu barokní gotiky (lomený oblouk, žebrová klenba,…) nejv. stavby: Sedlec u Kutné Hory, Kladruby, Želiv, kostel sv. Jana Nepomuckého a další

26 vlevo kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech, vpravo katedrála Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory

27

28 České barokní sochařství
sochaři raného baroka: Jan Jiří Bendl, Matěj Václav Jäckel, a zejména Ferdinand Maxmilián Brokof (1688 – 1731) – většinu svých děl vytvořil v Praze, jeho sochy se vyznačují klidnou monumentalitou, smyslem pro celek dílo: sousoší pro Karlův most v Praze, náhrobek Jana Václava Vratislava z Mitrovic v kostele sv. Jakuba v Praze

29 Další významné osobnosti českého barokního sochařství
Matyáš Bernard Braun – pocházel z Tyrol jeho významné dílo je „Vidění sv. Luitgardy“ pro Karlův most v Praze (1710) – hluboká citová účast, dramatičnost dále soubor soch pro hraběte Šporka v Kuksu u Jaroměře (1712 – 1734) – jde o 12 soch Ctností a 12 soch Neřestí(např. Lenost, Pýcha, Láska,..) v lese Betlémě vytesal sochy s náb. náměty ( Vidění sv. Huberta, Klanění tří králů, Studna Jákobova atd.)

30 vlevo Sv. Ludmila s Václavem, vpravo Sena Sv. Luitgardy

31 České barokní malířství
v době pobělohorské museli umělci z náb. důvodů odejít ze země – např. grafik Václav Hollar (1606 – 1677) zakl. osobnost českého malířství – Karel Škréta (1610 – 1674), v roce 1628 musel odejít z Čech do Saska a Itálie (poznal Caravaggia) dílo: pašijový cyklus pro kostel sv. Mikuláše na Malé straně v Praze, vynikl i jako portrétista např. „Podobizna muže s dlouhými plavými vlasy, portrét Marie Maxmiliány ze Šternberka a mnoho dalších

32 vlevo podobizna muže s plavými vlasy, vpravo Paris a Helena

33

34 Další osobnosti barokního malířství
Michal Leopold Willmann Jan Kryštof Liška, Petr Brandl (1688 – 1735) Brandl vedl bouřlivý život, jeho postavy jsou přesvědčivé, nádherná barevnost, teplé tóny, temnosvit díla: „Svatá Maří Magdalena“, „Křest Kristův“, oltářní obraz „Klanění tří králů“ na zámku ve Smiřicích Jan Kupecký – portrétista Václav Vavřinec Rainer – malíř fresek