1 Finanční krize a veřejné finance Pavel Dvořák Fakulta managementu VŠE Seminář Smilovice, 3.květen 2010.

Prezentace na téma: "1 Finanční krize a veřejné finance Pavel Dvořák Fakulta managementu VŠE Seminář Smilovice, 3.květen 2010."— Transkript prezentace:

1 1 Finanční krize a veřejné finance Pavel Dvořák Fakulta managementu VŠE Seminář Smilovice, 3.květen 2010

2 2 Nejprve uvedu svůj aktuální názor na otázky, na které jsem se pokusil odpovědět na tomto semináři již v prosinci 2008 : 1.Co je základní příčinou vzniku této finanční krize ? 2.Čím je dán obrovský rozsah ztrát a globální charakter této finanční krize ? 3.V jaké fázi vývoje nyní finanční krize je ? 4.Jak hodnotit dosavadní hospodářsko-politickou reakci centrálních bank a vlád? 5.Jaké existují scénáře možného dalšího vývoje?

3 3 Ve druhé části: Jediná nová otázka: Jaké lze čekat od finanční krize (i od hospodářsko - politické reakce na ni) 1.krátkodobé 2.dlouhodobé důsledky pro veřejné finance?

4 4 Co tvoří podstatu současné globální finanční krize? Podstatou současné finanční krize je nadměrná úvěrová expanze (masové zneužití úvěru ) Důsledkem je obrovský objem nezdravých úvěrů ( převážně v sekuritizované formě!) Problémem nebyla a není nelikvidita, ale insolvence Vše co se až dosud děje jsou pokusy o přesun dluhového břemen. Hraje se o to, kdo jej ponese.

5 5 Co lze říci o léčbě choroby ? Byla úspěšná v tom, že zabránila zhroucení globálního finančního systému –Rozhodující roli sehrály centrální banky (Především FeD) Ale i vážné problémy: -Byl použit velmi agresivní měnový nástroj: quantitative easing. -Emise má úvěrový charakter - nové úvěry jsou rovněž nezdravé. -Podstata choroby nebyla vyléčena. Léčba nezabránila : -nejzávažnějšímu důsledku - recesi! -ani neodstranila příčinu! Předlužení je léčeno dalším dluhem

6 6 Výsledek ? Dočasné zakrytí insolvence Bubliny na akciových trzích a na trzích aktiv (Čína) Reálná ekonomika zůstává utlumená – chronická vysoká nezaměstnanost – investiční aktivita minimální Situace bank a dalších finančních institucí v USA i ve světě je stále velmi slabá, což se může kdykoliv projevit Změny minimální - regulace nedostatečná (deriváty) K důsledkům nemoci je nutno přičíst důsledky její agresivní léčby!

7 7 Možné kanály dalšího šíření krize  Reálná ekonomika: Chronická vysoká nezaměstnanost + simultánní recese. Nadbytečné zásoby – neochota investovat!  Banky: Stále zranitelné bilance evropských i amerických bank a pojišťoven  Zpětný dopad recese vyvolané finančním sektorem na banky  Důsledky exitu!?  Vliv nutné korekce akciového trhu („Decoupling“ vývoje akciového trhu a fundamentu !!) a splasknutí bublin na EM  CDS kontrakty v případě rozsáhlejšího bankrotu ! ( protistrany: 10 velkých bank, tlak na pojišťovny a zajišťovny) Suverénní dluhové krize: Simultánní charakter krize veřejných financí vyvolává problémy na trhu vládních obligací  Tlak recese i vynucené fiskální expanze na veřejné rozpočty  Nebezpečí nákazy v případě vládního defaultu člena Eurozony.  Možné kanály šíření nákazy z řecké krize. ( Tlak na růst výnosů vládních dluhopisů dalších zemí, zvýšení cen CDS kontraktů, nebezpečí bankovního runu v Řecku, burzovní panika, negativní vliv na výnosy korporátních dluhopisů!, dluhopisy v držení penzijních fondů, politické aspekty )  Měnové problémy slabších zemí s deficitem BÚ a vysokým zahraničním dluhem (Ukrajina)  Měnové účinky: Důsledky monetizace a demonetizace ? Inflace nebo deflace?  Bilanční vliv volatility akciových, kursových a komoditních trhů na firmy, banky a fondy  Vývoj v Asii ( Čína: Realitní bublina, stav čínských bank??, kurs ?), rovněž bankovní sektor v Japonsku je stále velmi slabý !!

8 8 Vnitřní dluhový problém Vnější dluhový problém Bankovní krize Měnová krize Vyvolaná měnová krize Vyvolaná bankovní krize Systemická finanční krize Vnější dluhová krize Recese Systemická finanční krize NÚ Exp. Vnitřní dluhová krize Fiskalizace

9 9

10 10 Důsledky pro veřejné finance? 1.Již sama nemoc a první fáze léčby dopadly velmi vážně na veřejné finance. 1.Převážně rozpočtově 1.Recese zvýšila deficity 2.Stimulační programy prohloubily deficity 2.Ale i mimorozpočtově 1.Finanční pomoc bankám zvýšila SFA!! 2.K růstu veřejného dluhu povede i nevyhnutelná druhá fáze léčby – vynucená socializace soukromých dluhů (AMC – první „ vlašťovka“ : Nama Irsko) 2.Obojí vede nutně k růstu veřejného zadlužení. 1.Hlavní fáze „socializace“ dluhu dosud neproběhla!

11 11 Kanály prosakování nákladů finanční krize do veřejných financí Deficit Rozpočtový růst veř. dluhu SFAMimorozpočtový růst veř. dluhu (AMC) Viditelný Skrytý Rychlý Pomalý

12 12

13 13 Krátkodobé důsledky: problém rozpočtových deficitů: Národní (politický) problém Nereálnost představy o rychlé fiskální konsolidaci –Při daném rozsahu –v recesi Vysoké politické náklady v zemích které k ní budou donuceny – politická nestabilita v rámci zemí i mezi nimi Měnové problémy zemí mimo unii

14 14

15 15 Tabulka č. 7: Srovnání hodnoty ukazatele SFA v zemích EU v předkrizovém období 2005 – 2007 a v prvním krizovém roce 2008 ( v % HDP) SFA průměr 2005-07SFA 2008 Nizozemí0,3715,73 Dánsko0,9710,86 Irsko2,2310,47 Lucembursko2,2310,39 Lotyšsko1,107,31 Belgie0,036,80 Maďarsko-1,106,36 Rakousko0,235,07 Velká Británie0,373,67 Řecko1,433,54 Francie-0,202,69 Německo0,172,49 Polsko-0,031,67 Portugalsko0,101,40 Itálie0,401,38 Švédsko1,671,25 Španělsko1,430,91 Česká republika-0,730,84 Eurozóna0,443,42 EU 270,403,46 Zdroj: Data Eurostatu

16 16 19962005200820092009/082009/95 V. Británie 4017697501067142%266% Irsko 434580105131%244% Španělsko 320391432560130%175% Řecko 98195237273115%279% Portugalsko 5495110126115%233% Francie 712113813271489112%209% Německo 1096152216411762107%161% Belgie 268278308327106%122% Itálie 1213151116631760106%145% Rakousko 123155176184105%150% Nizozemí 236266346347100%147% Eurozona 64247062110% EU27 76998688113% Roli hraje nejen podíl dluhu k HDP, ale při simultánní dluhové krizi hlavně absolutní objem dluhu!! Z něho vyplývá nutný objem ročního refinancování (Itálie!!) Vládní dluh v mld. Euro zdroj: Databáze Eurostatu

17 17

18 18 Zkušenosti z asijské finanční krize: Mohutný nárůst klasifikovaných úvěrů Klas.úvěry v % celkových úvěrů 1998/ 1995 v % Thajsko 48685 Rusko 11366 Mexiko 11157 Malajsie 9150 J.Korea 7140 Indonésie 36360 Hong Kong 5166 Čína 25125 Brazílie 11137

19 19 Jak se jich zbavili? Socializací soukromých dluhů - nárůst dluhu veřejného!

20 20 Problém se ale nevyřešil ! Klas.úvěry v % celkových úvěrů v r.1998 Klas.úvěry v % celkových úvěrů v r. 2004 2004/ 1998 Malajsie933366 % Indonésie3670194 % Thajsko484695,8% Zdroj: BIS annual report 1998 a Hoggart.

21 21

22 22 Závěr: 1.Veřejné finance byly zásadně infikovány. 2.Jejich konsolidace ve střednědobém horizontu je iluzí. 3.Problémy způsobí nejen rozpočtové deficity, které jsou především „ parciálním politikem“ 4.ale především simultánní nárůst veřejného dluhu, který má objektivní, ale dnes už i psychologické limity ( ucpání nejen měnového ale i dluhového kanálu obnovy rovnováhy!). 5.Veřejný dluh přestává být vhodným „ rezervoárem“ kam se problémy beztrestně odsunou a stává se novým, velmi vážným zdrojem další eskalace krize –Existující rozsah dluhového problému přesahuje jakékoliv vládní možnosti poskytnout finanční záchranu ! 6.Nemá li světovou ekonomiku zasáhnout japonská nemoc (chronicita!!) – bude nutno dluh izolovat a zničit. –Není jasné jak ( Restrukturalizace? Inflace??!) –Masivní redistribuční důsledky.

23 23 Důsledky? 1.Změna dosavadní logiky způsobu řešení problému vládního rozpočtového omezení 2.Význam dluhového managementu! (viz Tobin) 3.Podstatně těsnější propojení fiskální a monetární politiky Nejasné fiskální důsledky operací CB (monetizace a hlavně nutné demonetizace dluhu při exitu) Měnové důsledky fiskální krize 4.Změní se hospodářsko – politické paradigma Přijatelnost oslabení měny i inflace Inflace může být vhodným řešením dluhového problému takového rozsahu jaký má svět dnes.