Násilí z nenávisti a mládež – zdroje informací, stereotypy, mýty a (ne)snášenlivost VÝZKUMNÁ ZPRÁVA I 26. listopadu 2014 ZPRACOVÁNO EXKLUSIVNĚ PRO: PODPOŘENO.

Prezentace na téma: "Násilí z nenávisti a mládež – zdroje informací, stereotypy, mýty a (ne)snášenlivost VÝZKUMNÁ ZPRÁVA I 26. listopadu 2014 ZPRACOVÁNO EXKLUSIVNĚ PRO: PODPOŘENO."— Transkript prezentace:

1 Násilí z nenávisti a mládež – zdroje informací, stereotypy, mýty a (ne)snášenlivost VÝZKUMNÁ ZPRÁVA I 26. listopadu 2014 ZPRACOVÁNO EXKLUSIVNĚ PRO: PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA

2 - 2 - Metodologie výzkumu Velikost vzorku 1000 respondentů ve věku 15-25 let Termín dotazování 5-19.11.2014 Metoda sběru dat CAWI (on-line dotazování na panelu MEDIAN): n=650 CASI (computer assisted self-interviewing): n=350* *Metoda CASI (respondent vyplňuje dotazník off-line samostatně na počítači, který mu doručí tazatel) byla do sběru zařazena, aby došlo k pokrytí volnějších uživatelů internetu nezasažitelných on-line sběrem na panelu respondentů. Výběr respondentů kvótní výběr Reprezentativita vzorek je reprezentativní pro populaci ČR 15-25 let podle kategorií: pohlaví, kraj, věk (2 kategorie), velikost místa bydliště (3 kategorie), intenzita využívání internetu Reprezentativita datového souboru byla primárně dosažena plněním kvótního předpisu a v dodatečným dovážením dat. Statistická odchylka činí u daného vzorku +/- 1,5 procentní bod (p.b.) u méně zastoupených postojů až +/- 3 procentní body u postojů zastávaných polovinou respondentů. Viz tabulka: Kolik respondentů zastává postojStatistická odchylka při úsudku na populaci 5 %+/- 1,5 p.b. 20 %+/- 2,5 p.b. 50 %+/- 3 p.b. 20 %+/- 2,5 p.b. 5 %+/- 1,5 p.b.

3 - 3 - Intenzita užívání internetu Denně90 % Méně často či vůbec10 % Struktura vzorku Věk 15 – 20 let49 % 21 – 25 let51 % Pohlaví muži51 % ženy49 % Kraje Praha12 % Středočeský12 % Jihočeský6 % Plzeňský5 % Karlovarský3 %3 % Ústecký8 % Liberecký4 % Královéhradecký5 % Pardubický5 % Vysočina5 % Jihomoravský11 % Olomoucký6 % Zlínský6 % Moravskoslezský12 % *Údaje o struktuře po vážení, zaokrouhlena na celá procenta. Zdrojem teoretických četnosti jsou data ČSU a v případě užívání internetu aktuální data MEDIA PROJEKT. Velikost místa bydliště (počet obyvatel) do 4 99939 % 5 000 – 99 99941 % 100 000 a více20 %

4 NÁSILÍ Z NENÁVISTI

5 - 5 - Co je a není násilí z nenávisti Mladí lidé jsou citliví k projevům násilí jako takovému (všechny výroky většina respondentů považuje za násilí z nenávisti). Velká většina si uvědomuje, že toto násilí nemusí mít jen fyzické formy. Část lidí ale termín „násilí z nenávisti“ slučuje i s osobní nenávistí k danému jedinci (Bývalý přítel jedné ženy v hospodě udeří v hospodě jejího současného přítele) či s trestným činem vykonaným příslušníkem minority, ačkoli je dle popisu motivován krádeží nikoli příslušností oběti k jiné specifické skupině (Rom napadne a okrade taxikáře). Odpovědi nejsou celkově příliš závislé na vzdělání respondentů (studovaná / dostudovaná škola) a dalších faktorech, což odráží obecně spíše nízkou znalost termínu „násilí z nenávisti“ v ČR. Hodnocení, že situace Rom napadne a okrade taxikáře je násilím z nenávisti, není častější u lidí s osobními negativními zkušenostmi s menšinami (ANO = 55 % oproti 66 % mezi lidmi bez zkušenosti). Je ale častější mezi lidmi, kteří důvěřují hoaxům o Romech, či mezi lidmi, kteří v otázce soužití s menšinami informačně vychází a zcela důvěřují např. televizi (ANO = 73 %). Viz níže. P02. Je podle Vás projevem násilí z nenávisti, když …*Seřazeno podle určitě ano + spíše ano

6 - 6 - Postoje a názory ohledně násilí z nenávisti Celkem 88 % respondentů uvádí, že útok na jedince kvůli jeho příslušnosti ke skupině, negativně postihuje i další členy skupiny, k níž oběť náleží. To naznačuje, že přes omezenou znalost termínu „násilí z nenávisti“ (viz slide výše) existuje mezi mladými lidmi citlivost ke jevu násilí z nenávisti jako takovému a jeho možným důsledkům. Mladí lidé také nejsou k násilí z nenávisti lhostejní – jen 28 % z nich jej považuje za „věc útočníka a oběti“. Varujícím zjištěním je naopak to, že 46 % respondentů je přístupných argumentům, které zodpovědnost za napadení rozkládají mezi útočníky a oběti (mohly si to zavinit svým oblékáním, příslušností k určité skupině apod. ) a násilí z nenávisti pocházející od jakékoli skupiny útočníků tím mohou legitimizovat. O18. Uveďte, nakolik souhlasíte či nesouhlasíte s následujícím tvrzením:*Seřazeno podle určitě ano + spíše ano

7 ZDROJE INFORMACÍ A DŮVĚRA ZDROJŮM

8 - 8 - Zdroje informací o společenských problémech a menšinách M4. Z jakých zdrojů získáváte informace o soužití s menšinami (např. Romové, homosexuálové, muslimové)? V informačních zdrojích mladých lidí (15-25 let) výraznou roli hrají elektronická a nová média (televize, on-line zpravodajství, sociální sítě) a tzv. word of mouth (osobní rozhovory s rodinou a známými). V otázce soužití s menšinami klade část mladých lidí důraz na vlastní zkušenost. To může vycházet z faktu, že vlastní zkušenosti (pozitivní i negativní) jsou zde u mladých lidí skutečně častější než např. korupce a nezaměstnanost (velká část ještě studuje). U části respondentů však může docházet k propojení s mediálními či jinými typy informací. Např. soužití s Romy, bezdomovci a Muslimy totiž označuje za problematické většina respondentů, kteří uvádí, že nejčastějším zdrojem informace je „vlastní zkušenost“ a zároveň deklarují, že žádnou osobní negativní zkušenost s příslušníkem menšin nemají (viz otázka níže). M3. Z jakých zdrojů získáváte informace o společenských problémech (nezaměstnanost, chudoba, korupce, kriminalita, atd.) a událostech, které s nimi souvisí?

9 - 9 - Důvěra zdrojům informací v otázce soužití s menšinami Důvěra ve zdroje ne vždy odpovídá struktuře, jakou se podílejí na informovanosti v otázce společenských problémů a soužití s menšinami (viz slide výše). Velkou důvěru mají mladí lidé v nemediované zkušenosti – osobní i předávané od známých a rodiny. Důvěryhodnost školy a úřadů / institucí spíše převyšuje míru, nakolik jsou pro mladé lidi informačním zdrojem, což naznačuje, že jejich informační potenciál může brzdit i forma předávání informací mladým lidem. Naopak u sociálních sítí si část respondentů, kteří je chápou jako informační zdroj, uvědomuje omezenou spolehlivost některých informací. Aktivismus je pak zřejmě velkou částí mladých lidí chápán jako prosazování neobjektivních postojů. M5. Nakolik důvěřujete informacím o společenských problémech a soužití s menšinami, které se dozvíte z následujících zdrojů? 1,8 2,0 2,5 2,6 2,7 2,8 3,0 3,4 průměr

10 - 10 - Celková informační hodnota zdrojů v otázce soužití s menšinami Ukazatel vychází z kombinace odpovědí, zda je daný kanál informací pro respondenta častým informačním zdrojem v oblasti soužití s menšinami a nakolik respondent informacím z tohoto zdroje důvěřuje. Potvrzuje se, že celkově největší informační hodnotu mají dílčí zkušenosti (osobní ale i sdílené) a elektronická média (televize, on-line zpravodajství). Ze sociálních sítí mladí lidé často vychází, ale nedůvěřují jim vždy stoprocentně. Celková informační hodnota nevládních organizací a úřadů / institucí je primárně omezena tím, že se informace od nich k respondentům vůbec nedostanou. M5. Nakolik důvěřujete informacím o společenských problémech a soužití s menšinami, které se dozvíte z následujících zdrojů? M4. Z jakých zdrojů získáváte informace o soužití s menšinami (např. Romové, homosexuálové, muslimové)? Vychází ze zdroje = nejčastěji či často (M4). Relativně důvěřuje = známky 2 a 3 z 5. Zcela důvěřuje = známka 1 z 5.

11 - 11 - Vlastní negativní zkušenosti s příslušníkem menšiny Negativní zkušenost s příslušníkem některé minority uvádí 31 % respondentů, přičemž zhruba 25 % z nich ji detailněji popsalo a 6 % neodpovědělo či popsalo obecné problémy (nepřizpůsobivost, jiná kultura, nepracování). Mezi nejčastější popsané osobní negativní zkušenosti patří verbální vulgarita či napadání či okradení. Je však třeba upozornit, že ne všechny popisované negativní zkušenosti nelze slučovat s dlouhodobou negativní zkušeností lidí žijících poblíž některých sociálně vyloučených oblastí – mezi jmenovanými menšinami se objevují i jiné (viz výše) a necelá polovina respondentů s negativní zkušeností uvedla, že Romy nepotkává vůbec (10%) či jen zřídka (37 %) Jen cca 20 respondentů jmenovalo konkrétní menšinu, s jejichž příslušníkem mají negativní zkušenost. Z toho 59 % jmenovalo Romy a zbytek další menšiny (homosexuálové, Vietnamci, Arabové, neonacisti, atd.)

12 - 12 - Osobní známost s Romy Počet respondentů, kteří mají v rodině Roma / Romku, zhruba odpovídá odhadovanému zastoupení romské menšiny v české populaci (2-3 %). Některé kategorie v grafu se mohou překrývat (Roma mám mezi kamarády a zároveň mezi spolužáky). Z podrobnější analýzy dat však vyplývá, že povrchní či větší osobní známost s některým příslušníkem romské menšiny (mezi známými / spolužáky, mezi kamarády, v rodině) deklaruje okolo 40 % respondentů. Častěji to jsou lidé mezi 15-20 lety, kteří jsou ještě ve škole. Nadpoloviční většina (52 %) Romy jen zřídka potkává nebo je nepotkává vůbec. Zbytek, tedy 8 % kteří nepatří ani do jedné z výše uvedených skupin, Romy potkává pravidelně, ale žádného z nich osobně nezná. S10. Nakolik se vy osobně znáte s nějakým Romem / Romkou či Romy? *SUMA odpovědí je vyšší než 100 % (respondent může mít Roma v rodině i mezi kamarády / spolužáky apod.)

13 DŮVĚRA ZKRESLENÝM INFORMACÍM A HOAXŮM

14 - 14 - Důvěřování zkresleným informacím a hoaxům TESTOVANÉ VÝROKY Výrok Je fakticky pravdivý? Mezi Romy ze sociálně vyloučených oblastí je vyšší nezaměstnanost než je v ČR běžné ANO Romové dostávají důchody, i když nesplní podmínky na minimum odpracovaných let NE Romská domácnost má nárok na vyšší dávky než Neromové NE Romové dostávají v rámci státní podpory lékárnách léky za výrazné slevy či zdarma NE Romové mají v některých severočeských městech MHD zdarma. NE Děti romských rodin ze sociálně vyloučených oblastí často nechodí do školky, díky čemuž mohou mít problémy ve škole ANO Většinu českých nezaměstnaných tvoří Romové NE Respondentům výzkumu bylo předloženo 7 výroků o týkajících se Romů v České republice. Pět z nich byly nepravdivé výroky a tzv. hoaxy šířící se v posledních letech sociálními sítěmi. Dva z nich fakticky pravdivé výroky týkající se nezaměstnanosti a předškolní výchovy, které hrají roli kontrolních proměnných. Zkoumána byla schopnost respondentů odlišit pravdivý (byť kritický) výrok od smyšleného.

15 - 15 - Důvěra zkresleným informacím a hoaxům ODPOVĚDI RESPONDENTŮ Respondenti správně častěji označovali za pravdivé výroky ty, které fakticky odpovídají realitě. Relativně vysoká část respondentů ovšem věří také hoaxům a zkresleným informacím. Nejvíce lidé věří informacím, že Romové mají nárok na vyšší dávky, tvoří většinu českých nezaměstnaných a dostávají důchody, i když nesplní legální podmínky – těmto výrokům věří 39-44 % lidí a platí u nich, že více lidí je považuje za pravdivé, než nepravdivé. Menší ale podstatná část mladých lidí považuje za pravdivé i informace, že Romové dostávají léky zdarma či s výraznými slevami (27 %) či mají v severočeských městech MHD zdarma (18 %). Podstatné je také zjištění, že u všech nepravdivých výroků je jen menšina lidí (20-34 %) schopna přímo identifikovat nepravdivost. Častěji uvádějí, že neví / nedokáží posoudit, takže existuje další potenciál šíření hoaxů, které mohou mladé lidi přesvědčovat svým opakováním, přenosem do jiných forem komunikace (šeptanda) apod. C5. Na internetu a sociálních sítích se šíří pravdivé zprávy, které upozorňují na věci, o kterých se běžně nepíše, ale i zkreslené informace. Které z následujících věcí jsou podle vás pravdivé a které ne: % respondentů, kteří alespoň občas používají některé sociální sítě (n=861)

16 - 16 - Důvěřování zkresleným informacím a hoaxům RŮZNÉ SKUPINY OBYVATEL Graf ukazuje průměrný počet hoaxů, které daná skupina respondentů uvedla jako pravdivé. V celkovém zkoumaném vzorku to bylo v průměru 1,7 hoaxu z 5 testovaných. Mírně častěji věří hoaxům mladí lidé a lidé ze středních škol (zejména z učilišť a SOŠ bez maturity). To lze připisovat menší osobní zkušenosti v některých oblastech (mladší lidé) či rozdílům v informovanosti a kritickém čtení informací apod. (jiná výuka na školách). Lidé, kteří uvádí vlastní negativní zkušenost s menšinami, hoaxům věří o trochu častěji. Vztah zde ale může působit oběma směry: a) člověk s osobní negativní zkušeností má vyšší šanci následně věřit negativní informaci, byť je zkreslená či nepravdivá; b) celkově negativně orientovaní lidé častěji důvěřují i zkresleným informacím a zároveň ve výzkumu častěji uvádí epizodické a méně významné negativní zkušenosti s příslušníky minorit (vulgarita, negativní zkušenost bez popisu). C5. Na internetu a sociálních sítích se šíří pravdivé zprávy, které upozorňují na věci, o kterých se běžně nepíše, ale i zkreslené informace. Které z následujících věcí jsou podle vás pravdivé a které ne: Věk Poslední studovaná škola Osobní negativní zkušenost s menšinami

17 - 17 - Důvěřování zkresleným informacím a hoaxům DLE DŮVĚRY INFORMAČNÍM ZDROJŮM Nejzranitelnější z hlediska hoaxů jsou lidé obecně informačně silně závislí na elektronické komunikaci – tedy lidé, kteří v otázkách soužití s menšinami informačně vycházejí a plně důvěřují sociálním sítím či elektronické komunikace se známými či on-line zpravodajství. Důležitá přitom může být právě forma komunikace, která ovlivňuje obsahy a způsoby jejich šíření, nikoli nutně to, od koho informace pocházejí. To naznačuje fakt, že hoaxům významně častěji důvěřují lidé, kteří informačně vycházejí z elektronické komunikace se známými a rodinnými příslušníky (přeposílané emaily, apod.), zatímco osobní komunikace se známými a rodinnými příslušníky o tématu menšin s důvěrou v hoaxy významně nesouvisí. M4 a M5. Informační zdroje, z kterých respondent vychází v otázce soužití s menšinami a zcela jim důvěřuje (viz slide 10) C5. [...] Které z následujících věcí jsou podle vás pravdivé a které ne Vychází v otázce menšin z daného ZDROJE a zcela mu důvěřuje:

18 POCIT DOSTATKU INFORMACÍ A DŮVĚRA HOAXŮM

19 - 19 - Pocit informační saturovanosti U 5 ze 7 zkoumaných minorit a skupin společnosti má většina mladých respondentů pocit relativní informační saturovanosti – tj. deklaruje, že má určitě či spíše dostatek informací o jejich životě v ČR. Výjimkou jsou jen náboženské skupiny – Muslimové a Židé – hypoteticky díky spojitosti právě s náboženskou naukou, u níž si respondenti uvědomují omezené znalosti. Pocit informační saturovanosti o životě důchodců a Romů je srovnatelný, ačkoli člověka v důchodovém věku má v rodině či mezi známými většina respondentů (prarodiče) a Romy jen malá menšina respondentů (viz slide 12). Pocit informační saturovanosti o Romech a jejich životě v ČR má totiž i 80 % lidí, kteří je nepotkávají vůbec či jen zřídka – lze tak předpokládat, že se většinově zakládají na zprostředkovaných a medializovaných informacích. P02. Kolik máte informací o následujících skupinách společnosti a jejich životě v ČR?

20 - 20 - Pocit informační saturovanosti o Romech a důvěra hoaxům Pocit informační saturovanosti (má dostatek informací) nemusí vždy odpovídat skutečnému dostatku fakticky správných informací. Naopak, existuje pozitivní vztah mezi tím, kolika testovaným nepravdivým informacím respondent věří a jeho pocitem informovanosti. Lidé, kteří neoznačili ani jeden z 5 testovaných hoaxů o Romech za pravdivý, odpověděli jen ve 23 % případů, že mají „určitě dostatek“ informací o jejich životě v ČR. Naopak lidé, kteří za pravdivé označily 3 a více hoaxů z 5 odpověděli ve 49 % případů, že mají „určitě dostatek“ informací. Pocit dostatku informací tedy spíše vychází z koherentního negativního obrazu Romů, který ovlivňuje důvěru v negativní byť zkreslené a nepravdivé informace i pocit informační saturovanosti. P02. Kolik máte informací o následujících skupinách společnosti a jejich životě v ČR? – ROMOVÉ

21 HODNOCENÍ SOUŽITÍ S MENŠINAMI

22 - 22 - Hodnocení soužití s menšinami Zkoumané skupiny společnosti a minority lze rozdělit na dvě skupiny. U důchodců, LGBT komunity, Židů a Vietnamců je soužití vnímáno většinou jako zcela či spíše bezproblémové, ačkoli lze namítat, že sami příslušníci těchto skupin (např. LGBT, důchodci) se často potýkají s méně viditelnými typy diskriminace, ageismu a znevýhodnění díky nimž by někteří jejich zástupci hodnotili situaci méně příznivě. Naopak kriticky je vnímáno soužití s Muslimy (dle odhadů cca 20 tisíc v ČR, z toho zhruba desetina praktikujících), bezdomovci a zejména Romy. Ze srovnání s výzkumy CVVM vyplývá, že vnímání „problémovosti“ soužití s Romy je mezi mladými respondenty (15-25 let) spíše intenzivnější než v dospělé populaci. P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti?

23 - 23 - Hodnocení soužití s menšinami VLIV NEGATIVNÍ ZKUŠENOSTI Menšina respondentů, která deklarovala vlastní negativní zkušenosti s příslušníkem některé minority, hodnotí hůře soužití s Muslimy a Romy. V případě Romů je ovšem soužití hodnoceno jako velmi problémové i polovinou respondentů, kteří žádné negativní osobní zkušenosti s příslušníkem žádné minoritou (ani romské) nemají. P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti?

24 - 24 - Hodnocení soužití s menšinami LIDÉ BEZ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI – DLE DŮVĚRY HOAXŮM Mezi lidmi, kteří deklarují, že nemají žádnou negativní osobní zkušenost s příslušníkem minority (69 % respondentů), hodnocení soužití s Romy významně souvisí s tím, zda člověk věří / nevěří testovaným hoaxům. Mezi lidmi, kteří neoznačili ani jeden z testovaných hoaxů za pravdivý, hodnotí soužití jako velmi problematické 41 % lidí. Lidé, kteří věří 3 či více hoaxům z 5 testovaných, hodnotí soužití jako velmi problematické v 68 % případů. Vztah může být výsledkem více působení: a) někteří lidé jsou zkreslenými informacemi ovlivněni a usuzují z nich na problematické soužití, b) lidé s velmi negativní obrazem o soužití s Romy častěji důvěřují negativním informacím včetně těch nepravdivých a zkreslených. Reálné působení je zřejmě cyklická kauzalita (upevňování negativního obrazu). Je však nutno poznamenat, že lidé, kteří hoaxům nevěří, sice mají méně kritické vnímání, přesto však považují soužití majority a Romů většinou za problematické. P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti? ROMOVÉ

25 - 25 - Hodnocení soužití s menšinami LIDÉ BEZ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI – DLE DŮVĚRY HOAXŮM Lidi, kteří lépe / osobně znají lépe nějakého Roma či Romku (je členem jejich rodiny, mají jej mezi kamarády, známi či spolužáky) hodnotí soužití většinové společnosti s Romy významně pozitivněji. Opět se může jednat o kombinaci více vlivů: a) osobní zkušenost s jednotlivými lidmi umožňuje překonávat obecné pojetí o nemožnosti soužití majority a Romů, b) osobní známost mají spíše lidé v oblastech a částech majoritní společnosti, kde soužití reálně není tak problematické. Každopádně se však potvrzuje, že jednoznačný a výrazně negativní obraz soužití s Romy může kromě negativních osobních zkušeností menšiny mladých lidí posilovat sama segregace Romů od většinové společnosti a šíření zkreslených a nepravdivých zpráv. P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti? ROMOVÉ Znáte osobně nějakého Roma

26 - 26 - INFORMACE O REALIZÁTOROVI VÝZKUMU MEDIAN, s.r.o je nezávislá soukromá společnost pro výzkum trhu, médií a veřejného mínění & vývoj analytického a marketingového software. Společnost působí na trhu od roku 1993 a realizuje všechny typy kvalitativních i kvantitativních výzkumů trhu a veřejného mínění, včetně oficiálních mediálních měření a MML- TGI O nás MEDIAN s.r.o. je členem odborných sdružení: SIMAR (www.simar.cz)www.simar.cz ESOMAR (www.esomar.org)www.esomar.org TGI Network (www.tgisurveys.com)www.tgisurveys.com American Marketing Association Garance kvality Daniel Prokop Daniel.Prokop@median.cz 608 333 902 MEDIAN Národních hrdinů 73 Praha 9, 190 12 www.median.cz Tel: + 420 225 301 111 Kontakt