Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jaderné zdroje pro vesmír aneb jak získat energii tam, kde Slunce nesvítí „Kadmiové tyče se vysouvaly z pomocných reaktorů, magnetická čerpadla čerpala.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jaderné zdroje pro vesmír aneb jak získat energii tam, kde Slunce nesvítí „Kadmiové tyče se vysouvaly z pomocných reaktorů, magnetická čerpadla čerpala."— Transkript prezentace:

1 Jaderné zdroje pro vesmír aneb jak získat energii tam, kde Slunce nesvítí „Kadmiové tyče se vysouvaly z pomocných reaktorů, magnetická čerpadla čerpala kapalný sodík do chladících hadic, pancíř zadních palub se zachvěl a současně slabý šramot uvnitř stěn prozradil, že pohyblivé kontrolní přístroje se už vydaly na mnohakilometrovou cestu … Celý kosmický koráb se naplnil šumem a pohybem …“ S. Lem: „Nepřemožitelný“ Vladimír Wagner Ústav jaderné fyziky AVČR, Řež E_mail: WWW: 1) Úvod 2) Způsoby využití jaderných zdrojů 2.1 Typy jaderných zdrojů 2.2 Využití pro zásobování teplem a elektrickou energií 2.3 Zdroj energie pro pohon 3) Radioizotopové zdroje 3.1 Historie využití 3.2 Současné i budoucí využití 3.3 Bezpečnostní aspekty 4) Jaderné reaktory 4.1 Historie využití 4.2 Hlavní cíl - bezpečnost a efektivita 5) Termojaderné zdroje energie 5.1 Fyzikální principy a technické problémy 5.2 Projekty - zatím jen na papíře 6) Anihilace 7) Závěr

2 Úvod Jaderné zdroje – velmi efektivní a koncentrované Využití:1)Energie uvolněná v rozpadu jader 2)Energie uvolněná ve štěpné reakci těžkých jader 3)Energie uvolněná při slučování lehkých jader 4)Energie uvolněná při anihilaci Princip zdroje: 1) Chemický - ~ 0, % ~ 10 7 J/kg 2) Jaderný – efektivita ~0,1% - ~1% štěpení 8∙10 13 J/kg fůze 3∙10 14 J/kg 3) Částicový, anihilační - ~1% - ~100% kompletní anihilace (E = mc²) 9∙10 16 J/kg Raketoplán – chemický pohon Odyssea 2001 Discovery - jaderný pohon Star Treck Enterprise - anihilace

3 Typy jaderných zdrojů Radioizotopové zdroje – využívají rozpad radioaktivních jader, prozatím nejčastěji využívané (několik desítek sond, hlavně k vnějším planetám) Jaderné reaktory – využívají štěpení velmi těžkých jader indukované záchytem neutronu umožňují velký výkon – největší využití u ruských radarových družic RORSAT Termojaderné zdroje – využívají slučování lehkých prvků, stabilní průběh termojaderné reakce v laboratoři zatím nezvládnut Anihilační – využívají anihilace hmoty s antihmotou, největším problémem je získávání antihmoty Výhody – 1) vysoká efektivita produkce energie 2) nezávislost na okolním prostředí (nepotřebují sluneční světlo a nevadí jim silná elektrická i magnetická pole nebo radiace) 3) v budoucnu dostupnost ve všech oblastech vesmíru Nevýhody – 1) Možná bezpečnostní a ekologická rizika 2) Často jen ve velkém provedení, technologická náročnost, vysoká cena Teodor Rotrekl

4 Využití pro zásobování teplem a elektrickou energií Pilotované i bezpilotní sondy potřebují k udržení životních i pracovní podmínek dostatek tepelné i elektrické energie Theodor Rotrekl Tim White Velice rychlý pokles intenzity slunečního záření se vzdáleností ( 1/r 2 ). Hlavně ve velkých vzdálenostech od Slunce nelze sluneční baterie uplatnit. Práce ve velkých vzdálenostech od Slunce, na odvrácených stranách planet, pod hustou atmosférou

5 1) Reaktivní motor - produkce horkého plynu (plazmy), který vyletuje z trysek. Ohřívání plynu (nejlépe vodíku) pomocí tepla z jaderného či termojaderného reaktoru Zdroj energie pro pohon 2) Pulzní motor – minivýbuchy, buď přímo malé jaderné či termojaderné bomby, nebo termojaderné palivo zapalováno lasery 3) Iontové motory – jaderné zdroje produkují elektřinu pro urychlování iontů. Elektrické pole urychluje nabité ionty na vysoké výtokovou rychlostí a tak urychluje kosmickou loď Výhody: 1) Dlouhá doba práce 2) Větší účinnost využití paliva 3) Možnost libovolného počtu zastavení a spuštění malé zrychlení (nevhodné pro starty z povrchu planet) Zatím se většinou uvažoval rychlý reaktor Test iontového motoru sondy Deep Space 1 Projekt zkoumající využití výbuchů klasických jaderných či termojaderných bomb byl projekt Orion (viz obr)

6 Test iontového motoru sondy Deep Space 1 První sonda s iontovým motorem (solárním) Deep Space 1 (vypuštěna: ) Účel: zkoumání nových technologií pro vesmírný výzkum Iontový motor: ionty Xe ( celkově 81 kg) urychlené na 30 km/s Doba práce – 20 měsíců Celková udělená rychlost 4.5 km/s průlet kolem asteroidu Braille září 2001 – průlet kolem komety Borrelly účinnost u Deep Space 10  větší zdrojem energie solární baterie

7 Radioizotopové zdroje Pokles výkonu radioizotopového zdroje je dán poklesem radioaktivity a je exponenciální Princip: 1) Rozpad radioaktivních jader  uvolňuje se teplo (např. izotopy s vhodnými poločasy rozpadu 90 Sr – 28,8 r, 137 Cs – 30,1 r, 210 Po – 0,38 r a 238 Pu – 87,7 r) 2) Termoelektrický článek přeměňuje teplo na elektřinu ( Sebeckův jev -  U   T, účinnost 5 – 10%) Výhody: 1) dlouhodobá stabilita za všech podmínek (i v silných magnetických polích a ve vysoké radioaktivitě) 2) Nemá pohyblivé části → vysoká spolehlivost Nahrazení termolelektrického článku tzv. Stirlingovým motorem → efektivnější převod tepelné energie na elektrickou (až 20 %) nevýhodou jsou pohyblivé části Nevýhody: 1) Pokles výkonu v čase daný poločasem rozpadu daného radioizotopu 2) Možná radiační a ekologická rizika

8 Historie využití Nutno podmínka pro vyslání sondy k vnějším planetám Sonda Cassini a její radioizotopové zdroje Pioneer 10 Hmotnost 10,9 kg PuO 2, délka 113 cm Cassini - tři zdroje, dohromady: 13,182 kW tepelných 0,882 kW elektrických křemíko-germániovými (SiGe) termoelektrickými dvojicemi U jednoho konce je 1273 K (1000 o C) a u druhého 573 K (300 o C). U Jupitera ekvivalentní výkon slunečních článků o ploše m 2. Využití Sebeckova jevu, vznik napětí na styku dvou kovů, které mají konce ohřáty na různé teploty  U e = (  1 -  2 )  T

9 Současné i budoucí využití Instalace zdroje SNAP-27 Sonda Ulysses se vydává na pouť k Saturnu Radioizotopové zdroje napájely stanice, které umístěné a dlouhodobě pracující na Měsíci (musely přežít i lunární noc) Napájely elektřinou a dodávaly teplo všem sondám, které letěly k velkým planetám Sluneční soustavy První testovací lety využívaly krátkodobější izotop 210 Po (necelý rok) Většina pak dlouhodobější 238 Pu ( 88 let) Výkony od desítek watů do desítek kilowat Radioizotopové zdroje měly i přistávací moduly Viking na Marsu Přistávací modul sondy Viking

10 Bezpečnostní aspekty Radioizotopové články sondy Nimbus B-1 na mořském dně po havárii nosné rakety (1968) Havárie sond (nevedly k ohrožení): do r – konstrukce zajistila shoření zdroje v atmosféře po r – konstrukce zajišťuje dopad zdroje v kompaktní podobě (PuO 2 – keramický materiál, grafitová a iridiová obálka) Nimbus B-1, SNAP-27 Apolla 13, Mars 8 (1996) Havárie ruských družic s jadernými reaktory na palubě – viz dále Pouzdro každou havárii přežije a zabraňuje průniku radioaktivity do životního prostředí Sonda Cassini, proti ní byla řada protestů ekologických skupin Zatím žádná havárie nevedla k ohrožení životního prostředí a zdraví lidí

11 Jaderné reaktory Proč jaderné reaktory? – v 1kg 235 U krát více energie než v rozpadu 1kg 238 Pu Je účelný pro projekty, kde jsou potřeba velké výkony zdrojů Zdroj energie: štěpení Štěpná reakce - štěpení jádra samovolné nebo po získání energie - obvykle se dodá energie záchytem neutronu - doprovázena vznikem neutronů s energiemi v oblasti jednotek MeV ( neutrony na štěpení) (část hned – část zpožděná) Řetězová štěpná reakce: Štěpení nuklidů 235 U, 239 Pu... záchytem neutronu 235 U + n → 236 U* : 85 % - štěpení 15 % - emise fotonu Multiplikační faktor k - počet neutronů následující generace neutronů produkovaných na jeden neutron předchozí generace k < 1 podkritický systém k = 1 kritický systém k > 1 nadkritický systém štěpení na dva přibližně stejně velká jádra při štěpení se produkuje i několik neutronů Štěpení - vznik štěpných produktů Záchyt  emise fotonu  rozpad beta vznik transuranů

12 Typy reaktorů: 1) Klasické na pomalé neutrony 2) Rychlé (množivé) na rychlé neutrony Nemoderované neutrony → nutnost vysokého obohacení uranu % 235 U (ekvivalentně 239 Pu) Vysoké obohacení → vysoká produkce tepla →nutnost výkonného chlazení → roztavený sodík, olovo (teplota 550 o C) Velmi vysoké hodnoty účinných průřezů záchytu neutronů pro malé energie neutronů (10 -2 eV) Nutnost zpomalování neutronů - moderátor Je kompaktnější, produkuje více energie – dlouhodobá zkušenost s reaktory na ponorkách Produkce 239 Pu: 238 U + n → 239 U(β-) + γ → 239 Ne (β-)→ 239 Pu Z 239 Pu více neutronů (3 na jedno štěpení) → produkce více plutonia než se spotřebuje (plodivá zóna) Palivo: 1) přírodní uran - složen z 238 U a jen 0.72 % 235 U 2) obohacený uran - zvýšení obsahu 235 U na 3-4% (klasické reaktory) Např: ruské ponorky třídy Alfa – kompaktní (4,5 m x 7,5 m) rychlý reaktor chlazeny kapalnou směsí olova a bismutu, výkon 175 MW Ruská ponorka třídy Akula Typhoon vodou chlazený reaktor

13 Historie využití REAKTOR NÁDRŽ NA VODÍK TURBOČERPADLO VÝFUK TURBÍNY Studené zkoušky motoru NERVA Princip motoru NERVA H. Finger vedoucí projektu Malý reaktor SNAP-10A  zdroj energie - družice SNAPSHOOT (1965) - výkon Projekt NERVA: raketový motor na bázi jaderného reaktoru plánován jako třetí stupně raket Reaktor ohřívá vodík  pohon expandující horký plyn Nedokončen – zastaveno – hlavně z finančních důvodů –chyběla mise, která by se bez něj neobešla USA: Řada velmi úspěšných testů

14 Malý ruský kosmický reaktor TOPAZ SSSR - Rusko Jaderný reaktor na ruských vojenských družicích – program RORSAT (napájel radar), léta družic v sérii Kozmos (první Kozmos 198) vysoce obohacen 235 U (31,1 kg), účinnost 2-4%, elektrický výkon 3-5 kW aktivní činnost do 134 dní – po jejím ukončení vyneseny na vysokou orbitu km Tři havárie – 1) zničení jedné z družic krátce po startu 2) zbytky Kozmosu 954 spadly na západní Kanadu 3) Kozmos 1402 shořel v atmosféře Reaktor TOPAZ I (rok 1987) elektrický výkon kW, hmotnost okolo 1000 kg, účinnost 5 – 10 % nejméně po 180 dnů (Kozmos 1818 a 1867) a může pracovat rok chlazení tekutým kovem (slitina sodíku a draslíku) (pracovní teplota 610 o C) Vylepšená varianta TOPAZ II – do vesmíru se už nedostal, testován i NASA Základ společné spolupráce USA a Ruska Využití ruských zkušeností

15 Zatím nenaplněné sny - projekt Orion Snaha o vybudování pohonu na základě výbuchů „malých jaderných bomb“ blízko lodi. Ty „postrkovaly“ loď díky odrazné desce. Studie probíhala v letech 1958 – 1965 ↔ vedoucí T. Taylor Velmi krátké působení velmi velké síly ↔ velké přetížení ↔ nutnost rozložení zrychlování Řada studií i praktických testů (např. odolnosti odrazné desky) Kosmická loď Orion v blízkosti JupiteraModel pro testování odrazné deskyNáčrt lodi Orion Velmi krátký průběh exploze → poměrně malé poškození desky Testy pomocí chemických explozí – let sto metrů (šest nábojů) (září 1959) – prokázala stabilita pulzního pohonu

16 Uvažovala se řada typů pro cestu na Mars i dále, včetně mezihvězdných vždy jako lodě s lidskou posádkou V současnosti opětné oživení zájmu i o tuto koncepci Zpočátku plány i pro použití v atmosféře, později pouze ve vesmíru Uvažovalo se použití i vodíkových bomb – projekt Daedalos Radiační riziko, možnost ohrožení životního prostředí animaci spusťte kliknutím na ni

17 Projekt Prometheus – nové jaderné reaktory Projekt sondy obíhající kolem Jupitera a přesunující se od jednoho měsíce k druhému Návrat na Měsíc a cesta na Mars, komplexní sondy do vzdálených částí sluneční soustavy → potřeba jaderných zdrojů energie a pohonu Start programu v roce 2003 Let lidí na Mars by mohly jaderné zdroje velmi ulehčit Spolupráce NASA s DOE (Úřad pro energetiku USA) maximální využití zkušeností předchozích projektů spolupráce s Ruskem (reaktor TOPAZ) Vývoj nových radioizotopových zdrojů a hlavně reaktorů pro pohonné jednotky i pro dodávku energie a tepla Pohonná jednotka blízko Země

18 SAVE reaktor - zdroj elektrické energie pro iontový motor i přístroje sondy Dlouhodobě pracující motor s malým zrychlením  cesty ke vnějším planetám Tepelný test reaktoru SAVE 30 Výkon: 400 kW tepelný, 100 kW elektrický Palivo: vysoce obohacený uran (97% 235 U) Typ : rychlý reaktor Chlazení: plyn (He+Xe) T ~ 1000 o C Hmotnost: 512 kg (100 kg 235 U) Spolupráce NASA a Los Alamos Koncept sondy s jaderným iontovým motorem pro průzkum vnějších částí Sluneční soustavy (NASA) Sonda pro průzkum ledových měsíců Jupitera

19 Jaderné reaktor pro vozítka a přistávací moduly HOMER-15 - malý reaktor, vysoce obohacený uran (72 kg) Marsovské vozítko Výkon: 15 kW tepelných a 3kW elektrické Test reaktoru HOMER 15 Přistávací modul na Marsu V některých variantách by mohl být nahrazován radioizotopovým zdrojem Soužil by pro menší stanice, přistávací pouzdra, vozítka a sondy

20 Hlavní cíl - bezpečnost a efektivita Vysoká bezpečnost - podkritický při všech haváriích Malá radiační zátěž i během provozu  možnost práce na oběžné dráze okolo Země Na oběžnou dráhu se dostává před zahájením činnosti – vysoce radioaktivní jsou produkty štěpení a transurany, uran není tak nebezpečný Při každé havárii zůstává uran kompaktně v celku a v obalu – co nejodolnější obal schopný efektivně odolávat teplu a destruktivním silám SAFE 400 – rotující kontrolní tyče z berylia na jedné straně (odráží neutrony) a absorpční vrstvy na druhé, pokud nerotují, reaktor je podkritický → není štěpná reakce Schematický náčrtek reaktoru SAFE 400 Hledání co nejefektivnější konverze tepelné energie na elektrickou a pohybovou. Hlavní důraz na ekologickou bezpečnost za všech okolností – nutnost přesvědčit o ní veřejnost

21 Termojaderné zdroje energie Slučování lehkých prvků: d, t, 3He Vhodné reakce jsou d + t a d + 3 He Jaderné reakce za vysokých teplot ( K)   termojaderné reakce Výhoda oproti štěpení je poměrně malá produkce radioaktivních elementů (pouze reakcemi neutronů s materiálem komory V přírodě probíhá jaderná fůze na SlunciTeodor Rotrekl: „Záhady pro zítřek“ Uvolnění velkého množství energie v podobě kinetické energie produktů nebo gama záření

22 Fyzikální principy a technické problémy Zdroj pohonu (např. termojaderné mikrovýbuchy  horké plazma tryská s vysokou rychlostí) i energie (termojaderné elektrárny) Problém umělé fůze – zajištění produkce a udržení dostatečně horkého a hustého plazmatu zatím nezvládnuto ani na Zemi ITER - mezinárodní termojaderný experimentální reaktor: Prstenec: poloměr 8 m, výška 9 m Výkon  500 MW, vyprodukuje 5 krát více energie než spotřebuje Experimentálního zařízení JET v Culhamu (výška 12 m, průměr 15 m) Experimentální "termojaderné reaktory" typu Tokamak: Prstencová komora - prstencové magnetické pole (výška komory m, B = T, proudy 2∙10 6 A): Lawsonovo kriterium - podmínka pro to, aby termojaderná reakce produkovala více energie než se spotřebuje na ohřev paliva: Pro DT reakci: τρ ≥ 3∙10 20 s∙m -3 τ - doba udržení horké plazmy, ρ - hustota jader v plazmatu Teplota K

23 Projekty - zatím jen na papíře Mikrofúze inicializovaná lasery, antihmotou Projekt fúzně poháněné sondy využívající pro inicializaci antiprotony skladované v magnetickém prstenci. Nejpropracovanější projekt Pensylvánské university – ICAN-II využívaly by se reakce deuteria a tritia katalizované nebo inicializované antiprotony

24 Pohon založený na antihilaci Setkání hmoty a antihmoty – anihilace → přeměna hmoty na fotony a mezony → mezony se rozpadají v konečném důsledku na fotony → uvolnění energie: E = mc 2 přeměna klidové hmotnosti (energie) na energii kinetickou → nejkompaktnější zdroj energie Ekvivalent pohonu raketoplánu – ~ 100 mg antihmoty Problém: Nemáme zdroje antihmoty → musíme ji vyrobit – potřebujeme mnoho energie Nutná energie větší než klidová energie (hmotnost) páru částice a antičástice ( E = mc 2 ) Urychlovače jako zdroje energie pro produkci antičástic v současnosti se produkuje okolo 10 ng antiprotonů za rok Účinnost výroby antiprotonů (nyní) – 10 5 protonů (E p =120 GeV) na jeden antiproton → 1,2∙10 16 eV/antiproton → 1,16∙10 21 J/g. Efektivita

25 Produkce antiprotonu – animaci spustit kliknutím na ni Skladování – magnetická a elektrická pole Mezihvězdná loď AIMstar (studie provedená na Pensylvanské universitě) Část zařízení LEAR pro produkci pomalých antiprotonů (protonový urychlovač v CERNu) Současné metody umožňují – zlepšení o 3-4 řády Současná produkce stačí jen na kombinovaný pohon během letu je možno antihmotu uchovávat v magnetické prstenci (AIMstar potřebuje 28,5 μg) Dnes jsme schopni udržet antiprotony v magnetické pasti i stovky dní Velké zkušenosti s produkcí pomalých antiprotonů v CERNu

26 Závěr 1) K intenzivnější činnosti člověka v blízkém i vzdálenějším vesmírném okolí jsou nutné velmi výkonné zdroje energie – zajištění přepravy, tepla a elektrické energie 2) Těmito zdroji musí být s největší pravděpodobností zdroje jaderné 3) Jsou tyto možnosti: Radioizotopové, štěpení, jaderná fůze a využití antihmoty 4) Zatím se využívají radioizitopové zdroje (menší výkony) a štěpné reaktory (větší výkony) Od roku 2003 nová etapa zájmů o tyto zdroje. Nutná „politická zakázka“ – mise, která by takové zdroje požadovala. 5) Takovou misí by mohla být A) trvalá měsíční základna B) cesta lidí na Mars C) komplexní sonda do vnějších částí Sluneční soustavy 6) Využití předchozích zkušeností z vesmíru i ze Země 7) Pro intenzivní osvojení meziplanetárního prostoru a mezihvězdné lety – nutnost osvojení jaderné fúze či využití antihmoty 8) Technicky jsou problémy řešitelné, jde o to, zda se lidstvo pro toto dobrodružství rozhodne Zdeněk Rotrekl


Stáhnout ppt "Jaderné zdroje pro vesmír aneb jak získat energii tam, kde Slunce nesvítí „Kadmiové tyče se vysouvaly z pomocných reaktorů, magnetická čerpadla čerpala."

Podobné prezentace


Reklamy Google