Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Diskriminace,sociální vyloučení a právo Mgr. Michal Mazel, Karlovy Vary, 8. 11. 2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Diskriminace,sociální vyloučení a právo Mgr. Michal Mazel, Karlovy Vary, 8. 11. 2010."— Transkript prezentace:

1 Diskriminace,sociální vyloučení a právo Mgr. Michal Mazel, Karlovy Vary,

2 Proč o tom mluvit Zmatení pojmů Zdroj společenského napětí Zlepšení výkonu veřejné správy Lidská práva Budoucnost – sociální smír, dezintegrace

3 Historie Rasismus, jiné formy diskriminace Antisemitismus, pogromy Nacismus, neonacismus Lidská práva – Locke, Mill, Hegel Všeobecná deklarace lidských práv 1948 Anticiganismus?

4 Historie V USA byla rasová segregace rušena po 2. světové válce, a to postupně, na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, předtím platila zásada „odděleni, ale rovni“(rozhodnutí Plessy, 1896) 1. prosince 1955 byla zatčena Rossa Parksová za to, že v alabamském Montgomery odmítla uvolnit místo bílému muži

5 Historie 1. února 1960 v severokarolinském Greensboro 4 černošští vysokoškoláci usedli k jídelnímu pultu restaurace Woolworth – počátek hnutí sit – in, následovalo hnutí kneel-in a wade –in, kdy např. černoši chodili na segregované plovárny, bělošský dav je bil holemi, bodci na dobytek a pálil cigaretami, řada mrtvých

6 Historie 1962 guvernér Mississippi odmítl dovolit Jamesi H. Meredithovi, aby se zapsal na Mississipskou univerzitu, bitva s federálním vojskem, dva mrtví, mnoho zraněných We shall overcome Kennedy neúspěšně navrhoval zákonný zákaz diskriminace, prosazen až

7 Historie Od poloviny 60. let také sílí násilnické hnutí mezi černošským obyvatelstvem, druhá polovina šedesátých let je plná rasových nepokojů, vražd, Malcolm X a černá moc – „odmítáme americký sen vytyčený bílými“ 1974 homosexualita přestala být diagnostikována jako duševní odchylka

8 Historie Američtí Indiáni – 10 x větší nezaměstnanost, průměrný věk o 20 let menší, procento sebevražd stokrát vyšší Pocit viny bílé Ameriky, finanční kompenzace, uznání kmenových práv

9 Ženská práva Volba Clarence Thomase členem Nejvyššího soudu, byl to černošský konzervativec, který byl proti zvýhodňování černochů, kritizoval, že bojovníci za občanská práva jen „naříkají“, proti němu vystoupila Anita Hillová, obvinila ho z obtěžování, následoval veřejný proces, který odstartoval vlnu hnutí za práva žen

10 Apartheid Režim v Jihoafrické republice mezi léty 1948 až 1990, definitivně ukončený nástupem Mandely v roce 1994 Oddělení obyvatelstva dle ras, ochrana bílého národa – volku – kulturně lepšího, dělení území na bantustany, zákony dle ras, následkem je dodnes přetrvávající silný oboustranný rasismus, pokračování diskriminace, korupce

11 Co plyne z historického exkursu Na tom, že jsme si všichni rovni, se lidé usnesli teprve nedávno a po velkých bojích, podvědomě si to většinou ani nemyslíme – bílí se většinově pokládají za lepší, to samé jiné rasy, stále existuje silný nacionalismus až šovinismus – něco jiného si myslíme a něco jiného deklarujeme v zákonech, latentní napětí Reálný výkon práva?

12 Právo proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci Existují obecné mezinárodněprávní a ústavněprávní závazky předcházet sociálnímu vyloučení – právo na všestranný rozvoj a podmínky k němu Zákon o sociálních službách - sociálním začleňováním je proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný, sociálním vyloučením je vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace, Zákon o obcích - § 2 odst. 2 obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem….takových ustanovení je řada Faktický výkon práva však naopak často tvorbu ghett a jejich existenci podporuje

13 Nejdůležitější právní předpisy Čl.1 (1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. (2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Čl.2 (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon

14 Nejdůležitější právní předpisy Čl. 9 (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu. Čl.10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.

15 Nejdůležitější právní předpisy Listina základních práv a svobod Obecná ustanovení Čl.1 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Čl.2 (1) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Čl.3 (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

16 Nejdůležitější právní předpisy (3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Čl.4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. (4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

17 Nejdůležitější právní předpisy Čl.10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

18 Nejdůležitější právní předpisy HLAVA TŘETÍ Práva národnostních a etnických menšin Čl.24 Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. Čl.25 (1) Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon. (2) Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též a) právo na vzdělání v jejich jazyku, b) právo užívat jejich jazyka v úředním styku, c) právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.

19 Nejdůležitější právní předpisy Čl.26 (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. (4) Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince.

20 Antidiskriminační zákon 198/2009 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)

21 Antidiskriminační zákon Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1) a v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech a) práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, b) přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, c) pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, d) členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují,

22 Antidiskriminační zákon e) členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují, f) sociálního zabezpečení, g) přiznání a poskytování sociálních výhod, h) přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování, i) přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, j) přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování. (2) Tento zákon se nevztahuje na právní vztahy související s úpravou podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti na území České republiky. (3) Fyzická osoba má právo v právních vztazích, na které se vztahuje tento zákon, na rovné zacházení a na to, aby nebyla diskriminována

23 Antidiskriminační zákon Pro účely tohoto zákona se právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů, které stanoví tento zákon. (2) Diskriminace je přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci. (3) Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. (4) Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace. (5) Diskriminací je také jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě na základě domnělého důvodu podle odstavce 3.

24 Antidiskriminační zákon Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. (2) Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení.

25 Antidiskriminační zákon (3) Při rozhodování o tom, zda konkrétní opatření představuje nepřiměřené zatížení, je třeba vzít v úvahu a) míru užitku, kterou má osoba se zdravotním postižením z realizace opatření, b) finanční únosnost opatření pro fyzickou nebo právnickou osobu, která je má realizovat, c) dostupnost finanční a jiné pomoci k realizaci opatření a d) způsobilost náhradních opatření uspokojit potřeby osoby se zdravotním postižením. (4) Za nepřiměřené zatížení se nepovažuje opatření, které je fyzická nebo právnická osoba povinna uskutečnit podle zvláštního právního předpisu.

26 Antidiskriminační zákon (1) Obtěžováním se rozumí nežádoucí chování související s důvody uvedenými v § 2 odst. 3, a) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo b) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů. (2) Sexuálním obtěžováním se rozumí chování podle odstavce 1, které má sexuální povahu. (3) Pronásledováním se rozumí nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv podle tohoto zákona. (4) Pokynem k diskriminaci se rozumí chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého k diskriminaci třetí osoby. (5) Naváděním k diskriminaci se rozumí chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu.

27 Antidiskriminační zákon Přípustné formy rozdílného zacházení (1) Diskriminací není rozdílné zacházení z důvodu věku v přístupu k zaměstnání nebo povolání, pokud je a) vyžadována podmínka minimálního věku, odborné praxe nebo doby zaměstnání, která je pro řádný výkon zaměstnání nebo povolání nebo pro přístup k určitým právům a povinnostem spojeným se zaměstnáním nebo povoláním nezbytná, nebo b) pro řádný výkon zaměstnání nebo povolání potřebné odborné vzdělávání, které je nepřiměřeně dlouhé vzhledem k datu, ke kterému osoba ucházející se o zaměstnání nebo povolání dosáhne důchodového věku podle zvláštního zákona 2). (2) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, které souvisí se stanovením rozdílného důchodového věku pro muže a ženy; to neplatí v systémech sociálního zabezpečení pracovníků podle § 8 a 9. (3) Diskriminací není rozdílné zacházení ve věcech práva na zaměstnání, přístupu k zaměstnání nebo povolání, ve věcech pracovních, služebních poměrů nebo jiné závislé činnosti, pokud je k tomu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce nebo činnosti a uplatněné požadavky jsou této povaze přiměřené. Diskriminací z důvodu pohlaví není rozdílné zacházení ve věcech přístupu nebo odborné přípravě k zaměstnání nebo povolání, pokud je k tomu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce nebo činnosti a uplatněné požadavky jsou této povaze přiměřené. (

28 Antidiskriminační zákon 4) Diskriminací není rozdílné zacházení uplatňované ve věcech práva na zaměstnání, přístupu k zaměstnání nebo povolání, v případě závislé práce vykonávané v církvích nebo náboženských společnostech, jestliže z důvodu povahy těchto činností nebo souvislosti, v níž jsou vykonávány, představuje náboženské vyznání, víra či světový názor osoby podstatný, oprávněný a odůvodněný požadavek zaměstnání se zřetelem k etice dané církve či náboženské společnosti. (5) Diskriminací není rozdílné zacházení uplatňované za účelem ochrany žen z důvodu těhotenství a mateřství, osob se zdravotním postižením a za účelem ochrany osob mladších 18 let nad rámce stanovené zvláštními právními předpisy, jestliže prostředky k dosažení uvedených cílů jsou přiměřené a nezbytné. (6) Diskriminací z důvodu pohlaví není rozdílné zacházení při poskytování služeb, které jsou nabízeny v oblasti soukromého a rodinného života a úkonů prováděných v této souvislosti. (7) Diskriminací z důvodu pohlaví není výlučné nebo přednostní poskytování veřejně dostupných zboží a služeb, pokud je výlučné nebo přednostní poskytování zboží a služeb osobám určitého pohlaví objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.

29 Antidiskriminační zákon (1) Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. (2) Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. (3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

30 Antidiskriminační zákon § 11 (1) Ve věcech ochrany před diskriminací může právnická osoba, a) která byla na ochranu práv obětí diskriminace založena, nebo b) je-li ochrana před diskriminací předmětem její činnosti uvedené ve stanovách nebo statutu nebo taková skutečnost vyplývá z její činnosti nebo ze zákona, poskytovat informace o možnostech právní pomoci a součinnost při sepsání nebo doplnění návrhů a podání osobám domáhajícím se ochrany před diskriminací. (2) Právnická osoba uvedená v odstavci 1 je oprávněna podávat správním úřadům vykonávajícím kontrolu nad dodržováním právních předpisů, včetně práva na rovné zacházení, podněty k provedení kontroly, popřípadě podněty k zahájení správního řízení.

31 Procesní právo, důkazní břemeno (1) Skutečnosti tvrzené o tom, že úcastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. (2) Skutečnosti tvrzené o tom, že úcastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého rasového nebo etnického původu, má soud ve věcech poskytování zdravotní a sociální péče, pomoci v hmotné nouzi, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství v profesních a zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

32 Přestupkové právo § 49 Přestupky proti občanskému soužití (1) Přestupku se dopustí ten, kdo d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin, e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný. (2) Za přestupek …podle odstavce 1 písm. d) a e) pokutu do Kč.

33 Trestní právo § 402 Apartheid a diskriminace skupiny lidí (1) Kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let. (2) Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, a) uvrhne-li činem uvedeným v odstavci 1 takovou skupinu lidí do těžkých životních podmínek, nebo b) vystaví-li takovým činem takovou skupinu lidí nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. (3) Příprava je trestná.

34 Judikáty Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ve věci Lacková proti Ústí nad Labem: K dotčení osobnostních práv fyzické osoby může dojít také zásahy,které jsou vyjádřeny obecnou formou a vztahují se tak na určitou množinu fyzických osob Toto soudní rozhodnutí připouští možnost žalobami na ochranu osobnosti potírat jednání, kdy jsou určité skupině obyvatel přisouzeny určité společné vlastnosti a tyto vlastnosti jsou pak potírány „adekvátním“ protiopatřením vůči celé této skupině

35 Judikáty Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , Jan kováč proti AZ Alfa,s.r.o. Intenzita zásahu do osobnostních práv spočívající v diskriminaci z důvodu etnické příslušnosti je značná. K jejímu vyvážení nepostačuje morální zadostiučinění, ale je třeba zvážit výši odpovídající náhrady nemajetkové újmy v penězích. Toto rozhodnutí je klíčové také pokud jde o možnost úspěšného procesního použití tzv. testingu, kdy osoba zkouší, zda jí bude poskytnuta služba či jiné plnění nebo zacházení za rovných podmínek

36 Judikáty Čl. 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dosud námi neratifikovaný Protokol č. 12 k této Úmluvě

37 Judikáty Rozhodnutí ve věci D.H. vs. Česká republika, umístění dětí stěžovatelů do zvláštních škol Možnost využitelnosti statistik při argumentaci o diskriminaci

38 Judikatura ESLP Případ Timišev v. Rusko – Čečenec omezen v pohybu jen z důvodu své etnicity Případ Nachova a ostatní vs. Bulharsko – bulharské orgány nesplnily všechny potřebné kroky k vyšetření, zda při trestném činu nebyla přítomna rasistická motivace

39 Judikatura ESLP Luczak vs. Polsko – Francouz neměl přístup do systému sociálního zabezpečení rolníků Andrejeva vs. Lotyšsko – nezapočítání práce konané na území bývalého společného státu do výpočtu důchodu v Lotyšsku Marckx v. Belgie – diskriminace nelegitimních dětí

40 Judikatura ESLP Rozsudek ve věci Darby Rozdílné zacházení je diskriminační při neexistenci objektivního a rozumného odůvodnění“, tj. nesleduje –li „legitimní účel“ a není –li zde rozumný vztah proporcionality mezi použitými prostředky a sledovaným účelem

41 Diskriminace a její dopady do reality Jedním ze základních zdrojů sociálního vyloučení je diskriminace Diskriminace v soustavné podobě vede k adaptaci, tj. snižuje se sebevědomí diskriminovaného a vede ho to k orientaci na život v prostředí, které jej respektuje a ve kterém se vyzná Skrze nekonečný součet drobných hlavně soukromoprávních, ale i veřejnoprávních ústrků je diskriminovaný jedinec „přivykán“ svému postavení – to pak logicky vede k nechuti respektovat právo, které „slouží“ majoritě

42 Kriminogenní faktory v sociálně vyloučených lokalitách Nezaměstnanost a nezaměstnatelnost Absence motivace k legální práci (zadlužení) Drogy Gambling Uznávané vzory, způsob života

43 Kriminogenní faktory Užívání drog v prostředí sociálně vyloučených lokalit je třeba vnímat v širším kontextu. Jednotlivé drogy jsou zde spotřebovávány, distribuovány a někdy i připravovány. Díky širokým příbuzenským sociálním sítím existuje velmi snadná a nadstandardní vertikální i horizontální prostupnost zkušeností, informací a návyků. Zároveň zde existuje propracovaný systém zneužívání „protidrogových opatření“ jakými je například substituční léčba. Závislost na tvrdých drogách vzniká ve velmi nízkém věku a právě potřeba získání značných finančních prostředků na uspokojení závislosti s sebou přináší velmi různorodé kriminální i nepřímo kriminální aktivity.

44 Drogy Subutex představuje na drogové scéně stále větší fenomén. Po metadonu, substituční látce, která je užívána přímo při jejím výdeji, představuje subutex domácí práškovou drogu. Mnoho psychiatrů jej předepisuje za úplatu popřípadě velmi benevolentně, čímž je na drogový trh pouštěna další návyková substance. Velmi rychle tuto drogu začali uživatelé aplikovat nitrožilně podobně jako další drogy, čímž významnou měrou zvýšili její účinnost. Aplikace subutexu ve většině případů neplní svůj původní záměr, tedy zbavení se závislosti na tvrdých drogách. Někteří drogově závislí, když už na subutexu vydrží a nekombinují jej s heroinem, užívají tuto látku nitrožilně několik let. Subutex je možná použitelná látka do ústavních zařízení, popřípadě do rodin, kde je šance se drog zbavit, v prostředí sociálně vyloučených rodin představuje subutex pouze levnější variantu trvale udržitelné závislosti.

45 Drogy Drogy patří mezi základní determinanty trestné činnosti a dalších sociopatologických jevů. Závislost a potřeba získání dostatečného množství finančních prostředků vytvářejí enormní tlak na kriminogenní prostředí. Tento tlak se navíc neustále zvyšuje a potřeba finančních prostředků narůstá do statisícových částek měsíčně. Důležité je uvědomit si, že z ukradených věcí získá pachatel maximálně 30% jejich původní ceny, takže měsíční škoda způsobená jedním pachatelem závislým na heroinu s dávkami kolem 3 gramů denně se pohybuje kolem částky Kč měsíčně! Denní realita závislých pachatelů je redukována na obstarávání finančních prostředků, získání drogy, aplikace, spánek a na chvilku pod vlivem drogy. Vzhledem k finanční náročnosti je také zřejmé, že není možné si zdroje na drogy obstarávat legální činností. Ve většině případů by tak celý čistý měsíční příjem vystačil maximálně na dávky po dobu dvou dnů.

46 Drogy Vzhledem ke skutečnosti, že s tvrdými drogami jako heroin a pervitin přicházejí do kontaktu nezletilí v tak nízkém věku (cca 12, 13 let), je ve většině případů trestná činnost těchto nezletilých přímým důsledkem jejich již plně rozvinuté závislosti.

47 Trestná součinnost, podílnictví Obecně ve společnosti panují předsudky a stereotypy o tom, že Romové kradou, ale již nikdo se většinou nezabývá tím, proč kradou a pro koho dalšího mohou být tyto jejich aktivity výhodné. Je evidentní, že převážnou část ukradeného zboží nevyužijí pro vlastní potřebu. V takovém případě by většina aktérů kriminálního jednání byla vlastníkem mnoha desítek či stovek mobilních telefonů, fotoaparátů, notebooků, párů značkových bot, oděvů, kosmetiky atd. Opak je pravdou. Největší požitek z kriminálního jednání sociálně vyloučených obyvatel mají jednotlivci z tzv. „většinové společnosti“. Často jsou to právě šiřitelé předsudků vůči těmto pachatelům, kteří z této trestné činnosti významně profitují.

48 Podílnictví, vydírání, útisk Nejproblematičtějším prvkem v absorbční síti jsou barmani a vyhazovači v nočních podnicích. Z této sociální skupiny se velmi často rekrutují příslušníci hnutí skin heads, fotbalových fanoušků či jiných aktivistů, kteří jsou nositeli rasistických ideologií. Přesto jsou to tito lidé, kteří největší měrou parazitují na sociálně vyloučených pachatelích. Zboží si také přímo objednávají, avšak vykupují jej od pachatelů za pouhou desetinu jejich hodnoty, navíc je tento kontrakt v mnoha případech ze strany pachatelů nedobrovolný a vyhazovači bývají pachatelé donuceni pod pohrůžkami násilí.

49 Úvěrové podvody v rámci lokality se v prostředí sociálního vyloučení najdou často vhodné oběti pro úspěšnou realizaci úvěrového podvodu. Jedná se např. o zcela nebo částečně negramotné osoby, které jsou použity (často rodinnými příslušníky nebo známými) jako „bílí koně“ k získání finanční hotovosti nebo jiné služby či věci (televizor či auto na leasing, paušální smlouva u mobilního operátora apod.).

50 Tradiční a „nová“ lichva Specifické atributy prostředí sociálně vyloučených Romů jako je věčný nedostatek financí, špatná orientace v právním prostředí, zaměření na přítomnost bez plánování budoucnosti a snížená gramotnost, jsou úrodnou půdou pro poskytovatele rychlých půjček. Stačí nabídnout službu donáškou až do domu, vstřícně vysvětlit výhody produktu, do sepsané smlouvy zanést veškeré informace o sankcích a výši úroků malým, sotva čitelným písmem a ústně třeba přislíbit benevolenci a trpělivost při občasném opomenutí platit pravidelné splátky. Pokud dlužník půjčku nesplácí, lze nabídnout další půjčku-opět s donáškou až do domu, s mírně navýšenými úroky a poněkud přísnějšími sankcemi. Lze říci, že téměř každá romská rodina na Smíchově má minimálně jednu půjčku tohoto typu, častěji však dvě i více takových půjček. Rozdíl je pouze v tom, zda dluh splácí či nikoliv. Obdobně lze dle našich zkušeností z lokality s úspěchem podomním prodejem nabízet připojení k internetu, satelity, televize či jiné domácí elektrospotřebiče na leasing. Ačkoliv se nejedná o trestnou ani nelegální činnost, lze říci, že poskytovatelé těchto služeb profitují z neznalosti a neutěšeného prostředí sociálního vyloučení a svou činnost cíleně na obyvatele těchto lokalit zaměřují.

51 „Podělávání“ – podvody či porušování cizích práv Mezi nejvýznamnější činnosti patří prodej falešných drog a falešné nabízení prostituce. Samotní aktéři oběma těmto činnostem říkají „podělávání“, což celkem výstižně popisuje samotný akt. Prodej falešných drog převážně zahraničním turistům představuje velmi snadný zdroj finančních prostředků a zároveň z trestně právního hlediska jen minimální riziko. Pokud jde o potenciální denní zisk, jedná se o velmi lákavý zdroj. Dle informací se nejúspěšněji podařilo prodat pseudokokain (rozdrcený paralen) jistému francouzskému turistovi za Kč. Za tuto cenu cizinec získal přibližně 5 gramů rozdrceného paralenu.

52 Falešné drogy Prodej falešného hašiše představuje snad nejbizardnější způsob „podělávání“. Jako hašiš je totiž prodáván specifickým způsobem rozježděný asfalt, který tvoří kuličky podobné palicím hašiše. V Praze dokonce existují místa, která jsou výskytem ideálně rozježděného asfaltu pověstná. Mezi takové místo patří především Karlovo náměstí. Zde je asfalt sbírán z tramvajových kolejí a následně pytlíkován. Jeden pytlík naplněný asfaltem je pak cizincům prodáván za 350 – 450 Kč. Důležitým trikem je při testování podstrčit pravý hašiš a následně udělat zmatek, postrašit policejní hlídkou a cizinec si odnáší pár kuliček asfaltu za 350 Kč

53 Falešné drogy Prodej falešné marihuany je nejoblíbenější a zároveň i nejčastější způsob. Jako náhražka je volen bylinný čaj Šalvěj, který stojí běžně v obchodech 19 Kč. Jedno balení čaje je možné prodat cca za Kč. Čaj je ovoněn zbytky z filtru z nalezeného vykouřeného jointa tak, aby při očichání vyvolal dojem vůně trávy. Čaj je následně jako tráva nabízen cizincům v igelitovém sáčku za 200 – 250 Kč.

54 Falešné drogy V různých nočních klubech je možné také velmi dobře zpeněžit falešnou extázi. Tato droga je nahrazována tabletami celaskonu. Výhodou je, že extázi není možné poznat snadno dle čichu a ulamovat tablety nikdo nedovolí. Stačí tak pouze tabletu celaskonu upravit jednoduchou rytinou do tablety a je možné ji prodat za cca 300 Kč. Opět se jedná jako v případě kokainu spíše o zakázkový prodej.

55 Falešné drogy Poslední významnější náhražkou za drogy je pudr na líčení. Ten je balen do paketů z alobalu a následně nabízen případným vytypovaným zájemcům. Většinou je nabídnut cizincům, kteří již nějakou drogu kupují, jako doplněk. Vzhledem ke skutečnosti, že většina takových prodejců je na heroinu závislá, je prášek opticky upraven tak, aby byl od pravého heroinu skutečně k nerozeznání.

56 Falešná prostituce Pedofilní falešná prostituce Vydírání Loupeže

57 Trestná součinnost a podílnictví Každodenní realita sociálně vyloučených pachatelů trestné činnosti je velmi neutěšená. Kromě neustálé nutnosti obstarávat vysoké finanční prostředky na zajištění dostatečného množství drogy jsou tito pachatelé vystavováni různým formám vykořisťování. V celkovém krimonogenním prostředí existuje velké množství parazitů, kteří se na těchto pachatelích úspěšně přiživují, aniž by se sami dopouštěli krádeží, přepadení, atd.

58 Vězení V každodenní realitě prostředí lokalit představuje návštěva příbuzného ve vězení téměř jedinou možnost „výletu“ mimo lokalitu. Navíc se na návštěvu téměř výhradě jezdí autem, což samo osobě představuje zřetelný bonus. Tato nechtěná pozitivní vazba: vězení – výlet, má za následek snižování role věznění jako zastrašující, konečné možnosti. na mazácký systém věznice se tito nově příchozí velmi rychle adaptují. Děti mívají navíc vězení spojováno se zázračným efektem, které z úplné lidské trosky vytvoří skutečného „chlapa“ a hrdinu. V případě závislých pachatelů nastupuje do vězení člověk vážící přibližně 50 kg a po nějakém čase se vrací 90 kilový svalnatý známý, který je schopen udělat i 100 kliků s mladším sourozencem na zádech.

59 Policejní asistence Analogie: projekt Romové chtějí pracovat, realizovaný v Děčíně Nutnost vsunout mezi instituce a objekt jejich působení „občanský prvek“ Policejní asistence jako profesionálně pojatá sociální služba, práce s obětí trestné činnosti, navykání klientely na jim před tím neznámou alternativu – že jim policie může pomoci

60 Lichva § 218 Lichva (1) Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo c) způsobí-li takovým činem jinému stav těžké nouze. (3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

61 Trestná součinnost Pachatel, spolupachatel a účastník trestného činu § 9 (1) Pachatelem trestného činu je, kdo trestný čin spáchal sám. (2) Byl-li trestný čin spáchán společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé). § 10 (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor), b) navedl jiného k spáchání trestného činu (návodce), c) poskytl jinému pomoc k spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, radou, utvrzováním v předsevzetí, slibem přispět po trestném činu (pomocník). (2) Na trestní odpovědnost a trestnost účastníka se užije ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže tento zákon nestanoví něco jiného.

62 Statistiky Potřeba vést statistiky prokazující diskriminaci Statistické vykazování kriminality spáchané Romy, spáchané na Romech a spáchané mezi Romy

63 Jak může nesprávný výkon práva způsobovat sociální vyloučení Výkon státní správy a činnost úřadů vůbec je orientována na úzkou specializaci, bez vzájemného propojování – kompetenční past Rutina, výkonnostní kritéria dle statistik,nedostatek informací o příčinách negativních jevů, zaměření na represi Např. orgány sociálně – právní ochrany dětí nejsou vyhledávanou institucí, kde se lze dobrat pomoci v sociální tísni – spíše existuje „strach ze sociálky“…obdobně u dalších institucí Bytová politika a samostatná působnost obcí – tvorba ghett

64 Jak může nesprávný výklad práva způsobovat sociální vyloučení Aplikace práva vůči obyvatelům sociálně vyloučených lokalit často postrádá znalost vztahů v těchto lokalitách např. předpokládá dobrovolnost některého jednání, kde taková ve skutečnosti neexistuje Při posuzování právních vztahů se uplatňují mimoprávní, kulturní předsudky (typicky například pojem společná domácnost a interpretace podle toho, co pokládá za normální posuzovatel z majority) Právo je často aplikováno formalisticky, bez zřetele k jeho smyslu Pokud se stejné protiprávní postupy uplatňují vůči různým (např. různě bohatým nebo etnicky různým) adresátům, reakce státních orgánů nebývá vždy stejná To vede k tomu, že pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit postrádá aplikace práva předvídatelnost, právní jistotu, přiměřenost a minimalizaci zásahů veřejné moci – to porušuje jejich ústavní práva a prohlubuje jejich izolaci

65 Jak může nesprávný výkon práva způsobovat a prohlubovat sociální vyloučení Lichva, domácí násilí, vydírání a útisk jsou trestné činy, bez ohledu na to, kdo se jich dopouští a na kom se jich dopouští – trestná a vysoce nebezpečná je taková kriminalita i tehdy, kdy se děje mezi sociálně vyloučenými lidmi Tvrzení, že takové nebo jiné jednání je pro nějakou komunitu typické a nelze jej úspěšně stíhat, je nesmysl. Nelze některá jednání bagatelizovat a jiná zdůrazňovat. Řada pachatelů trestných činů je zároveň obětí jiné trestné činnosti – je velká chyba nechápat velmi častou příčinnou souvislost Státní orgány jsou povinny protiprávnímu jednání předcházet a přitom vzájemně spolupracovat, a nastane –li, musí jej stíhat a jsou k tomu povinny si vytvořit podmínky. Dílčí neúspěch je přitom nesmí odradit. Vytváření paralelních mocenských struktur v ghettech – falešní partneři pro veřejnou správu – s lichváři se koalice neuzavírají Vulturizace – tzv. „nevěřitelé“

66 Závěry,co z toho plyne Právo musí platit pro všechny stejně, musí být aktivně vymáháno, prosazováno a nesmí být bráněno jeho výkonu – vytvoří se tím důvěra v právní stát Handicapovaným je třeba pomáhat, zvyšovat šance, aby se sami mohli uplatnit, aktivizační sociální politika


Stáhnout ppt "Diskriminace,sociální vyloučení a právo Mgr. Michal Mazel, Karlovy Vary, 8. 11. 2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google