Název vzdělávacího materiálu: Český středověk

Prezentace na téma: "Název vzdělávacího materiálu: Český středověk"— Transkript prezentace:

1 Název vzdělávacího materiálu: Český středověk
Číslo materiálu v sadě, (šablona, sada): VY_32_INOVACE _08 Autor materiálu: Mgr. Lucie Plechatá Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, vyučovací předmět, ročník/y: Člověk a společnost, dějepis, 7. ročník Téma: Vznik středověkých měst Anotace: Žáci poznají středověká města – jejich vznik, dělení, podobu, správu. Materiál byl vytvořen (datum, období): Ověření ve výuce: , 7. B, Mgr. Lucie Plechatá VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst

2 Vznik středověkých měst
VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst Vznik středověkých měst

3 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Příčiny vzniku měst V období raného středověku bychom v Evropě našli jen velmi málo měst (hl. v Itálii a Byzancii). Co vedlo ke vzniku měst? Zvyšuje se výnos z obdělávané půdy Řada míst je kolonizována Rozvíjí se řemesla a obchod -> mezi lety 1100 až 1300 vznikají města v západní a střední Evropě

4 Vznik měst Ze starších osad Na zeleném drnu
VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst Vznik měst Města vznikají dvojím způsobem: Ze starších osad Na zeleném drnu Lokátorem vybráno dosud neobydlené místo (v nížinách či u kupeckých cest) a podle plánů vybudováno město. Povýšením starších osad v podhradí, u klášterů -> z vesnic se udělením městských práv stala města

5 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Typickým příkladem města vybudovaného na zeleném drnu jsou České Budějovice - > obdélníkové náměstí a z něho vycházející rovné silnice. Proti tomu města povýšená z bývalých vsí nemusí mít pravidelné náměstí, uličky jsou křivolaké tak, jak byly postupně rozšiřovány.

6 Rozdělení měst podle majitelů
VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst Rozdělení měst podle majitelů Královská Poddanská věnná tradiční horní Zakládá šlechta Zakládá církev

7 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Královská města V Čechách a na Moravě měl jediné právo udělit městský status (založit město či povýšit ves na město) panovník. Který panovník založil první královská města? Přemysl Otakar I. - Uničov, Znojmo, Litoměřice,… Za kterého panovníka vznikla většina královských měst? Přemysl Otakar II. Královská města spolu s královskými hrady byla důležitou součástí královského majetku. Měla být nezcizitelná a neměla být panovníkem zastavována, ale praxe řady králů na to nebrala ohled.

8 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Horní královská města Horní města náležela také panovníkovi a nacházela se u bohatých nalezišť nerostných surovin (Jihlava, Kutná Hora), často na jednotném čtvercovém půdorysu (Měděnec, Hora Svatého Šebestiána, Boží Dar, Výsluní, Nové Město pod Smrkem, Horní Blatná, Horní Benešov).

9 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Královská Věnná města Byla od počátku 14. st. českými králi odkazována jejich manželkám. Věnná města byla zdrojem příjmů a osobním útočištěm českých královen. Také posílala do královských kuchyní různé dary, vždy to, co bylo v daném kraji nejlepší, například chrudimské víno, královehradecké bažanty a vysokomýtské pstruhy. Mělník Hradec Králové Polička Vysoké Mýto Dvůr Králové Chrudim Jaroměř Nový Bydžov Trutnov

10 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Poddanská města Přestože o právech poddanského města rozhodovala vrchnost, musel povýšení osady na město vždy potvrdit panovník. Podle vrchnosti se poddanská města mohou dělit na: církevní (biskupství, arcibiskupství, kláštery, kapituly) šlechtická komorní královská V českých zemích začala církevní poddanská města vznikat již v 1. pol. 13. st., šlechta se do tohoto podnikání pouštěla mnohem váhavěji a největší počet šlechtických poddanských měst vznikl až v 2. pol. 13. st. Na počátku 15. st. bylo v Čechách na 290 poddanských měst, významem a rozsahem hospodářských aktivit však hluboce zaostávala za královskými městy.

11 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Podoba měst Střed města tvořilo náměstí (tržiště) -> odtud vedly hlavní ulice k městským hradbám. Na hlavní ulice navazovala síť postranních ulic.

12 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Město chránily středověké hradby s branami, které se na noc a v případě nebezpečí zavíraly. Podoba měst Brána a zbytky hradeb v Berouně Proč se většina středověkých hradeb nedochovala? V dalších stoletích se města rozrůstala, hradby ztratily obranný charakter, bránily v dopravě apod.

13 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Podoba měst Na náměstí stála radnice – budova, v které se scházela samospráva města (radní), slovo bylo odvozeno do slovesa radit se. Další důležitou budovou byl kostel – největší krytý prostor, kde se shromažďovali obyvatelé města.

14 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Podoba města Na viditelném místě (většinou vrch dodnes nazývaný Šibeniční nebo Popravčí) za hradbami města z dálky hrozilo popraviště všem, kdo by chtěli ohrozit majetek nebo životy měšťanů. Bývalé popraviště v Ústí nad Labem

15 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Podoba města Nejvýstavnější domy kolem náměstí patřily bohatým měšťanům. V postranních uličkách měli skromnější domy chudší řemeslníci. Péči o nemocné zajišťovali městské špitály. Ve městech vznikají i městské školy. Úštěk – tzv. Ptačí domky

16 Měšťan (kupec nebo mistr)
VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst Obyvatelstvo Měst Měšťan (kupec nebo mistr) tovaryš lékař učedník písař řeholník kněz učitel notář

17 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Měšťanem se stal pouze majitel domu ve městě, patřili mezi ně bohatí kupci a majitelé řemeslnických dílen (mistři). Mistr zaměstnával učedníky a tovaryše (učeň, který úspěšně splnil tovaryšské zkoušky, pak mohl samostatně vykonávat práce ze svého oboru, z tovaryše se stal mistr po složení mistrovské zkoušky.). Kovářská dílna

18 Počet tovaryšů určoval cech.
VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst Počet tovaryšů určoval cech. Cech je řemeslnické sdružení určitého oboru (kováři, pekaři), které hájilo práva a zájmy svých členů, dohlíželo na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek.

19 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Podle označení řemesel vznikala i označení ulic. Najdete na mapě Českého Krumlova ulice pojmenované podle řemeslnických cechů? Rybářská, Soukenická, Masná

20 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Správa města V královských městech zastupoval krále rychtář (v poddanských vrchnost). -> Měl pravomoc soudní. Vybíral daň (berni). Radil se s volenými zástupci měšťanů -> konšely. Později utvořili konšelé v čele s purkmistrem městskou radu, ta zasedala na radnici a odtud město spravovala. Do rady byli voleni především bohatí měšťané (hl. kupci).

21 Městská privilegia (práva)
VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst Městská privilegia (práva) Města dostala od panovníka nebo vrchnosti městská privilegia (práva), která je odlišovala od větších vsí. Každé město mohlo získat jiná práva. Právo hradební Právo mílové Právo trhové Právo hrdelní Právo várečné

22 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Právo trhové Města měla povoleno pořádat týdenní trhy a jarmarky (výroční trhy), na kterých prodávali své zboží nejen obyvatelé měst, ale sjížděli se do měst i zemědělci z okolních vesnic.

23 Právo hradební Právo hrdelní
VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst Právo hradební Umožňovalo opevnit město hradbami. Právo hrdelní Právo hrdelní umožňovalo vykonat rozsudek smrti nad odsouzeným, nejčastěji stětím mečem či oběšením.

24 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Česká míle = m = staročeských sáhů = pražských loktů = pídí = čtvrtí = dlaní Právo mílové V okruhu jedné míle se nesměl usadit cizí řemeslník, který by nepatřil k cechu. Pražský loket na Novoměstské radnici

25 VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst
Právo várečné Pokud město mělo právo várečné, mohl ve svém domě pivo vyrábět a šenkovat každý plnoprávný měšťan. Postupně docházelo ve městech k vaření piva ve společném pivovaru . Často měšťané pivo ve svém domě pouze šenkovali. Právo várečné bylo vázáno ke konkrétnímu domu.

26 Vznik středověkých měst zápis
VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst Vznik středověkých měst zápis V Čechách první města vznikala ve 12. – 13. st. (nejvíce za Př. Ot. I.). Vznik: 1) na zeleném drnu 2) povýšením obce Městská práva: hradební, trhové, mílové (na míli od města se nesmí usadit cizí řemeslník), hrdelní, várečné (vařit pivo) Dělení podle majitele: 1) Královská (patří sem i horní města – s právem těžit nerostné suroviny) 2) Věnná (věno českých královen – př. Hradec Králové 3) Poddanská (založena šlechtou nebo církví) Obyvatelstvo: měšťané (patří jim domy, př. kupci a mistři v řemeslných dílnách), svobodná zaměstnání (lékař, učitel, písař, notář), chudina (učedník, tovaryš, nádeník, podruh,…) Cech – sdružení řemeslníků daného oboru (kováři, rybáři), které určuje cenu výrobků, počet mistrů, kvalitu výrobků apod. Rychtář – zastupuje panovníka nebo vrchnost, vybírá daně a soudí Městská rada – konšelé v čele s purkmistrem (voleni z měšťanů)

27 Tráva http://www.clker.com/clipart-grass-tall-picture.html
Použité zdroje: Obrázky. [cit ]. Dostupné z: Vesnice Tráva Král Královna Horník Rytíř Kněz Král s mečem Královna větší Rytíř na koni Tržiště Zbytky hradeb v Berouně – soukromý archiv fotografií autorky prezentace brána v Berouně – soukromý archiv fotografií autorky prezentace Kostel Radnice Šibenice Popraviště v Ústí nad Labem - soukromý archiv fotografií autorky prezentace Úštěk - soukromý archiv fotografií autorky prezentace VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst

28 Použité zdroje: Obrázky. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z:
Kovářská dílna Truhlář Vydělávač kůže Barvič Výřez mapy Český Krumlov Pražský loket na Novoměstské radnici - soukromý archiv fotografií autorky prezentace Korbel Sklenice piva VY_32_INOVACE_08_Vznik středověkých měst