Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0374 Inovace vzdělávacích metod EU.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0374 Inovace vzdělávacích metod EU."— Transkript prezentace:

1 Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU - OP VK Číslo a název klíčové aktivityIII/2 inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AutorBc. Tomáš Černý Číslo materiáluVY_32_INOVACE_CAP_1S1U_ČE_16_10 NázevGeologické éry ve vývoji Země Druh učebního materiálu Výkladová prezentace PowerPoint s komentářem učitele Předmět Člověk a příroda Ročník První Tématický celekZáklady biologie AnotacePřehled etap vývoje Země a života na ní Metodický pokyn Materiál slouží k výkladu nové látky a následnému pochopení vzájemných souvislostí (40 min.) Klíčová slovaGeologie, hadaikum, starohory, prahory, druhohory, třetihory, čtvrtohory Očekávaný výstupŽáci budou znát etapy vývoje Země a také vývoj života v těchto etapách Datum vytvoření

2

3 Hadaikum Starohory Prahory Prvohory Druhohory Kenozoikum – třetihory a čtvrtohory 4,6 miliardy let3,8 miliardy let 2,5 miliardy let 542 milionů let 251 miliónů let 65,5 miliónů let 65,5 – 2,5 mil. let2,5 mil.

4  Nejstarší období ve vývoji Země (před 4,6 – 3,8 miliardami let).  Vznik zemské kůry a oceánů.  V raném stádiu byla Země velmi žhavá a vyzařovala do okolního vesmíru mnoho energie.  Později se začala Země ochlazovat a na jejím povrchu vznikaly první kry pevného povrchu.

5  Prvotní atmosféra vznikla pravděpodobně z mezihvězdného plynu.  Prvotní atmosféra obsahovala vodík, helium, metan, amoniak atd.  Druhotná atmosféra vznikla před asi 3,9 miliardami let vlivem sopečné činnosti.  Druhotná atmosféra obsahovala vodní páru, dusík, oxid uhličitý, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, metan, amoniak, vodík, kyselinu chlorovodíkovou a jiné plyny.

6  Nejstarší dochované zbytky původní zemské kůry představují krystaly zirkonů staré asi 4,4 miliardy let.  Existence života není z tohoto období spolehlivě doložena.

7  Datovány do doby před 3,8 až 2,5 miliardy let.  Země již zchladla natolik, že se začaly vytvářet nejstarší dodnes dochované horniny.  Vznikala jádra dnešních kontinentů – tzv. kratony.  Z této doby pochází bezpečné doklady o existenci atmosféry a hydrosféry.  Klima bylo velmi horké a vlhké.

8  Vznik života je nejdůležitější událostí tohoto období.  První doklady života (fosilní bakterie a sinice) jsou nalézány v nejstarších známých horninách po celém světě.  Život vznikl v praoceánech.  Neústrojné látky se vody dostaly pravděpodobně s rozsáhlými dešti¨. Vlivem ultrafialového záření došlo k jejich přeměně na látky ústrojné.

9  Ústrojné látky se postupně shlukovaly ve složitější útvary – koacerváty (předchůdce buněk).  Z koacervátů vznikly první nedokonalé buňky, které z okolního prostředí přijímaly jako zdroj energie ústrojné látky.  Později vznikly první dokonalé buňky s jádrem.  Dalším stupněm vývoje byl vznik buněk provádějící fotosyntézu a tím došlo k uvolňování kyslíku do ovzduší a změně složení atmosféry.

10  Geologické období datované do doby před 2,5 miliardy let až 542 miliónů let.  Vytvoření prvního známého superkontinentu zvaného Rodinie.  Rozvíjí se velmi jednoduché formy života.  S jistotou lze prohlásit, že existovaly bakterie, sinice a předpokládá se vznik řas.

11  Na konci starohor se objevují první mnohobuněčné organizmy – láčkovci, kroužkovci a členovci.  Byla popsána i první červená řasa s pohlavním způsobem rozmnožování (Bangiomorpha pubescens)  Následovaly dvě velmi chladné periody – útlum vývoje života periody.  Populační exploze na začátku prvohor v kambriu.

12  Geologické období datované do doby před 542 miliónů let až 251 miliónů let.  Období začalo krátce po rozdělení superkontinetu Rodinia.  Rozpadlé části kontinentu se časem spojily v jiný kontinent zvaný Pangea. cuswheelerii.jpg ( )

13  Zahrnuje celkem 6 period – kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm.  Plný rozvoj života – důkazy = zkameněliny.  Věda o zkamenělinách = paleontologie.  Vznik zkamenělin: zbytky uhynulých organizmů (schránky) zůstaly v usazeninách a později byly překryty dalšími sedimenty a zpevněny mulurus_trilobite_silurian.jpg ( )

14  Pro určení stáří geologických vrstev se nejlépe hodí tzv. vůdčí zkameněliny (zbytky organizmů typických pro dané období.  Pro určení přesného stáří se využívají vlastnosti některých prvků – délka rozpadu olova, rubidia, stroncia atd.  Živočišný vývoj je charakteristickým přechodem od složitých suchozemských mlžů po primitivní plazi. mulurus_trilobite_silurian.jpg ( ) _BW.jpg ( )

15  Ve starších prvohorách se život vyvíjel pouze ve vodě – mlži, plži, hlavonožci, paryby a ryby, vznik tzv. dvojdyšných ryb – kromě žáber i tzv. plicní vaky).  V další části prvohor (silur) – první suchozemské organizmy.  V karbonu – stromovité kapradiny, přesličky a plavuně (základ pro vznik černého uhlí). ils.jpg ( ) ( )

16  Velké množství hmyzu a v močálech žijících obojživelníků.  V karbonu žili na souši převážně štíři, stonožky, vážky, švábi a kobylky.  Vážky mohly mít rozpětí křídel až 75 cm.  Koncem prvohor se objevily první nahosemenné rostliny a plazi. ( ) – perm

17  Geologické období datované do doby před 251 miliónů let až 65,5 miliónů let.  Došlo k rozpadu kontinentu Pangea. Litosférické desky se od sebe začaly pomalu od sebe vzdalovat.  Geologicky relativně klidné období.  Na konci druhohor začalo Alpínské vrásnění (v juře – vznik pásemných pohoří).

18  Mezi významná pohoří, která vznikla při alpínskén vrásnění patří např. Alpy, Karpaty, Himálaje, Kordilery apod.  Během druhohor proběhla dvě hromadná vymírání druhů – konec triasu a konec křídy.  Příčinou vymírání druhů byly pravděpodobně rozsáhlé klimatické změny. model.jpg ( )

19  Během křídy docházelo k bohaté sopečné činnosti a na Zemi dopadl i velký asteroid.  Plný rozvoj nahosemenných rostlin (kapradiny, mechy, přesličky a cikasy a jehličnany).  Flóra druhohor se podílela na vzniku ložisek hnědého uhlí.  Vznik krytosemenných rostlin. s_BW.jpg ( ) – trias

20  Kostnaté a chrupavčité ryby se se žraloky staly hlavními dravci oceánů. Objevují se želvy, krokodýli a velcí ještěři = éra velkých ještěrů (voda i souš).  Brachiosaurs, Apatosaurus (tzv. brontosaurus) dosahovali délky 20 m a hmotnosti přes 60 tun – býložravci. brancai_jconway.jpg ( )

21  Největší dosud známý živočich – Argentinosaurus (délka asi 33 m, váha 73 tun).  Argentinosaurus žil zhruba před 96 – 94 miliony lety na území dnešní Argentiny.  Délka nalezených kostí: pažní kost – 181 cm, holenní kost – 155 cm, obratle až 1,5 m. ( )

22  Tyranosaurus a Gigantosaurus – největší dravý ještěr všech dob – délka těla až 13,5 m, hmotnost 8 tun.  V polovině druhohor se objevují první ptáci. ZOO.Dvur.Kralove.jpg ( ) ( )

23  Jsou součástí poslední a nejmladší geologické éry – tzv. kenozoika.  Toto geologické období je datováno do doby před 65,5 – 2,5 milionů let.  Významné horotvorné procesy (alpínské vrásnění) – vznikaly významná horská pásma (Alpy, Karpaty, hory Malé Asie a Himálaje).

24  Jednotný kontinent Pangea se rozpadl na severní část (základ Severní Ameriky, Evropy a Asie) a jižní část (základ ostatních kontinentů).  Krytosemenné rostliny dominují nad nahosemennými.  Z krytosemenných rostlin jsou zastoupeny jak jednoděložné rostliny (palmy), tak i rostliny dvouděložné (fíkusy, magnólie, vrby, duby …). ( )

25  Smůla z borovic dává vzniknout tzv. jantaru.  Druhohorní ještěry vystřídali krokodýli, hadi a zejména pak ptáci a savci.  Objevuje se celá řada předchůdců dnes známých živočichů (např. tapíři, prasata, nosorožci, velbloudi, předchůdci dnešních slonů apod.) jpg ( ) er.jpeg ( )

26  Na konci třetihor se objevují se první předchůdci člověka.  Ramapithecus – zřejmě první opičí předchůdce člověka. Žil před asi 15 miliony lety.  Na rozhranní třetihor a čtvrtohor žil před asi 4 – 2 miliony lety Australopithecus. Zdroj: galithor/ jpg?o= 1 ( )

27  Jsou součástí poslední a nejmladší geologické éry – tzv. kenozoika.  Trvají asi 2,5 milionu let.  Vývoj organizmů plynule navázal na třetihory.  Největší rozvoj zaznamenávají savci.

28  Na území dnešní střední Evropy žili např. mamuti, srstnatí nosorožci, jeleni, šavlozubé kočkovité šelmy, jeskynní lvi, medvědi, koně apod. ( ) ( )

29  Střídají se teplá a studená období (doby ledové a meziledové).  Vývoj člověka. Třetihory Čtvrtohory Zdroj: ( )

30  Vznik zemské kůry a oceánů.  Vznik atmosféry.  Z tohoto období pochází nejstarší dochované zbytky zemské kůry.  Existence života neprokázána.

31  Vytváření nejstarších dochovaných hornin.  Z této doby pochází bezpečné doklady o existenci atmosféry a hydrosféry.  Vznik života - první doklady života (fosilní bakterie a sinice) jsou nalézány v nejstarších známých horninách po celém světě.

32  Vytvoření prvního známého superkontinentu zvaného Rodinie.  Rozvíjí se velmi jednoduché formy života.  S jistotou lze prohlásit, že existovaly bakterie, sinice a předpokládá se vznik řas.  Na konci starohor se objevují první mnohobuněčné organizmy – láčkovci, kroužkovci a členovci.

33  Období začalo krátce po rozdělení superkontinetu Rodinia.  Rozpadlé části kontinentu se časem spojily v jiný kontinent zvaný Pangea.  Plný rozvoj života – důkazy = zkameněliny (paleontologie).  Živočišný vývoj je charakteristickým přechodem od složitých suchozemských mlžů po primitivní plazi.

34  Ve starších prvohorách se život vyvíjel pouze ve vodě – mlži, plži, hlavonožci, paryby a ryby, vznik tzv. dvojdyšných ryb – kromě žáber i tzv. plicní vaky).  V další části prvohor (silur) – první suchozemské organizmy.  V karbonu – stromovité kapradiny, přesličky a plavuně (základ pro vznik černého uhlí).  Velké množství hmyzu a v močálech žijících obojživelníků.  Koncem prvohor se objevily první nahosemenné rostliny a plazi.

35  Během druhohor proběhla dvě hromadná vymírání druhů – konec triasu a konec křídy.  Příčinou vymírání druhů byly pravděpodobně rozsáhlé klimatické změny.  Plný rozvoj nahosemenných rostlin (kapradiny, mechy, přesličky a cikasy a jehličnany) – černé uhlí.  Vznik krytosemenných rostlin.  Éra velkých plazů.

36  Významné horotvorné procesy (alpínské vrásnění) – vznikaly významná horská pásma (Alpy, Karpaty, hory Malé Asie a Himálaje).  Krytosemenné rostliny dominují nad nahosemennými.  Smůla z borovic – jantar.  Druhohorní ještěry vystřídali krokodýli, hadi a zejména pak ptáci a savci.  Na konci třetihor se objevují se první předchůdci člověka. 

37  Vývoj organizmů plynule navázal na třetihory.  Největší rozvoj zaznamenávají savci.  Střídají se teplá a studená období (doby ledové a meziledové).  Vývoj člověka.

38  Kvasničková, D. a kol: Poznáváme život – přírodopis pro 9. Ročník. Fortuna  Luhr J., F.: a kol.: Země. Knižní klub 2004  Špinar Z., V.. kniha o pravěku- Albatros  Internet:                    


Stáhnout ppt "Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0374 Inovace vzdělávacích metod EU."

Podobné prezentace


Reklamy Google