FINANCOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

FINANCOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V SILNIČNÍ DOPRAVĚ
Vypracoval: Miroslav Gottfried

Osnova Charakteristika silniční dopravní sítě
Zdroje financování dopravní infrastruktury Ekonomické aspekty a možnosti rozvoje dopravní infrastruktury Návrh nových opatření v oblasti financování a rozvoje

Cíle diplomové práce Zjištění stavu pozemních komunikací s identifikací nedostatků Informovat o možnostech rozvoje Vyzdvižení důležitosti rozvoje Navržení nových metod na získávání financí na obnovu a rozjvoj Navržení konceptu rozvoje

Důvody pro výběr daného tématu
Aktivní uživatel silniční dopravní infrastruktury Znalosti vlivu dodací lhůty na výrobní proces Uvědomění si důležitosti rozvoje silniční dopravní infrastruktury pro Pardubický kraj, zejména pak města Pardubic jako jednoho z logistických center ČR Stále se v mediích opakující informace o nedostatečné infrastruktuře a nehodovosti

Charakteristika silniční dopravní sítě
Definice pojmu Dopravní infrastruktura z hlediska ekonomické analýzy – soubor dopravních sítí, jejich vybavení stavbami a zařízeními včetně dopravních prostředků z hlediska stavebního – soubor dopravních sítí a jejich fixního vybavení

Dělení dopravní infrastruktury Vlastní dopravní cesta (komunikace, uzly, energetická zařízení,…) Provozní vybavení (vybavení pro obchodní účely, nákladiště, rampy, garáže)

Dělení pozemních komunikací Dálnice Silnice I., II., III. třídy, rychlostní silnice Místní komunikace Účelová komunikace

Infrastruktura silniční dopravy v ČR [km]

Nejdůležitější závady v silniční síti: nevyhovující stav vozovky (nedostatečná únosnost, podélné a příčné nerovnosti, výtluky, vyjeté koleje, trhliny), lokální závady (náhlá zúžení vozovky, nepřehledné směrové oblouky, nevhodně uspořádané křižovatky) nevyhovující šířkové uspořádání, nevyhovující směrové a výškové vedení trasy, ekologicky nevýhodné vedení trasy, překročená kapacita komunikace.

Dálniční síť ČR: D1 – Praha – Brno – Vyškov – Lipník nad Bečvou D2 – Brno – Slovensko D3 – Praha – České Budějovice – Rakousko D5 – Praha – Plzeň – Německo D8 – Praha – Ústí nad Labem – Německo D11 – Praha – Hradec Králové – Trutnov – Polsko D47 – Lipník nad Bečvou – Ostrava – Polsko

Význam geografické polohy ČR z hlediska dopravy Geografické centrum Evropy Mezinárodní a tranzitní doprava Hustoty dálničních sítí ve státech EU Německo 3,2 km/100 km2 Švýcarsko 3,7 km/100km2 Rakousko 1,9 km/100 km2 Velká Británie 1,5 km/100km2 Belgie 5,6 km/100 km2 Dánsko 2,1 km/100km2 Nizozemí 5,4 km/100 km2 Španělsko 1,8 km/100km2 Finsko 0,2 km/100km2 Itálie 2,4 km/100km2 Česká Republika 0,6 km/100km2

Zdroje financování dopravní infrastruktury
Základní dělení zdrojů, z kterých lze čerpat finanční prostředky: Veřejné - Domácí fond – SFDI - Úvěry Zahraniční fondy - Státní garance Soukromé Kombinace - PPP

Celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury mezi lety 1999 – 2003 [mil. Kč]

Celkové výdaje na opravy a údržbu dopravní infrastruktury (v běžných cenách) [mil. Kč]

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) Zřízen zákonem č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury s účinností od 1. července 2000. je právnickou osobou podřízenou Ministerstvu dopravy ČR. účel fondu spočívá v užívání jeho příjmů ve prospěch rozvoje dopravní infrastruktury.

Náplň činnosti SFDI: financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silniční sítě, železnic a dopravně významných vodních cest, splácí úvěry a úroky z nich, přispívá na průzkumné a projektové práce a další prospěšné programy pro rozvoj dopravních sítí, programy pro zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenými schopnostmi pohybu a orientací, hradí též náklady na svoji činnost.

Příjmy SFDI tvoří: převody prostředků z národního majetku, převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, převody výnosů poplatků za použití vybraných druhů dálnic a rychlostních silnic, výnosy z cenných papírů nebo veřejných sbírek organizovaných SFDI, úvěry, úroky z vkladů. Penále, pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických osob, příspěvky z Evropské komise poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, dary a dědictví, dotace ze státního rozpočtu.

Významné stavby roku 2005 financované SFDI: Dálnice • Dálnice D1 úsek Vyškov – Kojetín • Dálnice D3 úsek Mezno – Stoklasná Lhota • Dálnice D5 úsek Černice - Útušice • Dálnice D8 úsek Trmice – Knínice - Petrovice • Dálnice D11 úsek Chýšť – Osičky - Hradec Králové Rychlostní silnice • R6 úsek Praha – Pavlov • R35 Stráž n.N. - Bílý Kostel • R1 napojení na D1 - Vestec - Lahovice - Slivenec • R48 Frýdek Místek - Dobrá – Tošanovice - Žukov • R48 Bělotín obchvat • R55 Otrokovice obchvat

Fondy Evropské unie Fond ISPA Program PHARE Strukturální fondy Fond soudržnosti

Fond ISPA Zaměřen na financování velkých infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy Vyčleňuje pro ČR v období 2000 – 2006 v průměru 70 mil. EUR ročně Zaměřen též na přípravné studie a technickou podporu Dotace z fondu ISPA může pokrýt až 75% veřejných výdajů na daný projekt Předběžné studie a opatření technické podpory mohou být výjimečně financovány do výše 100% celkových nákladů

Schválené projekty financované prostřednictvím fondu ISPA Frýdek-Místek - Dobrá (z ISPA 20,4 mil. EUR), Obchvat Bělotína (z ISPA 17,1 mil. EUR), Dobrá - Tošanovice (z ISPA 19,8 mil. EUR), úseky Dálnice D8 - Most Trmice, Most Knínice, Tunel Libouchec (z ISPA celkem 61,8 mil. EUR), Dále pak projekty technické pomoci pro přípravu projektů (0,625 mil. EUR) a pro řízení a implementaci (0,2 mil. EUR).

Podíl fondu ISPA na celkových nákladech investičních projektů

Program PHARE: fond podpory a rozvoje a restrukturalizace ekonomiky, zdroj nevratné pomoci, poskytovaný zemím střední a východní Evropy již od roku 1990, podmínkou financování bylo demokratické řízení státu a úsilí o zavedení tržní ekonomiky, dva hlavní cíle národního programu Phare: 1. posilování institucí, 2. investiční podpora.

Program Phare CBC: je samostatným programem v rámci Phare alokace prostředků na příhraniční oblasti a aktiviy dvoustranné přeshraniční spolupráce alokace zejména pak v sektoru dopravy do budování, rekonstrukce a rozšíření silničních komunikací v příhraničních regionech.

Prostředky získané z fondu Phare [mil. EUR] Program CBC 2000 – alokované zdroje Spolupráce s Německem mil. EUR Spolupráce s Rakouskem mil. EUR Spolupráce s Polskem mil. EUR

Zdroje financování dopravní infrastruktury po vstupu do EU Strukturální fondy Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) přímý přínos do dopravní infrastruktury Evropský sociální fond (ESF) nepřímý přínos do dopravní infrastruktury Fond soudržnosti (Kohezní fond)

Strukturální fondy – politika založena na finanční solidaritě mezi jednotlivými členskými zeměmi EU, na podporu méně rozvinutých regionů a znevýhodněných skupin obyvatel v rámci EU, cílem je snižováním regionálních rozdílů a podílení se na obnově a rozvoji regionů, může participovat až na 75-ti % z celkových uznatelných nákladů.

„Operační program Infrastruktura“ Vytvořen pro správné využití prostředků ERDF pro sektor dopravy byl v ČR Má čtyři priority: modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu snižování negativních důsledků dopravy na životní prostředí budování environmentální infrastruktury technickou asistenci

Fond soudržnosti EU (Kohezní fond) Poskytuje prostředky na velké investiční projekty, jejichž hodnota je nejméně 10 mil. EUR, jsou zaměřeny na oblast životního prostředí a dopravy, Účelem těchto projektů je propojení hlavních českých dálnic a rychlostních komunikací, eliminace tranzitní dopravy z obydlených oblastí, přenesení těžké tranzitní dopravy z městských center, zvýšení rychlosti, snížení enviromentální zátěže a zejména pak zvýšení bezpečnosti dopravy.

Alokace zdrojů z kohezního fondu: dopravní projekty Rychlostní silnice R1 (Pražský okruh) Dálnice D1 - Kroměříž východ - Kroměříž západ, Rychlostní silnice R48 Dobrá - Tošanovice - Žukov. Celková výše podpory cca 299 milionů EUR.

Soukromý kapitál PPP dlouhodobá spolupráce veřejného a soukromého sektoru při realizaci finančně velmi náročných veřejně prospěšných projektů či při zajišťování veřejně prospěšných služeb, využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb, zvyšuje kvalitu i efektivnost veřejných služeb včetně výkonu státní správy a urychlují realizaci významných infrastrukturních projektů s pozitivním dopadem na rozvoj ekonomiky.

Typickými příklady realizace formou PPP jsou projekty v následujících oborech: Dopravní infrastruktura – dálnice, tunely, mosty, rychlodráhy, Administrativní případně ubytovací kapacity – úřady, soudy, ubytovny, administrativní prostory, věznice, Zdravotnictví – nemocnice, Školství – univerzitní komplexy, studentské koleje, školy, Obrana – výzbroj, speciální infrastruktura, Utility – vodárenství.

Výhody systému PPP: Zachování kontroly Kvalita – veřejný sektor získává vyšší kvalitu veřejných služeb za vynaložení stejných nebo nižších nákladů. Přenos rizik Efektivní realizace – dříve, rychleji a bez rizika překračování rozpočtu, Transparentnost – veřejná soutěž Oboustranná výhodnost – projekty PPP musí být výhodné oboustranně pro veřejný i soukromý sektor. Motivace – soukromý sektor je motivován možností dlouhodobých příjmů.

Základní prvky v PPP systému Zadavatel Investor Služba Hodnota za peníze

Evropská investiční banka – úvěry od EIB poskytuje finanční podporu různým důležitým projektům přispívající k utváření společné Evropy, příznivá výše úrokových sazeb, fixní charakter úrokových sazeb v případě čerpání úvěru v cizích měnách, možnost odkladu splátek (až 5 let) a delší lhůty splatnosti (okolo 20 let), pružnost podmínek čerpání úvěru dle potřeb dlužníků.

Stavební činnost vedená za pomoci úvěrů od EIB v ČR Obchvat Prahy Vládou ČR schválená půjčka výši 10 miliard Kč na financování jihozápadní části dálničního obchvatu kolem Prahy. Celý okruh kolem Prahy dlouhý více než 70 kilometrů by pak mohl být hotov v roce 2010. Vláda bude splácet úvěr od roku 2011 do roku 2029 přibližně 500 milióny Kč ročně, odhaduje se, že na úrocích stát zaplatí asi 5,7 až 6,3 miliardy Kč D8 počítá se ve výši 12 miliard Kč, určeným na dostavbu dálnice D8 z Trmic na česko-německé hranice úvěr by měl být splatný do konce roku 2031. D47 V době vypracovávání diplomové práce probíhalo jednání mezi EIB a Ministerstvem financí o případném úvěru ve výši zhruba 10 miliard Kč na výstavbu úseku vedoucího z Lipníku nad Bečvou na státní hranice s Polskem (oblast Bílovec).

Ekonomické aspekty a možnosti rozvoje dopravní infrastruktury
Přepravní a dopravní výkony jako aspekt rozvoje sítě pozemních komunikací ČR jako tranzitní země, Neodpovídající vývoj naší dopravní infrastruktury, Provoz na pozemních komunikacích rapidně roste, avšak výstavba nových komunikací a rekonstrukce stávajících dá se říci stagnuje a nebo se mění velice pomalým tempem, Pozemní komunikace jsou ale důležité nejen pro mezinárodní dopravu, ale i pro vnitrostátní dopravu, osobní dopravu, individuální automobilovou dopravu (IAD).

Přeprava zboží po silnici Negativa růstu: kongesce zvýšená zátěž životního prostředí

Další aspekty mající vliv na rozvoj dopravní infrastruktury >> Externí náklady Čas a jeho hodnota, kongesce Fragmentace krajiny Oblast místního znečištění Oblast globálního znečistění Hluk z dopravy Nehody

Grafické znázornění vývoje počtu nehod

Grafické znázornění vývoje výše hmotné škody [mil. Kč]

TINA - Transport Infrastructure Needs Assessment = Posouzení potřeb dopravní infrastruktury definuje budoucí transevropskou dopravní síť k tomuto procesu byl vypracován „Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010“ zajištění výstavby silničního okruhu kolem Prahy R1, zajištění druhého dálničního propojení na SRN dálnicí D8, dokončení dálnice D5 výstavbo obchvatu Plzně, dosažení kapacitního silničního propojení Brna s Ostravou včetně propojení na polskou silniční síť.

Hlavní myšlenky „Návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010“ • urychlit postup výstavby dálnic a silnic, • výstavbu a modernizaci soustředit na nejvýznamnější a nejzatíženější silniční síť, • systematicky zajišťovat rekonstrukce silničních hraničních přechodů a přístupových úseků k nim, • řešit přeložky silnic ve velkých městech s cílem odstranit dopravní problémy, zvýšit bezpečnost a plynulost dopravy a zlepšit životní prostředí, • zaměřit se na výstavbu, rekonstrukce a opravy mostů, • odstraňovat největší dopravní závady na ostatních silnicích.

TEN-T – Transevropská dopravní síť Propojení Infrastruktury v rámci celé Evropy vyžaduje společnou strategii všech států pro vybudování jednotné a kvalitní panevropské silniční sítě.

Další práce nezbytné pro rozvoj Údržba silnic a dálnic dálnice + R1 cca 580 mil. Kč / rok silnice I. třídy (včetně R) cca 3 700 mil. Kč / rok silnice II. a III. třídy cca 9 800 mil. Kč / rok Rekonstrukce silnic, dálnic, mostů dálnic cca 250 mil. Kč / rok silnic I. třídy cca mil. Kč / rok silnic II. a III. třídy cca mil. Kč / rok mostů cca mil. Kč / rok

Návrh nových opatření v oblasti financování a rozvoje
Hodnocení ekonomické efektivnosti staveb pomocí programu HDM-4 SWOT analýza – příležitosti rozvoje Elektronické mýtné nebo-li výkonové zpoplatnění PK Využití systému ROLA a KD (dodací lhůty) Snížení DPH na práce na infrastruktuře Pronájem infrastruktury potenciálnímu operátorovi Návrh konceptu rozvoje financování a dopravní infrastruktury na nadcházející období

HDM-4 - „Český systém hodnocení silnic“ pracuje s daty kalibrovanými na specifické podmínky České republiky hlavní funkcí je porovnávání různých varianty investic se stávajícím stavem bez investování Kalibraci programu byla prováděna v následujících okruzích: vliv uživatelů silnic, dopravní zatížení, opotřebení vozovky, vlivy silničních prací, klimatické podmínky.

HDM-4 - „Český systém hodnocení silnic“ Výsledkem ekonomického hodnocení bylo stanovení tří základních ukazatelů: čisté současné hodnoty, vnitřní míry výnosu, rentability nákladů konkrétní stavby.

SWOT analýza – příležitosti rozvoje Silné stránky: koncepce dálnic a čtyřproudových silnic pro motorová vozidla, relativně vyhovující stav silnic I. třídy, relativně vysoká hustota silniční sítě. Slabé stránky: nedostatečné napojení na evropskou silniční sít, nízká kvalita sítě silnic II. a III. třídy a městských komunikací, rozsah sítě dálnic a čtyřproudových silnic jejich nerovnoměrné rozložení v regionech, nízká bezpečnost silniční dopravy, značné množství dopravních závad zejména na silnicích nižších tříd, nevyhovující silniční propojení pro tranzit Prahou (vyjma okruhu).

SWOT analýza – příležitosti rozvoje Příležitosti: finanční prostředky EU na zabezpečení cílů regionální a strukturální politiky, harmonizace podmínek na dopravním trhu, napojení na Evropskou dopravní sít', vysoká kapacita po dokončení sítě dálnic a čtyřproudových silnic, dobudování úseků transevropských koridorů IV. a VL. B na území ČR, snížení negativních vlivů na životní prostřed, nedostatky parkování ve městech, exhalace a hluk z dopravy ve městech. Ohrožení: výstavba infrastruktury neodpovídající potřebám, degradace dopravní infrastruktury nedostatečnou údržbou, nedostatek financí na sítě dálnic a rychlostních komunikací podle sledovaných koncepcí, vliv ekologických iniciativ proti dálnicím a rychlostním komunikacím, oslabení zájmů investorů o ČR nízkou úrovní infrastruktury.

Elektronické mýtné nebo-li výkonové zpoplatnění PK DSRC GNSS-CN Výhody Nevýhody Nejen nástroj na výběr poplatků Vliv na budoucí rozšíření zpoplatněných PK Přechodné opatření Roční výnos cca 5 mld. Kč vs. Cena projektu

Využití systémy ROLA, KD - hlediska ROLA Lovosice – Drážďany v současné době uzavřena Srovnání ceny a času Poškozování nákladních automobilů Rychlost překládky kontejneru Rozmístění logistických center Rychlost drážní dopravy

Snížení DPH na práce na infrastruktuře Přibližná cena 1 km dálnice = 300 mil. Kč DPH 5% DPH 19% 15 mil. Kč mil. Kč rozdíl 42 mil. Kč / 1 km dálnice Při stavbě 8 km dálnice si můžeme dovolit postavit 1 km Při stavbě 80 km dálnice si můžeme dovolit postavit 10 km dálnice Při stavbě 120 km dálnice si můžeme dovolit postavit 15 km dálnice, což je zhruba vzdálenost sjezdu z D11 u města Hradec Králové a Pardubic.

Pronájem infrastruktury potenciálnímu operátorovi pronajmutí části infrastruktury nebo pozemku soukromému subjektu, subjekt by operoval za současného udržování této infrastruktury, subjekt by měl možnost vybírat poplatky za průjezd této vybrané pronajaté komunikace, propojeno se změnou legislativy, zejména pak v oblasti daní a poplatků.

Návrh konceptu rozvoje financování a dopraní infrastruktury na nadcházející období Respektovat současné rozvojové plány a jejich data zprovoznění dopravní infrastruktury. Minimalizovat prodlevy ve výstavbě a tím dodržovat harmonogram rozvoje. Zavést výkonové zpoplatnění elektronickým mýtným, avšak postupně s využitím přechodného opatření (turnikety na vybraných místech zpoplatněných komunikací, Tímto by se též poskytnul dostatečně dlouhý časový prostor pro optimalizaci satelitního systému a jeho podpory ze strany subjektů z oblasti dopravy.

Návrh konceptu rozvoje financování a dopraní infrastruktury na nadcházející období Přeskočit první fázi (zpoplatnění vozidel nad 12 tun) a zavést zpoplatnění všech nákladních vozidel s hmotností nad 3,5 tuny na dálnicích a rychlostních komunikacích. K přímé platbě částky, jejíž výše by se odvíjela od provedeného výkonu, by tak mohlo dojít již v roce 2005. Zavést dalšími službami zvyšující komfort jež nabízí satelitní technologie (např. platba za palivo u čerpacích stanic, platba parkovného). Zpoplatnění 2460 km vozovek (dálnice, část silnic I. třídy) v roce 2008 s tím, že by se dále plánovalo zpoplatňování zbývajících pozemních komunikací, ve finále pak zpoplatnění veškerých PK na území ČR.

Děkuji za pozornost

FINANCOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "FINANCOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V SILNIČNÍ DOPRAVĚ"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

FINANCOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "FINANCOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V SILNIČNÍ DOPRAVĚ"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář