Psychologie II Vytváření či změna skutečnosti komunikací

Prezentace na téma: "Psychologie II Vytváření či změna skutečnosti komunikací"— Transkript prezentace:

1 Psychologie II Vytváření či změna skutečnosti komunikací
Přednáška 9

2 Obsah přednášky: 1. Lexikální a psychologické možnosti jazyka
2. Zamlžování skutečnosti 3. Politicky korektní jazyk 4. Pseudo-odborný jazyk 5. Komentování v médiích 6. Odlišná gramatika vyvolá odlišné vnímání světa 7. Vliv způsobu prezentace 8. Vztah myšlení a jazyka - nuance slovní zásoby 9. Slang

3 Využíváním některých jazykových možností můžeme navodit vnímání určitého druhu skutečnosti.
Dojem, že určitá událost probíhala jinak, než tomu bylo ve skutečnosti. Dojem, že téma (problém), o kterém hovoříme, není příliš závažné (či naopak je závažné) Dojem, že mluvčí je odborník, přestože o věci ve skutečnosti příliš neví.

4 1. Lexikální a psychologické možnosti jazyka
Volba vzletných nebo patetických slov může dramatizovat skutečnost. Volba knižního a složitého vyjadřování s řadou cizojazyčných termínů může vyvolávat úctu, respekt, představy o složitosti skutečnosti či vzdělanosti mluvčího. Vyjadřování v holých větách působí úsečně a druhá strana nabývá dojmu nevstřícnosti, odměřenosti, přísnosti. Přiměřená souvětí působí neutrálně.

5 Lexikální a psychologické možnosti jazyka (pokračování)
Komplikovaností řeči mluvčí imponuje, vyvolává dojem, že v předmětu jeho zájmu vůbec není snadné se vyznat. Tímto způsobem se může ucházet o přízeň a obdiv posluchače. Komplikovaná větná stavba s řadou odboček může zamlžovat, odvádět či otupovat pozornost (viz Zamlžování skutečnosti).

6 2. Zamlžování skutečnosti
Uvolněná, hovorová mluva může odlehčit téma, přispět k prožitkům úlevy, ale může vést také k podcenění a k hodnocení typu "třeba nebude tak zle", "on to nemyslí tak vážně, jak se zdálo". Obecné, významově prázdné či neurčité vyjadřování. Těmito nic neříkajícími promluvami často odpovídají politici nebo mluvčí politiků novinářům. Víc říci možná nemohou nebo nechtějí. Komplikovaná větná stavba s řadou odboček. Může zamlžovat, odvádět či otupovat pozornost. Mnohomluvností lze mnohé "zamluvit". Lze úmyslně mluvit tak, aby příjemci nebylo jasné, jak to myslíme.

7 3. Politicky korektní jazyk
Politická korektnost. Počátek v USA. Používají se jen taková slova, která nejitří vášně, vyjádření nesmí nikoho neprovokovat. Mluvčí hovoří tak, aby nebyl obviněn ze sexismu, rasismu či nekorektnosti. Předepisovaná označení (a určení, které je zapovězené) se dostávají do komunikačního oběhu pod vlivem společenských hnutí (minorit, feministického hnutí), dále pod vlivem politiků a společensky vlivných osobností. Tento oběh nových výrazů pak upevňuje jejich používání ve akademickém prostředí, v tisku, médiích, filmech apod.

8 3.1 Rasismus, sexismus Obava z nařčení rasismu.
Proto se říká Afro­Američan namísto Negro Obava z nařčení ze sexismu vede v angličtině k současnému používání obou zájmen (he/she). Sexistický jazyk - jazyk snižujícím způsobem zaměřený vůči jednomu pohlaví.

9 Při snaze vyhnout se diskriminaci žen:
man (člověk, muž) - person chairman (předsedající) - chairperson, chair Při snaze vyhnout se přezíravosti k přistěhovalcům: illegal immigrants - undocumented aliens (cizinci bez dokladů)   Při snaze nediskvalifikovat odlišné jedince: clumsy (nešikovný) - uniquelly coordinated (zvláštně koordinovaný) crazy (blázen) - emotionally different ugly (ošklivý) - cosmetically different

10 Kritika politické korektnosti
Jedná se o záměrný proces, jehož cílem je tlak na "pacifikaci" člověka, na umenšení sociální „jinakosti", tlak na smazávání znaků Já a identity a zavádění "rovnosti". Jedinec má být jazykově neutralizován, aby se stal manipulovatelnějším.

11 3.2 Umělecká fikce – román „1984“ od G. Orwella
Vytvořen nový jazyk newspeak. Tento jazyk vytvořen proto, aby znemožnil všechny myšlenkové postupy nepřátelské vládnoucí politické straně. Vzhledem k tomu, že myšlení je závislé na slovech, odstranění řady slov znemožní jakékoli „kacířské“ myšlenky.

12 Orwell - newspeak Zásadní zjednodušení jazyka, drastické snížení slovní zásoby. Vytváření nových slov. Změna a zjednodušení významu některých slov. Například u slova free - svobodný, prostý něčeho odstraněn jeho první význam a ponechán jen druhý význam – např. „This dog is free from lice.“ – „Tento pes je prostý vší.“ Slovo pak není možné použít ve významu - nezávislý, samostatný, volný Vyjádřit neortodoxní názor pomocí newspeaku bylo skoro vyloučené. Pomocí newspeaku je možné třeba říci myšlenku „Velký bratr je nedobrý“. Toto prohlášení však nemohlo být podpořeno žádnými argumenty, protože chyběla potřebná slova. Jiný příklad: Věta „Všichni lidé jsou si rovni.“ znamenala, že všichni lidé jsou stejně velcí, mají stejnou váhu nebo sílu. To je ovšem zjevná nepravda.

13 4. Pseudo-odborný jazyk - znesrozumitelňování textů
Záměrné znesrozumitelňování textů. Mluvčí chce navodit dojem, že je ve věci odborník; Že předmět jeho zájmu je tak složitý, že laikům není přístupný; Či zamlžit, že se o věci ve skutečnosti nic neví; Či že on sám o věci nic neví; Či nemá mentální schopnosti věc vyložit jednoduše a pochopitelně.

14 Příklad: S. L. Rubinštejn, Základy obecné psychologie, Praha 1964, str
Definice pozornosti: „… pozornost je zaměřena na objekt a objekt zase upoutává pozornost. Příčina toho, že pozornost je zaměřena k tomu a ne k jinému objektu, není jen v subjektu, ale i v objektu, a to dokonce především především v něm, v jeho vlastnostech a příčinách. Tyto příčiny nejsou jen v objektu, stejně, jako nejsou jen v subjektu, ale jsou ve vztahu objektu k subjektu a subjektu k objektu.“

15 Příklad: Jistý autor: Jistá kniha. Brno, MU, 1998.
„Hudba představuje specifický zvukově strukturní jev nejen ve své autonomizované existenční modalitě, ale i v kooperacích s jinými typy esteticko-umělecké produkce a ve své přirozené heteronomně-funkční zaklíněnosti do života jedince a společnosti. Svou specifičnost ostatně uchovává a posiluje (a svou historicky dosaženou autonomii utvrzuje) mj. tak, že si – takříkajíc z homeostatických důvodů – buduje své vlastní univerzum, konstituované nejvýš heteronomně, tj. rozmanitými (s ní netotožnými) jevy.“

16 5. Komentování v médiích Slovní projevy komentátorů - styl vytváří v našich myslích představy o realitě, jíž se sami neúčastníme. Díky jejich řeči prožíváme identifikaci s někým a zaujímáme postoj proti někomu, soucítíme, zlobíme se, bagatelizujeme fauly, které způsobili "naši", a zlobíme se na fauly uštědřené protivníkem, jsme dokonce s to omlouvat a podporovat agresivitu, kterou bychom za normálních, nevypjatých a jazykem komentátorů neovlivněných okolností odsoudili.

17 Vybíral (2000): Komentáře k faulům z projevu televizního komentátora při utkání mezi Anglií a Argentinou při mistrovství světa ve fotbale v roce 1998 ...uklidil Daniela Ortegu do pro Anglii bezpečné polohy... ...Batistuta mu dal takový malý dárek na polovině hřiště... ...kopl si do něj... Nazve-li komentátor uštědření faulu slovy "dát malý dárek" či "uklidit do bezpečné polohy" - vytváří tím jinou skutečnost, než kdyby faul odsoudil nebo ho komentoval "neutrálně". Velmi jemný posun ve volbě slov, jak naznačuje rozdíl mezi vyjádřeními: "kopl do něj" a "kopl si do něj„.

18 Komentování v médiích - pokračování
Surovost a hrubost je akceptována a prezentována jako zábavná a někdy nutná. Mediálně schvalována. Jiný komentátor při hokejovém zápase: "A přiznejme si, že mu nic jiného nezbývalo, v danou chvíli udělal asi to nejlepší, co se dalo udělat: zabránil jasnému gólu - byť i za cenu faulu.". Jiný příklad r vojenské napadení Jugoslávie. „Humanitární válka“, „Humanitární bombardování“. Napadení Afganistánu v roce 2002. „Policejní akce.“

19 6. Odlišná gramatika vyvolá odlišné vnímání světa
Ovlivnit vnímání skutečnosti je možné nejen obsahy slov, ale také způsobem, jakým jsou tato slova vyslovována a jakými způsoby předkládána. Např. jinou skutečnost (představu o realitě) v nás vyvolá zpráva zprostředkovaná nám slangově a jinou zpráva podaná korektně a spisovně.

20 7. Vliv způsobu prezentace
Rozdíl mezi působením: Zpráva předaná na vytržených listech z papírového bloku x táž zpráva vytištěná, opatřená titulní stránkou a svázaná do kroužkové vazby. Přednáška, při níž přednášející píše křídou či fixem na tabuli x táž přednáška ve formě PowerPoint prezentace s nejrůznějšími efekty. Přitom v druhém případě někdy nejde o nic jiného než o "obalové, reklamní triky" jak zapůsobit. Rozhodující je v některých situacích prezentace, obsah sám se stává podružným. Adekvátní prezentace může ovšem také pomoci podtrhnout významnost obsahu, pomoci jeho přijetí apod.

21 8. Vztah myšlení a jazyka Teorie o oboustranném podmínění myšlení a jazyka. Kultura obohacuje jazyk, jazyk má vliv na úroveň našeho myšlení. Zároveň je jazyk nástrojem myšlení, kultura je součástí myšlení, myšlenky (ideje) spoluvytvářejí kulturu atd.

22 8.1 Nuance slovní zásoby Na Filipínách existuje 92 různých slov pro druhy rýže. Eskymáci mají desítky slov pro druhy sněhu. V arabštině bylo v polovině 19. století spočítáno 5744 jmen pro velblouda (variace jména podle pohlaví, stáří a dalších znaků; jinak je nazýváno mládě bez postranních zubů, které začíná chodit, jednoleté, dvouleté až desetiletý velbloud; další názvy velbloudic podle oplodnění, březosti, vrhu; jiná jména podle různých ušních boltců, čelistí, brady atd.).

23 8.2 Vztah myšlení a jazyka O vztahu jazyka a myšlení je možné uvažovat také jako o vztahu jazyka a "kolektivní psychologie" či o vztahu jazyka a "národní mentality". Strohé jazykové vyjadřování v jedné kultuře stroze utváří psychiku jejího příslušníka, zatímco obrazné, rozvláčné nebo metaforické vyjadřování ji utváří rozdílně. Martin Buber uvádí toto srovnání: "My říkáme: daleko odtud, Zulu místo toho užívá slova, které má podobu věty a znamená: tam, kde člověk volá: ó matko, jsem ztracen!"

24 Znakové písmo (Čína, Japonsko …)

25 Mohou být jazyky "citovější" a jazyky méně emociálně zabarvené.
To, co platí o velkých sociálních a kulturních skupinách, může platit i o skupinách malých. V některých rodinách se rozvinou velmi obšírná označení např. zvířat, nemocí nebo třeba rozdílů v citech - podle toho, co stojí v popředí zájmu těch, kdo spolu těsně komunikují. Je známo, že jazykově nepodnětné, "prázdné" a mlčenlivé výchovné prostředí nerozvíjí tak dobře inteligenci malého dítěte - na rozdíl od neustálého jazykového kontaktu, podnětů, otázek, vysvětlování.

26 9. Slang Profesní hantýrka, mluva určité generace či její části, slang, žargon, slova, která jsou v dané sociální skupině právě "v módě", totemizovaná vrstva slovní zásoby či naopak tabuizovaná slova - to vše plní výrazné psychologické funkce. Jednou z nich je vymezování se členů, svým užívaným jazykem snadno zařaditelných a odlišitelných od členů jiných skupin. A to i za cenu komunikačních bariér.

27 9.1 Funkce komunikačních bariér
Komunikační bariéra (ohrazení skupiny) může sama být funkcí užívaného slangu. Členové skupiny touží chránit svou skupinovou identitu, kdy chtějí udržet velmi specifický skupinový "kánon" apod. Určitá sociální skupina se jazykově a komunikačně odlišuje a odděluje. Tím se stává pro mnoho jedinců stojících mimo přitažlivou. Přitahuje její tajemnost, neznámé, nesrozumitelné obsahy, které sdílí. Imponuje její vyhraněnost. Jedinec stojící mimo může chtít dosáhnout skupinové kompetence - osvojit si jazykovou kvalifikaci k tomu, aby se cítil jako rovnoprávný účastník hovorů a sdělení.

28 9.2 Další funkce slangu Jinou funkcí slangu a skupinové terminologie je zesilování sounáležitosti "zasvěcených", jejich soudržnosti. Vedle tradičních slangů profesních, školních, generačních nebo sportovních se vyskytuje jazykové uzavírání se menších "podskupin" - např. s vyhraněným hudebním vkusem, životním stylem a "koníčkem" (třeba počítačový slang). Přijetí zvláštní mluvy se pojí se začleněním do komunity a s dáváním najevo, že člen zastává skupinovou ideologii (mluva členů sekty) atd. Porozumět „zvenčí“ není mnohdy snadné.

29 9.3 Slang většiny Vytváření slangu není výlučnou záležitostí menšiny, která si jím ohraničuje jazykové teritorium, na němž jí nikdo zvenčí nebude rozumět. Můžeme být svědky i hovorového (až slangového) vyjádření reprezentanta většiny. Moderátorka televizní stanice Nova např. ohlásila krimku (detektivku s kriminální zápletkou). I zde má používání hovorových či slangových slov funkci posílení emoční sounáležitosti: všichni jsme na jedné lodi, všichni víme, o čem je řeč... Společenský establishment má rovněž svoji mluvu.