Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kulturní rozdíly Přednáška 11. Úvod Vztah k přírodnímu prostředí je hluboce zakořeněn do tradičních hodnot, postojů a přesvědčení dané společnosti. Spojení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kulturní rozdíly Přednáška 11. Úvod Vztah k přírodnímu prostředí je hluboce zakořeněn do tradičních hodnot, postojů a přesvědčení dané společnosti. Spojení."— Transkript prezentace:

1 Kulturní rozdíly Přednáška 11

2 Úvod Vztah k přírodnímu prostředí je hluboce zakořeněn do tradičních hodnot, postojů a přesvědčení dané společnosti. Spojení mezi kulturou a postoji vede k současným problémům -  k ekologické krizi, k udržitelnému způsobu života

3 Srovnání USA - Jižní Amerika Schultz (2002) srovnával rozdíly mezi vzorky respondentů z jihoamerických zemí s respondenty z USA.  V USA byl pozorován celkově nižší zájem o problémy životního prostředí než v jihoamerických zemích. Souvislosti:  V USA byl zjištěn větší egoistický zájem o životní prostředí než biosférický.  V jihoamerických zemích byl zjištěn větší biosférický zájem o životní prostředí než egoistický zájem.

4 Jak tento rozdíl souvisí s tradičními kulturními hodnotami? Výzkum Schulzeho ukázal:  Vyznávání hodnot zaměřených na rozvoj vlastních cílů je spojeno s egoistickým přístupem k environmentálním problémům  Vyznávání hodnot zaměřených nad rámec prospěchu jednotlivce je spíše spojeno s altruistickým a biosférickým přístupem. Příklady:  Hodnoty zaměřené na rozvoj vlastních cílů: moc, úspěch, majetek či osobní ambice.  Hodnoty, které přesahují ego, jsou: čest, otevřenost, odpuštění či spolehlivost.

5 Individualistické a kolektivistické kultury Jedno z kriterií dělení lidských kultur je individualismus versus kolektivismus. Existují zcela jednoznačně:  individualistické kultury  rovněž existují kultury, které jsou více či méně kolektivistické.

6 V individualistických kulturách je kladen důraz na autonomní ego, zatímco v kolektivistických kulturách na vztahy k ostatním. Individualistické kultury:  Anglie, USA, západní Evropa  Asie Vyznávání biosférických postojů pak představuje rozšíření vztahů k ostatním - do kategorie „ostatní“ je tak zahrnuto i přírodní prostředí, rostliny a zvířata.

7 Rozptýlení odpovědnosti Poznatky sociální psychologie o rozptýlení odpovědnosti a tzv. sociální nečinnosti.  Experimenty, prováděné americkými sociální i psychology v 70. letech minulého století ukázaly, že v případě, kdy určitý problém má řešit více lidí, snižuje se u jednotlivců pocit odpovědnosti a ochota pomáhat (příklad: 10 lidí se dívá na násilný trestný čin a nikdo nechce oběti pomoci).  Naopak, když má určitý problém řešit jednotlivec či malá skupinka lidí, pocit odpovědnosti a osobní angažovanost vzrůstá. Výzkumy prováděné v USA potvrdily, že uvedený druh chování je v této společnosti běžný.

8 Řešení environmentálních problémů vyžaduje sladěné úsilí velkých skupin lidí. Mentalita lidí z individualistických kultur - „ Proč já bych měl tvrdě pracovat pro dosažení společného cíle, když jsem jen malou částí velké skupiny lidí? Ať se také starají ostatní!“  S tím, jak skupina vzrůstá, se zvyšuje pravděpodobnost, že lidé budou více propadat nečinnosti. Kolektivistické kultury - opačný druh chování.

9 Fungování kolektivistických kultur V Asii a v dalších kolektivistických kulturách platí, že v případě, když má nějaký úkol řešit větší skupina lidí, existuje daleko nižší tendence k propadání nečinnosti, než byla zjištěna v individualistických kulturách.  Důležitost sociálních vztahů (klíčový prvek kolektivistických kultur) vede lidi k tomu, aby pracovali tvrději pro cíle, které prospívají skupině než pro ty, z kterých má prospěch pouze jednotlivec. V kolektivistických kulturách se lidé daleko více zapojí do činnosti, která se dotýká velkých sociálních problémů, mezi něž přirozeně patří i problémy životního prostředí. Jednají tak i v případě, že se jich problém bezprostředně netýká a činnost jim nepřinese přímý prospěch.

10 Srovnání čínské a západní kultury Čínská kultura má dlouhou tradici ekocentrického a biocentrického pohledu na svět. Harmonie s přírodou byla dominantní myšlenka čínské filosofie po dlouhá období, zatímco panství nad přírodou bylo dominantní v evropsko-americké kultuře.  Taoismus a konfucianismus zdůrazňují přírodní síly universa.  Budhismus obsahuje postoje k přírodě, ochrana hor a stromů, zejména okolo posvátných míst. Budhismus je rovněž spíše ekocentrický než antropocentrický. Západní společnost tradičně vyznává antropocentrický postoj na svět, lidé jsou něco jiného než příroda.

11 Výzkum: Srovnání Kanaďanů a Číňanů J.Deng, G.J. Walker a G. Swinnerton (2006). A Comparison of Environmental Values and Attitudes Between Chinese in Canada and Anglo-Canadians. Environment and Behavior, 38, 1, Srovnání Kanaďanů a Číňanů žijících v Kanadě (první generace) Výsledek: Nebyl zjištěn rozdíl v zastávání biocentrických hodnot. Sbližování v postojích mezi oběma kulturními tradicemi.  U Kanaďanů vzrůstá ekologické povědomí.  Tradiční pohled na vztah člověka a přírody je v Číně zeslaben. Hodnotový posun, který se objevuje jak v Kanadě, tak v Číně. Tradiční pohled na svět – harmonie mezi člověkem a přírodou – se zeslabil po roce 1949, od 80.let 20. st. pokračuje.

12 Srovnání bílých Američanů a Afroameričanů Afroameričané (černoši) mají menší zájem o životní prostředí než američtí běloši a méně také vykonávají nějakou činnost pro ochranu životního prostředí.

13 Srovnání bílých Američanů a Afroameričanů : T eorie bariér Obě kulturní skupiny mají stejné postoje k životnímu prostředí. Rozdíly ve způsobech participace Afroameričané mají bariéry při vstupu do ekologických sdružení, pocity vyvržení a bezmocnosti. To vše vede u Afroameričanů k tomu, že se méně angažují v ochraně životního prostředí. J. D. Parker a M. H. McDonough (1999).Environmentalism of African Americans: An Analysis of the Subculture and Barriers Theories. Environment and Behavior, 31,

14 Environmentální chování v současné Číně Harris, P.G (2006). Environmental Perspectives and Behavior in China. Synopsis and Bibliography. Environment and Behavior, 38, 1, Znalosti:  Znalosti ekologie a problémů životního prostředí mají většinou lidé žijící ve velkých městech a oblastech, kde je obecně vyšší vzdělání.  Vzdělání se však v nedávných letech výrazně zvyšuje.

15 Hodnoty Číňané mají velmi instrumentální pohled na přírodní svět – existuje pro prospěch lidí.  To odráží tradiční čínské myšlení, zejména pak konfucianismus, který přesto, že je někdy považován za model pro environmentalismus, je antropocentrický. Čínská tradice vidí přírodní prostředí jako něco, co může být zlepšeno lidským zásahem.

16 Situace v současné Číně Hlavní priority současné Číny jsou boj proti chudobě, ekonomický rozvoj, ekonomický růst a rozvoj bohatství. Na otázku, zda jde ekonomický růst na úkor životního prostředí řekne asi polovina populace „ne“, a druhá polovina „ano“. Obecný názor je, že životní prostředí je důležité, ale ekonomický rozvoj stojí na prvním místě. Před ochranou životního prostředí stojí sociální stabilita (vládní priorita) a snížení korupce. Lidé dávají najevo určitou ochotu brát ve svých rozhodnutích ohledy na životní prostředí (aspoň v otázce postojů). Avšak celkový smysl environmentální odpovědnosti je kromě městských oblastí a univerzit velmi malý. Podle výzkumů se lidé necítí být osobně odpovědní za stav životního prostředí, soudí, že je to hlavně odpovědnost státu.

17 Čína: chování Ačkoli lidé vyjadřují zájem o stav životního prostředí,či dokonce říkají, že chtějí konat ve prospěch ochrany životního prostředí, tak to málokdy odpovídá jejich skutečnému chování.  Obyvatelé měst mají ochotu pouze třídit odpad.  Venkované prohlašují, že mají velký zájem o ochranu přírody, avšak nemíní přinést žádnou oběť ekonomickému zisku. Lidé dávají přednost komfortu a pohodlí před ochranou přírody  zejména v případě, kdy očekávají, že by jim proenvironmentální chování přineslo nějaké náklady (např. nákup zelených produktů).

18 Vysvětlení Podle některých vysvětlení je vina dávána globalizaci - Čína přejímá hodnoty západního světa.  Avšak toto vysvětlení nemůže vyložit skutečnost,že přírodní prostředí se ničí již po staletí. Masivní odlesňování v Číně popsal již Marco Polo. Povrchní pozorovatelé dávají čínské tradiční filozofii více environmentálního významu, než si ve skutečnosti zaslouží. Tradiční čínská filozofie je východisko současného systému založeného na kontrole společnosti autoritami.

19 Další vysvětlení: Jednoduché vysvětlení - nedostatek znalostí o ekologii a environmentálních problémech. Jedná se o problém především venkovských oblastí.  Bez těchto základních znalostí lidé přirozeně nemohou rozumět svému vztahu k životnímu prostředí. Následek staletí chudoby.  Lidé se chtějí především zbavit chudoby, být bohatí. Komunistický světový názor je v Číně již mrtvý (i když ne oficiálně), je nahrazen honbou po bohatství a spotřebě. Spoléhání na řízení ze shora dolů.  Environmentální problémy se považují za problémy vlády. Nedostatečně rozvinutá občanská společnost.


Stáhnout ppt "Kulturní rozdíly Přednáška 11. Úvod Vztah k přírodnímu prostředí je hluboce zakořeněn do tradičních hodnot, postojů a přesvědčení dané společnosti. Spojení."

Podobné prezentace


Reklamy Google