Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

RPS/CSF Nová architektura politiky soudržnosti pro období 2007 – 2013 Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "RPS/CSF Nová architektura politiky soudržnosti pro období 2007 – 2013 Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství."— Transkript prezentace:

1 RPS/CSF Nová architektura politiky soudržnosti pro období 2007 – 2013 Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství

2 Posilování priorit Unie Lisabon – březen 2000 Ve snaze zlepšit výkonnost hospodářství EU byla zformována strategie, jejíž cílem je učinit z Evropy do roku 2010 nejúspěšnější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku založenou na znalostech o světe. K hlavním cílům lisabonské strategie patří: 1. investice do lidského kapitálu, 2. inovace a podnikání, 3. propojení transevropských dopravních, energetických a telekomunikačních sítí. Göteborg – červen 2001 Rozšíření lisabonské strategie o problematiku ochrany životního prostředí a dosažení udržitelnějšího rozvoje.  Zmíněné strategie se staly základním východiskem pro evropské politiky v období 2007 – 2013, a tedy i politiku hospodářské a sociální soudržnosti (HSS)

3 Třetí zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti Klíčový dokument zveřejněný v únoru 2004, který nasměroval diskuzi o nové podobě politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS). Formulace základních principů pro další programovací období 2007 – Představení podrobného návrhu priorit a implementačního systému pro novou generaci programů v rámci politiky soudržnosti a jejich vazba na finanční perspektivu. 3 nové cíle: –Konvergence –Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost –Evropská územní spolupráce

4 Cíl Konvergence Určen na podporu nejméně rozvinutých regionů (s HDP/obyvatele menším než 75 % průměru HDP v rozšířené EU přepočteném dle PPP) a členských států (s HND/obyvatele menším než 90 % průměru EU). Vytvoření režimu „phasing-out“ představujícího dočasnou podporu regionům, jejichž výkonnost se díky pouhému rozšíření EU zvýší nad úroveň 75 % HDP EU (jedná se o tzv. „statistický efekt“). V rámci tohoto cíle budou alokovány prostředky ze tří zdrojů: ERDF, ESF a FS. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Podpora oblastí doposud podporovaných v rámci cílů 2 a 3 a „phasing-in“ regiony, jejichž přeměna postoupila natolik, že nesplňují zařazení do cíle Konvergence (ekonomická výkonnost převýšila úroveň 75 % průměru HDP EU). Bude sledovat přesně vymezený okruh priorit; v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti bude pozornost zaměřena na zvýšení zaměstnanosti, kvality práce a její produktivity, stejně jako na sociální začleňování. Podporováno z ERDF a ESF.

5 Cíl Evropská územní spolupráce Navázání na dosavadní Iniciativu INTERREG, zahrnuje problematiku přeshraniční a nadnárodní spolupráce. Hlavní priority: 1. podpora rozvoje vědy a výzkumu a informační společnosti, 2. životní prostředí a předcházení rizikům, 3. řízení vodních zdrojů, Podporováno z ERDF

6 Návrhy nové legislativy Projednávány Pracovní skupinou pro strukturální opatření Rady EU Zveřejněny 7/2004 –„ Obecné Nařízení“ –„Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj“ (ERDF) –„Nařízení o Evropském sociálním fondu“ (ESF) –„Nařízení o Fondu soudržnosti“ (FS) –„Nařízení zřizující Evropské seskupení pro přeshraniční spolupráci“ (EGCC)

7 Obecné nařízení Stanovení podoby politiky hospodářské a sociální soudržnosti po roce 2006 mj. pravidla pro čerpání ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti. Pro období 2007 – 2013 navrhuje Evropská komise tři nové cíle politiky HSS : Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce. Rozdělení prostředků, celkem 336,1 mld. €, mezi jednotlivé cíle je navrženo následovně: cíl Konvergence 79 %, cíl Konkurenceschopnost a zaměstnanost 17 % a Územní spolupráce 4 %. K základní principům politiky HSS patří doplňkovost, shoda s dalšími aktivitami a politikami, partnerství, subsidiarita a proporcionalita. Strategický přístup k politice HSS : Evropský strategický dokument  Národní strategický referenční rámec  tématické a regionální operační programy (financovány vždy z jediného fondu, výjimku tvoří fondy ERDF a ESF, u kterých je při křížovém financování možná určitá flexibilita). Navržená míra spolufinancování v rámci jednotlivých fondů je v případě Fondu soudržnosti 85 % a u strukturálních fondů 75 %.

8 Hlavní instituce podílející se na realizaci politiky HSS jsou řídící orgán, certifikační orgán a orgán zodpovědný za provádění auditu. Prostředky ze strukturálních fondů by neměly nahrazovat veřejné národní zdroje, pouze je doplňují (princip adicionality). Subjektům ve členských státech budou poskytovány zálohové platby ve výši 7 % u strukturálních fondů a 10,5 % z Fondu soudržnosti. Ze zdrojů určených pro cíle Konvergence a Konkurenceschopnost budou alokována 3 % na výkonnostní rezervu. Dále by si měl členský stát stanovit národní krizovou rezervu ve výši 1 % ročního příspěvku ze strukturálních fondů pro cíl Konvergence a 3 % pro cíl Konkurenceschopnost. Evropská komise může požadovat vrácení prostředků, které nebyly využity na zálohové nebo průběžné platby, nebo, pro které neobdržela žádost o platbu do 31. prosince druhého roku následujícího po roce závazku (pravidlo N+2). Z celkových zdrojů bude 0,30 % alokováno pro technickou pomoc poskytovanou Komisí, a to na monitoring, administrativní a technickou podporu a evaluaci. Evropská komise navrhuje tři typy evaluace ex-ante, mid-term a ex-post s cílem zlepšit kvalitu, efektivnost a shodu intervencí strukturálních fondů.

9 Pozice ČR k obecnému nařízení − Umožnit podporu aktivity cíle Konkurenceschopnost rovněž v rámci cíle Konvergence. − Vyjasnění postavení politiky rozvoje venkova, tj. její vazby na Společnou zemědělskou politiku a politiku HSS. − Celoživotní učení jako priorita v rámci cílů Konvergence i Konkurenceschopnost. − Vyjasnění jaké zdroje jsou zahrnuty v omezující alokaci na členský stát ve výši 4 % jeho HDP. − Zvýšení z 5 % na 10 % financování doplňkových aktivit z alternativního fondu (ERDF či ESF), zvýšila by se možnost využívání tohoto nástroje u výjimek (zejména v případě sociálního začleňování v ESF). − Jasné vymezení povinností, které bude Komise po členském státu požadovat na národní úrovni, minimální požadavky vztahující se ke kontrolnímu a auditnímu systému na všech úrovních procesu. − Spolufinancování z evropských fondů by mělo být vztahováno k celkovým uznatelným nákladům, ne pouze k veřejným nákladům. − Uplatnění pravidla N+2 i na projekty Fondu soudržnosti se s ohledem na velikost projektů a z toho plynoucí náročnost příprav zdá být velmi problematické.

10 Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (ERDF) Stejně jako ostatní fondy bude výrazně přispívat k naplňování cílů Lisabonské a Göteborské strategie. Ze zdrojů fondu jsou financovány projekty v regionech spadající do cílů Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Pod cílem Konvergence se podporují intervence odrážející hlavní potřeby jednotlivých regionů jako: 1. mobilizace a modernizace zdrojů v regionu, 2. zahájení procesu integrace a udržitelného regionálního rozvoje, 3. výzkum, inovace a předcházení rizikům (nově oproti předcházejícímu nařízení o ERDF). K hlavním tématům podporovaných pod cílem Konkurenceschopnost patří: 1. inovace a vzdělanostní ekonomika, 2. životní prostředí a předcházení rizikům, 3. dostupnost dopravních služeb, informací a komunikačních technologií. Poslední cíl je určen k územní spolupráci organizované na přeshraniční a nadnárodní úrovni.

11 Pozice ČR k nařízení o ERDF − Je vítán důraz na rozvoj informačních a komunikačních technologií; přímá vazba na budování informační společnosti. Nové členské státy zaostávají i v telekomunikační infrastruktuře, a tudíž podpora jen obsahu a aplikací by mohla vést místo ke sbližování úrovně regionů (konvergence) k ještě větším rozdílům. − Jako vhodné se jeví zdůraznění urbánní dimenze politiky HSS, bude se usilovat o zvýraznění role měst na její realizaci. ČR požaduje podrobnější vymezení formy průřezového přístupu k řešení problému měst v rámci připravovaných operačních programů. − Požadavek na rozšíření možnosti využívání zdrojů z alternativního fondu, a to na úroveň 10 % (ERDF x ESF).

12 Nařízení o Evropském sociálním fondu (ESF) K naplnění cílů HSS přispívá podporou politik a priorit, které se snaží o zvýšení zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a zajištění sociální integrace a soudržnosti. Návrh nařízení zároveň nabádá ke snaze o větší soulad mezi ESF, Evropskou strategií zaměstnanosti a Lisabonskou strategií. Intervence se v rámci obou cílů Konvergence a Konkurenceschopnost budou zaměřovat na následující čtyři oblasti: 1. zvýšení adaptability pracovníků a podniků, 2. zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti, 3. zesílení sociálního začleňování, 4.prosazování partnerství v reformách týkajících se zaměstnanosti a začleňování. Pod cílem Konvergence také dochází k podpoře: 1. akcí, které rozšiřují a zlepšují investice do lidského kapitálu, zvláště zlepšením vzdělávání a školících systémů; 2. akcí pomáhajících k posilování institucionální kapacity a efektivity veřejné správy na národní, regionální a místní úrovni.

13 Pozice ČR k nařízení o ESF − Požadavek na začlenění celoživotního učení jako priority v rámci obou cílů Konvergence i Konkurenceschopnost. Tato oblast je považována za prioritní a významně napomáhající k naplnění cílů Lisabonské strategie. − Zvýšení podílu financování v oblasti sociálního začleňování z alternativního fondu. − Zvýšení financování doplňkových aktivit z alternativního fondu z 5 % na 10 % (ESF x ERDF). − Jasné vymezení aktivit, které budou podporovány v rámci nadnárodní a meziregionální spolupráce

14 Nařízení o Fondu soudržnosti (FS) Podle reformy systému provádění politiky HSS se činnost Fondu soudržnosti začleňuje do víceletého programování strukturálních fondů, včetně akcí ve formě velkých projektů. Pomoc se bude vztahovat na členské státy s hrubým národním příjmem pod 90 % průměru Společenství (měřeno v PPP a vypočítáno na základě čísel Společenství za poslední 3 roky). S přihlédnutím k zvláštním potřebám každého členského státu v oblasti investic a infrastruktury se Fond soudržnosti zasahuje v oblastech: 1. transevropských dopravních sítí a zejména v prioritních projektech evropského zájmu; 2. ochrany životního prostředí v rámci priorit přiznaných politice ochrany životního prostředí; 3. v oblastech, které podporují udržitelný rozvoj a mají jasný vztah k životnímu prostředí (např. energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie) a v oblasti dopravy, mimo transevropských sítí (např. železnice, splavné říční a námořní cesty, akce kombinované dopravy a jejich vzájemná provázanost, ekologická městská doprava a způsoby hromadné dopravy).

15 Pozice ČR k nařízení o Fondu soudržnosti − Nesouhlas s faktem, že pouze státy získávající podporu z Fondu soudržnosti (tj. nejméně vyspělé členské státy) jsou sankciovány za případné problémy s rozpočtovou disciplínou. V případě snížení alokace na FS z důvodu nadměrného schodku přijde ČR o významnou část příjmů z rozpočtu EU a projekty bude muset patrně hradit zcela z národních zdrojů. − Pravidlo N+2 by nemělo být aplikováno na FS. Velikost a odpovídající složitost projektů spolufinancovaný z tohoto fondu by způsobily velmi obtížnou aplikaci pravidle, speciálně vzhledem k alokaci na první rok. − Náklady na přípravu projektů pro programovací období 2007 – 2013 by měly být způsobilé už před

16 Nařízení zřizující Evropské seskupení pro přeshraniční spolupráci (EGCC) Návrh na založení nového institutu EGCC je reakcí jednak na nevyhovující současné instrumenty a také na rozšíření EU mající za následek zvýšení počtu hranic. Cílem EGCC je usnadnit a propagovat přeshraniční spolupráci členských států a regionálních a místních orgánů za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti. EGCC může být složeno z členských států a regionálních a místních orgánů nebo jiných místních veřejných subjektů. Členové se mohou rozhodnout zřídit EGCC jako samostatný právní subjekt nebo svěřit jeho úkoly jednomu z členů. Každé EGCC by se mělo řídit úmluvou, která mimo jiné stanoví právo rozhodné pro její výklad a provádění. Rozhodným právem je právo jednoho z dotčených členských států. Seskupení musí být schopno provádět programy přeshraniční spolupráce spolufinancované Společenstvím, stejně jako nadnárodní a meziregionální programy spolupráce uskutečňované výlučně z podnětu členských států a regionálních a místních organizací bez finančního příspěvku Společenství.

17 Pozice ČR k nařízení o EGCC − Přijetí předloženého návrhu by výrazně ovlivnilo způsob implementace přeshraniční spolupráce a zasáhlo do již vybudovaných struktur euroregionů a měly dopad i na činnost regionální a místní samosprávy v ČR. − Vzhledem k již vytvořeným strukturám pro realizaci programů přeshraniční spolupráce na úrovni NUTS III, jejichž další fungování není v návrhu řešeno, by mohlo dojít k přetrhání existujících vazeb a zkušeností a k rozostření aktivit probíhajících v současnosti. − Nejsou jasné vazby EGCC na správní struktury participujících zemí i EU a vztahu EGCC k národní legislativě. − Z návrhu nejsou zřejmé způsoby a podmínky konstituování EGCC (počet členů, členství jednoho člena ve více EGCC apod.) a v případě vytváření vlastních orgánů (ředitel, shromáždění) se objevují obavy z nárůstu administrativních a personálních nákladů s negativním dopadem na efektivitu intervencí. − Nesouhlas s tím, že by měly členské státy nadále nést veškerou finanční zodpovědnost, aniž by se mohly podílet na obsahu Smlouvy (členské státy jsou o ní podle návrhu pouze informovány); − Návrh pokládán za nadbytečný, existuje podrobná a variantní úprava Rady Evropy.

18 3) Struktura vyjednávání Evropská komise - návrh legislativy Členské státy - příprava národních pozic Pracovní skupina B6 - diskuse (Pracovní skupina Rady EU pro strukturální opatření) od září 2004 jednání v týdenním cyklu v Bruselu COREPER II (výbor stálých zástupců - velvyslanců při EU) GAERC - schválení (Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, ministři zahraničních věcí)

19 RKS - MMR Vnitřní RKS (členové - zástupci přísl. Odborů MMR) –Pracovní skupina pro strukturální opatření ( vazba na B6) –schvaluje zprávy ve vztahu k SF a FS –připravuje legislativu v oblasti regionální politiky –členové: MMR + další resorty –Pracovní skupina pro veřejné zakázky (vazba na G2) –soulad legislativy ČR a EU v oblasti veřejných zakázek –členové: MMR + další resorty

20 Instrukce pro jednání Rady EU –Podzim začátek vyjednávání pěti návrhů nařízení (Nizozemské předsednictví) –19 setkání pracovní skupiny B6 do konce roku 2004 –Technická jednání: - uskutečněna 2 kola screeningu navržené legislativy, - detailní diskuse o návrzích úpravy textů v případě speciálních nařízení.

21 Další průběh jednání –Lucemburské předsednictví plánuje 23 jednání skupiny B6 od ledna do června 2005 –jaro 2005 – jednání o podobě Strategických obecných zásad – bilaterální diskuse –pravděpodobné završení jednání konec roku 2005

22 Harmonogram postupu Hlavní poziční dokumenty: –8/2004 a 10/2004 – Rámcová pozice k nařízením –10/2004 – „Reakce České republiky na návrhy Evropské komise pro podkapitolu 1B finanční perspektivy Evropské Unie - Soudržnost pro růst a zaměstnanost“ –1/2005 „Příprava ČR na čerpání prostředků ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti vletech “

23 Děkuji za pozornost Mgr. Arnošt Marks, PhD. ředitel odboru RPS Kontakt:

24


Stáhnout ppt "RPS/CSF Nová architektura politiky soudržnosti pro období 2007 – 2013 Ministerstvo pro Místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství."

Podobné prezentace


Reklamy Google