Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zrození moderní doby Velká francouzská revoluce. Anotace Materiál tvoří 23 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy Velké francouzské revoluce.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zrození moderní doby Velká francouzská revoluce. Anotace Materiál tvoří 23 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy Velké francouzské revoluce."— Transkript prezentace:

1 Zrození moderní doby Velká francouzská revoluce

2 Anotace Materiál tvoří 23 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy Velké francouzské revoluce do napoleonské doby cílová skupina: 8. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s francouzskými dějinami 2. pol. 18. stol. a získá o nich základní přehled použitý materiál: učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu

3 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Francie před revolucí – příčiny revoluce Rozdělení francouzské společnosti tři stavy: šlechta, duchovenstvo, měšťanstvo=třetí stav zbytek obyvatelstva neměl ani teoretickou možnost podílet se na řízení státu tři stavy tvoří generální stavy od roku 1614 se nesešly šlechta žije z výnosů panství, tzn. z dávek od poddaných, vlastní podnikání je považováno za nedůstojné šlechty vyšší šlechta zastává dvorské úřady, z nichž má příjmy důstojníci pobírali příjem pouze v době války majetkové rozdíly mezi nižší a vyšší šlechtou byly obrovské šlechta neplatí daně

4 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Francie před revolucí – příčiny revoluce Rozdělení francouzské společnosti duchovenstvo žije z desátků a církevních poplatků obrovské majetkové rozdíly mezi nižším a vyšším klérem – vyšší klérus tvoří hlavně šlechta, nižší lidé neurozeného původu duchovenstvo také neplatí daně

5 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Francie před revolucí – příčiny revoluce Rozdělení francouzské společnosti třetí stav – měšťané, obchodníci, finančníci, řemeslníce a inteligence (učitelé, lékaři, právníci…) třetí stav daně platí největší tíže daní leží na rolnících: ◦ robotní povinnost ◦ desátek a poplatky církvi ◦ dávky vrchnosti ◦ daně státu

6 Marie Antonietta Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská, (2. listopadu 1755 Vídeň – 16. října 1793 Paříž) byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně. V letech 1774 až 1793 byla po boku Ludvíka XVI. královnou francouzskou a navarrskou.2. listopadu1755Vídeň16. října1793 Pařížrakouskéarcivévodkyně Ludvíka XVI.královnou francouzskounavarrskou

7 Ludvík XVI. Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774 – Byl vnukem Ludvíka XV., jeho manželkou byla Marie Antoinetta (dcera Marie Terezie).23. srpna ledna1793francouzskýkrálBourbonů Ludvíka XV.Marie AntoinettaMarie Terezie

8 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Francie před revolucí – příčiny revoluce Hospodářská situace ve Francii velké hospodářské problémy v důsledku rozhazovačné politiky Ludvíka XIV. narůstá státní dluh kvůli řadě prohraných válek, v nichž došlo ke ztrátě velké části kolonií dvůr však vede stále nákladnější život a platí i zbytečným dvorským hodnostářům obrovské platy dluhy rostou i po nástupu Ludvíka XVI. (1774) a na jejich umoření bylo potřeba dvojnásobné množství peněž, než bylo v oběhu zvyšování daní nepadalo v úvahu, protože poplatníci už prostě neměli z čeho platit

9 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Francie před revolucí – příčiny revoluce Svolání generálních stavů král s několika ministry financí hledá řešení existuje pouze jediné – zdanit šlechtu a duchovenstvo, což pochopitelně vyvolává jejich odpor Ludvík svolává generální stavy, aby reformu daní odhlasovaly květen 1789 – zasedání generálních stavů ve Versailles hlasuje je podle stavů ne podle hlav panovník odmítá řešit jiné věci než finanční – např. změna absolutistického stylu vlády nespokojený třetí stav se prohlašuje Národním shromážděním, odhlasuje daně a začíná pracovat na ústavě

10 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Francie před revolucí – příčiny revoluce Svolání generálních stavů král se obává sněmu a pokouší se ho rozpustit – neúspěšně Národní shromáždění se přejmenovává na Ústavodárné a zasedá až do září 1791, kde je hotova ústava a Francie se mění na konstituční monarchii 14. července 1789 dochází k úspěšnému útoku na Bastilu Bastila – symbol absolutismu, státní vězení útok je úspěšný, Bastila dobyta i s pařížskou radnicí – REVOLUCE ZAČÍNÁ

11 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Průběh revoluce Události roku 1789 nepokoje se z Paříže šíří do ostatních měst i na venkov dochází k útokům na panská sídla, velká část šlechty odchází do zahraničí srpnové dekrety ruší privilegia stavů ◦ všichni si jsou rovni před zákonem ◦ všichni platí daně ◦ ruší se kupování úřadů ◦ ruší se poddanství vyhlášena Deklarace práv člověka a občana, kterou byl král donucen s ústavou podepsat král byl donucen přesídlit do Paříže, kde byl pod dohledem v Ústavodárném shromáždění se začínají projevovat různé názorové skupiny – politické kluby levice a pravice

12 Deklarace práv člověka a občana Představitelé francouzského lidu, ustanoveni v Národním shromáždění, domnívajíce se, že nevědomost, zapomenutí nebo pohrdání lidskými právy jsou jedinými příčinami veřejných neštěstí a zkorumpování vlád, rozhodli se vyložit v slavnostní Deklaraci přirozená, nezcizitelná a posvátná práva člověka za tím účelem, aby tato Deklarace, neustále jsouc před očima všem členům lidské společnosti, uváděla jim stále na paměť jejich práva a jejich povinnosti; aby činy zákonodárné moci a činy výkonné moci mohly být v každé chvíli porovnávány s účelem každé politické instituce a byly v důsledku toho chovány ještě více v úctě; aby požadavky občanů, když se budou napříště zakládat na jednoduchých a nepopíratelných zásadách, směřovaly vždy k zachování ústavy a ku blahu všech. V důsledku toho Národní shromáždění uznává a vyhlašuje, za přítomnosti a pod záštitou Nejvyšší Bytosti, tato práva člověka a občana: Lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech. Společenské rozdíly se mohou zakládat pouze na prospěšnosti pro celek. Účelem každého politického společenství je zachování přirozených a nezadatelných práv člověka. Tato práva jsou: svoboda, vlastnictví, bezpečnost a právo na odpor proti útlaku. Princip veškeré svrchovanosti spočívá v podstatě v národě. Žádný sbor, žádný jednotlivec nemůže vykonávat moc, která by z něj nebyla výslovně odvozena. Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému. Proto výkon přirozených práv každého člověka nemá jiných mezí než ty, které zajišťují ostatním členům společnosti užívání týchž práv. Tyto meze mohou být ustanoveny pouze zákonem. Zákon má právo zakazovat pouze činy škodlivé společnosti. Nikomu nemůže být bráněno v tom, co není zakázáno zákonem, a nikdo nemůže být nucen činit něco, co zákon nenařizuje. Zákon je vyjádřením všeobecné vůle. Všichni občané mají právo účastnit se osobně nebo prostřednictvím svých zástupců při jeho vytváření. Zákon má být stejný pro všechny, ať už poskytuje ochranu či trestá. Všichni občané, jsouce si před zákonem rovni, mají stejný přístup ke všem hodnostem, veřejným úřadům a zaměstnáním, podle svých schopností a jen na základě rozlišení, která vyplývají z jejich ctností a z jejich nadání. Každý člověk může být obžalován, zatčen nebo uvězněn pouze v případech stanovených zákonem a pouze způsoby, které zákon předepisuje. Ti, kteří vyžadují, vyhotovují, vykonávají nebo dávají vykonávat svévolné příkazy, mají být potrestáni; ale každý občan předvolaný nebo vzatý do vazby na základě zákona musí okamžitě poslechnout, jinak se stává vinným pro odpor. Zákon má stanovit pouze tresty, které jsou nezbytně a zřejmě nutné; každý může být potrestán pouze na základě zákona, schváleného a vyhlášeného před spáchaným činem a zákonně prováděného. Každý člověk je pokládán za nevinného až do té doby, kdy je prokázána jeho vina; jestliže se pokládá za nezbytné zatknout jej, každá přísnost, která by nebyla nutná k zajištění jeho osoby, má být přísně potlačena. Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské, ledaže by jejich projev rušil pořádek stanovený zákonem. Svobodné sdělování myšlenek a názorů je jedním z nejdrahocennějších práv člověka, každý občan může tedy svobodně mluvit, psát, tisknout, jest se mu však zodpovídat za zneužívání této svobody v případech zákonem stanovených. Záruka práv člověka a občana vyžaduje existenci veřejné moci; tato moc je tedy zřízena ve prospěch všech a ne tedy k osobnímu užitku těch, kterým je svěřena. K vydržování veřejné moci a k úhradě správních výdajů je zapotřebí společných daní; mají být rovnoměrně rozvrženy na všechny občany podle jejich majetkové schopnosti. Všichni občané mají právo určit sami nebo prostřednictvím svých zástupců potřebnost veřejných daní, svobodně k nim dát souhlas, kontrolovat jejich používání, určit jejich kvótu, základ, způsob jejich vybírání a dobu jejich trvání. Společnost má právo žádat na každém veřejném úředníkovi počet z jeho činnosti. Společnost, ve které záruka práv není zajištěna a ve které rozdělení moci není zavedeno, nemůže o sobě říkat, že má ústavu. Protože vlastnictví je nedotknutelným a posvátným právem, nikdo ho nemůže být zbaven kromě případu, kdy by to vyžadovala zákonně zajištěná veřejná nezbytnost, a pod podmínkou spravedlivého a předchozího odškodnění.

13 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Průběh revoluce Události roku situace ve Francii se neustále zhoršuje rostou ceny ale ne mzdy množství podnikatelů emigruje a jejich zaměstnanci zůstávají bez práce staré daně se už nevybírají, ale nové ještě nejsou zavedeny – stát prakticky krachuje dochází k vyvlastnění církevního majetku a jeho rozprodání, což má za následek zničení mnoha památek a staveb a tím pádem ke vzbuzení nelibosti věřících léto 1791 – král se pokouší neúspěšně prchnout do zahraničí, je zatčen a vrácen do Paříže snaha o sesazení krále a vyhlášení republiky prozatím neúspěšná – Francie se mění na konstituční (ústavní) monarchii

14 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Průběh revoluce Konstituční monarchie ústava rozděluje moc na výkonnou (král) a zákonodárnou (parlament) situace ve Francii znepokojuje okolní státy Rakousko a Prusko vyzývají k vojenskému zásahu Francie reaguje dekretem proti emigrantům, kteří se mají okamžitě vrátit do vlasti, jinak riskují popravu 1792 – Francie vyhlašuje válku Rakousku francouzská armáda je v žalostném stavu – nemá důstojnický sbor (šlechta emigrovala) nakonec se francouzská armáda ubránila, ale došlo ke zhoršení postavení krále – v květnu 1792 byl sesazen a byla vyhlášena REPUBLIKA

15 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Republika První období republiky nutnost nové ústavy Francie stále válčí – úspěšně, ale i tak propuká nespokojenost a nepokoje proti nespokojencům je tvrdě zasahováno probíhá soudní proces s králem Ludvíkem XVI. král je odsouzen za zradu a v lednu 1793 popraven poprava krále vyústila ve válku s Velkou Británií Francie válčila prakticky s celou Evropou, což dále zhoršuje situaci ve Francii a vede k ozbrojeným povstáním, čehož využívají jakobíni a přebírají v červnu 1793 vládu

16 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Republika Jakobínská hrůzovláda jakobíni nemilosrdně nechávají zlikvidovat své odpůrce nastolují diktaturu moc soustředěna do rukou Výboru pro veřejné blaho v čele s Maxmilienem de Robespierre výbor rozhoduje o vnitřní i zahraniční politice, obraně země vydán dekret o podezřelých ustanoveny zvláštní soudy – 47% procesu končilo trestem smrti, včetně Marie Antoinetty teror vrcholí v červnu zrušeno právo na obhajobu červenec 1794 povstání proti jakobínům – Robespierre zatčen a se svými stoupenci gilotinován

17 Maximilien Robespierre (6. května 1758, Arras – 28. července 1794, Paříž) byl francouzský advokát, poslanec Národního shromáždění, významný jakobín a představitel jakobínského revolučního a politického teroru.6. května1758Arras28. července1794Paříž francouzskýadvokátNárodního shromážděníjakobínteroru

18 VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Republika Direktorium a konzulát po pádu jakobínů nastává uvolnění, ale životní podmínky se příliš nelepší – málo potravin a velká drahota uzavřen mír s některými státy 1795 – nová ústava, podle níž má moc ve státě pětičlenné direktorium, které bylo navrženo radou pěti set a jmenováno radou starších do obou rad byli zástupci voleni podle volebního censu hnutí monarchistů se snaží vrátit království – jejich pokus potlačuje vojensky Napoleon Bonaparte během vlády direktoria dochází ke zlepšení hospodářské situace ve Francii, ale existují obavy z výsledků voleb direktoři se proto stále více spoléhají na armádu v jejímž čele stojí Napoleon Napoleon však v roce 1799 provedl státní převrat a nastolil konzulát ve skutečnosti měl moc pouze on jakožto první konzul revoluce tak končí

19 Napoleon Bonaparte Napoleon I. Bonaparte (1769 – 1821) byl francouzský císař a vojevůdce, jenž je dodnes považován za klíčovou osobnost moderní historie a ikonu vojenství přelomu 18. – 19. století století

20 ZÁPIS Velká francouzská revoluce Francie před revolucí zemědělská země, teprve v druhí pol. 18. stol. se objevuje průmyslové podnikání daně platí pouze třetí stav neustálé války a nákladný život dvora vyčerpávají státní pokladnu

21 ZÁPIS Velká francouzská revoluce První období revoluce 1789 – svolány generální stavy očekávání reforem financí a zdanění šlechty a duchovenstva třetí stav se prohlašuje za Národní shromáždění a pracuje na ústavě dobyta Bastila, vznikají národní gardy revoluční heslo: Liberté, égalité, fraternité – volnost, rovnost, bratrstvíLiberté, égalité, fraternité vznik konstituční monarchie emigrace šlechty vznik politických klubů – jakobíni - M. Robespierre vzniká vojenská koalice proti Francii ve volbách zvolen nový Konvent, který posléze odsuzuje krále Ludvíka XVI. k smrti po králi je později popravena i Marie Antoinetta a do čela Konventu se dostávají jakobíni

22 ZÁPIS Velká francouzská revoluce Jakobínský revoluční teror zaveden revoluční teror v čele země Výbor pro veřejné blaho a Výbor veřejné bezpečnosti každodenní popravy skutečných i domnělých nepřátel revoluce rušení katolických kostelů zaveden kult Rozumu a nový kult Nejvyšší bytosti (veleknězem Robespierre) vytvořen nový kalendář zrušeno poddanství a feudální dávky vyhlášena všeobecná branná povinnost červenec spiknutím proti jakobínům v Konventu a popravou Robespierra a jeho stoupenců skončila doba revolučního teroru revoluce přinesla velké změny ve společnosti – rušení starých privilegií, rovnost před zákonem, svobodu pro všechny začíná budování kapitalistické společnosti

23 zdroje: učebnice, Wikipedia


Stáhnout ppt "Zrození moderní doby Velká francouzská revoluce. Anotace Materiál tvoří 23 slidů, v nichž jsou zachyceny nejdůležitější etapy Velké francouzské revoluce."

Podobné prezentace


Reklamy Google