Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Prezentace na téma: "Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/"— Transkript prezentace:

1 Škola pro děti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2673
Příjemce: Základní škola a Mateřská škola Větřní Školní 232 Větřní Téma hodiny: Jihočeský kraj – historický vývoj Doporučeno pro: 2. ročník ZŠ Předmět: Prvouka Autor: Mgr. Martina Marková

2 JIHOČESKÝ KRAJ – HISTORICKÝ VÝVOJ
Území dnešního kraje má dlouholetou historii, stejně jako celá Česká republika. Osídlování území spadá hluboko do minulosti. Dokládají to četné archeologické vykopávky. Kdybychom si měli představit, jak to tehdy v těchto místech vypadalo, viděli bychom hluboké lesy, neobdělanou zemi, řeky. Lidé osidlovali hlavně území podél řek (Vltava, Malše,…) – tato místa byla bohatá na výskyt zvěře a měli tak také vodu. Z 2. a 1. století p.n.l. se nám dochovaly archeologické vykopávky, které dokládaly existenci Keltů na našem území. Zbytky jejich oppid (vesnic), najdeme v Třísově, Zvíkově nebo Nevězicích. Po Keltech přicházely na naše území kmeny Germánů, kteří byli vytlačeni velkým stěhováním národů v 6. století. Teprve po nich přišli Slované, kteří území osidlovali ještě po celé 7. století. Osidlování území znesnadňovala neúrodná zalesněná krajina. Začali budovat svá opevněná hradiště, z nichž řada byla postavena v oblasti bývalých keltských oppid. Mezi nejvýznamnější slovanská hradiště patřily – Boletice, Skočice, Litoradlice , Chýnov, Doudleby, Netolice.

3 Na konci 10. století náleželo území dnešního jihočeského kraje pod knížecí rod Přemyslovců. Ve 12. století získal za svou věrnost panovníkovi a četné zásluhy toto území rod Vítkovců. Brzy si vybudovali na svém území četné hrady a získali obrovskou moc a bohatství. Ze stejného důvodu se dostávali do konfliktů se samotným králem. Aby král trochu omezil vliv Vítkovců na jihu Čech, započal stavět opěrné body, které by moc rodu alespoň trochu oslabily. V té době vzniklo například město České Budějovice či klášter Zlatá Koruna. Spor mezi králem a tímto jihočeským rodem se táhl až do 13. století, kdy Vítkovci odmítli pomoci českému králi Přemyslu Otakaru II. v boji proti Rudolfu Habsburskému a český král v boji roku 1282 následně padl v bitvě na Moravském poli. Jeho nástupce Václav II. se pak Vítkovcům pomstil tím, že před hradem Hluboká nad Vltavou nechal popravit jejich představitele Záviše z Falkenštejna. Rod Vítkovců se dělil na pět větví, z nichž nejslavnějším se stal rod pánu z Rožmberka. Ten byl zároveň nejvýznamnějším šlechtickým rodem Českého království. V 15. století se jižní Čechy staly základnou husitského hnutí. V té době vzniklo město Tábor. Husitské hnutí proslavili Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova a Petr Chelčický, všichni narození v jižních Čechách. Dodnes ve vesnici Husinec najdeme plaketu na domě, kde se narodil Jan Hus a v Trocnově u Borovan rodný dům Jana Žižky. Husité byli proslavení svým způsobem boje. Jelikož to byli většinou sedláci a zemědělci, jejich zbraně byly původně používány jako pracovní nářadí. Obrovského rozvoje a významu dosáhly jižní Čechy v 16. století, a to především díky mocným rodům Rožmberků, pánů z Hradce a pánů z Landštejna. Ti těžili z výborné pozice kraje, křižovatky obchodních cest. Z dopravní polohy profitovala rovněž města Slavonice, Třeboň, Český Krumlov, aj. Oblastí jižních Čech procházela tzv. Zlatá stezka. Název vznikl pro výnosnost obchodní cesty. V 16. století také zaznamenalo rozmach rybníkářství, díky němu se utvářela charakteristická podoba jižních Čech. To opět vedlo k rozmachu hospodářství a obchodu.

4 Třicetileté válka v 17. století znamenala pro celou českou zemi hospodářský úpadek. Následující období 18. a 19. století si vše vynahradilo. V tomto období byl vystavěn například Schwarzenberský kanál, který propojil Vltavu s Dunajem. Jeho cílem bylo usnadnit přepravu pokáceného dřeva. Byl dlouhý téměř 50 km. Poslední plavba proběhla roku Roku 1832 také zahájila provoz koněspřežná železnice. Vedla z Českých Budějovic do Lince a byla vůbec první železnicí v Evropě. První světová válka přinesla osamostatnění českých zemí. Ve třicátých letech 20. st. vypukla celosvětová hospodářská krize, což se odrazilo také na rozvoj jižních Čech. Koncem třicátých let Československá republika musela postoupit Německu příhraniční části země, tzv. Sudety – jižní Čechy tak přišly o velkou část území. Po druhé světové válce se vše vrátilo do původních kolejí s tím rozdílem, že se změnilo obyvatelstvo kraje. Po několik století jih země obývali lidé německého původu. Po válce propukly protiněmecké vášně a veškerá německá populace bylo odsunuta. To mělo za následek snížení počtu obyvatel jižních Čech. Ani následné dosidlování nebylo dostačující. Jižní Čechy dodnes mají nejnižší hustotu osídlení z celé země. Doba komunistické vlády měla za následek odchod lidí z vesnic do měst. Rozpadl se téměř charakter vesnic a ztratily se zvyky, které vesničané po léta udržovali. Nevhodná výstavba změnila také ráz některých obcí a měst. Určitá místa kraje byla uzavřena pro veřejnost a byla využívána armádou (např. Boletický prostor). Po roce 1989 dochází k postupné nápravě škod. Jihočeský kraj se může nyní chlubit obrovským turistickým ruchem.

5 Opiddum Třísov

6 Vítkovci – páni z Růže

7 Rožmberkové

8 Mistr Jan Hus

9 Schwarzenberský plavební kanál

10 Koněspřežná dráha

11 David P. a Soukup V. , Velká turistická encyklopedie Jihočeský kraj. 1
David P. a Soukup V., Velká turistická encyklopedie Jihočeský kraj. 1. vyd. Praha, Euromedia – Knižní klub 2008. Obrazové přílohy převzaty z: 11