Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 Lisabonská smlouva vysvětluje rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii (EU) a členské státy.  Poprvé proto zavádí do zakládajících smluv jejich přesné.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " Lisabonská smlouva vysvětluje rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii (EU) a členské státy.  Poprvé proto zavádí do zakládajících smluv jejich přesné."— Transkript prezentace:

1

2  Lisabonská smlouva vysvětluje rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii (EU) a členské státy.  Poprvé proto zavádí do zakládajících smluv jejich přesné definice a rozlišuje tři hlavní pravomoci: ◦ výlučné pravomoci, ◦ sdílené pravomoci a ◦ podpůrné pravomoci.

3  Jednou z nejvýraznějších změn vyplývajících z Lisabonské smlouvy je zrušení struktury tří pilířů EU.  Tyto pilíře byly: ◦ Evropské společenství; ◦ společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP); ◦ spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice.

4  výlučné pravomoci ◦ v těchto oblastech smí jako jediná vydávat a přijímat závazné akty pouze EU. ◦ Úloha členských států se tu omezuje na pouhé provádění těchto aktů s výjimkou případu, kdy je Unie zplnomocní k přijetí určitých aktů;  celní unie  stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu  měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro  zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky  společná obchodní politika

5  sdílené pravomoci ◦ v těchto oblastech je k přijímání závazných aktů oprávněna EU i členské státy. ◦ Členské státy ale mohou vykonávat své pravomoci pouze do té míry, do jaké EU nemá, nebo se rozhodla nevykonávat své pravomoci;  vnitřní trh  sociální politika  hospodářská, sociální a územní soudržnost  zemědělství a rybolov, vyjma zachování biologických mořských zdrojů  životní prostředí  ochrana spotřebitele  doprava  transevropské sítě  energetika  prostor svobody, bezpečnosti a práva  společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví  činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru  společná politika v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci

6  podpůrné pravomoci ◦ EU může jednat pouze za účelem podpory, koordinace nebo doplnění činností členských států. ◦ Nemá tedy v těchto oblastech žádnou zákonodárnou pravomoc a nesmí zasahovat do výkonu pravomocí vyhrazených členským státům.  ochrana a zlepšování lidského zdraví  průmysl  kultura  cestovní ruch  všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport  civilní ochrana  správní spolupráce

7

8  do vstupu Lisabonské smlouvy v platnost označovaná jako evropské bezpečnostní a obranná politika  založena v roce 1999 coby spolupráce v oblasti vojenství a zvládání krizí

9  Evropská unie také v roce 2003 schválila svoji první bezpečnostní strategii (aktualizovaná v roce 2008), která vymezuje evropské představy o vlastní roli ve světové bezpečnosti a o hrozbách, kterým musí EU a její členské státy čelit.  Hlavní hrozby …Terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, Regionální konflikty, Selhání státu, Organizovaná trestná činnost

10  STRATEGICKÉ CÍLE  Boj proti hrozbám…přijetí evropského zatýkacího rozkazu, kroky k potlačení financování terorismu a dohoda se Spojenými státy americkými o vzájemné právní pomoci  Budování bezpečnosti v našem sousedství …Je v evropském zájmu, aby země na našich hranicích byly řádně spravovány

11  COPS…politický a bezpečnostní výbor, členy jsou zástupci členských států na úrovni velvyslanců, kteří sídlí nastálo v Bruselu. Mohou se proto scházet často - obvykle dvakrát týdně, v případě potřeby i častěji  Ve vojenském výboru se scházejí zástupci náčelníků generálních štábů a radí COPS v otázkách vojenství a využití vojenské síly v operacích. Výbor pro civilní aspekty řízení krizí potom asistuje při civilních operacích.

12  Evropská unie se při implementaci SBOP převážně spoléhá na prostředky členských států - neexistuje například evropská armáda nebo evropský policejní sbor…Při plánování vojenských operací tak Unie využívá buď národní operační centra členských států nebo plánovacího centra NATO (SHAPE).  Jediná stálá integrovaná vojenská struktura existující v rámci generálního sekretariátu Rady - vojenský štáb EU - slouží k dlouhodobějšímu strategickému plánování a včasnému varování.

13  U civilních operací členské státy podpořily stálé operační centrum na úrovni EU - útvar schopnosti civilního plánování a provádění  v roce 2009 vzniklo v rámci sekretariátu Rady ředitelství pro zvládání krizí a plánování, které má zajistit, aby EU dokázala účinně využívat své nejsilnější stránky, kterou je schopnost integrovat vojenský a civilní přístup ke krizovému managementu.

14  Evropská obranná agentura, která má za úkol hledat cesty, jak harmonizovat a koordinovat vyzbrojování armád členských států  Institut bezpečnostních studií EU má za úkol kultivovat koncepční myšlení o roli EU v evropské a světové bezpečnosti  výcvik v Evropské bezpečnostní a obranné škole by zase měl přispět k lepší spolupráci důstojníků z různých evropských zemí.

15  Od roku 2003, kdy byla zahájená první operace pod hlavičkou SBOP, spustila Unie již téměř 25 zahraničních misí s účastí vojáků, policistů, ale i soudců nebo úředníků.  Vedle klasických vojenských operací, při nichž evropští vojáci dohlížejí na udržování míru nebo ho pomáhají vynucovat, vysílá Unie i operace policejní a na podporu právního státu.

16  Zatímco civilní operace jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie, operace vojenské platí vždy zúčastněné státy z vlastních peněz.  Jde o důsledek neochoty členských států umožnit evropským institucím, zejména Komisi a Parlamentu, angažovat se ve vojenských otázkách, které jsou považovány za jádro národní suverenity.

17  Členská základna Evropské unie a Severoatlantické aliance se z velké části překrývá.  21 států je součástí obou organizací, tedy tři čtvrtiny z 27 členů EU a 28 členů NATO.  Není proto divu, že byl způsob spolupráce s aliancí vždy důležitým tématem při vývoji SBOP.

18  Evropská bezpečnostní politika neměla jednat tam, kde se již angažovalo NATO.  Navíc se měla rozvíjet bez zbytečných duplikací toho, co už spojenci v NATO měli k dispozici.  V pozadí stála jednoduchá úvaha, že si evropské státy, které už tak investovaly do své obrany méně, než bylo zapotřebí, nemohou dovolit platit dvakrát za totéž - jednou pod hlavičkou NATO a jednou pod hlavičkou EU.

19  Konkrétní formu spolupráce  Evropská unie má přístup ke kapacitám NATO pro své operace  využití aliančních plánovacích kapacit, spoluprácie na všech pracovních úrovních,

20  European Neighbourhood Policy, ENP  od března roku 2003, skrze Prohlášení Evropské komise o "Širší Evropě" a zveřejnění Strategie ENP  Významným dokumentem, který poukazuje na základní cíle Evropské politiky sousedství, je Evropská bezpečnostní strategie ze září 2003.

21  posilováním stability, bezpečnosti, blahobytu všech, jichž se to týká.  Privilegované vztahy jsou založeny na vzájemných závazcích zejména v oblastech ◦ vlády práva, ◦ dobrého vládnutí, ◦ respektu k lidským právům, včetně práv menšin, ◦ prosazování dobrých sousedských vztahů a principů tržního hospodářství a udržitelného rozvoje.  Jedním z cílů je i hledání společných závazků v oblasti boje proti terorismu a řešení konfliktů.

22  EU chce posílit politické i ekonomické vazby se zeměmi, s nimiž přímo nebo blízce sousedí, ale u nichž se nepředpokládá, že by do EU někdy vstoupily.  Jde o partnerství založené na sdílených hodnotách, jako jsou demokracie, respekt k lidským právům, právní stát, tržní ekonomika, udržitelný rozvoj, apod.  Míra spolupráce ze strany EU je založena na tom, nakolik budou partnerské země tyto hodnoty opravdu sdílet a jak budou postupovat při implementaci plánů a úkolů.

23  Evropská politika sousedství se týká zejména těch států, které mají s Unií smluvní vztah  V první vlně byly k účasti na ENP přizvány: Alžírsko, Bělorusko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Moldavsko, Palestinská samospráva, Sýrie, Tunisko a Ukrajina  Během roku 2004 byly přizvány i státy jižního Kavkazu: Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie.  Tato politika se netýká členů ESVO, kandidátských zemí či těch, kteří se v budoucnu mohou stát kandidáty, a Ruska. Zahrnuje přímé sousedy Unie po jejím rozšíření.

24  Vztah Ruska a EU funguje na bázi Strategického partnerství, které zahrnuje čtyři hlavní oblasti:  Ekonomika  Svoboda, bezpečnost a spravedlnost  Vnější bezpečnost  Výzkum a vzdělání

25  V první fázi Evropská komise vypracuje zprávy týkající se jednotlivých zemí, ◦ zhodnotí politickou a ekonomickou situaci a stanoví priority spolupráce.  Zprávy jsou pak předloženy Radě, která rozhodne, jestli je možné postoupit k dalšímu kroku.  Tím je vypracování Akčního plánu, hlavního operačního nástroje Politiky sousedství.  Komise spolupracuje s danou zemí, aby plán reflektoval potřeby, možnosti a zájmy toho kterého státu i EU.

26  Akční plány pro všechny země obsahují stejné kapitoly (politický dialog a reformy; ekonomická a sociální spolupráce a rozvoj; otázky obchodu a tržní reformy; spolupráce v oblasti spravedlnosti, bezpečnosti a svobody; sektorální otázky a lidské zdroje), jejich obsah se ale liší.  Priority jsou stanoveny v krátkodobém a střednědobém horizontu, tzn let.

27  Pro financování aktivit v rámci ENP je od počátku tohoto roku spuštěn nový finanční instrument - Europea Neighbourhood and Partnership Instrument (ENPI).  ….. zhruba 12 miliardami eur.  Komise má rovněž v plánu vyčlenit 300 milionů eur na podporu principů dobrého vládnutí a 700 milionů eur na zřízení Sousedského investičního fondu, který by měl být použit jako podpora pro půjčky Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj dalších finančních institucí.

28  Hospodářská a měnová unie představuje nejvyšší stupeň ekonomické integrace založený na vnitřním trhu.  V jejím rámci státy koordinují své hospod  Měnovou unii v současném evropském modelu lze v právním smyslu vymezit existencí jednotné měny (euro) a jednotnou centrální bankou (Evropská centrální banka), která je odpovědná za provádění jednotné měnovou politikou. ářské a fiskální politiky

29  zahájen se vznikem Evropských společenství.  Samotná měnová unie byla v rámci Evropského společenství realizována ve třech fázích  1. etapa ( ): ◦ zcela volný pohyb kapitálu v rámci EU (zrušení devizových kontrol), ◦ zvýšení částky zdrojů věnovaných na odstranění nerovností mezi evropskými regiony (strukturální fondy), ◦ hospodářská konvergence prostřednictvím mnohostranného dohledu nad hospodářskými politikami členských států;

30  2. etapa ( ): ◦ zřízení Evropského měnového institutu složeného z guvernérů centrálních bank zemí EU se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, ◦ nezávislost centrálních bank, ◦ definice pravidel pro snížení národních rozpočtových deficitů;

31  3. etapa ( ): ◦ ustavení Evropské centrální banky a zavedení eura v 11 zemích (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko). ◦ Čtyři členské státy nepřijaly jednotnou měnu buď proto, že se tak rozhodly v rámci protokolů přičleněných ke Smlouvě o ES, které jim tuto možnost poskytují (Velká Británie a Dánsko), ◦ nebo proto, že nesplnily daná konvergenční kritéria (Švédsko a Řecko). ◦ Řecko se stalo dvanáctou zemí eurozóny …byly v těchto 12 zemích uvedeny do oběhu mince a bankovky euro, které se stalo jediným zákonným platidlem veškerých hotovostních a bankovních operací v zemích eurozóny

32  Od je členem eurozóny Slovinsko,  od Malta a Kypr,  Slovensko od

33  Podmínkou zapojení členského státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie je splněníkritérií konvergence  Kritérium cenové stability - členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu míry inflace těch - nejvýše tří - členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability

34  Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb - v průběhu jednoho roku před šetřením nesmí průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu překročit o více než 2 procentní body úrokovou sazbu těch - nejvýše tří - členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.

35  Kritérium dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí - veřejný deficit: poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu (HDP) v tržních cenách nesmí překročit 3 %, - hrubý veřejný dluh: poměr veřejného vládního dluhu v tržních cenách k HPD nesmí překročit 60 %.

36  Kritérium stability měnového kurzu a účasti v ERM (mechanizmus směnných kurzů) - členský stát musí dodržovat normální rozpětí, která jsou stanovena mechanizmem směnných kurzů Evropského měnového systému, bez značného napětí během alespoň dvou posledních let před šetřením. Zejména v tomto období nesmí devalvovat bilaterální směnný kurz domácí měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského státu (po zavedení eura vůči euru) z vlastní iniciativy.

37  Konvergence v legislativní oblasti obsahuje podmínku nezávislosti centrálních bank včetně zákazu financování veřejných institucí ze zdrojů centrálních bank a zákaz zvýhodněného přístupu ke zdrojům úvěrových institucí

38  centralizovaná měnová politika neumožňuje členským zemím využívat měnových nástrojů ke stabilizaci národních hospodářských politik  Aby bylo zamezeno pnutí mezi jednotnou měnovou politikou a souborem suverénních národních fiskálních politik, která by ohrožovala stabilitu eura, byl v červnu 1997 na zasedání Evropské rady v Amsterodamu přijat tzv. Pakt stability a růstu

39  Členské státy se v Paktu zavázaly, že ve střednědobém horizontu budou usilovat o dosažení přebytkových či alespoň vyrovnaných rozpočtů.  Pro krátkodobé chování fiskální politiky byly jako závazné převzaty limity maastrichtských konvergenčních kritérií, tj. 3% pro podíl vládního deficitu na HDP a 60% pro podíl veřejného dluhu na HDP.

40  země, která nedodržuje pravidla Paktu, se dostává do tzv. procedury nadměrného schodku, jejíž účelem je zajistit, aby členská země snížila rozpočtový schodek udržitelným a důvěryhodným způsobem.  V rámci této procedury Rada ECOFIN na návrh Evropské komise nejprve vydá doporučení, aby členská země během šesti měsíců předložila plán na snížení schodku.  Pokud je tento plán vyhodnocen jako nerealistický, může Rada vydat zprávu obsahující konkrétní kroky, jež by měly vést ke zlepšení zjištěného stavu. V případě neplnění předložených doporučení, mohou být na členkou zemi eurozóny uvaleny finanční sankce.

41  Každé zemi byl stanoven střednědobý fiskální cíl, který zohledňuje celkovou úroveň vládního zadlužení a růstový potenciál ekonomiky. Důraz je kladen na konsolidaci veřejných financí zejména v příznivých ekonomických obdobích.  Členské země eurozóny mají povinnost dokumentovat dodržování pravidel Paktu prostřednictvím stabilizačních programů. Země, které nejsou členy eurozóny, předkládají konvergenční programy.

42  měnovou politiku Společenství provádí Evropský systém centrálních bank (ESCB), který je tvořen Evropskou centrální banka a 16 národními bankami členských zemí eurozóny  Evropská centrální banka (dále jen ECB) nahradila od Evropský měnový institut. Sídlí v německém Frankfurtu nad Mohanem. ECB odpovídá za definování a provádění hospodářské a měnové politiky EU

43  edním z hlavních úkolů ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně tak, aby se kupní síla eura nesnižovala v důsledku inflace. K plnění svých úkolů má ECB právo přijímat právní akty a jiné právní nástroje. Jsou jimi zejména nařízení, rozhodnutí, doporučení, stanoviska a dále obecné zásady, pokyny a vnitřní rozhodnutí.  Rozhodovací orgány ECB jsou Výkonná rada, Rada guvernérů a Generální rada.

44  se sestává z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů, kteří jsou všichni jmenováni na základě společné dohody prezidentů či předsedů vlád zemí eurozóny.  Členové Výkonné rady jsou jmenováni na jedno funkční období osmi let, které nelze obnovit.  Výkonná rada odpovídá za provádění měnové politiky, jak ji definuje Rada guvernérů, a za vydávání pokynů národním centrálním bankám. Připravuje rovněž zasedání Rady guvernérů a je odpovědná za každodenní řízení ECB.

45  je nejvyšším rozhodovacím orgánem ECB. Tvoří ji šest členů Výkonné rady a guvernéři 16 centrálních bank eurozóny. Předsedá jí prezident ECB.  Jejím prvotním posláním je definovat měnovou politiku eurozóny, a zejména určovat úrokové sazby, za kterých mohou obchodní banky obdržet peníze od ECB.

46  je třetím rozhodovacím orgánem ECB.  Sestává z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank všech 27 členských států EU.  Generální rada přispívá k poradenské a koordinační činnosti ECB a pomáhá připravovat budoucí rozšíření eurozóny.

47  Veškerá legislativní opatření, která jsou nutná k činnosti hospodářské a měnové unie, přijímá Rada EU na návrh Evropské komise.  Evropský parlament se podílí na přijímání legislativy týkající se hospodářské a měnové unii a má poradní roli při řešení různých aspektů jejího fungování.  Konzultace s Evropským parlamentem se vyžaduje při posuzování připravenosti členských států na vstup do eurozóny a při jmenování členů Výkonné rady ECB. Parlament má možnost pozvat prezidenta ECB a členy Výkonné rady ECB na jednání parlamentních výborů k vysvětlení měnové politiky ECB.

48  Změny se týkají zejména následujících oblastí:  Cenová stabilita je uvedena jako cíl celého evropského hospodářství, čímž se dostává na pozici principu, který musí být respektován ve všech oblastech činnosti unijních institucí i členských států (čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU).  Euro již není zmiňováno mezi symboly EU, ale je zakotveno jako oficiální měna hospodářské a měnové unie (čl. 3 odst. 4 Smlouvy o EU).

49  Evropská centrální banka je zařazena mezi unijní instituce. ◦ To nijak neovlivňuje její nezávislost. Drobná změna přichází ve jmenování členů Výkonné rady, kteří mají být jmenování Evropskou radou kvalifikovanou většinou na doporučení Rady, po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů (čl. 283 odst. 2 SFEU). Dle dosavadní úpravy je jmenování prováděno na základě dohody hlav států a vlád.

50  Euroskupina, která nyní funguje jako neformální fórum, je ustavena jako formální orgán.  Účastníky jednání budou též zástupci Evropské komise a Evropské centrální banky. Ministři budou ze svého středu volit většinou hlasů předsedu Euroskupiny s funkčním obdobím 2,5 roku. Podrobnosti upravuje Protokol o Euroskupině (čl. 137 SFEU).  v rámci Rady se setkává neformální skupina Eurogroup(Euroskupina) složená z ministrů financí zemí eurozóny. Cílem jejich setkání je koordinovat společná stanoviska a zaujímat společné postoje k otázkám projednávaným v Radě ECOFIN [složenou z ministrů hospodářství a financí]

51  I pro oblast měnové politiky byla posílena role Evropského parlamentu, neboť spolurozhodovací procedura se stane „běžnou" legislativní procedurou.  Pozice Komise je rovněž posílena, a to např. v případě, že zjistí, že hospodářské politiky členského státu nejsou v souladu s hlavními směry nebo že by mohly ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie. V takovém případě může Komise vydat varování přímo členskému státu (čl. 120 odst. 4 SFEU).

52  KONEC


Stáhnout ppt " Lisabonská smlouva vysvětluje rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii (EU) a členské státy.  Poprvé proto zavádí do zakládajících smluv jejich přesné."

Podobné prezentace


Reklamy Google