Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1."— Transkript prezentace:

1

2 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : 5. Příprava dřeva - SUŠENÍ DŘEVA

3 1.10 Umělé sušení Základy umělého sušení dřeva byly vytvořeny vysoušením ve vytápěných dílnách, kde bylo řezivo uloženo na regálech - tzv. "palandách". První uzavřené sušárny sušicí pece byly postaveny začátkem 19. století. Byly to zděné komory, do nichž se uložilo řezivo s proklady. Komory byty podsklepeny a v podlaze měly průduchy kterými stoupalo teplo ze spodního prostoru, kde se topilo. Ve stropech komor byly odvětrávací klapky, které umožňovaly řízení výměny vzduchu. Proudění vzduchu bylo přirozené. Tento typ sušáren se používal asi do třetiny dvacátého století. Až později se na základě vědeckého zkoumání vztahu dřeva a vody vypracovávaly sušící řády využívající vyšších teplot, k proudění vzduchu se začaly využívat ventilátory a sušárny byly vybavovány měřícími a kontrolními přístroji. Sušárny byly až do poloviny dvacátého století zděné, později se začaly stavět celokovové sušárny s dokonalou tepelnou izolací. V poslední době se stále více uplatňují nové technologie sušení jako vakuové, dielektrické, apod., nejvíce se však využívá sušení teplovzdušné. Základy umělého sušení dřeva byly vytvořeny vysoušením ve vytápěných dílnách, kde bylo řezivo uloženo na regálech - tzv. "palandách". První uzavřené sušárny sušicí pece byly postaveny začátkem 19. století. Byly to zděné komory, do nichž se uložilo řezivo s proklady. Komory byty podsklepeny a v podlaze měly průduchy kterými stoupalo teplo ze spodního prostoru, kde se topilo. Ve stropech komor byly odvětrávací klapky, které umožňovaly řízení výměny vzduchu. Proudění vzduchu bylo přirozené. Tento typ sušáren se používal asi do třetiny dvacátého století. Až později se na základě vědeckého zkoumání vztahu dřeva a vody vypracovávaly sušící řády využívající vyšších teplot, k proudění vzduchu se začaly využívat ventilátory a sušárny byly vybavovány měřícími a kontrolními přístroji. Sušárny byly až do poloviny dvacátého století zděné, později se začaly stavět celokovové sušárny s dokonalou tepelnou izolací. V poslední době se stále více uplatňují nové technologie sušení jako vakuové, dielektrické, apod., nejvíce se však využívá sušení teplovzdušné.

4 Teplovzdušné sušárny, vybavení sušáren Teplovzdušné sušárny dělíme na komorové a tunelové. Při sušení v komorových sušárnách zůstává řezivo uložené na sušárenských vozících stále na stejném místě a během sušení se mění teplota a vlhkost vzduchu podle toho jak klesá vlhkost dřeva, anebo v určitých časových intervalech. Při sušení v tunelových sušárnách se řezivo na vozících plynule zaváží do sušárny tzv. "mokrým koncem" a během sušení se pohybuje k tzv. "suchému" konci, odkud se plynule vyváží. Teplota a vlhkost vzduchu jsou v jednotlivých úsecích sušárny stabilně nastaveny. Tunelové sušárny se používají málo. Teplovzdušné sušárny dělíme na komorové a tunelové. Při sušení v komorových sušárnách zůstává řezivo uložené na sušárenských vozících stále na stejném místě a během sušení se mění teplota a vlhkost vzduchu podle toho jak klesá vlhkost dřeva, anebo v určitých časových intervalech. Při sušení v tunelových sušárnách se řezivo na vozících plynule zaváží do sušárny tzv. "mokrým koncem" a během sušení se pohybuje k tzv. "suchému" konci, odkud se plynule vyváží. Teplota a vlhkost vzduchu jsou v jednotlivých úsecích sušárny stabilně nastaveny. Tunelové sušárny se používají málo.

5 Teplovzdušné sušárny, vybavení sušáren Teplovzdušné sušárny jsou vybaveny topným zařízením, zařízením pro vlhčení vzduchu, zařízením pro proudění a výměnu vzduchu a měřícími přístroji (automatické sušárny ještě regulačním zařízením). Teplovzdušné sušárny jsou vybaveny topným zařízením, zařízením pro vlhčení vzduchu, zařízením pro proudění a výměnu vzduchu a měřícími přístroji (automatické sušárny ještě regulačním zařízením). a) Topné zařízení: Topným médiem v teplovzdušných sušárnách je obvykle pára. Topné zařízení se skládá z potrubí pro přívod páry a topných těles. Potrubí, které přivádí páru do sušárny se rozvětvuje do větví vedoucích páru do jednotlivých topných těles a vlhčících trubek. Hlavní potrubí i jednotlivé větve jsou opatřeny ventily pro uzavírání a otevírání přívodu páry. Před rozdělovačem je teploměr a manometr. Topná tělesa jsou z ocelových trubek, které mohou mít na obvodu plechová žebra pro zvětšení výhřevné plochy. Umísťují se za ventilátory ve směru proudění vzduchu, aby se vzduch hnaný ventilátory průchodem mezi trubkami zahříval. U starších typů sušáren jsou trubky umístěny svisle, u ostatních vodorovně, avšak s určitým sklonem pro odvod kondenzátu. Pára v trubkách kondenzuje a ve vodorovné trubce by obsah kondenzátu omezoval průtok páry. a) Topné zařízení: Topným médiem v teplovzdušných sušárnách je obvykle pára. Topné zařízení se skládá z potrubí pro přívod páry a topných těles. Potrubí, které přivádí páru do sušárny se rozvětvuje do větví vedoucích páru do jednotlivých topných těles a vlhčících trubek. Hlavní potrubí i jednotlivé větve jsou opatřeny ventily pro uzavírání a otevírání přívodu páry. Před rozdělovačem je teploměr a manometr. Topná tělesa jsou z ocelových trubek, které mohou mít na obvodu plechová žebra pro zvětšení výhřevné plochy. Umísťují se za ventilátory ve směru proudění vzduchu, aby se vzduch hnaný ventilátory průchodem mezi trubkami zahříval. U starších typů sušáren jsou trubky umístěny svisle, u ostatních vodorovně, avšak s určitým sklonem pro odvod kondenzátu. Pára v trubkách kondenzuje a ve vodorovné trubce by obsah kondenzátu omezoval průtok páry.

6 Teplovzdušné sušárny, vybavení sušáren b) Vlhčící zařízení: Umožňuje zvlhčování vzduchu v sušárně, zejména na začátku sušení a při odstraňováni zkornatění sušeného řeziva. Skládá se z přívodu páry a vlhčící trubky. Vlhčící trubka je umístěna za topnými tělesy, aby se pára míchala s ohřátým vzduchem. Trubky mají vnitřní průměr asi 50 mm a jsou děrované. Otvory průměru 3-4 mm jsou od sebe vzdálené cm. b) Vlhčící zařízení: Umožňuje zvlhčování vzduchu v sušárně, zejména na začátku sušení a při odstraňováni zkornatění sušeného řeziva. Skládá se z přívodu páry a vlhčící trubky. Vlhčící trubka je umístěna za topnými tělesy, aby se pára míchala s ohřátým vzduchem. Trubky mají vnitřní průměr asi 50 mm a jsou děrované. Otvory průměru 3-4 mm jsou od sebe vzdálené cm. c) Zařízení pro prouděni a výměnu vzduchu: Proudění vzduchu v sušárně obstarávají ventilátory. Používají se osové ventilátory, nejlépe s možností reverzního (zpětného) chodu, které umožňují rovnoměrné sušení řeziva v celé sušárně (na vstupní i výstupní straně hrání). K výměně vzduchu v sušárně slouží odvětrávací a nasávací (přívodní) komíny. Je-li vzduch v sušárně příliš zvlhčen vypařenou vodou z řeziva a dále nesuší, odvádí se odvětrávacími komíny, které by měly ústit do prostoru za ventilátory a zvenčí se přivádí čerstvý vzduch nasávacími komíny ústícími do prostoru před ventilátory. Množství vzduchu procházejícího komíny se řídi klapkami. c) Zařízení pro prouděni a výměnu vzduchu: Proudění vzduchu v sušárně obstarávají ventilátory. Používají se osové ventilátory, nejlépe s možností reverzního (zpětného) chodu, které umožňují rovnoměrné sušení řeziva v celé sušárně (na vstupní i výstupní straně hrání). K výměně vzduchu v sušárně slouží odvětrávací a nasávací (přívodní) komíny. Je-li vzduch v sušárně příliš zvlhčen vypařenou vodou z řeziva a dále nesuší, odvádí se odvětrávacími komíny, které by měly ústit do prostoru za ventilátory a zvenčí se přivádí čerstvý vzduch nasávacími komíny ústícími do prostoru před ventilátory. Množství vzduchu procházejícího komíny se řídi klapkami.

7 Teplovzdušné sušárny, vybavení sušáren d) Měřicí přístroje: V průběhu sušícího procesu se měří vlhkost dřeva, teplota a vlhkost vzduchu, rychlost prouděni vzduchu a spotřeba elektrické energie a páry. d) Měřicí přístroje: V průběhu sušícího procesu se měří vlhkost dřeva, teplota a vlhkost vzduchu, rychlost prouděni vzduchu a spotřeba elektrické energie a páry. Vlhkost dřeva se měří před sušením z důvodu zjištění počáteční vlhkosti, v průběhu sušení pro kontrolu vysoušení a na konci sušení, aby se ověřilo, zda je dřevo vysušeno na požadovanou konečnou vlhkost. Při vlhkosti dřeva pod BNV se může měřit vlhkoměrem, jinak pouze vážením. Vlhkost dřeva se měří před sušením z důvodu zjištění počáteční vlhkosti, v průběhu sušení pro kontrolu vysoušení a na konci sušení, aby se ověřilo, zda je dřevo vysušeno na požadovanou konečnou vlhkost. Při vlhkosti dřeva pod BNV se může měřit vlhkoměrem, jinak pouze vážením. Teplota vzduchu se měří kapalinovými (rtuťovými, lihovými) anebo odporovými teploměry, v automatických sušárnách se obvykle používají termoelektrické teploměry. Kapalinové teploměry jsou určeny pro přímé odečítání hodnot, odporové jsou obvykle spojené s registračním přístrojem. Teplota vzduchu se měří kapalinovými (rtuťovými, lihovými) anebo odporovými teploměry, v automatických sušárnách se obvykle používají termoelektrické teploměry. Kapalinové teploměry jsou určeny pro přímé odečítání hodnot, odporové jsou obvykle spojené s registračním přístrojem.

8 Teplovzdušné sušárny, vybavení sušáren Vlhkost vzduchu: K měření vlhkosti vzduchu se nečastěji používá psychrometr se dvěma teploměry. Může být určen pro přímé odečítání hodnot nebo je dálkový registrační. Klasický psychrometr má dva kapalinové teploměry umístěné ve vnějším výklenku stěny sušárny a jejich funkční část prochází stěnou sušárny, aby měřily vnitřní teplotu (obr. 5.8 – viz obrázek na další straně). Jeden teploměr je tzv.suchý a měří suchou teplota vzduchu, druhý je vlhký a měří sníženou vlhkou teplotu. Jeho konec je ovinut punčoškou - ovínkou z gázy nebo podobného materiálu. Konec ovínky je ponořen v nádobce s destilovanou vodou. Z ovínky se odpařuje voda a ubírá teplo. Čím teplejší a sušší vzduch je v sušárně, tím více se odpařuje voda z ovinky a více chladí vlhký teploměr. Rozdíl obou naměřených teplot se nazývá psychrometrický rozdíl. Podle hodnoty suché teploty a psychrometrického rozdílu se z tabulek určí vlhkost vzduchu. Množství vody v nádobce je nutno stále kontrolovat a vodu dolévat, jinak by hodnoty vlhkého teploměru nebyly správné a určená vlhkost by nebyla směrodatná pro další řízení sušícího procesu. Psychrometr se umisťuje na vstupní straně sušárny, protože proces sušení se řídí podle vzduchu vstupujícího do hrání. Vlhkost vzduchu: K měření vlhkosti vzduchu se nečastěji používá psychrometr se dvěma teploměry. Může být určen pro přímé odečítání hodnot nebo je dálkový registrační. Klasický psychrometr má dva kapalinové teploměry umístěné ve vnějším výklenku stěny sušárny a jejich funkční část prochází stěnou sušárny, aby měřily vnitřní teplotu (obr. 5.8 – viz obrázek na další straně). Jeden teploměr je tzv.suchý a měří suchou teplota vzduchu, druhý je vlhký a měří sníženou vlhkou teplotu. Jeho konec je ovinut punčoškou - ovínkou z gázy nebo podobného materiálu. Konec ovínky je ponořen v nádobce s destilovanou vodou. Z ovínky se odpařuje voda a ubírá teplo. Čím teplejší a sušší vzduch je v sušárně, tím více se odpařuje voda z ovinky a více chladí vlhký teploměr. Rozdíl obou naměřených teplot se nazývá psychrometrický rozdíl. Podle hodnoty suché teploty a psychrometrického rozdílu se z tabulek určí vlhkost vzduchu. Množství vody v nádobce je nutno stále kontrolovat a vodu dolévat, jinak by hodnoty vlhkého teploměru nebyly správné a určená vlhkost by nebyla směrodatná pro další řízení sušícího procesu. Psychrometr se umisťuje na vstupní straně sušárny, protože proces sušení se řídí podle vzduchu vstupujícího do hrání. Rychlost proudění vzduchu se měří pouze na začátku sušicího procesu po zaplnění sušícího prostoru, a to na výstupní straně hrání. K měření se používají anemometry, jejichž otáčky se převádějí na rychlost. Rychlost proudění vzduchu se měří pouze na začátku sušicího procesu po zaplnění sušícího prostoru, a to na výstupní straně hrání. K měření se používají anemometry, jejichž otáčky se převádějí na rychlost.

9 Teplovzdušné sušárny, vybavení sušáren Obr. 5.8 Psychrometr Obr. 5.8 Psychrometr ts – suchý teploměr, ts – suchý teploměr, tv – vlhký teploměr, tv – vlhký teploměr, pr – psychrometrický rozdíl pr – psychrometrický rozdíl 1 – stěna sušárny, 1 – stěna sušárny, 2 – výklenek ve stěně sušárny, 2 – výklenek ve stěně sušárny, 3 – punčoška vlhkého teploměru, 3 – punčoška vlhkého teploměru, 4 – nádobka s destilovanou vodou 4 – nádobka s destilovanou vodou

10 Vysoušení v komorové sušárně Sušení v komorových sušárnách probíhá přerušovaně. Sušárna se najednou naplní řezivem, které se po vysušení najednou vyveze. Potom se sušárna opět naplní a proces se opakuje. Řezivo během sušení nemění své místo. Sušení v komorových sušárnách probíhá přerušovaně. Sušárna se najednou naplní řezivem, které se po vysušení najednou vyveze. Potom se sušárna opět naplní a proces se opakuje. Řezivo během sušení nemění své místo. Komorové sušárny mohou být neprůjezdné, tzn., že řezivo se naváží i vyváží stejnými dveřmi, anebo průjezdné, které mají dveře na obou koncích sušárny (jedněmi se řezivo naváží a druhými vyváží). Průjezdné sušárny se používají tam, kde je sušárna zařazena do výrobního proudu ve směru pohybu materiálu (například předsušárny v pilařském závodě). Podle počtu hrání vedle sebe rozlišujeme sušárny jednořadé s jednou řadou hrání a dvouřadé s dvěma řadami hrání vedle sebe. Komorové sušárny mohou být neprůjezdné, tzn., že řezivo se naváží i vyváží stejnými dveřmi, anebo průjezdné, které mají dveře na obou koncích sušárny (jedněmi se řezivo naváží a druhými vyváží). Průjezdné sušárny se používají tam, kde je sušárna zařazena do výrobního proudu ve směru pohybu materiálu (například předsušárny v pilařském závodě). Podle počtu hrání vedle sebe rozlišujeme sušárny jednořadé s jednou řadou hrání a dvouřadé s dvěma řadami hrání vedle sebe. Proudění vzduchu v sušárně může být jednosměrné anebo obousměrné. Obousměrné proudění je zajištěno reverzním chodem ventilátorů a sušení při něm je rovnoměrnější. U sušáren s obousměrným prouděním vzduchu musí být topná tělesa i měřící přístroje na obou stranách sušárny. Rozlišujeme stranu vstupní, kterou vstupuje proudící vzduch do hráně a výstupní, kterou vzduch opouští hráň. U sušáren s reverzním chodem ventilátorů se strany mění podle toho, kterým směrem vzduch proudí, při jednosměrném proudění jsou tyto strany stálé. Ve dvouřadých sušárnách musí být proudění vzduchu obousměrné. Proudění vzduchu v sušárně může být jednosměrné anebo obousměrné. Obousměrné proudění je zajištěno reverzním chodem ventilátorů a sušení při něm je rovnoměrnější. U sušáren s obousměrným prouděním vzduchu musí být topná tělesa i měřící přístroje na obou stranách sušárny. Rozlišujeme stranu vstupní, kterou vstupuje proudící vzduch do hráně a výstupní, kterou vzduch opouští hráň. U sušáren s reverzním chodem ventilátorů se strany mění podle toho, kterým směrem vzduch proudí, při jednosměrném proudění jsou tyto strany stálé. Ve dvouřadých sušárnách musí být proudění vzduchu obousměrné.

11 Vysoušení v komorové sušárně Vnitřní prostor sušárny se člení na ventilátorový prostor, kde jsou umístěny ventilátory, topná tělesa, jsou tam napojeny odvětrávací a nasávací komíny a sušící prostor, kde jsou umístěny hráně. Oba prostory jsou obvykle odděleny mezistropem. V sušicím prostoru jsou postranní chodníčky-ochozy, které brání proudění vzduchu pod vozíky (vznikaly by zbytečné ztráty tepla), u dvouřadých sušáren je ještě střední ochoz se stejnou funkcí. Prostory nad ochozy tvoř( uličky sloužící k rozvádění vzduchu (obr. 5.9). Vnitřní prostor sušárny se člení na ventilátorový prostor, kde jsou umístěny ventilátory, topná tělesa, jsou tam napojeny odvětrávací a nasávací komíny a sušící prostor, kde jsou umístěny hráně. Oba prostory jsou obvykle odděleny mezistropem. V sušicím prostoru jsou postranní chodníčky-ochozy, které brání proudění vzduchu pod vozíky (vznikaly by zbytečné ztráty tepla), u dvouřadých sušáren je ještě střední ochoz se stejnou funkcí. Prostory nad ochozy tvoř( uličky sloužící k rozvádění vzduchu (obr. 5.9). Obr. 5.9Schéma komorové sušárny 1 – sušící prostor,2 – hráň řeziva, 3 – vstupní strana,4 – vlhčící trubka, 5 – topná tělesa,6 – ventilátor, 7 – komín,8 – ventilátorový prostor, 9 – mezistrop,10- výstupní strana, 11- chodníčky

12 Vysoušení v komorové sušárně Proces sušení v komorové sušárně se rozděluje do několika úseků: Proces sušení v komorové sušárně se rozděluje do několika úseků: přípravné práce, v rámci kterých se provádí vyrovnání řeziva do hrání, určování počáteční vlhkosti řeziva, zhotovují se vysoušecí vzorky, připravuje se sušárna a provádí se plánování sušícího procesu; přípravné práce, v rámci kterých se provádí vyrovnání řeziva do hrání, určování počáteční vlhkosti řeziva, zhotovují se vysoušecí vzorky, připravuje se sušárna a provádí se plánování sušícího procesu; proces sušení zahrnuje ohřev materiálu, vlastní sušení, konečné ošetření řeziva a ochlazení řeziva; proces sušení zahrnuje ohřev materiálu, vlastní sušení, konečné ošetření řeziva a ochlazení řeziva; posouzení jakosti sušení podle rovnoměrnosti vysušení a případného poškození řeziva zkornatěním a trhlinami; posouzení jakosti sušení podle rovnoměrnosti vysušení a případného poškození řeziva zkornatěním a trhlinami; uskladnění vysušeného řeziva. uskladnění vysušeného řeziva.

13 Vysoušení v komorové sušárně I. Přípravné práce a) Vyrovnání řeziva do hrání Řezivo se vyrovnává do hrání na sušárenské vozíky, které musí být dostatečně dlouhé a stabilní, aby nedocházelo k podélnému borcení řeziva. Šířka hráně při jednosměmém proudění vzduchu by neměla překročit 150 cm (vzhledem k rovnoměrnosti sušení řeziva na vstupní a výstupní straně), při dvousměrném proudění vzduchu je maximálně 180 cm. Výška hráně je do 170 cm (z důvodu rovnoměrnosti proudění vzduchu po výšce hráně). Délka hráně závisí na délce sušeného řeziva. Jednotlivé vrstvy řeziva v hráni se prokládají. Do hráně (i do sušárny) se ukládá řezivo stejné tloušťky, stejné počáteční vlhkosti a stejné dřeviny (společně se v sušárně mohou sušit tzv. sušárenský příbuzné dřeviny, např. smrk a jedle). Suší-li se drahé řezivo, vrchní vrstva se zatíží proti příčnému borcení. při rovnání řeziva se ponechá několik kusů řeziva (obvykle se vybírá nejvlhčí a nejsušší), z nichž se zhotoví vlhkostní vzorky pro zjištění počáteční vlhosti a vysoušecí vzorky pro kontrolu sušení. Řezivo se vyrovnává do hrání na sušárenské vozíky, které musí být dostatečně dlouhé a stabilní, aby nedocházelo k podélnému borcení řeziva. Šířka hráně při jednosměmém proudění vzduchu by neměla překročit 150 cm (vzhledem k rovnoměrnosti sušení řeziva na vstupní a výstupní straně), při dvousměrném proudění vzduchu je maximálně 180 cm. Výška hráně je do 170 cm (z důvodu rovnoměrnosti proudění vzduchu po výšce hráně). Délka hráně závisí na délce sušeného řeziva. Jednotlivé vrstvy řeziva v hráni se prokládají. Do hráně (i do sušárny) se ukládá řezivo stejné tloušťky, stejné počáteční vlhkosti a stejné dřeviny (společně se v sušárně mohou sušit tzv. sušárenský příbuzné dřeviny, např. smrk a jedle). Suší-li se drahé řezivo, vrchní vrstva se zatíží proti příčnému borcení. při rovnání řeziva se ponechá několik kusů řeziva (obvykle se vybírá nejvlhčí a nejsušší), z nichž se zhotoví vlhkostní vzorky pro zjištění počáteční vlhosti a vysoušecí vzorky pro kontrolu sušení.

14 Vysoušení v komorové sušárně b) Určování počáteční vlhkosti a zhotovení vysoušecích vzorků Vlhkostní i vysoušecí vzorky se řežou nejméně 500 mm od čelního konce řeziva, protože čelní konce mají obvykle po předsušení nižší vlhkost (obvykle se odřeže taková část řeziva, kterou lze ještě výrobně využít). Pomocí vlhkostních vzorků se určí počáteční vlhkost dřeva zkouškou vážen(m nebo vlhkoměrem. Pro zkoušku vážením se používá 3 až 5 vzorků, vlhkoměrem se provádí 5 až 8 měření. Při požadavcích na přesné určeni vlhkosti se provádí zkouška vážením. Zkouška trvá několik hodin, proto se provádí s předstihem před začátkem sušení (obr. 5.10). Vlhkostní i vysoušecí vzorky se řežou nejméně 500 mm od čelního konce řeziva, protože čelní konce mají obvykle po předsušení nižší vlhkost (obvykle se odřeže taková část řeziva, kterou lze ještě výrobně využít). Pomocí vlhkostních vzorků se určí počáteční vlhkost dřeva zkouškou vážen(m nebo vlhkoměrem. Pro zkoušku vážením se používá 3 až 5 vzorků, vlhkoměrem se provádí 5 až 8 měření. Při požadavcích na přesné určeni vlhkosti se provádí zkouška vážením. Zkouška trvá několik hodin, proto se provádí s předstihem před začátkem sušení (obr. 5.10). Obr Zhotovení vlhkostních a vysoušecích vzorků 1, 3- vlhkostni vzorky, 2- vysoušecí vzorek

15 Vysoušení v komorové sušárně Vysoušecí vzorky se zhotovují ze stejného řeziva jako vlhkostní. Vyřezávají se v délce mm (čím je vzorek delší, tím přesnější jsou naměřené hodnoty při kontrole sušení - kratší vzorky rychleji vysychají). Čela vysoušecích vzorků se natírají např. latexovou barvou, aby nevysychala příliš rychle. Pro každou náplň sušárny se používají nejméně tři vzorky. Vysoušecí vzorky se zváží a vloží se do hrání s řezivem na vstupní a výstupní straně hráně a doprostřed (pro zjištění případných rozdílů v sušení). Aby se daly pro kontrolu snadno vyjímat, jsou proklady nad vzorky ztenčeny na polovinu. Zjištěná hmotnost se zapíše na vzorky e do sušárenských záznamů. Z procenta vlhkosti zjištěné vlhkostními vzorky a z hmotnosti vysoušecího vzorku se vypočítá pro každý vysoušecí vzorek jeho suchá hmotnost (tj. kolik by vážil v absolutně suchém stavu) a na základě suché hmomosti se vypočítá hmotnost vzorku při jednotlivých kontrolních vlhkostech a při konečné vlhkosti, kterou má řezivo vysušením dosáhnout. Hodnoty se počítají na základě vzorců: Vysoušecí vzorky se zhotovují ze stejného řeziva jako vlhkostní. Vyřezávají se v délce mm (čím je vzorek delší, tím přesnější jsou naměřené hodnoty při kontrole sušení - kratší vzorky rychleji vysychají). Čela vysoušecích vzorků se natírají např. latexovou barvou, aby nevysychala příliš rychle. Pro každou náplň sušárny se používají nejméně tři vzorky. Vysoušecí vzorky se zváží a vloží se do hrání s řezivem na vstupní a výstupní straně hráně a doprostřed (pro zjištění případných rozdílů v sušení). Aby se daly pro kontrolu snadno vyjímat, jsou proklady nad vzorky ztenčeny na polovinu. Zjištěná hmotnost se zapíše na vzorky e do sušárenských záznamů. Z procenta vlhkosti zjištěné vlhkostními vzorky a z hmotnosti vysoušecího vzorku se vypočítá pro každý vysoušecí vzorek jeho suchá hmotnost (tj. kolik by vážil v absolutně suchém stavu) a na základě suché hmomosti se vypočítá hmotnost vzorku při jednotlivých kontrolních vlhkostech a při konečné vlhkosti, kterou má řezivo vysušením dosáhnout. Hodnoty se počítají na základě vzorců:

16 Vysoušení v komorové sušárně Mw=počáteční hmotnost sušícího vzorku, Mw=počáteční hmotnost sušícího vzorku, W =počáteční vlhkost zjištěná pomocí vlhkostních vzorků, W =počáteční vlhkost zjištěná pomocí vlhkostních vzorků, K=kontrolní nebo konečná vlhkost, K=kontrolní nebo konečná vlhkost, M 0 =hmotnost absolutně suchého vysoušecího vzorku, M 0 =hmotnost absolutně suchého vysoušecího vzorku, Mk=hmotnost vzorku při kontrolních vlhkostech nebo při konečné vlhkosti Mk=hmotnost vzorku při kontrolních vlhkostech nebo při konečné vlhkosti

17 Vysoušení v komorové sušárně c) Naplánování sušícího procesu Každý proces sušení probíhá na odlišných podmínek suší se různé druhy dřevin, různé tloušťky řeziva, apod.. Čím má dřevo vyšší hustotu (objemovou hmotnost), tím pomaleji a obtížněji se suší, protože tlustší buněčné stěny kladou proudící vlhkosti větší odpor než tenké buněčné stěny dřeva s menší hustotou. Dřevo s vyšší hustotou obsahuje více vody vázané, proto se při sušení z něho vypaří více vlhkosti než ze dřeva s menší hustotou. Například při vysušení 1 m 3 smrkového řeziva ze 60 % na 10 % vlhkosti se ze dřeva vypaří asi 215 kg vody, zatímco ze stejného množství bukového řeziva se vypaří 340 kg vody. Každý proces sušení probíhá na odlišných podmínek suší se různé druhy dřevin, různé tloušťky řeziva, apod.. Čím má dřevo vyšší hustotu (objemovou hmotnost), tím pomaleji a obtížněji se suší, protože tlustší buněčné stěny kladou proudící vlhkosti větší odpor než tenké buněčné stěny dřeva s menší hustotou. Dřevo s vyšší hustotou obsahuje více vody vázané, proto se při sušení z něho vypaří více vlhkosti než ze dřeva s menší hustotou. Například při vysušení 1 m 3 smrkového řeziva ze 60 % na 10 % vlhkosti se ze dřeva vypaří asi 215 kg vody, zatímco ze stejného množství bukového řeziva se vypaří 340 kg vody. Jehličnatá dřeva můžeme sušit při vyšších teplotách než listnatá, jinak vysychá dřevo syrové než předsušené, jinak tlusté řezivo než tenké, atd. To znamená, že každá dřevina, tloušťka řeziva, apod. vyžaduje jiné vysoušecí podmínky (teplotu a vlhkost vzduchu v sušárně). Proto nelze sušit každé řezivo za stejných podmínek a každý sušící proces se musí jednotlivě naplánovat. Jehličnatá dřeva můžeme sušit při vyšších teplotách než listnatá, jinak vysychá dřevo syrové než předsušené, jinak tlusté řezivo než tenké, atd. To znamená, že každá dřevina, tloušťka řeziva, apod. vyžaduje jiné vysoušecí podmínky (teplotu a vlhkost vzduchu v sušárně). Proto nelze sušit každé řezivo za stejných podmínek a každý sušící proces se musí jednotlivě naplánovat. Plánováním sušícího procesu se rozumí: Plánováním sušícího procesu se rozumí: stanovení doby sušení, stanovení doby sušení, vypracování nebo určení sušícího řádu (včetně sušárenských výpočtů), vypracování nebo určení sušícího řádu (včetně sušárenských výpočtů), založení záznamu o sušení, který se během sušení doplňuje. založení záznamu o sušení, který se během sušení doplňuje.

18 Vysoušení v komorové sušárně Doba sušení je jedním z nejdůležitějších ukazatelů sušení, podle kterých se posuzuje hospodárnost sušení. Skládá se z vlastní doby sušení, doby potřebné na ohřev řeziva a na konečné ošetření. Zjišťuje se z tabulek a výpočtem. Pro každý druh dřeviny a tloušťku řeziva je v tabulkách stanovená základní doba sušení. Zároveň jsou v tabulkách stanoveny pro každou vysoušecí podmínku (hlavní i vedlejší) opravné koeficienty, kterými se opravuje (násobí) základní doba sušení. Doba sušení závisí na vysoušecích podmínkách, proto je musíme při jejím stanovení zohlednit. Doba sušení je jedním z nejdůležitějších ukazatelů sušení, podle kterých se posuzuje hospodárnost sušení. Skládá se z vlastní doby sušení, doby potřebné na ohřev řeziva a na konečné ošetření. Zjišťuje se z tabulek a výpočtem. Pro každý druh dřeviny a tloušťku řeziva je v tabulkách stanovená základní doba sušení. Zároveň jsou v tabulkách stanoveny pro každou vysoušecí podmínku (hlavní i vedlejší) opravné koeficienty, kterými se opravuje (násobí) základní doba sušení. Doba sušení závisí na vysoušecích podmínkách, proto je musíme při jejím stanovení zohlednit. Sušící řád jsou rozepsané a sestavené údaje teplot a vlhkostí vzduchu v sušárně pro jeden proces sušen(. Podle toho, j k jsou sestavené a na čem závisí, rozlišujeme sušící řády časové a vlhkostní. Časový sušící řád má rozepsané teploty suchého a vlhkého teploměru a psychrometrické rozdíly v určitých časových intervalech a při sušení podle časového řádu se teplota a vlhkost vzduchu mění v těchto určených intervalech bez ohledu na vlhkost dřeva. Vlhkostní sušící řád má hodnoty psychrometru rozepsané podle změny vlhkosti sušeného materiálu. Při sušení podle vlhkostního řádu se teplota a vlhkost vzduchu v sušárně mění podle toho, jak klesá vlhkost dřeva. Změny vlhkosti se kontrolují pravidelným vážením vysoušecích vzorků. Sušící řády jsou sestaveny formou tabulek, případně formou grafů. Sušící řád jsou rozepsané a sestavené údaje teplot a vlhkostí vzduchu v sušárně pro jeden proces sušen(. Podle toho, j k jsou sestavené a na čem závisí, rozlišujeme sušící řády časové a vlhkostní. Časový sušící řád má rozepsané teploty suchého a vlhkého teploměru a psychrometrické rozdíly v určitých časových intervalech a při sušení podle časového řádu se teplota a vlhkost vzduchu mění v těchto určených intervalech bez ohledu na vlhkost dřeva. Vlhkostní sušící řád má hodnoty psychrometru rozepsané podle změny vlhkosti sušeného materiálu. Při sušení podle vlhkostního řádu se teplota a vlhkost vzduchu v sušárně mění podle toho, jak klesá vlhkost dřeva. Změny vlhkosti se kontrolují pravidelným vážením vysoušecích vzorků. Sušící řády jsou sestaveny formou tabulek, případně formou grafů.

19 Vysoušení v komorové sušárně Tab. 5.1Příklad časového sušícího řádu pro bukové řezivo tloušťky 15 – 30 mm, předsušené na 35 % Tab. 5.1Příklad časového sušícího řádu pro bukové řezivo tloušťky 15 – 30 mm, předsušené na 35 %

20 Vysoušení v komorové sušárně Tab.5.2 Příklad vlhkostního sušícího řádu pro smrkové řezivo tloušťky 15 – 30 mm a pro bukové řezivo tloušťky 15 – 30 mm Tab.5.2 Příklad vlhkostního sušícího řádu pro smrkové řezivo tloušťky 15 – 30 mm a pro bukové řezivo tloušťky 15 – 30 mm

21 Vysoušení v komorové sušárně d) Příprava sušárny k sušení. Příprava sušárny zahrnuje: kontrolu topného zařízení, ventilátorů, elektroměrů, klapek komínů, těsnění dveří, kontrolu topného zařízení, ventilátorů, elektroměrů, klapek komínů, těsnění dveří, kontrolu ovínky vlhkého teploměru psychrometru a doplnění vody do nádobky, kontrolu ovínky vlhkého teploměru psychrometru a doplnění vody do nádobky, zavezení vozíků s hráněmi do sušárny, zavezení vozíků s hráněmi do sušárny, zavření a utěsnění dveří, zavření a utěsnění dveří, uzavření všech komínů. uzavření všech komínů.

22 Vysoušení v komorové sušárně II. Proces sušení a) Ohřev Účelem této fáze je prohřátí materiálu, aby se v něm vytvořil vlhkostní spád. Během ohřevu se vzduch vlhčí (párou z vlhčící trubky), aby se nezačaly povrchové vrstvy předčasně sušit ještě před prohřátím středových vrstev materiálu. Doba ohřevu závisí na tloušťce materiálu. Počítá se od dosažení předepsané teploty a v praxi se počítá, že na 1 cm tloušťky řeziva je potřeba 1 hod ohřevu. Během ohřevu se udržuje psychrometrický rozdíl 5 °C pro jehličnaté řezivo a 2 °C pro lisfiaté. Po dosažení teploty předepsané sušícím řádem pro ohřev, se přiškrtí ventily topení a teplota i psychrometrický rozdíl se udržuje po celou dobu ohřevu. Účelem této fáze je prohřátí materiálu, aby se v něm vytvořil vlhkostní spád. Během ohřevu se vzduch vlhčí (párou z vlhčící trubky), aby se nezačaly povrchové vrstvy předčasně sušit ještě před prohřátím středových vrstev materiálu. Doba ohřevu závisí na tloušťce materiálu. Počítá se od dosažení předepsané teploty a v praxi se počítá, že na 1 cm tloušťky řeziva je potřeba 1 hod ohřevu. Během ohřevu se udržuje psychrometrický rozdíl 5 °C pro jehličnaté řezivo a 2 °C pro lisfiaté. Po dosažení teploty předepsané sušícím řádem pro ohřev, se přiškrtí ventily topení a teplota i psychrometrický rozdíl se udržuje po celou dobu ohřevu.

23 Vysoušení v komorové sušárně b) Vlastní sušení Spočívá v udržování hodnot psychrometru (suchá a vlhká teplota, psychrometriclý rozdíl) předepsaných sušícím řádem. Klima v sušárně se mění na předepsané hodnoty bud' v určených časových intervalech, anebo podle poklesu vlhkosti kontrolovaných sušících vzorků. S přibývající dobou sušení se zvyšuje hodnota suché teploty a psychrometrický rozdíl, vlhká teplota se snižuje. Během sušení se vlhčí vzduch co nejméně (pouze v případech, kdy hrozí nebezpečí zkornatění nebo trhlin). Vlhkost se vzduchu upravuje hlavně přivíráním a otevíráním klapek komínů. Zjistí-li se, že psychrometrický rozdíl je větší než, určuje sušící řád pro daný interval času či vlhkosti dřeva (tj. vzduch je příliš suchý), uzavřou se komíny, aby se vzduch zvlhčil. Při menším psychrometrickém rozdílu se komíny otevřou, aby se odvedl vlhký vzduch a přivedl zvenčí vzduch suchý. Přitom ale klesá teplota, proto je potřeba více otevřít ventily topných těles na dobu, než teplota opět dosáhne požadovanou hodnotu. Výkyvy teploty během sušení nemají přesahovat hodnotu 5 °C a psychrometrický rozdíl 1/10 hodnoty proti hodnotám předepsaným sušícím řádem. Spočívá v udržování hodnot psychrometru (suchá a vlhká teplota, psychrometriclý rozdíl) předepsaných sušícím řádem. Klima v sušárně se mění na předepsané hodnoty bud' v určených časových intervalech, anebo podle poklesu vlhkosti kontrolovaných sušících vzorků. S přibývající dobou sušení se zvyšuje hodnota suché teploty a psychrometrický rozdíl, vlhká teplota se snižuje. Během sušení se vlhčí vzduch co nejméně (pouze v případech, kdy hrozí nebezpečí zkornatění nebo trhlin). Vlhkost se vzduchu upravuje hlavně přivíráním a otevíráním klapek komínů. Zjistí-li se, že psychrometrický rozdíl je větší než, určuje sušící řád pro daný interval času či vlhkosti dřeva (tj. vzduch je příliš suchý), uzavřou se komíny, aby se vzduch zvlhčil. Při menším psychrometrickém rozdílu se komíny otevřou, aby se odvedl vlhký vzduch a přivedl zvenčí vzduch suchý. Přitom ale klesá teplota, proto je potřeba více otevřít ventily topných těles na dobu, než teplota opět dosáhne požadovanou hodnotu. Výkyvy teploty během sušení nemají přesahovat hodnotu 5 °C a psychrometrický rozdíl 1/10 hodnoty proti hodnotám předepsaným sušícím řádem.

24 Vysoušení v komorové sušárně Sušení je skončeno, jestliže vlhkost sušících vzorků dosáhla při kontrolním vážení hmotnosti vypočítané pro jejich konečnou vlhkost (mírně pod konečnou hmotnost, protože vzorky menších rozměrů než řezivo jsou vždy trochu sušší než ostatní řezivo). Při sušení podle časového řádu je sušení ukončeno uplynutím předepsaných časových intervalů. Vlhkost řeziva se ještě ověří vlhkoměrem. c) Konečné ošetření Účelem konečného ošetření je vyrovnání vlhkosti mezi jednotlivými kusy řeziva v hráni (tzv. egalizace vlhkosti), vyrovnání vlhkosti povrchových a středových vrstev řeziva, tj. odstranění vlhkostního spádu (tzv. zlahodnění) a případné napaření pro odstranění kornatění. Konečné ošetření se provádí u řeziva, kde je požadovaná vyšší jakost (např. pro truhlářskou výrobu). Účelem konečného ošetření je vyrovnání vlhkosti mezi jednotlivými kusy řeziva v hráni (tzv. egalizace vlhkosti), vyrovnání vlhkosti povrchových a středových vrstev řeziva, tj. odstranění vlhkostního spádu (tzv. zlahodnění) a případné napaření pro odstranění kornatění. Konečné ošetření se provádí u řeziva, kde je požadovaná vyšší jakost (např. pro truhlářskou výrobu).

25 Vysoušení v komorové sušárně Egalizace vlhkosti, tj. vyrovnání vlhkosti jednotlivých kusů řeziva na okrajích hrání, kde je řezivo obvykle sušší (než je konečná vlhkost) a uprostřed hrání, kde je vlhčí, se provádí snížením teploty v sušárně asi o 5-10°C a zároveň snížením rovnovážné vlhkosti asi o 2 % pod požadovanou konečnou vlhkost. Tím se sušší řezivo přestane sušit, vlhčí se však vysouší dál. Toto klima se udržuje dle potřeby 2 až 30 hodin a vlhkost dřeva se kontroluje. Egalizace vlhkosti, tj. vyrovnání vlhkosti jednotlivých kusů řeziva na okrajích hrání, kde je řezivo obvykle sušší (než je konečná vlhkost) a uprostřed hrání, kde je vlhčí, se provádí snížením teploty v sušárně asi o 5-10°C a zároveň snížením rovnovážné vlhkosti asi o 2 % pod požadovanou konečnou vlhkost. Tím se sušší řezivo přestane sušit, vlhčí se však vysouší dál. Toto klima se udržuje dle potřeby 2 až 30 hodin a vlhkost dřeva se kontroluje. Zlahodnění, tj. vyrovnání vlhkosti v průřezu řeziva (vlhkosti povrchových a středových vrstev)je důležité pro odstranění nebo aspoň co největší zmínění vlhkostního spádu, aby se ze dřeva odstranilo napětí vyvolané vlhkostním spádem. Provádí se zvlhčením vzduchu tak, aby se zvýšila rovnovážná vlhkost asi o 2 % nad požadovanou konečnou vlhkost. Tím přesušené povrchové vrstvy trochu navlhnou a vlhkostní spád se bude zmenšovat. Čím déle bude zlahodnění probíhat, tím více bude vyrovnaná vlhkost v průřezu řeziva (ve dřevě bude menši napětí) a jakost sušení bude vyšší. Účinné zlahodnění trvá asi hodin. Současně se však prodlužuje doba sušení. Zlahodnění, tj. vyrovnání vlhkosti v průřezu řeziva (vlhkosti povrchových a středových vrstev)je důležité pro odstranění nebo aspoň co největší zmínění vlhkostního spádu, aby se ze dřeva odstranilo napětí vyvolané vlhkostním spádem. Provádí se zvlhčením vzduchu tak, aby se zvýšila rovnovážná vlhkost asi o 2 % nad požadovanou konečnou vlhkost. Tím přesušené povrchové vrstvy trochu navlhnou a vlhkostní spád se bude zmenšovat. Čím déle bude zlahodnění probíhat, tím více bude vyrovnaná vlhkost v průřezu řeziva (ve dřevě bude menši napětí) a jakost sušení bude vyšší. Účinné zlahodnění trvá asi hodin. Současně se však prodlužuje doba sušení.

26 Vysoušení v komorové sušárně Paření se provádí obvykle na konci sušení, někdy i během sušení za účelem odstranit zkornatění. Teplota v sušárně se zvýší o 5-10 °C nad konečnou teplotu sušenf a vpuštěnim nasycené páry se upraví vlhkost vzduchu na %. Klima se udržuje tak dlouho, až nová zkouška na zkomatění prokážejeho odstranění. Paření se provádí obvykle na konci sušení, někdy i během sušení za účelem odstranit zkornatění. Teplota v sušárně se zvýší o 5-10 °C nad konečnou teplotu sušenf a vpuštěnim nasycené páry se upraví vlhkost vzduchu na %. Klima se udržuje tak dlouho, až nová zkouška na zkomatění prokážejeho odstranění. d) Ochlazení Je ukončením sušícítto procesu. Ventily topení se zavřou, ventilátory se nechají v chodu a otevřou se komíny. Pokud teplota klesá příliš pomalu, pootevřou se dveře sušámy a ke konci ochlazování se otevřou naptno.Doba ochlazováni má teoreticky trvat asi tak dlouho, jako doba ohřevu. Dodržuje se zásada, že rozdíl teploty vyváženého řeziva a okolního ovzduší (mimo sušárnu) nemá být větší než 30~F0 °C. Je ukončením sušícítto procesu. Ventily topení se zavřou, ventilátory se nechají v chodu a otevřou se komíny. Pokud teplota klesá příliš pomalu, pootevřou se dveře sušámy a ke konci ochlazování se otevřou naptno.Doba ochlazováni má teoreticky trvat asi tak dlouho, jako doba ohřevu. Dodržuje se zásada, že rozdíl teploty vyváženého řeziva a okolního ovzduší (mimo sušárnu) nemá být větší než 30~F0 °C.

27 Vysoušení v komorové sušárně III. Posouzení jakosti sušení Jakost vysušeného řeziva se posuzuje podle horší plochy nebo boku. Určuje se : Jakost vysušeného řeziva se posuzuje podle horší plochy nebo boku. Určuje se : a) Rozdíly v konečné vlhkosti jednotlivých kusů řeziva. Tyto rozdíly jsou způsobeny především velkými rozdíly v počáteční vlhkosti kusů řeziva, které se během sušení nestačí srovnat, nebo vlivem ostrého sušení bez konečného ošetření řeziva. Vlhkost sušeného řeziva se kontroluje vlhkoměrem nebo zkouškou vážením. Povolené odchylky naměřené konečné vlhkosti od požadované konečné vlhkosti a kolísání konečné vlhkosti (rozdíl minimální a maximální naměřené konečné vlhkosti) jsou stanoveny podle jakostních tříd: a) Rozdíly v konečné vlhkosti jednotlivých kusů řeziva. Tyto rozdíly jsou způsobeny především velkými rozdíly v počáteční vlhkosti kusů řeziva, které se během sušení nestačí srovnat, nebo vlivem ostrého sušení bez konečného ošetření řeziva. Vlhkost sušeného řeziva se kontroluje vlhkoměrem nebo zkouškou vážením. Povolené odchylky naměřené konečné vlhkosti od požadované konečné vlhkosti a kolísání konečné vlhkosti (rozdíl minimální a maximální naměřené konečné vlhkosti) jsou stanoveny podle jakostních tříd:

28 Vysoušení v komorové sušárně b) Vlhkostním spádem. Velikost vlhkostního spádu je závislá na tloušťce sušeného řeziva, na konečné vlhkosti, na ostrosti sušení a na tom, zda bylo provedeno na konci sušení ošetření zlahodněním nebo pařením. Vlhkostní spád se určuje rámečkovou zkouškou. Z vysušeného řeziva se vyřízne vlhkostní vzorek který se rozřeže na rámečky, které se označí (očíslují). Počet rámečků se volí podle tloušťky materiálu (obr – viz následující strana ). Vlhkost jednotlivých rámečků se zjistí zkouškou vážením. Rozdíly mezi vlhkostí povrchových středových rámečků (tj. vlhkostní spád) nemají přesahovat: b) Vlhkostním spádem. Velikost vlhkostního spádu je závislá na tloušťce sušeného řeziva, na konečné vlhkosti, na ostrosti sušení a na tom, zda bylo provedeno na konci sušení ošetření zlahodněním nebo pařením. Vlhkostní spád se určuje rámečkovou zkouškou. Z vysušeného řeziva se vyřízne vlhkostní vzorek který se rozřeže na rámečky, které se označí (očíslují). Počet rámečků se volí podle tloušťky materiálu (obr – viz následující strana ). Vlhkost jednotlivých rámečků se zjistí zkouškou vážením. Rozdíly mezi vlhkostí povrchových středových rámečků (tj. vlhkostní spád) nemají přesahovat:

29 Vysoušení v komorové sušárně c) Stupněm zkornatění. Kornatění se zjišťuje vidličkovou nebo hřebenovou zkouškou (jak bylo popsáno v kapitole ). c) Stupněm zkornatění. Kornatění se zjišťuje vidličkovou nebo hřebenovou zkouškou (jak bylo popsáno v kapitole ). d) Zborcením. Zborcení se hodnotí podle velikosti zakřivení (obr – viz následující stana). Měří se příčné i podélné zakřivení. Aby se předešlo borcení řeziva uloženého v horních vrstvách, mají být hráně zatíženy (spodní vrstvy řeziva jsou zatíženy hmotností hráně). U hraněného řeziva není povoleno zakřivení žádné. U deskového řeziva jsou pro jednotlivé stupně jakosti povolené hodnoty zakřivení udávané v % rozměru šířky nebo délky: d) Zborcením. Zborcení se hodnotí podle velikosti zakřivení (obr – viz následující stana). Měří se příčné i podélné zakřivení. Aby se předešlo borcení řeziva uloženého v horních vrstvách, mají být hráně zatíženy (spodní vrstvy řeziva jsou zatíženy hmotností hráně). U hraněného řeziva není povoleno zakřivení žádné. U deskového řeziva jsou pro jednotlivé stupně jakosti povolené hodnoty zakřivení udávané v % rozměru šířky nebo délky:

30 Vysoušení v komorové sušárně Obr.5.11 Vzorky pro rámečkovou zkoušku Obr.5.12 Měření zakřivení a – zakřivení příčné, b – zakřivení podélné, c – zakřivení šroubovité

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69


Stáhnout ppt "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1."

Podobné prezentace


Reklamy Google