Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EVROPSKÁ UNIE PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA JUDR. MGR. MAREK HODULÍK 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EVROPSKÁ UNIE PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA JUDR. MGR. MAREK HODULÍK 2013."— Transkript prezentace:

1 EVROPSKÁ UNIE PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA JUDR. MGR. MAREK HODULÍK 2013

2 Evropské právo X komunitární právo X acquis communautaire Evropské právo = široký pojem, který zahrnuje akty původního ES (zrušeného Lisabonskou smlouvou), EU a další akty Rady Evropy (nejstarší regionální panevropská organizace se 47 členy, není homogenní, protože státy založily za cílem ochrany demokracie a lidských práv, což je jen část práva EU); Evropská sociální charta. Rada Evropy - Pojem evropského práva je proto širší než pojem právo EU.

3 Evropské právo X komunitární právo X acquis communautaire Právo Evropské unie = je tvořeno normami práva Evropských společenství, EU, doplněných o politiky a formy spolupráce zakotvené ve Smlouvě o Evropské unii = normy, které původně spadali do všech tří pilířů, které zavedla Smlouva o Evropské unii (novelizováno lisabonskou smlouvou) =>normy vytvořené členskými státy (akty členských států) = primární právo =>normy vytvořené orgány Unie (Unijní akty) = sekundární právo

4 Evropské právo X komunitární právo X acquis communautaire Komunitární právo - v užším slova smyslu představují komunitární právo zakládající smlouvy (PRIMÁRNÍ PRÁVO) a právní ustanovení, přijatá na jejich základě institucemi Společenství – dnes na základě LS orgány Unie (sekundární legislativa, resp. SEKUNDÁRNÍ PRÁVO) - v širším slova smyslu zahrnuje komunitární právo všechny právní normy Společenství – na základě LS je Unie právním nástupcem společenství, včetně obecných právních zásad, rozsudků Evropského soudního dvora, zákonodárství vyplývajícího ze zahraničních vztahů EU. Souhrn těchto právních norem představuje to, co je známo pod pojmem acquis communautaire.

5 Povaha práva EU / dříve ES 1. „jádro evropského práva“ 2. svébytný, autonomní a nezávislý právní systém- právní řád sui generis 3. subjekty = členské státy + příslušníci členských států (jednotlivci) 4.princip nadstátnosti (tzv. supranacionality) 5.zásada nadřazenosti – přednosti komunitárního práva 6.princip přímého účinku

6 Povaha práva EU / dříve ES Zásada přednosti komunitárního práva: původ v judikatuře Evropského soudního dvora (SD EU) přednost práva komunitárního před právem vnitrostátním povinnost států sjednotit právo národní s právem EU, popř. nepoužití předpisů odporujících právu EU kterákoli norma komunitárního práva má přednost před normou práva vnitrostátního (neplatí lex posterior derogat priori = že norma později přijatá ruší normu starší) princip přednosti platí také vůči národnímu ústavnímu právu

7 Povaha práva EU / dříve ES Zásada přímého účinku: - Právní norma má přímý účinek, přiznává-li jednotlivcům (FO nebo PO) práva nebo ukládá-li jim povinnosti a to sama, bez prostřednictví jiné právní normy. - jednotlivec se může těchto norem následně dovolat bezprostředně před národními soudy členských států a soud je povinen tuto normu bez dalšího aplikovat Přímý účinek – primární právo – pokud splňuje Van Gend en Loos formuli, sekundární právo-nařízení

8 Povaha práva EU / dříve ES Zásada přímého účinku: Rozhodnutí ESD: Van Gend en Loos : omezení svrchovaných práv - formule pro přiznání přímého účinku normě. 4 kritéria: Ustanovení musí být: - precizní – jasné, jednoznačné, dostatečně konkrétní - bezpodmínečné – nevázáno na žádnou podmínku - nevyžaduje implementaci – není nutné ani přípustné přijetí orgány Společenství - neponechává prostor k uvážení

9 Povaha práva EU / dříve ES SUPRANACIONALITA EU není pouhým souhrnem členských států – má vlastní zájmy a vůli projevovanou svými orgány s autonomním postavením – tato vůle se vytváří: 1) buď nezávisle na členských státech (Komise, SD EU) či 2) na principu většiny (Rada), tedy i proti vůli čl. států, které jsou rozhodnutími vázány - pravomoci v zákonodárné, výkonné a soudní moci nevykonává stát, ale Evropská Unie a to v těch oblastech, kde došlo k delegaci - Schopnost tvořit právo - orgány EU tvoří normy, které jsou samostatným a svébytným systémem práva - bezprostřední závaznost takového práva a rozhodnutí - většina aktů je právně závazná, při většinovém hlasování se stát musí podřídit i když nesouhlasí

10 Prameny práva EU EU v Lisabonské smlouvě stanovena jako právní nástupce ES Pozn.: V původní euroústavě měli být dosavadní smlouvy nahrazeny novou smlouvou, Lisabonská smlouva provedla novelizaci dosavadních smluv. - velká rozmanitost, konglomerát norem různé povahy, pouze částečně modifikováno (obecné zásady právní, konstantní judikatura ESD…) - různé způsoby přijímání těchto aktů - různá právní síla

11 Dělení pramenů dle subjektů tvorby 1) akty členských států – primární právo 2) akty zástupců členských států 3) akty vytvářené členskými státy i subjekty z vnějšku = smíšené mezinárodní smlouvy 4) akty orgánů ES / EU – sekundární právo

12 Primární právo - zřizovací smlouvy všech tří Společenství, jakož i další smlouvy na ně navazující (tj. je měnící či doplňující) 1) Zřizovací smlouvy: - Pařížská smlouva (51 – 52) ESUO, Římské smlouvy (57 – 58) EHS, Euroatom 2) Smlouvy revidující, doplňující: - Úmluva o některých orgánech společných Evropským společenstvím - Slučovací smlouva (Úmluva o zřízení jedné Rady a jedné Komise) (65 – 67) - Jednotný evropský akt (86 – 87) - Maastrichtská smlouva o EU (92 – 93) - Amsterodamská smlouva (97 – 99) - Smlouva z Nice (01 – 03) - Lisabonská smlouva ( )

13 Primární právo 3) Smlouvy o přístupu nových členů: - UK, Irsko, Dánsko (72 – 73) - Řecko (79 – 81) - Španělsko, Portugalsko (94 – 95) - Rakousko, Švédsko, Finsko (94 – 95) - Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko (03 – 04) - Rumunsko, Bulharsko (07) - Chorvatsko (13) 4) Smlouvy o změně rozpočtových pravidel, Smlouva o změně rozpočtových předpisů (70 – 71)

14 Primární právo Působnost : územní : vztah k území členských států Unie osobní : na úrovni členských států i jednotlivců (občanů, FO/PO, ale v urč. případech i osoby s trvalým pobytem a cizinci) časová : jen ESUO již vypršelo (50 let), ostatní na dobu neurčitou věcná: – viz další přednášky

15 Primární právo - tvorba - Revize smluv – návrh Radě předkládá: a) vláda kteréhokoliv členského státu nebo b) Evropský parlament c) Komise - Rada předá Evropské radě - Evropská rada rozhoduje prostou většinou po konzultaci s EP a Komisí: a) vydá souhlasné stanovisko Předseda ER svolá Konvent (speciální těleso vypracovávající konsenzuální návrh, tvoří jej zástupci nár. parlamentů, hlavy států či předsedové vlád, EP, Komise) – po dopracování návrhu předseda ER svolá konferenci zástupců členských států- přijetí textu smlouvy a následná ratifikace v členských státech b) nevydá souhlasné stanovisko (konec)

16 Primární právo - Změny vstoupí v platnost poté, co byly ratifikovány všemi členskými státy podle jejich přísl. ústavních pravidel (schválení parlamenty, referenda (Irsko)) - Přílohy a protokoly ke zřizovacím smlouvám jsou jejich nedílnou součástí - Prohlášení nejsou nedílnou součástí smlouvy, ale naproti tomu závazným vodítkem pro interpretační ustanovení, k nimž se vztahují.

17 Akty zástupců členských států - Členové Rady na některých zasedáních Rady přijímají usnesení jako zástupci svých států a nikoliv jako členové Rady. Přijatý akt pak není aktem Rady, nýbrž aktem těchto zástupců a bývá podle toho označován např. jako „rozhodnutí zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě“. - Výstupy jednání: - mezinárodní smlouvy sjednané ve zjednodušené formě - ryze politická rozhodnutí (nemají právní účinek) - určité akty členských států – jmenování členů komise, soudců SD = je určováno výhradně právem komunitárním

18 Sekundární právo Sekundární právo = právní předpisy odvozené ze zřizovacích aktů = druhotné (odvozené) právo - nařízení, - směrnice, - rozhodnutí, - doporučení, - stanoviska (čl. 249 – čl. 288 SFEU) + akty sui generis (inominantní – nepojmenované)

19 Sekundární právo - nařízení Nařízení = závazný akt normativní povahy pravidlo obecně závazné jak na úrovni Společenství, tak na úrovni jednotlivých členských států. může přímo zavazovat členské státy i jejich vnitrostátní subjekty práva přirovnáváno k evropským zákonům po nabytí platnosti (20 dnů po vyhlášení) platí ve stejné podobě po stejnou dobu ve všech členských státech - má vertikální účinek (všechny členské státy) - má horizontální účinek (nejen členské státy, ale i soukromé osoby na území členských států) např. sjednocení označení na výrobcích např. měrné jednotky na obalech zboží

20 Sekundární právo - směrnice Směrnice nemá obecnou závaznost = závazná jen pro subjekty, jímž je adresována (těmi mohou být výhradně členské státy) předepisuje jen výsledek, jehož má být dosaženo, zatímco formy a metody dosažení tohoto cíle zůstávají na vůli států vertikální účinek = směrnice je určena pouze státu, nikoliv jednotlivcům = nemohou ukládat povinnosti jednotlivcům obsahuje lhůtu, do jejíhož ukončení musejí být transponovány (implementovány) do národního práva. Průměrná doba implementace je 2 – 6 let. Nestane-li se tak, porušuje stát právo Společenství, lze se dovolávat přímého účinku směrnice

21 Sekundární právo - rozhodnutí Rozhodnutí = zpravidla individuální akt zavazující pouze subjekty, jímž je adresován - závazné ve všech částech – vázány mohou být nejen členské státy, ale i jiné subjekty včetně FO a PO na území členských států Příklad individuálního rozhodnutí: rozhodnutí Komise v oblasti ochrany hospodářské soutěže (dohoda o fúzi, penále, sankce, blokové výjimky) existují také běžná rozhodnutí s normativním dopadem Příklad: Rozhodnutí Rady o zřízení Soudu první instance, rozhodnutí o vytvoření programu Sokrates

22 Sekundární právo – doporučení a stanoviska Doporučení a stanoviska článek 249 odst. 5 ( čl. 288/5 SFEU ) - nejsou právním akty, jsou právně nezávazné = státy se nemusí závěry těchto aktů řídit, - členský stát se může obrátit na ESD s předběžnou otázkou ohledně těchto „opatření“

23 Sekundární právo – akty sui generis Akty sui generis - mohou se objevit v různých formách (např. Bílá kniha White paper)

24 Literatura ŠIŠKOVÁ, N., STEHLÍK, V. Evropské právo I – Ústavní základy EU. Praha, Linde, 2007, 310 s. ISBN

25 Literatura HAMULÁK, O., STEHLÍK, V. Praktikum práva Evropské unie – Ústavní základy a soudnictví. Praha, Leges, 2011, 176 s. ISBN

26 DĚKUJI ZA POZORNOST! Domácí úkol: Nastudovat problematiku „tzv. obecných passarell (obecných přechodových klauzulí)


Stáhnout ppt "EVROPSKÁ UNIE PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA JUDR. MGR. MAREK HODULÍK 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google